Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká

Čtěte více

• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
  Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz.
• Inflace se rozjíždí, dluhopisy padají. Co na to ECB?
  Zajímavým tématem, kterého se také na začátku týdne chytily hlavní finanční trhy, bylo zlepšení covidové situace v Číně. Obavy, které jsou s rozmachem omikronu a politikou nulové tolerance spojeny, tak mohly klesnout. Přispěly tím k udržení pozitivní nálady na akciích.
• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
• Inflace se v červenci snížila na 2,7 % a v sestupu by měla dále pokračovat
  Česká meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace se v dubnu vyšplhala na 2,5 %
  Dnes se potvrdilo, že inflace v dubnu povyskočila do horního části tolerančního pásma ČNB, konkrétně na 2,5 %, což bylo v souladu s naším úvodním odhadem. Nárůst inflace byl podobně jako v březnu tažen zejména cenami pohonných hmot, když cena nafty byla na nejvyšší od října 2022 a benzín od listopadu 2022. Proinflačním faktorem pak zůstávají ceny služeb, jejichž růst se drží nadále v blízkosti 5 %. Více jsme si také připlatili za neřesti typu alkoholu a tabáku. Naopak položkou, které zabránila ještě vyšší inflaci, byly ceny potravin.
• Inflace se v prosinci udržela poblíž cíle ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila. Jedná se prozatím o předběžný odhad prosincové inflace s pouze omezenými informacemi o její struktuře.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila na svůj cíl
  „Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se v únoru zvýšila na 11,1 procenta
  Spotřebitelské ceny v ČR se v únoru zvýšily meziměsíčně v průměru o dalších 1,3 %. Téměř totožně vysoký byl nárůst i po sezónním očištění, když činil 1,2 %, po výrazném lenovém zvýšení cen o 2,9 %. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 pb) a potraviny (příspěvek 0,3 pb). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 % a potraviny (bez alkoholu a tabáku) zdražily o 1,4 %.
• Inflace se vymyká kontrole
  „Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se výš již nevyšplhala
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.
• Inflace se vyšplhala na 8,5 %
  V tomto roce inflace setrvale klesala až do října, což je dáno ale čistě statistickým efektem. Srovnávací základna, která byla hlavním důvodem poklesu inflace během celého roku, tak měla tentokrát opačný účinek. Inflace vzrostla na 8,5 %, což je vyšší hodnota, než očekávala naše i tržní prognóza. Pokud by do výpočtu nebyl promítnut pro poslední čtvrtletí minulého roku platný tzv. úsporný tarif, tak by inflace činila 5,8 %.
• Inflace se začíná zadýchávat
  „Meziroční míra inflace konečně začala klesat, přesto se stále udržuje na velmi vysokých úrovních. Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v české ekonomice propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří porazit vysokou inflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se začne přibližovat ke svému cíli
  „Vyšší příjmy českých domácností společně s růstem cen potravin a regulovaných cen budou v nejbližších měsících udržovat inflaci v horní polovině tolerančního pásma. Inflace by se však vzhledem k nastavení úrokových sazeb měla postupně snižovat a směřovat ke svému cíli, kterého by měla dosáhnout v průběhu příštího roku, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se zpomaluje: Je sklenice poloprázdná nebo poloplná?
  Úřad pro ekonomickou analýzu (BEA) v pátek vydal zprávu PCE (Personal Consumption Expenditure) za duben 2022. Tato zpráva je preferovaným měřítkem inflace, kterou Federální rezervní systém používá jako klíčovou složku při utváření jejich výhledu měnové politiky.
• Inflace se zuby nehty drží v tolerančním pásmu ČNB
  Meziroční inflace se překvapivě i v prosinci udržela v tolerančním pásmu ČNB, když vzrostla z listopadových 2,8 % na aktuální 3 %. Mediánový odhad (včetně ČNB) očekával výraznější nárůst až na 3,3 %, zatímco naše prognóza (3,2 %) byla v rámci analytické obce nejblíže skutečnému výsledku. Průměrná inflace skokově poklesla ve srovnání s roky 2022 a 2023 a za celý loňský rok činila 2,4 % v souladu s naší predikcí.
• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.