Rozbřesk: Podzimní vlna pandemie na řadu odvětví dopadne stejně tvrdě jako jarní

Čtěte více

• Rozbřesk: Panika na ropném trhu: útok na Saúdskou Arábii žene cenu ropy vzhůru
  Globální ropný trh zachvátila panika. Sobotní útok na ropné komplexy Abkajk a Churajs vyřadil z provozu více než polovinu saúdské produkce ropy (5,7 mil. barelů denně), ekvivalent celých pěti procent globální nabídky. To je z historického pohledu zcela bezprecedentní situace, která překonává výpadky spojené s válkou v Zálivu (1991) a islámskou revolucí v Íránu (1979), a má za následek skokový růst cen ropy Brent o aktuálních více než deset procent (při otevření trhu ropa zdražila dokonce o dvacet procent!).
• Rozbřesk: Pavel Řežábek vystoupil proti intervencím ČNB, co to znamená pro korunu?
  Dow Jones poprvé zlomil hranici 20 tisíc bodů, a to v době kdy Británie opouští Evropskou unii, Spojené státy hrozí novým protekcionismem a před francouzskými prezidentskými volbami vážně padají návrhy na odchod z eura. Je pravda, že z vyspělých ekonomik chodí v posledních dvou měsících převážně dobrá čísla - celkové odhady růstu pro tento rok se ale nijak zásadně nevylepšily a to samé platí i o odhadech zisků. Také je třeba vzít v potaz, že minimálně hospodářská expanze v USA není již vůbec mladá - ekonomika roste sedmým rokem v řadě a je otázka, jak se tento rok vypořádá s rychlejším růstem úrokových sazeb. To vše minimálně při pohledu na tržní optimismus vybízí k opatrnosti.
• Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď
  Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
• Rozbřesk: PMI a Ifo naznačí kondici největší evropské ekonomiky
  Je za námi další prázdninový týden, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl na události nebo čísla zrovna nejbohatší. V tuzemsku jsme mohli zaznamenat další přebytek běžného účtu platební bilance, který ovšem z pohledu ročního vývoje žádnou změnu trendu nenaznačuje. V kumulovaném vyjádření se drží v blízkosti nuly, a tak časy, kdy kladné saldo vnějších běžných transakcí nepřímo pohánělo korunu k novým ziskům, jsou nyní minulostí. Sic v mírném plusu nicméně nesrovnatelném vzhledem k pozici nerezidentů na českém finančním trhu příliš koruně sílu nedodá. Ta se tak může spoléhat pouze na velkorysý úrokový diferenciál, slušné výkony ekonomiky v době slábnoucí evropské a asijské poptávky a samozřejmě i na nízkou averzi k riziku.
• Rozbřesk: PMI nejspíše potvrdí dobrou kondici ekonomiky většiny zemí eurozóny
  Eurozónu dnes čeká další nadílka měkkých dat v podobě indexů nákupních manažerů v průmyslu a ve službách, které naznačí, jak se asi dařilo ekonomikám v rámci eurozóny v srpnu. Slovo „asi“ je zcela na místě, protože půjde o první odhad, po němž bude jako již tradičně následovat na začátku září zpřesnění.
• Rozbřesk: Po centrálních bankách se pozornost stáčí k náladě v eurozóně…
  Po hektických týdnech, kterým kraloval Fed a ECB s dalším uvolněním měnových šroubů, by mělo přijít zklidnění. Start do tohoto týdne pravděpodobně bude na vlně lehkého pesimismu. Čínská delegace v pátek oznámila zkrácení své návštěvy v USA, což trhy interpretují jako klesající šanci na dohodu v nejbližších měsících (i když se to snažila americká strana později zpochybnit). Nic dobrého také nepřináší dnešní zpráva amerického ministerstva spravedlnosti, která ukazuje na narůstající čínské krádeže na poli duševního vlastnictví a obchodních tajemství.
• Rozbřesk: Podaří se dnes ECB nezklamat?
  Mario Draghi na dnešním zasedání ECB nebude mít vůbec jednoduchou roli. Ve světle startující německé recese a nejistoty spojené s brexitem od něj trhy budou čekat velký balík opatření. To ostatně slíbil na svém vystoupení v Sintře a později jeho závazek potvrdil hlavní ekonom ECB Oli Rehn. Problém může být v tom, že řadě národních centrálních bankéřů má se nazamlouvá restart politiky kvantitativního uvolňování (QE). Proti se se vyjádřili centrální bankéři z Německa, Rakouska, Nizozemí, ale zdrženlivý postoj zaujal i Villeroy z francouzské centrální banky. Hlavní otázka tedy zní, jak velký nakonec bude stimulační balík a bude v něm QE?
• Rozbřesk: Podaří se Fedu nezklamat?
  Červnové zasedání Fedu bude klíčovým momentem tohoto týdne. Trhy v posledních týdnech výrazně zvýšily své sázky na pokles amerických sazeb. Počítají s tím, že Fed do roka a do dne sníží sazby třikrát až čtyřikrát. I když málokdo sází již na červen, investoři očekávají od šéfa Fedu Jerome Powela jednoznačný holubičí vzkaz, horší prognózu a nižší očekávanou trajektorii sazeb (dot plots). V posledním průzkumu totiž centrální bankéři stále sázeli na růst sazeb v roce 2020. Je však otázkou, jak dramatickou změnu kurzu Fed trhům připraví. Pokud Jeremy POwel pouze zopakuje, že je ve světle obchodních válek nutné “bedlivě monitorovat” nově příchozí data, mohou být trhy ve finále zklamané.
• Rozbřesk: Podle Fedu je zpomalení jen přechodnou záležitostí
  Americká centrální banka vidí současné zpomalení pouze jako přechodnou záležitost. To je hlavní vzkaz ze včerejšího zasedání Fedu, které tentokrát přineslo jen málo nového.
• Rozbřesk: Podnikatelé optimismem nehýří, ropa ztrácí a Maďarsko zvedne sazby?
  Nejnovější data z ČR a vlastně i z Německa potvrzují dosavadní trend zhoršování podnikatelských nálad. Český podnikatelský sentiment se zhoršuje již téměř pravidelně od podzimu loňského roku a od dřívějšího a rychlejšího propadu mu bránily jen pozitivní výsledky ve stavebnictví zažívající boom vedoucí i k vyšším cenám v tomto odvětví. Pokud bychom se dívali jen na tuzemský průmysl, byl by patrný ústup optimismu daleko dříve, protože započal ještě před tím, než naše ekonomika začala skutečně výrazně šlapat na brzdu.
• Rozbřesk: Pohádka o toleranci Maďarů k vyšší inflaci a relativně slabém forintu
  Zatímco česká koruna a polský zlotý zvolna posilují, tak třetí měna do středoevropské party - maďarský forint naopak zvolna slábne. Děje se s maďarskou ekonomikou něco zásadního, co by jí trápilo více než ekonomiku českou či polskou?
• Rozbřesk: Pohádkový start středoevropských měn do roku 2020
  Pohádkový čas, do kterého nás tlačily všechny domácí televizní kanály posledních čtrnáct dní, si včera mohli užít i globální investoři, neboť s příchodem nového obchodní roku začala zpevňovat prakticky všechna aktiva - počínaje akciemi, přes dluhopisy až po komodity. Unisono se také dařilo středoevropským měnám, když si česká koruna dokonce sáhla na nejsilnější hodnoty od dubna 2018.
• Rozbřesk: Po inflaci by i mzdy měli potvrdit blížící se konec intervencí
  Dalším dílem do skládačky “konec intervencí? by dnes měl být vývoj mezd - nominální tempo by mělo ke konci roku 2016 dál zrychlovat. Již včerejší vyšší únorová inflace zvýšila pravděpodobnost rychlejšího ukončení intervencí - na začátku druhého kvartálu 2017.
• Rozbřesk: Po letním rozvolnění přichází podzimní utažení, podle Rusnoka znovu zasahovat nutné není
  Pandemická situace v ČR se opět zhoršila, když za včerejšek přibylo v tuzemských statistikách nakažených více než 9500 nových případů. Nová restriktivní opatření samozřejmě ještě neměla šanci zafungovat, nicméně na to, že mají trvat poměrně krátkou dobu se nezdá, že by mohla tak rychle dosáhnout vytyčeného cíle. Výhled české ekonomiky se proto dál zamlžuje, a dokonce guvernér ČNB hovoří o přibližování se alternativnímu scénáři.
• Rozbřesk: Politická přestřelka mezi Římem a Bruselem. Na co se připravit?
  Politická přestřelka mezi Bruselem a Římem se posunula do další fáze. Zpráva Evropské komise je prvním krokem k nastartování procedury při nadměrném schodku. V následujících týdnech Evropská komise připraví další dokumenty a podklady pro členské státy - především návrh pro rozhodnutí rady o nadměrném schodku a návrh závazných doporučení pro Itálii. Doporučení by měla obsahovat závazné cíle pro rozpočet, strukturální rozpočet a dluh, a to vše podmíněné makroekonomickou prognózou Evropské komise.
• Rozbřesk: Politický rozkol v Británii tvrdě zasáhl libru
  Další týden je téměř za námi, nicméně situace v Británii se nezdá o nic růžovější. Narozdíl od minulého týdne, kdy ještě odstoupení dvou klíčových ministrů nechalo libru v klidu, tento již britská měna schytala tvrdý direkt. K přetrvávajícímu politickému napětí se totiž přidalo i zklamání z nejnovějších makročísel, což ve výsledku srazilo libru na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od září 2017.
• Rozbřesk: Polská burza je letos 30 procent v plusu, aneb ekonomice severních sousedů se daří
  Varšavská burza je letos o více než 30 % výše. Od poloviny roku jsou polské akcie výše o téměř 50 %. K dosažení historických maxim největšího středoevropského akciového trhu, kterých bylo dosaženo v roce 2007, přitom chybí jen opravdu málo.
• Rozbřesk – Polská centrální banka svůj neutrální postoj nemění a zlotý dál maže ztráty
  Dnešní zasedání ECB by mělo dát jasné vodítko, na co se připravit v příštím roce. Klíčové otázky zní: Natáhne ECB politiku přímého tisku peněz (QE) za horizont března 2017 v plné výši (80 mld. eur měsíčně)? A pokud ano, o kolik a co bude signalizovat dál v doprovodných komentářích?
• Rozbřesk: Polská COVID křivka není ještě plochá, zlotý může zažít těžší časy
  Střední Evropa bývá občas dávána za vzor regionu, kde se boj s epidemií daří. Tato generalizace má však jednu výjimku, a to Polsko. Zde se COVID stále nedaří zcela zploštit (včerejší denní přírůstek činil 506 případů), což může mít nepříjemné vedlejší efekty pro všechny sousedy nejen ze zdravotního, ale i ekonomického hlediska. Konec konců polská ekonomika je největší v regionu (nepočítáme-li Německo) a v uplynulých letech se jí extrémně dařilo, z čehož těžila i ČR.
• Rozbřesk: Polská intervence “ožebrač svého souseda”
  V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %. První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?