Nedávno proběhla servery informace o tom, že v Ugandě geologický průzkum odhalil až 31 milionů tun zlatonosné rudy s potenciálem získat 320 tisíc tun čistého zlata. V přepočtu by to bylo víc zlata než kolik lidstvo, podle dostupných informací, vytěžilo za celou svoji historii, tedy cca. 216 tisíc tun. Pokud by se čísla z Ugandy potvrdila, jednalo by se o objev, který by měl schopnost změnit globální rovnováhu. Jenže mezi předpokladem a skutečností může být velký rozdíl. Oznámení se totiž týkalo rudy, nikoli ověřených zásob. Není tak jisté, kolik zlata se skutečně podaří vytěžit. Navíc těžba probíhá pomalu. První velký důl Wagagai otevřený v roce 2025 plánuje kapacitu pouze kolem 1,2 tuny ročně. To je v porovnání se světovou roční produkcí v objemu zhruba tří tisíc tun spíš symbolický příspěvek. Ugandský objev tak zatím nezměnil vnímání zlata jako uchovatele hodnoty, ani pohled na jeho hodnotu. Aby se tak stalo, muselo by dojít k ověření zásob podle mezinárodních standardů a k masivnímu navýšení těžby, v řádu desítek nebo stovek tun ročně po poměrně dlouhé období. Současný stav je tedy spíše příběhem o potenciálu než realitou s dopadem na hodnotu zlata.
Jak jsem o tom kdysi mluvil, bylo jen otázkou času, kdy se na světě objeví ložisko, které totálně změní pohled na hodnotu tohoto kousku kovu. Současně se ale nepotvrdilo to, co jsem předpokládal, tedy že by se pouhá zmínka o takovém ložisku mohla okamžitě propsat do ceny zlata. A tak uvidíme, co bude dál, no já pořád sázím na to, že se z něj jednou stane běžná věc, se kterou se budeme setkávat, například na polích, kdy strašáci s pomocí jeho blýskavosti budou odhánět ptactvo.
Michal Uma