Mzdy v Česku se loni rekordně propadly, pětkrát více než v dosud nejhorším roce historie ČR. V letošním roce to nebude o mnoho lepší

Čtěte více

• Mzdy rostly méně než inflace. České domácnosti si výrazně pohoršily
  Podle dnes zveřejněných dat vzrostla ve 4. čtvrtletí 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda na 43 412 Kč. To představuje meziroční růst o 7,9 % což je ovšem ve výsledku málo. Ceny během 4. kvartálu totiž rostly tak výrazně, že si lidé reálně pohoršili o 6,7 %.
• Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Mzdy rostly v Q2 svižně, kvůli revizi ale působí méně proinflačně
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 % po růstu o 6,1 % v předcházejícím kvartále, který byl revidován z původních 8,1 %. Z odvětvového hlediska dosáhl vyššího růstu výdělků v posledním roce veřejný sektor, kde platy vzrostly o 6,9 %, zatímco v tom soukromém si mzdy polepšily o 6,1 %. Po očištění o inflaci koupěschopnost průměrné mzdy vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,3 %.
• Mzdy rostou rychleji, než čekala centrální banka
  Mzdy ve druhém kvartále vzrostly o 4,4 %, což je méně, než jsme očekávali my (6 %), ale více než předpokládala centrální banka (2,7 %). Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu (-20,7 %) kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce.
• Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. A více, než s čím počítala ČNB – ta proto zřejmě pozastaví snižování svých úrokových sazeb už v tomto měsíci
  Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
• Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí, zaměstnanci veřejné správy mají mzdy nižší dokonce o zhruba 10 % než loni! Potvrzuje se, že v Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně
  Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly.
• Mzdy se po letech začaly propadat. Růst mezd v Česku totiž poprvé po skoro sedmi letech nepokryje inflaci
  Meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR ve letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci, což znamená, že v reálném vyjádření průměrná mzda klesla, a to o 2,5 procenta. Jedná se o její nejvýraznější pokles také právě od posledního čtvrtletí roku 2013, kdy propad činil 3,1 procenta.
• Mzdy v Česku reálně rekordně padají, přesto za uplynulých 30 let narostly o 141 procent. Proč Česko přesto ekonomicky nedohání Německo a jako to změnit?
  Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
• Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují
  Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
• Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
  Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
• Mzdy v Česku zrychlily
  Průměrná mzda v Česku v prvním kvartále vzrostla o 7,2% meziročně na 37929 korun (blízko našemu odhadu). Za zrychlením dynamiky (z 4% v Q4 2021) však do značné míry stojí nízká srovnávací základna z počátku roku 2021 - mzdy v uplynulém roce výrazněji rostly až v nadcházejících kvartálech spolu s oživením ekonomiky.
• Mzdy v ČR solidně rostou, ale ne tak výrazně, jak se původně uvádělo
  Dnes zveřejněné výsledky o průměrné mzdě překreslují obrázek velmi silné mzdové dynamiky v první polovině letošního roku. Nominální i reálné mzdy v první polovině roku sice solidně rostly, ale zdaleka ne tak výrazně jak ukazovala původní mzdová statistika pro 1. čtvrtletí.
• Mzdy ve druhém čtvrtletí zklamaly
  Průměrná nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,7 % po růstu o 8,7 % zaznamenaném v prvním čtvrtletí. Zpomalila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 1,1 % q/q (po sezónním očištění) po 2,7 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy ve druhém čtvrtletí zklamaly – rostly méně, než všichni experti čekali, takže ČNB ztrácí důvod zvyšovat úroky. Navíc statistici revidovali data za první čtvrtletí, takže to ani tehdy nebyla se mzdami zdaleka taková „sláva“, jak se dosud mínilo
  Dnešní údaje o mzdách představují zklamání, a to poměrně výrazné. Průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně nominálně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Po zohlednění dvouprocentní inflace se reálně zvýšila o 4,3 procenta. To je sice stále svižný růst kupní síly českých zaměstnanců, avšak znatelně slabší, než čekali experti.
• Mzdy ve Spojeném království nadále rostou rekordním tempem
  Libra v pondělí posílila poté, co se objevily zprávy, že průměrné mzdy ve Spojeném království nadále rostou téměř bezprecedentním tempem. To však vyvíjí další tlak na Bank of England z hlediska úrokových sazeb, což ji nutí zvážit další zvýšení na svém zasedání plánovaném na příští měsíc.
• Mzdy v eurech jsou nesmysl. Buď je mějme v koruně, nebo přijměme euro
  Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
• Mzdy ve 2Q rostly reálně o 4,3 %, výsledek za 1Q byl snížen výrazně snížen
  Ve 2Q 2026 vzrostly nominální mzdy o 6,4 %, reálné mzdy o 4,3 % (náš odhad byl 4,4 %) na 51 966 Kč. Růst reálných mezd v 1Q 2026 byl revidován z 6,4 % na 4,4 %.
• Mzdy v Japonsku rástli najrýchlejšie za posledné dve dekády. Jen to zatiaľ nerieši.
  Z Japonska dnes ráno dorazili dve protichodné správy. Začnime tou dobrou – medziročný rast miezd zrýchlil na 2,1%. V medzinárodnom porovnaní to nie je nič moc, v neinflačnom Japonsku je to však najrýchlejší rast za posledné dve dekády! Pre Japonsko je to dobrá správa hneď na dvoch frontoch. Okrem priestoru pre vyšší rast spotreby domácností to môže zvýšiť aktuálne neexistujúce inflačné tlaky. Kvôli absencii inflácie má krajina problémy s vysokým dlhom, ten je aktuálne nad úrovňou 250% HDP. Dlhé roky sa japonskí predstavitelia snažia zvýšiť mzdy a infláciu a aktuálne začalo svietiť malé svetielko na konci tunela.
• Mzdy v Maďarsku vzrostly
  Průměrná hrubá mzda v září vzrostla na 17,8 % meziročně oproti 16,6 % v srpnu. Trhy naopak očekávaly pokles na 16,3 % meziročně.
• Mzdy v Polsku klesly
  Mzdy v prosinci klesly na 10,3 % meziročně oproti 13,9 % v listopadu. Trhy očekávaly pokles na 13,1 % meziročně.