Rozbřesk: Mario Draghi naznačil dřívější osekání QE, nastartoval výprodej na dluhopisových trzích a oslabil korunu

Čtěte více

• Rozbřesk: Listopadové podnikatelské nálady pomohou výnosům rozluštit dilema, zda padat ještě dál dolů
  Čeká nás týden, ve kterém nová čísla hodně napoví, jak si vedou evropské ekonomiky tváří v tvář energetické krizi a růstu úrokových sazeb. V posledních čtrnácti dnech výnosy na dluhopisových trzích v USA i v Evropě významně poklesly a to jednak díky nižším inflačním číslům z USA a současně z obav o hospodářský růst v Evropě. Výnos německého desetiletého dluhopisu poklesl v posledních čtrnácti dnech zhruba o 40 bps a osciluje okolo psychologické bariéry 2 %.
• Rozbřesk: Loňský německý HDP zřejmě překvapí pozitivně, start do 2021 ale bude slabší
  V tomto týdnu uvidíme první odhady HDP za konec roku 2020 v Německu a dalších velkých evropských zemích. Bude tak o něco víc jasno v tom, jak druhá vlna pandemie dopadá na ekonomický výkon. Předpokládáme, že největší propad 4-5 % mezikvartálně zaznamená Francie, kde byla druhá vlna již v průběhu podzimu nejsilnější.
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských vo...
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských volbách totiž jeho hnutí Republika v pohybu (REM) společně se spřáteleným hnutím MoDem dosáhly přesvědčivého vítězství (32,32 %) i v prvním kole parlamentních voleb, což může vést k zisku jedné z nejsilnějších pozic ve francouzském parlamentu v poválečné historii. Uvidíme, jak dopadne druhé kolo voleb příští neděli. Nejistotu totiž zvyšuje rekordně nízká účast voličů v kole prvním (méně než 50 %).
• Rozbřesk: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?
  Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.
• Rozbřesk: Maďarská centrální banka dnes jako první v EU zvedne po pandemii úroky
  Taky jste si všimli, že když hraje na Euru “domácí” Maďarsko, tak je navzdory globální pandemii stadión narvaný k prasknutí? To není známka punku maďarské vlády, ale známka toho, že se zde covidovou hrozbu podařilo masivním očkováním dostat pod kontrolu. Úspěšný boj s pandemií je pak nutnou podmínkou normalizace makroekonomické situace a potažmo měnové politiky. Ne náhodou bude dnes Maďarská národní banka (MNB) první centrální bankou v EU, která spustí proces likvidace nestandardně velmi expanzivní měnové politiky, jež byla tak jako jinde vynucena pandemií.
• Rozbřesk: Mají výnosy německého bundu šanci na obrat?
  Nálada na trzích se za posledních 24 hodin vylepšila a má to jeden hlavní důvod. Investoři přestávají mít strach, že obchodní válka v dohledné době přeroste v divoký měnový konflikt. Čína v posledních dnech dává najevo, že nemá zájem na výraznějších ztrátách juanu a jeho dalším pohybu nad 7 juanů za dolar.
• Rozbřesk: Maloobchod potvrdil ochotu domácností utrácet
  Dnešní maloobchod ukázal na slušnou ochotu utrácet. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel vzrostly v březnu meziročně o 4,3 % a mírně podstřelily odhad 4,5 %. Tržby včetně prodejů aut vzrostly o 2,7 % a odhady naopak výrazně přestřelily.
• Rozbřesk: Maloobchod ukazuje na další propad spotřeby
  Včerejší čísla z maloobchodu potvrdila, že čtvrtý kvartál bude pravděpodobně ve znamení pokračující recese, do které nás dostala vysoká inflace, prudký propad reálných mezd (v průměru skoro o 10 %) a z toho vyplývající slabá spotřeba domácností.
• Rozbřesk: Maloobchod versus průmys, aneb jak moc propadla ekonomika ke konci roku 2020
  Listopadový maloobchod by měl dnes odhalit, jak moc zasáhla Česko ke konci uplynulého roku druhá vlna pandemie. Je pravděpodobné, že služby v čele s obchodem zažily další špatný měsíc a vládní nařízení znovu dopadla především na kamenné prodejny nepotravinového zboží a služeb.
• Rozbřesk – Mario Draghi se snaží v Berlíně obhájit ECB
  Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.
• Rozbřesk: Masivní destrukce sektoru služeb v Itálii ukazuje, na co se má připravit Španělsko
  Taková destrukce sektoru služeb, jakou v pátek ukázala čísla z Itálie, nemá v poválečném období paralelu. Index PMI ve službách spadl v Itálii na neuvěřitelných 17,4 bodu - extrémně pod hranici 50 bodů oddělujících expanzi od kontrakce. I když přes víkend zpomalil přírůstek počtu nových případů v Itálii (i ve Španělsku), vyhráno zdaleka není. Poslední zprávy z Číny ukazují, že se začínají objevovat nové případy koronaviru a některá restriktivní opatření se tak znovu vracejí do hry i tam.
• Rozbřesk: Měkká data naznačují další zpomalení ekonomického růstu
  V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
• Rozbřesk: Měkká data slibují slušný růst v EU i ve druhém čtvrtletí
  Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
• Rozbřesk: Měnové války naruby
  Z restriktivních rozhodnutí centrálních bank posledních dnů bylo zcela jistě nejvíce překvapivé to švýcarské. Připomeňme, že švýcarská centrální banka (SNB) nejenže zcela nečekaně zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů a v podstatě přislíbila další růst sazeb, navíc varovala, že pokud frank nebude dostatečně silný, tak jej hodlá podpořit výprodejem vlastních devizových rezerv. Palebná síla SNB je opravdu obrovská - disponuje téměř jedním biliónem eur devizových rezerv. Pomyšlení na to, že by SNB tuto sumu začala ve velkém rozprodávat pak musí děsit ECB, neboť nejenže by to dále znehodnocovalo euro, ale navíc by se na trh začaly dostávat vládní dluhopisy z hlavních zemí eurozóny, přičemž jejich ceny by se “nekontrolovaně” tlačily dolů a výnosy reverzně nahoru.
• Rozbřesk: Měnový fond varuje před novou krizí na rozvíjejících se trzích
  Mezinárodní měnový fond varuje před další krizí na rozvíjejících se trzích. Nová šéfka MMF Kristalina Georgieva před jarním setkáním fondu varovala před tím, co na trzích už v zásadě trochu vidíme – vyspělý svět se pomalu dostává z pandemie a vyšší “bezpečné” výnosy vysávají kapitál z rizikovějších lokalit rozvíjejícího se světa.
• Rozbřesk: Mentální posun v ČNB aneb jak se koruna popere se čtvrtečním rozhodnutím
  I když se koruna za poslední měsíc trochu vzpamatovala z předprázdninových výprodejů, stále zůstává o více než tři procenta slabší oproti poslední prognóze centrální banky. Dokáže ji ČNB pomoci svým čtvrtečním rozhodnutím k dalším ziskům?
• Rozbřesk: MF otestuje zájem o české bondy. Americké výnosy nejvýš za 4 roky a břidlicáři na vzestupu
  Po napínavém týdnu, ve kterém ČNB svojí prognózou nepřímo podpořila korunu, která pak zdolávala jedno post-exitové maximum za druhým, nás čeká týden bohatý na zprávy z ekonomiky. Hned v úvodu to je výsledek zahraničního obchodu za prosinec, kdy obchodní bilance skončila – jako už tradičně – v deficitu. V úterý by však data z tuzemské ekonomiky měla potvrdit, že i tak byla kondice českého hospodářství v závěru roku výborná. Zvlášť když to už napověděly ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů. Žádného překvapení bychom se tedy dočkat nemuseli. Pro tuzemský finanční trh však může být zajímavější středa, kdy ministerstvo financí nabídne další tři emise státních dluhopisů se splatností 4-12 let. Po nepříliš úspěšném lednu, kdy se nepodařilo prodat původně naplánované objemy papírů, půjde o další test poptávky na trhu po delších papírech v situaci o něco nižších výnosů. Další zajímavá data z Česka pak přijdou na řadu až příští týden, kdy se trh dozví, jak se naplňuje nejnovější prognóza inflace. A tak trochu i napoví, jak moc ladí nový holubičí tón centrální banky se současnou situací v ekonomice.
• Rozbřesk: MF zhorší výhled pro růst ekonomiky i schodek. Yellenová nechá dolar trhu
  Ministerstvo financí dnes po dlouhé době představí novou prognózu. Poslední prognóza je ze září roku 2020 a tu listopadovou během klíčových debat o rozpočtu ministerstvo s odkazem na vysokou nejistotu nevypracovalo. Nová lednová čísla tak pravděpodobně budou jedním z důvodů, proč hned z kraje roku novelizovat rozpočet.
• Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
  Zatímco včera jsme se mohli dozvědět, že spotřebitelská nálada v zemích EU symbolicky poklesla, nicméně i tak nadále zůstává velmi dobrá, dnes přijdou na řadu manažeři v průmyslu. Konkrétně půjde o první výsledky průzkumů v Německu, Francii a eurozóně. S tím, jak výborně dopadaly indexy nákupních manažerů (PMI) v posledních měsících, jsou optimisticky nastavena i očekávání dnešních výsledků. Poslední – finální data za leden – sice potvrdila další mírný ústup z mnoholetých maxim v Německu i v eurozóně, avšak stále jde o velmi silné hodnoty v blízkosti hranice 60. A to rozhodně samo o sobě zdaleka nemůže vyvolávat obavy z ochlazování výkonu průmyslu v Evropě nebo nějakých dalších ekonomických obtíží tohoto silného odvětví.