Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost
Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.
Státní dluh tedy loni stoupl o tolik jako předtím za skoro deset let. Na první poslech jde o strašidelné resumé covidového roku. Však se jím také někteří politici, a dokonce i ekonomové nechávají vystrašit natolik, že jsme ještě na přelomu roku slýchali nepřetržité bědování nad „rozvratem tuzemských veřejných financí“. Jenže doma je prorokem málokdo. Lkaní ustalo z velké části poté, co se letos v lednu a v únoru světově významné ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratings, nijak postrašit nenechaly a vydaly vcelku příznivý verdikt stran budoucí udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Byť jej samozřejmě podmiňují jejich postupným zotavováním od roku 2022 dále.
Proč ratingové agentury zůstávají v klidu? Zaprvé proto, že se neúčastní tuzemského vnitropolitického boje. Zadruhé proto, že jsou to agentury mezinárodní a dobře tak vnímají celosvětový kontext. V něm růst českého vládního zadlužení nijak varovně nevybočuje z trendu loňského, tak mimořádného roku.
Celkový světový dluh loni vzrostl o 24 bilionů dolarů na historicky rekordní úroveň 281 bilionů dolarů. Tato hodnota odpovídá úrovni 355 procent světového hrubého domácího produktu. Po přepočtu odpovídá uvedená suma 24 bilionů dolarů hodnotě necelých 557 bilionů korun. Zadlužení české vlády loni vzrostlo o zmíněných 410 miliard korun. Tento nárůst, projevující se historicky rekordním schodkem státního rozpočtu čítajícím necelých 370 miliard korun, se tedy podílel na loňském nárůstu celosvětového zadlužení z přibližně 0,07 procenta.
Česká ekonomika přitom loni představovala zhruba 0,33 procenta ekonomiky světové v přepočtu podle parity kupní síly měny a 0,29 procenta bez tohoto přepočtu. Česká vláda přitom loni hospodařila s celkovými výdaji státního rozpočtu takřka 1843 miliard korun. Její výdaje tak činily necelou třetinu loňského nominálního HDP ČR. Na světovém HDP se tak výdaje české vlády loni podílely ze zhruba 0,1 procenta. Loňský podíl nárůstu zadlužení české vlády na celkovém nárůstu globálního zadlužení je tak nižší, než by odpovídalo loňskému podílu české vlády na světovém HDP.
Z tohoto orientačního srovnání je tedy evidentní, že loňské rekordní zadlužování české vlády opravdu nijak varovně nevybočovalo z globálního trendu. Podstatná část světa se totiž loni enormně zadlužovala kvůli dopadům šíření nákaze covid-19. Ratingové agentury to dobře vědí.
To, že ratingové agentury zůstávají v klidu, ale pochopitelně nemá být pobídkou tuzemské vládě k dalšímu enormnímu zadlužování. Dříve či později – a spíše dříve než později – budou chtít mezinárodní investoři vidět věrohodný plán konsolidace tuzemských veřejných financí. Ostatně, jak už víme, i ratingové agentury podmiňují další příznivé hodnocení českého zadlužení zřetelným zotavováním veřejných financí už od příštího roku.
Pokud vše půjde dobře a tuzemské vlády – nynější i nadcházející – budou jednat z hlediska mezinárodních investorů věrohodně, zůstanou přijatelné i náklady obsluhy českého dluhu. Vždyť v letech 2020 až 2024 má podle Moody’s růst poměr úrokových splátek na českém veřejném dluhu k příjmům naší veřejné pokladny průměrným ročním tempem 1,8 procenta. Ve skupině srovnatelných zemí typu Belgie nebo Británie to přitom ve stejném období mají ve střední hodnotě v průměru 2,4 procenta.
Pokud však naše vlády věrohodně postupovat nebudou, úrokové náklady se mohou rapidně navýšit. Méně veřejných peněz by pak zbylo na příslovečné školy, nemocnice, dálnice a železnice.
Ratingové agentury ještě skousnou to, že ministerstvo financí po sundání dvojích růžových brýlí konečně realisticky plánuje letošní schodek státního rozpočtu. Místo nerealisticky mělkého deficitu, 320 miliard korun, jenž nezohledňuje ekonomický dopad podzimní fáze pandemie, ani daňový balíček schválený koncem loňska, budou nyní v pražské Letenské ulici hospodařit s maximálním schodkem 500 miliard korun. Vláda už koncem loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale až 450 miliard korun. To, že nyní sumu „zaokrouhlila“ na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž „polštář“.
Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový. Měl by se pohybovat v pásmu od 420 do 450 miliard korun, což ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii.
To vše tedy ještě mezinárodní investoři a ratingové agentury stráví. Za dvou podmínek. Prvně za té, že vláda předloží věrohodný plán konsolidace veřejných rozpočtů pro období od roku 2022 až třeba do začátku 30. let. A zadruhé za té podmínky, že sumu 500 miliard, kterou maximálně má k dispozici, využije opravdu jen na žádoucí covidová opatření. A ne na předvolební uplácení voličů. Například možné druhé, letní rouškovné pro důchodce, které už naznačila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, by mezinárodní investoři jistě považovali právě jen za politicky motivované rozhazování, nikoli za účinnou pomoc ekonomice. Pozor na to.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Čtěte více
-
Česko i v posledním čtvrtletí loňského roku mělo nejnižší nezaměstnanost v celé OECD, nechalo za sebou Island i Japonsko
Míra nezaměstnanosti ve sledování ČSÚ vykázala v prosinci zvýšení své úrovně, a to z listopadové rekordně nízké hodnoty 1,9 procenta na 2,2 procenta.. Naposledy mezi listopadem a prosincem vzrostla v roce 2011. Jedná se tedy o neklamný znak toho, že našla své dno a dále již klesat nebude. -
Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu
Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce. -
Česko je doposud v boji s koronavirem úspěšné, "přizabilo" jej. Jak ale nyní "nezabít" ekonomiku?
Vstupujeme do druhého poločasu bitvy s koronavirem a jeho následky. Dostat se ze současné krize s co nejmenšími důsledky zdravotními i ekonomickými předpokládá najít rozumný kompromis mezi epidemiology a ekonomy. -
Česko je podle MMF poprvé v historii bohatší než Itálie i Španělsko. Důvodem je koronavirus, ČR by si však svůj náskok před nimi měla udržet i v dalších letech a překonat nakonec i Japonsko
Česká republika je poprvé ve své novodobé historii, počítané od roku 1993, bohatší než Itálie a Španělsko. Vyplývá to z nových dat Mezinárodního měnového fondu, aktualizovaných letos v říjnu. -
Česko letos zatím vyvezlo o 130 miliard korun méně aut než loni, export elektroniky nebo potravin ale navzdory covidu meziročně stoupá
Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty. -
Česko má nejlepší rating v historii a i mezi zeměmi bývalého východního bloku. Přední ratingová agentura Moody’s mu po dlouhých takřka sedmnácti letech zvýšila hodnocení
Ratingová agentura Moody’s včera po uzavření trhů zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. Premiér Andrej Babiš to hned v sobotu ráno označil na twitteru za skvělý úspěch tuzemského hospodářství, což je nepochybně pravda. -
Česko má nejnižší dluh za posledních deset let
Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář. -
Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta). -
Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO. -
Česko má za loňský rok historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu – 190 miliard korun. Vývozcům pomohlo pandemické oslabení koruny a mírnější druhá vlna
Český zahraniční obchod vykázal za rok 2020 historicky rekordní přebytek. V neočištěném vyjádření činí 190 miliard korun, v očištěném pak 181,7 miliardy korun. Oba údaje jsou ve své příslušné časové řadě nejvyšší za celé období do roku 1993. -
Česko přichází o desítky miliard korun ročně vývozem neopracovaného dřeva. České lesy tak export nízké přidané hodnoty drancuje více než kůrovec
Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu. Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu. -
Česko, připrav se na „peníze z vrtulníku“
Ministryně financí Alena Schillerová včera potvrdila, že stát zvažuje možnost „znárodňování“, tedy přechodného kapitálového vstupu do strategických podniků. -
Česko roste nejrychleji v regionu, Řecko rychleji než Německo, ropa zůstává pod prodejním tlakem, analýza EUR/USD
Nervozita na globálních finančních trzích byla částečně zmírněna, když Čínská centrální banka (PBOC) uvedla, že není důvod, aby... -
Česko růst svého zadlužení s přehledem ukočíruje, prognózuje světově významná ratingová agentura Moody’s. Úrokové platby ČR budou v příštích letech narůstat pomaleji než běžně
Světově významná ratingová agentura Moody’s včera potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3, přičemž udržela stabilní výhled. Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie nebo Spojené království. Česká republika vykazuje v očích agentury Moody’s nejlepší hodnocení své úvěrové spolehlivosti ze všech zemí bývalého východního bloku. Má lepší ratingové hodnocení dokonce i než Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU. -
Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU. Reakce trhů na poslední debatu Trump–Biden je omezená: Trump se prý sice zlepšil, Bidenův náskok ale nedotáhne
Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu. -
Česko se stává velmocí v počtu aut na silnicích, za poslední léta jich českým řidičům přibývá druhým nejrychlejším tempem v EU
Česko je, jak známo, světovou velmocí ve výrobě osobních aut v přepočtu na obyvatele. Konkurovat mu v tomto ohledu může snad jedině sousední Slovensko. V posledních letech se však Česká republika postupně stává velmocí také v počtu na silnicích. V letech 2014 až 2018 stoupal počet osobních vozů registrovaných v ČR druhým nejrychlejším tempem v EU, a sice devatenáctiprocentním, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Jinými slovy, za pouhé čtyři roky přibyla na českých silnicích pětina osobních vozů. Češi za to vděčí z velké části ekonomické prosperitě a citelnému růstu reálných mezd, k němuž v té době došlo. -
Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
Česká republika v posledních 25 letech prodala ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu. -
Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie. -
Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent. -
Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
