Rozbřesk: Polevuje napětí i v českém průmyslu?

Čtěte více

• Rozbřesk: Podnikatelské nálady se u nás i v Německu zhoršují
  Jak už naznačil páteční předběžný PMI, nálada se v německém podnikatelském sektoru dál zhoršuje. Nedostatek komponent se odráží nejenom v aktuálních výsledcích průmyslu, ale rovněž negativně ovlivňuje očekávání firem na další měsíce. Se stále větší skepsí do budoucna však nehledí pouze průmysl, ale i služby a obchod. Jediné odvětví, kde jsou očekávání stále optimističtější, je stejně jako v předchozích měsících stavebnictví. V každém případě dává říjnové Ifo další signál o zpomalování německé ekonomiky, které nepochybně znovu potvrdí i čtvrteční podrobný průzkum nálad a očekávání z Evropské komise.
• Rozbřesk: Podrží průmysl evropskou ekonomiku?
  Dnešní lednová průmyslová výroba v eurozóně i v Česku hodně napoví, co čekat od ekonomiky na začátku roku 2021. České číslo již známe: lednový meziroční růst o 0,9 % po očištění (konsensus 0,6 %). Podnikatelské nálady doposud potvrzovaly odolnost průmyslu vůči třetím a dalším vlnám pandemie COVID 19. Vesměs ukazovaly na jedné straně zdecimované služby a na straně druhé rychlý růst zakázek i výroby v průmyslu. Je však otázkou, zda to nyní potvrdí i tvrdá čísla z výroby – dosavadní výsledky z Německa spíše zaostaly za očekáváním. To by mohlo výrazně zhoršit naše odhady růstu pro začátek roku, které zatím počítaly se stagnací evropské ekonomiky na začátku roku 2021 a s náběhem post-pandemického oživení zhruba od poloviny roku.
• Rozbřesk: Podzimní vlna pandemie na řadu odvětví dopadne stejně tvrdě jako jarní
  Pomalu ale jistě se rozšiřuje představa, že druhá vlna pandemie nebude pro českou ekonomiku takovou ranou jako ta první. Posledním příspěvkem na toto téma byl odhad Aleše Michla a Adama Tomáše z ČNB, který se argumentačně opírá o rostoucí spotřebu elektřiny (ve čtvrtém kvartále, více na https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR/ ). To však není úplně pravda – česká ekonomika jako celek na tom sice je lépe, ale nejvíce postižená odvětví pravděpodobně propadnou podobně silně jako na jaře.
• Rozbřesk: Po ECB je tento týden na řadě Fed a ČNB
  Evropská centrální banka v minulém týdnu potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. Navzdory dalšímu skokovému růstu sazeb však zůstává ECB viditelně za křivkou, a proto hodlá pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Z našeho pohledu je ECB s úrokovými sazbami přibližně v půli cesty – terminální sazbu vidíme na úrovni 3 %, a to již v prvním čtvrtletí příštího roku. Na prosincovém zasedání by měla centrální banka navíc oznámit hlavní principy kvantitativního utahování, které bude v první fázi zahrnovat ukončení reinvestic programu APP.
• Rozbřesk: Po Fedu dnes pro změnu zvednou sazby Švýcaři a Norové
  Fed bude pokračovat v utahování měnové politiky do té doby, dokud práce nebude hotova, a tím je myšleno dostat inflaci zpátky ke dvouprocentnímu cíli. I proto Fed již potřetí zvyšuje úrokové sazby o 75 bazických bodů a v nové prognóze jasně signalizuje, že takový krok zopakuje i na příštím zasedání. Ani zde se však Fed nehodlá zastavit, neboť příští rok by se podle prognózy oficiální úroková sazba v USA mohla dostat až do pásma 4,50-4,75 %. V tu dobu by podle šéfa Fedu Powella měly být reálné úrokové sazby již bezpečně pozitivní, a to podél celé výnosové křivky!
• Rozbřesk: Pohádka o toleranci Maďarů k vyšší inflaci a relativně slabém forintu
  Zatímco česká koruna a polský zlotý zvolna posilují, tak třetí měna do středoevropské party - maďarský forint naopak zvolna slábne. Děje se s maďarskou ekonomikou něco zásadního, co by jí trápilo více než ekonomiku českou či polskou?
• Rozbřesk: Pohádkový start středoevropských měn do roku 2020
  Pohádkový čas, do kterého nás tlačily všechny domácí televizní kanály posledních čtrnáct dní, si včera mohli užít i globální investoři, neboť s příchodem nového obchodní roku začala zpevňovat prakticky všechna aktiva - počínaje akciemi, přes dluhopisy až po komodity. Unisono se také dařilo středoevropským měnám, když si česká koruna dokonce sáhla na nejsilnější hodnoty od dubna 2018.
• Rozbřesk: Pohled Fedu na ekonomiku se vinou pandemie opět zhoršil a vzpoura na Wall Street
  Fed vzkazuje: jakékoliv sundávání nohy z plynu monetární expanze považujte za předčasné. Dezinflační síly mají vinou pandemie podle vedení americké centrální banky stále navrch, a proto měnová politika zůstane velmi uvolněná ještě dlouho. Šéf Fedu Powell si přitom nemyslí, že expanzivní politika by aktuálně byla hlavním hnacím faktorem cen aktiv, a tudíž nevidí důvod proč by centrální banka měla přijít s nějakými novými makroprudenčními prvky, které by podpořily finanční stabilitu.
• Rozbřesk: Po inflaci by i mzdy měli potvrdit blížící se konec intervencí
  Dalším dílem do skládačky “konec intervencí? by dnes měl být vývoj mezd - nominální tempo by mělo ke konci roku 2016 dál zrychlovat. Již včerejší vyšší únorová inflace zvýšila pravděpodobnost rychlejšího ukončení intervencí - na začátku druhého kvartálu 2017.
• Rozbřesk: Po letním rozvolnění přichází podzimní utažení, podle Rusnoka znovu zasahovat nutné není
  Pandemická situace v ČR se opět zhoršila, když za včerejšek přibylo v tuzemských statistikách nakažených více než 9500 nových případů. Nová restriktivní opatření samozřejmě ještě neměla šanci zafungovat, nicméně na to, že mají trvat poměrně krátkou dobu se nezdá, že by mohla tak rychle dosáhnout vytyčeného cíle. Výhled české ekonomiky se proto dál zamlžuje, a dokonce guvernér ČNB hovoří o přibližování se alternativnímu scénáři.
• Rozbřesk: Politická přestřelka mezi Římem a Bruselem. Na co se připravit?
  Politická přestřelka mezi Bruselem a Římem se posunula do další fáze. Zpráva Evropské komise je prvním krokem k nastartování procedury při nadměrném schodku. V následujících týdnech Evropská komise připraví další dokumenty a podklady pro členské státy - především návrh pro rozhodnutí rady o nadměrném schodku a návrh závazných doporučení pro Itálii. Doporučení by měla obsahovat závazné cíle pro rozpočet, strukturální rozpočet a dluh, a to vše podmíněné makroekonomickou prognózou Evropské komise.
• Rozbřesk: Politický rozkol v Británii tvrdě zasáhl libru
  Další týden je téměř za námi, nicméně situace v Británii se nezdá o nic růžovější. Narozdíl od minulého týdne, kdy ještě odstoupení dvou klíčových ministrů nechalo libru v klidu, tento již britská měna schytala tvrdý direkt. K přetrvávajícímu politickému napětí se totiž přidalo i zklamání z nejnovějších makročísel, což ve výsledku srazilo libru na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od září 2017.
• Rozbřesk: Polská burza je letos 30 procent v plusu, aneb ekonomice severních sousedů se daří
  Varšavská burza je letos o více než 30 % výše. Od poloviny roku jsou polské akcie výše o téměř 50 %. K dosažení historických maxim největšího středoevropského akciového trhu, kterých bylo dosaženo v roce 2007, přitom chybí jen opravdu málo.
• Rozbřesk: Polská centrální banka na rozcestí
  Polská centrální banka dnes stojí na rozcestí - tak dlouho světu tvrdila, že současný rychlý růst cen je jen dočasná záležitost tlačená nabídkovými faktory, až inflace vystoupala na dvacetiletá maxima. Není divu, že v Polsku se skoro šestiprocentní inflace stala politickým fenoménem a v denním tisku probíhají mezi centrálními bankéři (ať již současnými či minulými) ostré názorové přestřelky.
• Rozbřesk – Polská centrální banka svůj neutrální postoj nemění a zlotý dál maže ztráty
  Dnešní zasedání ECB by mělo dát jasné vodítko, na co se připravit v příštím roce. Klíčové otázky zní: Natáhne ECB politiku přímého tisku peněz (QE) za horizont března 2017 v plné výši (80 mld. eur měsíčně)? A pokud ano, o kolik a co bude signalizovat dál v doprovodných komentářích?
• Rozbřesk: Polská COVID křivka není ještě plochá, zlotý může zažít těžší časy
  Střední Evropa bývá občas dávána za vzor regionu, kde se boj s epidemií daří. Tato generalizace má však jednu výjimku, a to Polsko. Zde se COVID stále nedaří zcela zploštit (včerejší denní přírůstek činil 506 případů), což může mít nepříjemné vedlejší efekty pro všechny sousedy nejen ze zdravotního, ale i ekonomického hlediska. Konec konců polská ekonomika je největší v regionu (nepočítáme-li Německo) a v uplynulých letech se jí extrémně dařilo, z čehož těžila i ČR.
• Rozbřesk: Polská intervence “ožebrač svého souseda”
  V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %. První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?
• Rozbřesk: Polský hospodářský zázrak versus Kaczyńského staronová vláda
  Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok. Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agenturu S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.
• Rozbřesk: Po masivních propadech přichází rekordní akciový zisk
  Jízdu na hodně divoké horské dráze připomínají pohyby akciových indexů. Po největším týdenním propadu od pádu Lehman Brothers přichází naopak nejsilnější denní zisk za poslední dekádu. Index Dow Jones si připsal během včerejšího divokého obchodování přes 5 %. Velkou vzpruhu trhům dodala zpráva o chystané telekonferenci skupiny ministrů financí G7, které se účastní i centrální bankéři. Trhy věří, že dostanou koordinovaný stimulační balíček, který pomůže globální ekonomice se zotavením z propadu způsobeného epidemií.
• Rozbřesk: Pomůže guvernér Rusnok stabilizovat korunu?
  Dnešní zasedání ČNB pravděpodobně nepřinese další růst úroků, i tak bude ale velice zajímavé. Centrální bankéři dostanou na stůl novou prognózu, která se od té staré v řadě bodů může lišit. Především přinese nižší výhled inflace na tento rok. V únorové prognóze centrální bankéři počítali s inflací na začátku roku v průměru na 2,3 %, zatímco v březnu inflace především kvůli potravinám poklesla až k 1,7 %. Předpokládáme, že inflační prognózu na tento rok centrální banka sníží. Na druhou stranu ale na příští rok může vzhledem k nižší srovnávací základně a vysokým mzdovým tlakům inflační výhled lehce zvednout. Což by ve finále mohlo hovořit i pro o něco rychlejší růst úroků.