Deficity zámořských obchodních bilancí stoupají

Čtěte více

• Deficit státního rozpočtu se prohloubil
  Hospodaření státního rozpočtu skončila na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč oproti 210,7 mld. Kč v říjnu.
• Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
  Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil
  Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.
• Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
  Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
• Deficit státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK
  Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.
• Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
• Deficit trhá rekordy
  Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí, jejichž schodek dosáhl 157,4 mld. Kč. Zcela tak vymazal vzpomínky na krizový rok 2010, kdy za stejné období činil pouhých 95,4 mld. Kč. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet. Na vině je pochopitelně dočasné uzavření velké části ekonomiky, které významně snižuje příjmy, a také podpůrná/záchranná/stabilizační opatření, která si vynucují růst výdajů. Ačkoliv se epidemiologická situace zřejmě výrazně zlepšuje, a květen tak snad na dlouhou dobu bude posledním karanténním měsícem, ani zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového. Mnoho nákladných podpůrných opatření zůstává v platnosti a po jejich odeznění se naopak zřejmě o slovo přihlásí rostoucí nezaměstnanost a pokles koupěschopnosti.
• Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
  Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
• Deficit veřejného sektoru se zhoršuje více než se očekávalo – libra dosáhla 1,3 dolaru
  Evropské trhy dnes odpoledne poklesly, když se indexy CAC40 a DAX potopily až dvojnásobně. FTSE100 byl tohoto ušetřen, avšak stále ještě trpěl masovým prodejem přes kanál.
• Deficit zahraničního obchodu lepší, než očekával trh
  Deficit zahraničního obchodu se v říjnu dostal na 73,8 mld. dolarů oproti revidovaným 83,8 mld. USD v září. Trhy očekávaly deficit 75 mld. dolarů.
• Deficit zahraničního obchodu prohlubují auta a komodity
  Zářijová obchodní bilance skončila s deficitem 13,3 mld. CZK, tedy jen lehce pod naším odhadem. Na jejím vývoji se opět projevil meziroční pokles přebytku ochodu s motorovými vozidly, tentokrát o 20,6 mld. CZK. To vzhledem k tomu, že výroba automobilů v září propadla o masivních 53,1 %, není překvapivé. Růst cen na světových komoditních trzích pak vedl k prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 13,4 mld. CZK). Hlubší byl i v kategorii základních kovů (o 5,8 mld. CZK). V meziměsíčním srovnání poklesl vývoz i dovoz shodně o zhruba dvě procenta.
• Deficit zahraničního obchodu přiživují energie a zmírňují auta
  Bilance zahraničního obchodu v září dle očekávání mírně navýšila deficit z 21,5 na 28,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl opět meziročně vyšší deficit s ropou a zemním plynem, kde se projevily meziročně vyšší čerpané objemy plynu a vyšší ceny. Ke zmírnění deficitu pomohlo především kladné saldo obchodu s motorovými vozidly. Stejným směrem znovu působil i přebytek s obchodem elektřiny.
• Deficit zahraničního obchodu se přiblížil k 30 mld. Kč
  Bilance zahraničního obchodu se v dubnu dále propadla z -12,1 na -28,4 mld. Kč. Meziročně se jedná o 48 mld. Kč horší výsledek. Prohloubení deficitu koresponduje se zhoršením v průmyslu, jehož výroba v dubnu meziročně poklesla o 6,4 % (kalendářně neočištěný údaj). To se ve výsledku negativně propisuje do výkonu exportu, zatímco vysoké dovozní ceny navyšují hodnotu dovážených komodit a stahují tak saldo především s energetickými komoditami do mínusu.
• Deficit zahraničního obchodu se v prosinci výrazně snížil
  Bilance zahraničního obchodu poprvé za devět měsíců sestoupila z dvouciferného deficitu, když za prosinec dosáhla -1,2 mld. Kč. Důvodem je snížení deficitu bilance obchodu s chemickými látkami, ropou a zemním plynem a současně pokračující přebytek obchodu s motorovými vozidly a elektřinou a plynem spolu s přechodem obchodu s elektronickými zařízeními do kladného salda. Za celý rok 2022 dosáhl deficit bilance zahraničního obchodu se zbožím 197,8 mld Kč, což odpovídá naší prognóze, jež počítala s 202,2 mld. Kč.
• Deficit zahraničního obchodu USA se neprohloubil
  Deficit zahraničního obchodu se v srpnu dostal na 70,4 miliardy dolarů oproti revidovaným 78,9 mld. USD v červenci. Trhy očekávaly deficit 70,5 mld. dolarů.
• Deficit zahraničního obchodu USA se v září prohloubil
  Deficit zahraničního obchodu se v září dostal na 84,4 mld. dolarů oproti revidovaným 70,8 mld. USD v srpnu. Trhy očekávaly deficit 84 mld. dolarů.
• Deficit zahraničního obchodu v USA se prohloubil
  Obchodní bilance v prosinci klesla o 67,4 mld. USD. Trhy očekávaly pokles o 68,5 mld. USD.
• Deflace cen výrobců postupně odeznívá
  Ceny průmyslových výrobců v červnu o šest desetin procentního bodu zmírnily svůj meziroční pokles na -0,3 %. Tato hodnota byla o dvě desetiny procentního bodu nižší, než činila tržní očekávání. Ve srovnání s květnem se ceny ve výrobní sféře snížily o desetinu procenta. Uvedený cenový pohyb byl dán dražší ropou na světových trzích, což podstatně zmírnilo předchozí hluboký propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Nadále však výrazně klesaly ceny chemických látek (-15,6 %), v těžbě a dobývání (-3,6 %) a v oblasti zpracování kovů (-1,2 %). Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračovaly v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,0 %. Nadále se zvyšovaly i ceny v potravinářství, v červnu o 1,7 %.
• Deflaci a liberalismus nahrazuje inflace a protekcionismus, řekl Pírko na Vyšehradském fóru
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny, nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom Štěpán Pírko.