Rozbřesk: Polská COVID křivka není ještě plochá, zlotý může zažít těžší časy

Čtěte více

• Rozbřesk: Pohádkový start středoevropských měn do roku 2020
  Pohádkový čas, do kterého nás tlačily všechny domácí televizní kanály posledních čtrnáct dní, si včera mohli užít i globální investoři, neboť s příchodem nového obchodní roku začala zpevňovat prakticky všechna aktiva - počínaje akciemi, přes dluhopisy až po komodity. Unisono se také dařilo středoevropským měnám, když si česká koruna dokonce sáhla na nejsilnější hodnoty od dubna 2018.
• Rozbřesk: Pohled Fedu na ekonomiku se vinou pandemie opět zhoršil a vzpoura na Wall Street
  Fed vzkazuje: jakékoliv sundávání nohy z plynu monetární expanze považujte za předčasné. Dezinflační síly mají vinou pandemie podle vedení americké centrální banky stále navrch, a proto měnová politika zůstane velmi uvolněná ještě dlouho. Šéf Fedu Powell si přitom nemyslí, že expanzivní politika by aktuálně byla hlavním hnacím faktorem cen aktiv, a tudíž nevidí důvod proč by centrální banka měla přijít s nějakými novými makroprudenčními prvky, které by podpořily finanční stabilitu.
• Rozbřesk: Po inflaci by i mzdy měli potvrdit blížící se konec intervencí
  Dalším dílem do skládačky “konec intervencí? by dnes měl být vývoj mezd - nominální tempo by mělo ke konci roku 2016 dál zrychlovat. Již včerejší vyšší únorová inflace zvýšila pravděpodobnost rychlejšího ukončení intervencí - na začátku druhého kvartálu 2017.
• Rozbřesk: Po letním rozvolnění přichází podzimní utažení, podle Rusnoka znovu zasahovat nutné není
  Pandemická situace v ČR se opět zhoršila, když za včerejšek přibylo v tuzemských statistikách nakažených více než 9500 nových případů. Nová restriktivní opatření samozřejmě ještě neměla šanci zafungovat, nicméně na to, že mají trvat poměrně krátkou dobu se nezdá, že by mohla tak rychle dosáhnout vytyčeného cíle. Výhled české ekonomiky se proto dál zamlžuje, a dokonce guvernér ČNB hovoří o přibližování se alternativnímu scénáři.
• Rozbřesk: Polevuje napětí i v českém průmyslu?
  V tomto týdnu dostaneme i v Čechách úplnou sadu podnikatelských nálad za listopad, která u našich sousedů v eurozóně (a zejména pak v Německu) nedopadla vůbec špatně. Základní zpráva je jasná - problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují, dodací lhůty výrobků se zkracují, náklady na mezinárodní přepravu klesají a to vše lehce vylepšuje náladu v průmyslu. Německý index podnikatelské nálady PMI vzrostl ze 45,1 na 46,7 a index německé podnikatelské nálady Ifo z 84,3 na 86,3.
• Rozbřesk: Politická přestřelka mezi Římem a Bruselem. Na co se připravit?
  Politická přestřelka mezi Bruselem a Římem se posunula do další fáze. Zpráva Evropské komise je prvním krokem k nastartování procedury při nadměrném schodku. V následujících týdnech Evropská komise připraví další dokumenty a podklady pro členské státy - především návrh pro rozhodnutí rady o nadměrném schodku a návrh závazných doporučení pro Itálii. Doporučení by měla obsahovat závazné cíle pro rozpočet, strukturální rozpočet a dluh, a to vše podmíněné makroekonomickou prognózou Evropské komise.
• Rozbřesk: Politický rozkol v Británii tvrdě zasáhl libru
  Další týden je téměř za námi, nicméně situace v Británii se nezdá o nic růžovější. Narozdíl od minulého týdne, kdy ještě odstoupení dvou klíčových ministrů nechalo libru v klidu, tento již britská měna schytala tvrdý direkt. K přetrvávajícímu politickému napětí se totiž přidalo i zklamání z nejnovějších makročísel, což ve výsledku srazilo libru na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od září 2017.
• Rozbřesk: Polská burza je letos 30 procent v plusu, aneb ekonomice severních sousedů se daří
  Varšavská burza je letos o více než 30 % výše. Od poloviny roku jsou polské akcie výše o téměř 50 %. K dosažení historických maxim největšího středoevropského akciového trhu, kterých bylo dosaženo v roce 2007, přitom chybí jen opravdu málo.
• Rozbřesk: Polská centrální banka na rozcestí
  Polská centrální banka dnes stojí na rozcestí - tak dlouho světu tvrdila, že současný rychlý růst cen je jen dočasná záležitost tlačená nabídkovými faktory, až inflace vystoupala na dvacetiletá maxima. Není divu, že v Polsku se skoro šestiprocentní inflace stala politickým fenoménem a v denním tisku probíhají mezi centrálními bankéři (ať již současnými či minulými) ostré názorové přestřelky.
• Rozbřesk – Polská centrální banka svůj neutrální postoj nemění a zlotý dál maže ztráty
  Dnešní zasedání ECB by mělo dát jasné vodítko, na co se připravit v příštím roce. Klíčové otázky zní: Natáhne ECB politiku přímého tisku peněz (QE) za horizont března 2017 v plné výši (80 mld. eur měsíčně)? A pokud ano, o kolik a co bude signalizovat dál v doprovodných komentářích?
• Rozbřesk: Polská intervence “ožebrač svého souseda”
  V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %. První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?
• Rozbřesk: Polský hospodářský zázrak versus Kaczyńského staronová vláda
  Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok. Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agenturu S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.
• Rozbřesk: Po masivních propadech přichází rekordní akciový zisk
  Jízdu na hodně divoké horské dráze připomínají pohyby akciových indexů. Po největším týdenním propadu od pádu Lehman Brothers přichází naopak nejsilnější denní zisk za poslední dekádu. Index Dow Jones si připsal během včerejšího divokého obchodování přes 5 %. Velkou vzpruhu trhům dodala zpráva o chystané telekonferenci skupiny ministrů financí G7, které se účastní i centrální bankéři. Trhy věří, že dostanou koordinovaný stimulační balíček, který pomůže globální ekonomice se zotavením z propadu způsobeného epidemií.
• Rozbřesk: Pomůže guvernér Rusnok stabilizovat korunu?
  Dnešní zasedání ČNB pravděpodobně nepřinese další růst úroků, i tak bude ale velice zajímavé. Centrální bankéři dostanou na stůl novou prognózu, která se od té staré v řadě bodů může lišit. Především přinese nižší výhled inflace na tento rok. V únorové prognóze centrální bankéři počítali s inflací na začátku roku v průměru na 2,3 %, zatímco v březnu inflace především kvůli potravinám poklesla až k 1,7 %. Předpokládáme, že inflační prognózu na tento rok centrální banka sníží. Na druhou stranu ale na příští rok může vzhledem k nižší srovnávací základně a vysokým mzdovým tlakům inflační výhled lehce zvednout. Což by ve finále mohlo hovořit i pro o něco rychlejší růst úroků.
• Rozbřesk: Pomůže koruně rychlý růst mezd?
  Česká koruna se dostala v posledních týdnech pod tlak zejména proto, že část zahraničních hráčů si začala “balit kufry”. Propady rozvíjejících se trhů nastartovaly odliv ze spekulativnějších pozic včetně těch, ve kterých řada hráčů sází na zisky koruny. Zahraničních “horkých“ peněz jsou přitom v Česku odhadem stále desítky miliard eur. Jejich další eventuální odliv přitom nemusí mít kdo vykompenzovat – podle průzkumu ČNB je zajištěnost českých exportérů na historických maximech. Pokud by tedy šel strach na globálních trzích opět vzhůru, nezbývá koruně než čekat na to, zda to nebude vadit ČNB a nebude chtít buď rychleji zvyšovat sazby anebo rozprodávat devizové rezervy. To se může stát, pokud ČNB dostane další díl do skládačky, ukazující na silné domácí inflační tlaky. Takovým dílem mohou být dnešní mzdy.
• Rozbřesk: Po nabídkovém šoku přichází ten poptávkový
  Ekonomika se už pozvolna zase rozbíhá, ale na to, aby se dostala do původní kondice, ji čeká ještě hodně dlouhá cesta. A nenaznačují to jen zpožděná tvrdá data, ale především aktuální průzkumy důvěry a nálady v jednotlivých odvětvích. Ten poslední, vydávaný pod hlavičkou Evropské komise, nevyznívá příliš povzbudivě. Celkově sice došlo k drobnému zlepšení důvěry v ekonomice, zejména díky lepšímu spotřebitelskému sentimentu a dílčímu zlepšení nálad v průmyslu a obchodě. Za souhrnnými čísly se však skrývají i docela zajímavé trendy, které s celkovým vyzněním průzkumu docela kontrastují.
• Rozbřesk: Po nadějném září se v říjnu evropský trh s automobily znovu propadl
  Tuzemský automobilový průmysl se rychle vzpamatoval z první vlny pandemie a jeho produkce se poměrně svižně začala vracet k loňským úrovním. V září ji, alespoň co do objemu výroby překonal, byť počty vyrobených aut ještě stále zaostávaly. Přesto i v tomto posledním případě už vypadaly výsledky v posledních měsících o poznání lépe než na jaře. Ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku se tak vyrobilo o zhruba 260 tisíc osobních vozů méně. Jak se dařilo automobilovému průmyslu jako největšímu tuzemskému výrobci a exportérovi v posledním měsíci, zatím ještě nevíme, ale už dnes se můžeme podívat, jak dopadly registrace nových vozů v EU v říjnu. Tedy v měsíci, kdy se naplno rozběhla druhá vlna pandemie nejenom v ČR, ale i v řadě dalších evropských zemích.
• Rozbřesk: Po rakouských volbách trhy vyhlížejí ty české... koruna dál lehce sílí
  Po rakouských volbách, ve kterých vyhrála pravice a posílila nacionalistická strana svobodných, čeká volební klání další víkend i Česko. České volby na rozdíl od zkušeností našich sousedů v Maďarsku nebo v Polsku málokdy revolučně změní hospodářské směřování země. A i proto se jich trhy zpravidla moc nebojí, ale ani od nich nic pozitivního neočekávají. Podobný scénář očekáváme i dnes.
• Rozbřesk – Po roce Fed opět naděluje další zvýšení úroků, rok 2017 ale může být jiný
  Co tedy od večerního zasedání FOMC vlastně čekat a co nikoliv? Tak předně dojde ke zvýšení úrokových sazeb, ale to by trh nemělo v zásadě nijak rozhodit, neboť se s ním všeobecně počítá. Zajímavější již může být reakce na novou prognózu a především na komentář k rozhodnutí FOMC a eventuálně i na tiskovou konferenci Janet Yellenové. Pokud jde o novou prognózu, tak to hlavní - tedy vedením Fedu odhadovaná trajektorie úrokových sazeb by měla zůstat beze změny, což by mělo uklidnit trh dluhopisů. Na druhou stranu hlavní makro odhady Fedu pro rok 2017 se mohou změnit a to spíše k lepšímu, což by mohl být naopak mírně jestřábí signál.
• Rozbřesk: Po setkání v Jackson Hole trhy stále počítají s 2 růsty amerických sazeb do konce roku
  Setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole nenechalo nikoho na pochybách, sazby v USA půjdou brzy opět vzhůru. Šéf Fedu Jerome Powell mluvil o tom, že americká ekonomika je v dobré kondici a je na místě, aby “pokračoval postupný proces normalizace měnové politiky”. Po jeho slovech trhy počítají prakticky stoprocentně s růstem sazeb v září a nadále zhruba z 60 % s dalším zvýšením v prosinci. Vedle Jeroma Powella byli na opatrně jestřábí notu naladěni i další členové Fedu - Esther George, Robert Kaplan, Raphael Bostic nebo Loretta Mester…, ta upozornila, že nelze brát příliš vážně zploštělou výnosovou křivku, která byla tradičně brána jako indikátor blížící se recese. Podle Mesterové se její vypovídací schopnost změnila.