Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících

Čtěte více

• Státní rozpočet je v černé skříňce, vládě to může spíše uškodit. Češi totiž mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo
  Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
• Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
  Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
• Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
• Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje
  Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 % a výdaje naopak vzrostly o 10,8 %. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 mld. Kč. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o 9 mld. Kč. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa. V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 mld. Kč. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem Ministerstva financí o 25,9 mld. Kč.
• Státní rozpočet na cestě k 375mld. deficitu
  V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet pokračuje v rekordech
  Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
• Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč
  Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.
• Státní rozpočet se dále propadá
  Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
• Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
  Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.
• Státní rozpočet skončil na konci října deficitem 183,1 mld. Kč
  Státní rozpočet skončil na konci října deficitem 183,1 mld. Kč oproti deficitu 200,7 mld. CZK v říjnu 2024.
• Státní rozpočet skončil schodkem 26 mld. CZK
  Státní rozpočet skončil v lednu schodkem 26 mld. CZK. Loni byl lednový schodek ve výši 6,8 mld. Korun. Jedná se o druhý nejhorší lednový výsledek v historii ČR.
• Státní rozpočet skončil schodkem -288,5 mld. CZK
  Státní rozpočet skončil v prosinci schodkem -288,5 mld. CZK, přičemž se očekávalo -290 mld. CZK. Je to nejlepší schodek od dob pandemie, ale čtvrtý nejhorší od vzniku ČR.
• Státní rozpočet skončil v červenci deficitem ve výši -15,8 mld. Kč
  Rozpočet v červenci skončil deficitem ve výši -15,8 mld. Kč. Tempo růstu příjmů rostlo rychleji než tempo růstu výdajů, a to je v rámci konsolidace veřejných financí dobrá zpráva. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních sedmi měsících zlepšilo o 24,1 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 6,0 % a pozitivně se v nich odrazil vyšší výběr daní a pojistného. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 3,3 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 5,4 p.b. Na konci července hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 168,2 mld. Kč (resp. 165,9 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až červenec 2025 (52,7 mld. Kč) odpovídají zhruba výši 1,5násobku výdajů úhrnem za celý rok 2008.
• Státní rozpočet skončil v lednu schodkem
  Státní rozpočet skončil v lednu schodkem -11,2 mld. korun. Jedná se o třetí nejhlubší schodek od vzniku České republiky.
• Státní rozpočet skončil v roce 2025 ve schodku 290 miliard korun
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s výrazně vyšším deficitem – oproti minulou vládou plánovaným 241 mld. korun došlo k nárůstu na 290,7 mld. korun. Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, ke skokovému zhoršení ale došlo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard. Ani meziročně tak nakonec nedošlo ke zlepšení deficitu oproti 271 mld. korun v roce 2024. Zhoršené hospodaření vlády jde zčásti na vrub nerealistickému rozpočtování.
• Státní rozpočet skončil v srpnu ve schodku 176 mld. Kč
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 175,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 187,6 mld. Kč. Meziročně jde o zlepšení o 19 mld. Kč, především díky více než 7% nárůstu výběru daní a pojistného. I přes značné navýšení mandatorních výplat převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %). Celkově zůstává plánovaný deficit 252 mld. Kč pro tento rok jako realistický cíl.