Česko opouští recesi jako “princezna Koloběžka první”

Čtěte více

• Česko může v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet
  Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
• Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024
  Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
• Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze
  V letošním prvním pololetí už Česko na ukrajinských uprchlících vydělávalo. Konkrétně 4,4 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Loni za celý rok bylo ještě "v mínusu", ale jen 0,6 miliardy. V roce 2022 pak to byl z pochopitelných důvodů "mínus" hlubší, a to 12,4 miliardy.
• Česko nechystá zákaz dovozu ukrajinského obilí
  Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů.
• Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
  Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
• Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska, plyne z dat rakouské plynárenské společnosti
  V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba tento pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta. Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu, graf zachycující přeshraniční průtoky plynu ve středoevropském regionu v megawatthodinách denně konkrétně pro sobotu 25. 11. je také níže).
• Česko odebírá nebývale vysoké množství plynu z Ruska. Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska
  Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
• Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
  Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
• Česko od začátku invaze do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská
  Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba 34 % více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil.
• Česko opět vymírá. Nedostatečná imigrace je stále palčivější ekonomickou brzdou, přispívá k rekordní inflaci
  Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v první letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993.
• Česko otcům nepřeje, přichází tak až o desítky miliard ročně. Zítřejší Den otců si připomíná jen každá pátá rodina, zůstává ve stínu Dne matek
  Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
• Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost
  Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.
• Česko patřilo v závěru roku 2025 mezi desítku zemí s nejrychlejším růstem cen bytů a domů v EU
  V Česku i na Slovensku patří bydlení dlouhodobě mezi klíčová společenská témata, zejména pokud jde o vývoj cen, dostupnost bydlení a výstavbu nových nemovitostí. Ceny bytů a domů ovlivňuje celá řada faktorů, především vztah mezi nabídkou a poptávkou, výše úrokových sazeb u hypoték, lokalita nebo celkový ekonomický vývoj. Jak si Česko stojí v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? Na tuto otázku odpovídá Eva Sadovská, analytička WOOD & Company, která se ve své aktuální analýze zaměřila na nejnovější data Eurostatu za čtvrté čtvrtletí 2025.
• Česko, Plzeň nebo Dubaj? Kam dnes dává smysl investovat do nemovitostí
  Necelých 71 tisíc fyzických osob v Česku pronajímá přibližně 225 tisíc investičních bytů. Podle analýzy společnosti Dataligence to představuje zhruba deset procent ze všech 2,4 milionu bytů v bytových domech. Investiční bydlení tak hraje v české ekonomice nezanedbatelnou roli – a přesto část investorů dnes obrací svou pozornost k zahraničí.
• Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval
  Lidé, kteří nyní žádají, aby premiér Babiš vložil holding Agrofert do fondu, který bude skutečně slepý, žádají vlastně nemožné. Nejde to ani v Česku, ani v zemích typu USA s nepřerušenou tradicí právního státu. Ostatně právě v USA se účinné vložení vlastní firmy do slepého fondu nezdařilo prezidentu Jimmy Carterovi, přičemž Donald Trump už na něco takového zcela rezignoval. A to přitom právní pořádek USA institut slepého fondu zakotvuje, zatímco ten český tak úplně ne.
• Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů
  Čeští zemědělci tak zřejmě stupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát.
• Česko poprvé předstihlo Polsko v investicích do komerčních nemovitostí. Logistika drží prim, hotely přitahují rekordní částky
  V první polovině roku 2025 dosáhl objem investic do komerčních nemovitostí v pěti klíčových zemích střední a východní Evropy téměř 5 miliard eur, což je téměř 60 % celoročního výsledku 2024. Česká republika se stala regionálním lídrem s 2,1 miliardy eur a poprvé v historii předstihla Polsko. Tahounem trhu zůstává logistika, významný růst zaznamenaly hotelové transakce a rezidenční nájemní bydlení.
• Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání
  Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.
• Česko po volbách: skokové navýšení rozpočtového deficitu
  Od parlamentních voleb uběhlo pouze pět dní, na stole je však již razantní navýšení rozpočtového schodku pro příští rok. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš nejprve v úterý oznámil, že ve státním rozpočtu chybí 60 miliard korun, včera již hovořil o částce 80 miliard. Hrozí tak, že celkový deficit veřejných financí se v příštím roce posune výrazně nad 300 miliard korun, nedaleko od Maastrichtského limitu 3 % HDP.
• Česko premiantem v Evropě, inflace byla v dubnu třetí nejnižší
  Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V EU vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, tedy na nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě.