Mzdy v Polsku klesly

Čtěte více

• Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Mzdy rostou rychleji, než čekala centrální banka
  Mzdy ve druhém kvartále vzrostly o 4,4 %, což je méně, než jsme očekávali my (6 %), ale více než předpokládala centrální banka (2,7 %). Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu (-20,7 %) kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce.
• Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí, zaměstnanci veřejné správy mají mzdy nižší dokonce o zhruba 10 % než loni! Potvrzuje se, že v Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně
  Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly.
• Mzdy se po letech začaly propadat. Růst mezd v Česku totiž poprvé po skoro sedmi letech nepokryje inflaci
  Meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR ve letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci, což znamená, že v reálném vyjádření průměrná mzda klesla, a to o 2,5 procenta. Jedná se o její nejvýraznější pokles také právě od posledního čtvrtletí roku 2013, kdy propad činil 3,1 procenta.
• Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují
  Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
• Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
  Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
• Mzdy v Česku zrychlily
  Průměrná mzda v Česku v prvním kvartále vzrostla o 7,2% meziročně na 37929 korun (blízko našemu odhadu). Za zrychlením dynamiky (z 4% v Q4 2021) však do značné míry stojí nízká srovnávací základna z počátku roku 2021 - mzdy v uplynulém roce výrazněji rostly až v nadcházejících kvartálech spolu s oživením ekonomiky.
• Mzdy ve Spojeném království nadále rostou rekordním tempem
  Libra v pondělí posílila poté, co se objevily zprávy, že průměrné mzdy ve Spojeném království nadále rostou téměř bezprecedentním tempem. To však vyvíjí další tlak na Bank of England z hlediska úrokových sazeb, což ji nutí zvážit další zvýšení na svém zasedání plánovaném na příští měsíc.
• Mzdy v Japonsku rástli najrýchlejšie za posledné dve dekády. Jen to zatiaľ nerieši.
  Z Japonska dnes ráno dorazili dve protichodné správy. Začnime tou dobrou – medziročný rast miezd zrýchlil na 2,1%. V medzinárodnom porovnaní to nie je nič moc, v neinflačnom Japonsku je to však najrýchlejší rast za posledné dve dekády! Pre Japonsko je to dobrá správa hneď na dvoch frontoch. Okrem priestoru pre vyšší rast spotreby domácností to môže zvýšiť aktuálne neexistujúce inflačné tlaky. Kvôli absencii inflácie má krajina problémy s vysokým dlhom, ten je aktuálne nad úrovňou 250% HDP. Dlhé roky sa japonskí predstavitelia snažia zvýšiť mzdy a infláciu a aktuálne začalo svietiť malé svetielko na konci tunela.
• Mzdy v Maďarsku vzrostly
  Průměrná hrubá mzda v září vzrostla na 17,8 % meziročně oproti 16,6 % v srpnu. Trhy naopak očekávaly pokles na 16,3 % meziročně.
• Mzdy v USA rastú najrýchlejšie od roku 2008. Zvýšenie sadzieb v septembri nie je nereálne
  Z tábora FEDu viackrát odznelo, že dôležitým znakom rastúcich inflačných tlakov v krajine je rast miezd. A na ten máme...
• Mzdy v USA rastú podľa FEDu najrýchlejšie od 2009, podstatne rýchlejšie ako podľa NFP
  Keďže nezamestnanosť v USA sa už pohybuje okolo úrovne 5%, tak FED sleduje už len dve veličiny – infláciu a mzdy. Čo sa týka inflácie, tak tá je v súčasnosti skreslená ropou, onedlho však jej efekt pominie a pravdepodobne sa dostane nad dvojpercentný cieľ. Mzdy sa podľa pravidelného reportu z trhu práce (Non-farm payrolls, NFP) nevyvíjajú nič moc, naposledy dosiahol ich medziročný rast 2,6%, čo nenaznačuje, že by sa trh práce prehrieval.
• Mzdy zpomalily, ale dále rostou
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 3,2 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 1,0 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 0,6 %. Výsledek se nachází poměrně významně pod tržním i naším odhadem, zatímco téměř přesně odpovídá prognóze ČNB. To je zajímavé již z toho pohledu, že právě aktuální prognóza ČNB ve stejném období počítala s mnohem výraznějším útlumem ekonomické aktivity, než jaký reálně nastal. Ukazuje se tak, že trh práce se během pandemie stal jen velmi obtížně predikovatelnou oblastí. V tomto kontextu pak ani tolik nepřekvapí, že došlo i k poměrně výrazné revizi údaje o posledním čtvrtletí loňského roku, který nově namísto původně udávaných 3,8 % hlásí „jen“ 2,6 %.
• Mzdy zrychlují, reálně však pokračuje strmý pád
  Průměrná mzda v Česku se vyšplhala na 39858 korun, což je o 6,1 % více než před rokem. Meziroční tempo mezd tak zrychlilo z 4,4 % ve druhém kvartále zhruba tak, jak očekávala centrální banka a o něco méně než jsme předpokládali my.
• Na akcie FOMC nezapůsobil, ve hře jsou ovšem USD medvědi
  TémataPohyb v cenách, ke kterému došlo kolem úrovně 1130 v S&P500 ukázal silnou vzestupnou...
• Na akciích dál převládá červená, nepomáhají výsledky amerických bank ani makrodata
  Evropské akciové trhy zůstávají většinou pevně v červeném. Lehké ztráty sice vykazuje Londýn, ale DAX nebo AEX jsou -1 pct, CAC 40 ztrácí 0,8 pct. Spolu s otevřením Ameriky sice přišla snaha o vylepšení bilance, ale zatím to nevychází. V zámoří je na tom relativně lépe Nasdaq s poklesem o půl procenta, zatímco širší S&P 500 klesá o 0,6 pct.
• Na akciích doznívá růst, zlato drží dobyté pozice
  Kolem půlky měsíce sice trhy nepříjemně překvapily svým jestřábím postojem Fed, ECB a pak i BoJ, ale zdá se, že se investoři ke konci roku z nepříjemných zpráv otřepávají. Akcie se včera slušně odrazily nahoru a pohyb dnes pokračuje v Evropě, ačkoli už v menší intenzitě. Hlavní zdejší indexy se zvedají o pár desetin procenta. Velmi podobně jsou na tom futures naznačující nový start na Wall Street. 
• Na akciích odpoledne vítězí kupci, Nasdaq však zaostává
  Dneškem pokračuje vnitřní boj akciových trhů o to, jestli je před koncem roku spíše třeba vybírat zisky, nebo naopak využívat poklesy k nákupům. Po několika intradenních změnách směru mají aktuálně navrch kupci, kteří táhnou hlavní indexy slušně vzhůru.
• Na akciích závěrem týdne převládá optimismus, který však může velmi snadno vyprchat
  Dluhopisové trhy nadále ujišťují, že na trhu přetrvává strach z budoucí politiky Fedu, respektive i ECB. Úplně v pohodě nejsou ani americké akcie, které sice momentálně nahrazují ztráty, ale třeba technologie zůstávají pod tlakem. Evropě se však daří.
• Na akciovém trhu v USA vyvolává omikron pouze mírné obavy
  Klíčové indexy amerických akciových trhů v úterý opět vzrostly a pozastavily tak korekční pohyb směrem dolů. Zdá se, že trhy nejsou nijak zvlášť znepokojeny kmenem omikron, který se rychle šíří po celém světě. V USA představuje omikron 73 % nových případů covid-19, přičemž v některých státech dosahuje tento počet až 90 %. Nový kmen byl dokonce zjištěn v Bílém domě – americký prezident Biden mohl být v kontaktu s nakaženou osobou. Ačkoli je omikron méně závažný než předchozí kmeny, stále způsobuje hospitalizace a úmrtí, což nevyhnutelně vytváří tlak na obchodní a hospodářskou činnost v USA i jinde. Klesající HDP a maloobchodní tržby by mohly tlačit dolů i prudce rostoucí inflaci, ale to není žádná útěcha. Nová omezení pravděpodobně povedou k novému hospodářskému poklesu, jak naznačuje většina výhledů na čtvrté čtvrtletí roku 2021. Obtížná situace by mohla pokračovat i v prvním čtvrtletí roku 2022 – začátek vlny omikron začal současně se čtvrtou vlnou delta, což je obzvláště nebezpečné.