Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii

Čtěte více

• Státním Lesům ČR za první pololetí klesl zisk o čtvrtinu na 2,83 miliardy korun
  Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za letošní první pololetí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 2,83 miliardy korun z 3,85 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku bylo nižší zpeněžení dřeva těženého v mladších porostech a také v polomech. Tržby podniku za leden až červen meziročně klesly o osm procent na 7,56 miliardy korun. Proti plánu je však pololetní zisk více než dvojnásobný. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státním Lesům ČR za první pololetí stoupl hrubý zisk o 13,6 pct na 3,21 mld. Kč
  Hrubý zisk státního podniku Lesy České republiky (LČR) činil v prvním pololetí 3,21 miliardy korun a meziročně vzrostl o 13,6 procenta. Přispěl k tomu především vyšší objem těženého dřeva i průměrná cena dříví, dále úspory v režijních nákladech podniku. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je letošní pololetní hospodářský výsledek podniku o 384 milionů korun vyšší. ČTK to dnes sdělil mluvčí podniku Přemysl Šrámek. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státním Lesům ČR za tři čtvrtletí klesl zisk o 16 procent na 3,88 miliardy korun
  Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za letošní první tři čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 16 procent na 3,875 miliardy korun z 4,63 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku bylo nižší zpeněžení dřeva. Podnik prodával více slabšího dříví a vyšší měl i prodej vlákninového dřeva z mladých porostů. Tržby podniku za leden až září meziročně klesly o 2,7 procenta na 10,97 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státní orgány dál pokračují ve snaze regulovat krypto projekty. Poslední příklad je z Velké Británie
  V poslední době můžeme pozorovat poměrně silné snahy vlád a regulačních orgánů o omezení resp. regulaci odvětví kryptoměn a blockchainu obecně. Zatím je těžké říci, zda jde o snahu odstranit "konkurenci" pro vládou zaváděné CBDC (Central Bank Digital Currencies - ekvivalent bezhotovostní společnosti a sociálního úvěru), nebo jen o boj proti konkurenci pro standardní fiat měny.
• Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS
  Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Obchod potvrdily tuzemské i evropské regulační úřady, dnes obě strany podepsaly převodní listiny. ČTK o tom informovala společnost ČEPS. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
• Státní pojišťovna EGAP zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
  Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruska a Běloruska. Důvodem je vpád vojsk těchto zemí na Ukrajinu a související sankce Západu. Export EGAP nepojišťuje ani na Ukrajinu kvůli bezpečnostní situaci, s exportéry je v kontaktu a pojišťování obnoví hned, jakmile to bude možné. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.
• Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
  V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
• Státní rozpočet bude pod tlakem války na Ukrajině
  Od 21. března se státní kasa dostala ze zajetí rozpočtového provizoria a nová vláda tak má volné ruce. Na saldo ovšem nově bude dopadat válka na Ukrajině. Za první tři měsíce roku 2022 dosáhl deficit 59,1 mld. Kč. Výsledek je lepší než byl ve stejném období během předchozího roku, ale o něco horší než během první vlny pandemie.
• Státní rozpočet dodržen. Nyní úspěch, problém do budoucna?
  Plnění státního rozpočtu za rok 2024 dopadlo lépe, než se očekávalo, když deficit dosáhl 271,4 mld. Kč, a skončil tak s nižším výsledkem o 10,6 mld. Kč. Z hlediska dodržení plánované bilance příjmů a výdajů se jedná o třetí úspěšný rok v řadě, kdy se navíc podařilo snižovat i celkový deficit. V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 mld. Kč nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit. K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.
• Státní rozpočet hlásí nejnižší deficit po devíti měsících za posledních 6 let
  Na konci září hospodařil státní rozpočet s deficitem 153,9 mld. Kč (resp. 154,9 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až září 2025 (67,8 mld. Kč, meziměsíčně +7,3 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2011. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních devíti měsících zlepšilo o 27,9 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,8 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 5,2 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 5,7 p.b.
• Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
  Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
• Státní rozpočet je stále v utajení, vládě to může spíše uškodit
  Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
• Státní rozpočet je v černé skříňce, vládě to může spíše uškodit. Češi totiž mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo
  Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
• Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
  Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
• Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
• Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje
  Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 % a výdaje naopak vzrostly o 10,8 %. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 mld. Kč. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o 9 mld. Kč. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa. V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 mld. Kč. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem Ministerstva financí o 25,9 mld. Kč.
• Státní rozpočet na cestě k 375mld. deficitu
  V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.