Rozbřesk: Listopadové podnikatelské nálady pomohou výnosům rozluštit dilema, zda padat ještě dál dolů

Čtěte více

• Rozbřesk: Lednové inflační překvapení
  Včerejší ráno dalo konečně odpověď na otázku, kam až na začátku letošního roku vystoupala nevyzpytatelná (a tentokrát i v podstatě nepredikovatelná) česká inflace. Podle údajů statistického úřadu se meziroční inflace zastavila jen těsně pod hranicí deseti procent, kterou nicméně zdolá už v průběhu února.
• Rozbřesk: Lehce pozitivní signály z české ekonomiky
  I když jsou indexy nákupních manažerů (PMI) v průmyslu měsíc od měsíce horší a horší a aktuálně dokonce nejnižší za posledních více než šest let, skutečné výsledky tuzemského průmyslu až tak dramaticky nevypadají. V lednu sice průmysl sklouzl do červených čísel, avšak včera zveřejněná únorová data až tak negativně rozhodně nevyznívají. A nejenom díky energetice, jejíž zásluhou finální výsledek vypadal tak, jak vypadal. Nicméně ani celkové číslo za zpracovatelský průmysl nevypadalo rovněž nijak zlověstně.
• Rozbřesk: Letos poslední zasedání ČNB nebude nezajímavé
  Poslední zasedání ČNB v tomto roce nebude zase tak nezajímavé. I když centrální banka nemá ve zvyku nic zásadního měnit na prosincových zasedáních, toto může patřit k těm zajímavějším.
• Rozbřesk: Letošní druhé nejnapínavější zasedání ČNB na obzoru
  Sice ještě jen pár dnů zbývá do zahájení oficiálního týdne mlčení ČNB, avšak tentokrát to vypadá, jako by se tak už dávno stalo. Na rozdíl od času před červnovým zasedáním, kdy se téměř celá bankovní rada vyjádřila k měnové politice, se tentokrát ČNB příliš neozývá. Přitom srpnové zasedání je už za dveřmi a nálada na trzích napjatá. Koruna si už otestovala hranici 26 EUR/CZK a rozhodně se jí od ní nechce vůbec vzdalovat.
• Rozbřesk: Libra - jak hluboko by mohla klesnout, aby se srovnala s tvrdým brexitem?
  Kauza brexitu jde do finále, což je velmi dobře vidět na výrazně vyšší volatilitě britské libry. O tom, zda mezi Británií a EU bude 1. ledna nějaká obchodní dohoda či nikoli, by se mělo rozhodnout v následujících několika dnech. Pro libru, která je navíc zkoušená velmi zhoršenou pandemickou situací na britských ostrovech, představuje hrozba nedohody mezi Londýnem a Bruselem velké riziko. Logicky tak vyvstává otázka, kam až může libra oslabit v situaci, kdy vyjednávání před Silvestrem opravdu selžou a na Nový rok začne na obou stranách kanálu La Manche chaos?
• Rozbřesk: Libra je letošním rekordmanem v posilování, poslední pozitivní impuls dodala Theresa May
  Libra patří letos k nejrychleji posilujícím měnám, od počátku roku 2019 si připsala přes 4 %. Poslední pozitivní impuls dostala od Theresy Mayové, která připustila možnost odložení brexitu (natažení procesu podle článku 50). To v očích investorů opět o něco snižuje možnost chaotického brexitu bez dohody, který by pravděpodobně výrazněji narušil obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií.
• Rozbřesk: Libra made in Facebook a nový globální měnový (ne)pořádek
  Okurková sezóna a absurdně nízké úrovně volatility na finančních trzích si žádají uchopit nějaké nadčasovější atraktivně-odlehčené téma. Přesně takovým se nabízí být libra. Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?
• Rozbřesk: Libra nejníž za 30 let vyhlíží Mayovou, inflace těží z ropy
  V posledních týdnech jsme konfrontováni s něčím, co jsme již vskutku dlouho nezažili. Řeč je samozřejmě o pozitivních inflačních překvapeních. Ta přitom nejsou aktuální pouze u nás. Prosincová inflace byla vyšší, než se čekalo, i v okolních zemích. Například v Polsku, ale třeba i v eurozóně.
• Rozbřesk: Libra sleduje boj Theresy Mayové o přežití…
  Tento týden bude v Evropě opět ve znamení politiky. V centru pozornosti bude další vývoj okolo dohody k brexitu na Britských ostrovech. Theresa Mayová se snaží najít podporu pro kompromis, který je kritizován ze všech stran. Její hlas nachází zatím sympatie u byznysu vystrašeného scénářem divokého brexitu bez jakékoliv dohody. I kdyby však premiérka získala větší sympatie veřejnosti, stále naráží ve vlastní straně. Po sérii rezignací uvnitř kabinetu a tlaku některých zbylých ministrů na přepsání dohody, může ve finále lehce čelit vnitrostranickému hlasování o důvěře. To může vyvolat více jak 15 % konzervativních poslanců a pokud by uspěli v hlasování o odvolání Mayové (prostou většinou), celý proces ratifikace dohody by se přerušil volbou nového lídra. A tomu i tak stojí v cestě řada překážek. Klíčovými daty jsou 25. listopad, kdy EU svolala mimořádný summit k brexitu, na němž dohodu členské státy formálně schválí, a začne poměrně komplikovaný ratifikační proces napříč členskými zeměmi. A v případě Británie by bylo dobré, kdyby do 20. prosince došlo ke “smysluplnému” hlasování o připravené dohodě - pak začínají parlamentní prázdniny a rizika divokého brexitu by výrazně narostla.
• Rozbřesk: Libra v extázi z první vážné dohody o Brexitu, eurodolar se zanořuje
  Brexit se posouvá do druhé fáze. Dnes ráno premiérka Mayová a šéf Evropské komise Juncker oznámili, že v první fázi došlo k dostatečnému pokroku ve třech základních oblastech - právech občanů EU a Velké Británie, finančním “rozvodovém účtu” Británie (příspěvky do rozpočtu EU po Brexitu) a zejména pak v otázce Severního Irska. Zdá se, že EU v mnoha ohledech dosáhla svého a podle Financial Times přiznávají jejich “relativní vítězství” i britští vyjednávači. Británie bude přispívat do evropského rozpočtu ještě dlouho po vystoupení z klubu (v celkovém objemu 40-60 miliard euro) a občanům EU budou v Británii garantována do velké míry stávající práva. Na druhou stranu Británie může být spokojena s tím, že nakonec opouští EU jako jeden celek, včetně Severního Irska, i když za cenu dalších výrazných garancí a ústupků.
• Rozbřesk: Loňský německý HDP zřejmě překvapí pozitivně, start do 2021 ale bude slabší
  V tomto týdnu uvidíme první odhady HDP za konec roku 2020 v Německu a dalších velkých evropských zemích. Bude tak o něco víc jasno v tom, jak druhá vlna pandemie dopadá na ekonomický výkon. Předpokládáme, že největší propad 4-5 % mezikvartálně zaznamená Francie, kde byla druhá vlna již v průběhu podzimu nejsilnější.
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských vo...
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských volbách totiž jeho hnutí Republika v pohybu (REM) společně se spřáteleným hnutím MoDem dosáhly přesvědčivého vítězství (32,32 %) i v prvním kole parlamentních voleb, což může vést k zisku jedné z nejsilnějších pozic ve francouzském parlamentu v poválečné historii. Uvidíme, jak dopadne druhé kolo voleb příští neděli. Nejistotu totiž zvyšuje rekordně nízká účast voličů v kole prvním (méně než 50 %).
• Rozbřesk: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?
  Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.
• Rozbřesk: Maďarská centrální banka dnes jako první v EU zvedne po pandemii úroky
  Taky jste si všimli, že když hraje na Euru “domácí” Maďarsko, tak je navzdory globální pandemii stadión narvaný k prasknutí? To není známka punku maďarské vlády, ale známka toho, že se zde covidovou hrozbu podařilo masivním očkováním dostat pod kontrolu. Úspěšný boj s pandemií je pak nutnou podmínkou normalizace makroekonomické situace a potažmo měnové politiky. Ne náhodou bude dnes Maďarská národní banka (MNB) první centrální bankou v EU, která spustí proces likvidace nestandardně velmi expanzivní měnové politiky, jež byla tak jako jinde vynucena pandemií.
• Rozbřesk: Mají výnosy německého bundu šanci na obrat?
  Nálada na trzích se za posledních 24 hodin vylepšila a má to jeden hlavní důvod. Investoři přestávají mít strach, že obchodní válka v dohledné době přeroste v divoký měnový konflikt. Čína v posledních dnech dává najevo, že nemá zájem na výraznějších ztrátách juanu a jeho dalším pohybu nad 7 juanů za dolar.
• Rozbřesk: Maloobchod potvrdil ochotu domácností utrácet
  Dnešní maloobchod ukázal na slušnou ochotu utrácet. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel vzrostly v březnu meziročně o 4,3 % a mírně podstřelily odhad 4,5 %. Tržby včetně prodejů aut vzrostly o 2,7 % a odhady naopak výrazně přestřelily.
• Rozbřesk: Maloobchod ukazuje na další propad spotřeby
  Včerejší čísla z maloobchodu potvrdila, že čtvrtý kvartál bude pravděpodobně ve znamení pokračující recese, do které nás dostala vysoká inflace, prudký propad reálných mezd (v průměru skoro o 10 %) a z toho vyplývající slabá spotřeba domácností.
• Rozbřesk: Maloobchod versus průmys, aneb jak moc propadla ekonomika ke konci roku 2020
  Listopadový maloobchod by měl dnes odhalit, jak moc zasáhla Česko ke konci uplynulého roku druhá vlna pandemie. Je pravděpodobné, že služby v čele s obchodem zažily další špatný měsíc a vládní nařízení znovu dopadla především na kamenné prodejny nepotravinového zboží a služeb.
• Rozbřesk: Mario Draghi naznačil dřívější osekání QE, nastartoval výprodej na dluhopisových trzích a oslabil korunu
  Mario Draghi včera zaskočil trhy jestřábím komentářem. Podle jeho slov na místo “deflačních tlaků začínají působit tlaky pro-inflační?. Současně dodal, že v takovém případě může centrální banka přizpůsobit nastavení měnové politiky. Vrátil tak do hry možnost, ve kterou jsme po posledním zasedání ECB a nízké inflační prognóze prakticky přestali věřit - možnost rychlejšího útlumu politiky kvantitativního uvolňování.