Mzdy rostly méně než inflace. České domácnosti si výrazně pohoršily

Čtěte více

• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy nadále pod tíhou inflace
  Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB.
• Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí
  Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.
• Mzdy na začátku roku překonaly 8 %, co na to ČNB?
  Velmi rychlé tempo růstu mezd vykázala česká ekonomika na začátku roku 2026 – v prvním kvartále rostla průměrná mzda o 8,1 % meziročně a výrazně překonala jak naše očekávání, tak poslední prognózu ČNB (7,0 %). Co za tím stojí a je to důvod pro vyšší úrokové sazby? Rychlý růst mezd (i po revizích předchozích kvartálů) odráží primárně nízkou míru nezaměstnanosti a nedostatek pracovníků ve vybraných sektorech – jedná se zejména o služby v čele s odvětvím real estate (mzdy rostly o 22,1 %) a stavebnictví (o 12,6 %). Rychlý růst mezd vcelku logicky „nestíhá sledovat průmysl“, kde mzdy sice rostou vcelku svižně v segmentu automotive (7,5 %), ale viditelně zaostávají některá energeticky náročná odvětví (skláři, zpracovatelé kovů). Viditelně také zaostávají některé veřejné služby (5,6 %) a finančnictví (5,4 %).
• Mzdy na začátku roku překonaly 8 %, co na to ČNB?
  Velmi rychlé tempo růstu mezd vykázala česká ekonomika na začátku roku 2026 – v prvním kvartále rostla průměrná mzda o 8,1 % meziročně a výrazně překonala jak naše očekávání, tak poslední prognózu ČNB (7,0 %). Co za ním stojí a je to důvod pro vyšší úrokové sazby? Rychlý růst mezd odráží primárně nízkou míru nezaměstnanosti a nedostatek pracovníků ve vybraných sektorech – jedná se zejména o služby v čele s odvětvím real estate (mzdy rostly o 22,1 %) a stavebnictví (12,6 %).
• Mzdy podle očekávání zrychlují svoji dynamiku
  Nominální mzdy podle očekávání ke konci roku 2022 zrychlily svoji dynamiku a průměrně meziročně rostly o 7,9 % - průměrná mzda tak na konci uplynulého roku dosáhla 43 412 Kč. I tak však mzdy v průměru dál výrazně zaostávaly za inflací a reálná mzda byla meziročně nižší o 6,7 %. Právě padající reálné mzdy jsou hlavní příčinou probíhající spotřebitelské recese - spotřeba domácností padala na konci roku 2022 již pátý kvartál v řadě a dostala se reálně skoro 8 % pod před-pandemické úrovně roku 2019.
• Mzdy prudce rostou. Energetici si polepšili o 15,8 procenta
  „Rozdíly v odměňování zaměstnanců napříč Českou republikou se zvětšují. Zatímco Pražané v průměru pobírají 64 980 korun měsíčně, zaměstnanci v Karlovarském kraji mají na výplatních páskách o 20 tisíc korun méně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Mzdy překvapily rychlejším růstem
  Mzdy v prvním kvartále skončily výrazně nad naším očekáváním. Rostly meziročně o 7 % (o 4,8 % reálně), náš odhad byl přitom na 6,1 % a odhad ČNB na 6,4 %. Meziroční reálný růst mezd vidíme v Česku po více než dvou letech kontinuálního propadu. Rychleji rostly mzdy v byznysu, kde byla tentokrát jejich dynamika relativně rovnoměrná. V klíčovém průmyslu rostly mzdy o 8 %.
• Mzdy připravily koruně pozitivní vstup do nového týdne
  Na italské frontě panuje klid, rizikové prémie na tamních dluhopisech se dál smrskávají a rovněž akcie postupují vzhůru. Ani obchodní spory Spojených států s EU nebo Čínou náladu na trzích v úvodu týdne nijak nekalí. Evropské obchodování se tak rozjíždí celkově pozitivně.
• Mzdy reálně klesají, nezaměstnanost roste pomalu
  Průměrná mzda se mezičtvrtletně snížila o 3,1 %, ale meziročně se stále udržela ve slabém růstu. Kvůli vyšší inflaci nicméně průměrná reálná mzda klesala. V nejbližším období zůstane růst průměrné mzdy utlumen. Hlavním tahounem růstu průměrných výdělků bude veřejný sektor. Data o HDP a mzdách jsou mírně lepší než v prognóze ČNB a ta ponechá nastavení měnové politiky v blízkém období beze změny.
• Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Mzdy rostou rychleji, než čekala centrální banka
  Mzdy ve druhém kvartále vzrostly o 4,4 %, což je méně, než jsme očekávali my (6 %), ale více než předpokládala centrální banka (2,7 %). Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu (-20,7 %) kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce.
• Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. A více, než s čím počítala ČNB – ta proto zřejmě pozastaví snižování svých úrokových sazeb už v tomto měsíci
  Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
• Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí, zaměstnanci veřejné správy mají mzdy nižší dokonce o zhruba 10 % než loni! Potvrzuje se, že v Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně
  Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly.
• Mzdy se po letech začaly propadat. Růst mezd v Česku totiž poprvé po skoro sedmi letech nepokryje inflaci
  Meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR ve letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci, což znamená, že v reálném vyjádření průměrná mzda klesla, a to o 2,5 procenta. Jedná se o její nejvýraznější pokles také právě od posledního čtvrtletí roku 2013, kdy propad činil 3,1 procenta.
• Mzdy v Česku reálně rekordně padají, přesto za uplynulých 30 let narostly o 141 procent. Proč Česko přesto ekonomicky nedohání Německo a jako to změnit?
  Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
• Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují
  Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
• Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
  Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
• Mzdy v Česku se loni rekordně propadly, pětkrát více než v dosud nejhorším roce historie ČR. V letošním roce to nebude o mnoho lepší
  Reálné mzdy v Česku se loni propadly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Jedná se o pětkrát hlubší propad než ten z dosud v daném ohledu nejhoršího roku. Až do loňska se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta.
• Mzdy v Česku zrychlily
  Průměrná mzda v Česku v prvním kvartále vzrostla o 7,2% meziročně na 37929 korun (blízko našemu odhadu). Za zrychlením dynamiky (z 4% v Q4 2021) však do značné míry stojí nízká srovnávací základna z počátku roku 2021 - mzdy v uplynulém roce výrazněji rostly až v nadcházejících kvartálech spolu s oživením ekonomiky.