Inflace se vyšplhala na 8,5 %

Čtěte více

• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
• Inflace se v červenci snížila na 2,7 % a v sestupu by měla dále pokračovat
  Česká meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace se v prosinci udržela poblíž cíle ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila. Jedná se prozatím o předběžný odhad prosincové inflace s pouze omezenými informacemi o její struktuře.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká
  „Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se vrátila na svůj cíl
  „Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se v únoru zvýšila na 11,1 procenta
  Spotřebitelské ceny v ČR se v únoru zvýšily meziměsíčně v průměru o dalších 1,3 %. Téměř totožně vysoký byl nárůst i po sezónním očištění, když činil 1,2 %, po výrazném lenovém zvýšení cen o 2,9 %. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 pb) a potraviny (příspěvek 0,3 pb). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 % a potraviny (bez alkoholu a tabáku) zdražily o 1,4 %.
• Inflace se vymyká kontrole
  „Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se výš již nevyšplhala
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.
• Inflace se začíná zadýchávat
  „Meziroční míra inflace konečně začala klesat, přesto se stále udržuje na velmi vysokých úrovních. Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v české ekonomice propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří porazit vysokou inflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se začne přibližovat ke svému cíli
  „Vyšší příjmy českých domácností společně s růstem cen potravin a regulovaných cen budou v nejbližších měsících udržovat inflaci v horní polovině tolerančního pásma. Inflace by se však vzhledem k nastavení úrokových sazeb měla postupně snižovat a směřovat ke svému cíli, kterého by měla dosáhnout v průběhu příštího roku, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se zpomaluje: Je sklenice poloprázdná nebo poloplná?
  Úřad pro ekonomickou analýzu (BEA) v pátek vydal zprávu PCE (Personal Consumption Expenditure) za duben 2022. Tato zpráva je preferovaným měřítkem inflace, kterou Federální rezervní systém používá jako klíčovou složku při utváření jejich výhledu měnové politiky.
• Inflace se zuby nehty drží v tolerančním pásmu ČNB
  Meziroční inflace se překvapivě i v prosinci udržela v tolerančním pásmu ČNB, když vzrostla z listopadových 2,8 % na aktuální 3 %. Mediánový odhad (včetně ČNB) očekával výraznější nárůst až na 3,3 %, zatímco naše prognóza (3,2 %) byla v rámci analytické obce nejblíže skutečnému výsledku. Průměrná inflace skokově poklesla ve srovnání s roky 2022 a 2023 a za celý loňský rok činila 2,4 % v souladu s naší predikcí.
• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.
• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila zřejmě i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.
• Inflace sice brzdí, ale zůstává vysoko
  Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.
• Inflace sice nadále klesá, avšak méně, než se čekalo
  Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.
• Inflace skokově narůstá a již dosáhla úrovně 16 procent
  „Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace skutečně zvolní, jak potvrzují i ceny v průmyslu či zemědělství
  Ceny v primárních okruzích potvrzují nízkoinflační prostředí, které se postupně projeví i ve spotřebitelské inflaci a jejím návratu nejprve do tolerančního pásma ČNB (ještě letos) a následně i k dvouprocentnímu cíli (v průběhu příštího roku).