Rozbřesk: Mario Draghi naznačil dřívější osekání QE, nastartoval výprodej na dluhopisových trzích a oslabil korunu

Sdílení článku:

Čtěte více

• Rozbřesk: Libra je letošním rekordmanem v posilování, poslední pozitivní impuls dodala Theresa May
  Libra patří letos k nejrychleji posilujícím měnám, od počátku roku 2019 si připsala přes 4 %. Poslední pozitivní impuls dostala od Theresy Mayové, která připustila možnost odložení brexitu (natažení procesu podle článku 50). To v očích investorů opět o něco snižuje možnost chaotického brexitu bez dohody, který by pravděpodobně výrazněji narušil obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií.
• Rozbřesk: Libra made in Facebook a nový globální měnový (ne)pořádek
  Okurková sezóna a absurdně nízké úrovně volatility na finančních trzích si žádají uchopit nějaké nadčasovější atraktivně-odlehčené téma. Přesně takovým se nabízí být libra. Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?
• Rozbřesk: Libra nejníž za 30 let vyhlíží Mayovou, inflace těží z ropy
  V posledních týdnech jsme konfrontováni s něčím, co jsme již vskutku dlouho nezažili. Řeč je samozřejmě o pozitivních inflačních překvapeních. Ta přitom nejsou aktuální pouze u nás. Prosincová inflace byla vyšší, než se čekalo, i v okolních zemích. Například v Polsku, ale třeba i v eurozóně.
• Rozbřesk: Libra sleduje boj Theresy Mayové o přežití…
  Tento týden bude v Evropě opět ve znamení politiky. V centru pozornosti bude další vývoj okolo dohody k brexitu na Britských ostrovech. Theresa Mayová se snaží najít podporu pro kompromis, který je kritizován ze všech stran. Její hlas nachází zatím sympatie u byznysu vystrašeného scénářem divokého brexitu bez jakékoliv dohody. I kdyby však premiérka získala větší sympatie veřejnosti, stále naráží ve vlastní straně. Po sérii rezignací uvnitř kabinetu a tlaku některých zbylých ministrů na přepsání dohody, může ve finále lehce čelit vnitrostranickému hlasování o důvěře. To může vyvolat více jak 15 % konzervativních poslanců a pokud by uspěli v hlasování o odvolání Mayové (prostou většinou), celý proces ratifikace dohody by se přerušil volbou nového lídra. A tomu i tak stojí v cestě řada překážek. Klíčovými daty jsou 25. listopad, kdy EU svolala mimořádný summit k brexitu, na němž dohodu členské státy formálně schválí, a začne poměrně komplikovaný ratifikační proces napříč členskými zeměmi. A v případě Británie by bylo dobré, kdyby do 20. prosince došlo ke “smysluplnému” hlasování o připravené dohodě - pak začínají parlamentní prázdniny a rizika divokého brexitu by výrazně narostla.
• Rozbřesk: Libra v extázi z první vážné dohody o Brexitu, eurodolar se zanořuje
  Brexit se posouvá do druhé fáze. Dnes ráno premiérka Mayová a šéf Evropské komise Juncker oznámili, že v první fázi došlo k dostatečnému pokroku ve třech základních oblastech - právech občanů EU a Velké Británie, finančním “rozvodovém účtu” Británie (příspěvky do rozpočtu EU po Brexitu) a zejména pak v otázce Severního Irska. Zdá se, že EU v mnoha ohledech dosáhla svého a podle Financial Times přiznávají jejich “relativní vítězství” i britští vyjednávači. Británie bude přispívat do evropského rozpočtu ještě dlouho po vystoupení z klubu (v celkovém objemu 40-60 miliard euro) a občanům EU budou v Británii garantována do velké míry stávající práva. Na druhou stranu Británie může být spokojena s tím, že nakonec opouští EU jako jeden celek, včetně Severního Irska, i když za cenu dalších výrazných garancí a ústupků.
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských volbách totiž jeho hnutí Republika v pohybu (REM) společně se spřáteleným hnutím MoDem dosáhly přesvědčivého vítězství (32,32 %) i v prvním kole parlamentních voleb, což může vést k zisku jedné z nejsilnějších pozic ve francouzském parlamentu v poválečné historii. Uvidíme, jak dopadne druhé kolo voleb příští neděli. Nejistotu totiž zvyšuje rekordně nízká účast voličů v kole prvním (méně než 50 %).
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských vo...
• Rozbřesk: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?
  Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.
• Rozbřesk: Mají výnosy německého bundu šanci na obrat?
  Nálada na trzích se za posledních 24 hodin vylepšila a má to jeden hlavní důvod. Investoři přestávají mít strach, že obchodní válka v dohledné době přeroste v divoký měnový konflikt. Čína v posledních dnech dává najevo, že nemá zájem na výraznějších ztrátách juanu a jeho dalším pohybu nad 7 juanů za dolar.
• Rozbřesk: Maloobchod potvrdil ochotu domácností utrácet
  Dnešní maloobchod ukázal na slušnou ochotu utrácet. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel vzrostly v březnu meziročně o 4,3 % a mírně podstřelily odhad 4,5 %. Tržby včetně prodejů aut vzrostly o 2,7 % a odhady naopak výrazně přestřelily.
• Rozbřesk – Mario Draghi se snaží v Berlíně obhájit ECB
  Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.
• Rozbřesk: Měkká data naznačují další zpomalení ekonomického růstu
  V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
• Rozbřesk: Měkká data slibují slušný růst v EU i ve druhém čtvrtletí
  Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
• Rozbřesk: Mentální posun v ČNB aneb jak se koruna popere se čtvrtečním rozhodnutím
  I když se koruna za poslední měsíc trochu vzpamatovala z předprázdninových výprodejů, stále zůstává o více než tři procenta slabší oproti poslední prognóze centrální banky. Dokáže ji ČNB pomoci svým čtvrtečním rozhodnutím k dalším ziskům?
• Rozbřesk: MF otestuje zájem o české bondy. Americké výnosy nejvýš za 4 roky a břidlicáři na vzestupu
  Po napínavém týdnu, ve kterém ČNB svojí prognózou nepřímo podpořila korunu, která pak zdolávala jedno post-exitové maximum za druhým, nás čeká týden bohatý na zprávy z ekonomiky. Hned v úvodu to je výsledek zahraničního obchodu za prosinec, kdy obchodní bilance skončila – jako už tradičně – v deficitu. V úterý by však data z tuzemské ekonomiky měla potvrdit, že i tak byla kondice českého hospodářství v závěru roku výborná. Zvlášť když to už napověděly ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů. Žádného překvapení bychom se tedy dočkat nemuseli. Pro tuzemský finanční trh však může být zajímavější středa, kdy ministerstvo financí nabídne další tři emise státních dluhopisů se splatností 4-12 let. Po nepříliš úspěšném lednu, kdy se nepodařilo prodat původně naplánované objemy papírů, půjde o další test poptávky na trhu po delších papírech v situaci o něco nižších výnosů. Další zajímavá data z Česka pak přijdou na řadu až příští týden, kdy se trh dozví, jak se naplňuje nejnovější prognóza inflace. A tak trochu i napoví, jak moc ladí nový holubičí tón centrální banky se současnou situací v ekonomice.
• Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
  Zatímco včera jsme se mohli dozvědět, že spotřebitelská nálada v zemích EU symbolicky poklesla, nicméně i tak nadále zůstává velmi dobrá, dnes přijdou na řadu manažeři v průmyslu. Konkrétně půjde o první výsledky průzkumů v Německu, Francii a eurozóně. S tím, jak výborně dopadaly indexy nákupních manažerů (PMI) v posledních měsících, jsou optimisticky nastavena i očekávání dnešních výsledků. Poslední – finální data za leden – sice potvrdila další mírný ústup z mnoholetých maxim v Německu i v eurozóně, avšak stále jde o velmi silné hodnoty v blízkosti hranice 60. A to rozhodně samo o sobě zdaleka nemůže vyvolávat obavy z ochlazování výkonu průmyslu v Evropě nebo nějakých dalších ekonomických obtíží tohoto silného odvětví.
• Rozbřesk: Ministerstvo financí krotí dosavadní optimismus
  Největší tuzemskou událostí tohoto týdne bude samozřejmě zítřejší zasedání bankovní rady ČNB, od kterého čekáme zvýšení sazeb, a především posunutí jejich prognózy směrem vzhůru. Zásadnějších změn nedozná pouze výhled sazeb, ale i koruny, od které ČNB dosud čekala jen rychlé posilování. Ještě než se tak pravděpodobně stane, můžeme se podívat na informace, které včera prezentovalo Ministerstvo financí ČR. Tedy nejenom na prognózu, která možná ještě sehraje svoji roli při kompletování rozpočtu na další rok, ale i na statistiku vládních bondů ke konci června. Ještě dnes pravidelnou zásobu dat doplní plnění státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku, které nejspíše navzdory silným daňovým příjmům příliš nenadchne. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Mix nových amerických dat z trhu práce nejspíše nikoho nenadchne
  Poslední týden před začátkem prázdnin byl ve znamení jestřábích centrálních bank, tedy minimálně té evropské a české. Poté, co poněkud nečekaně šéf ECB naznačil utahování měnových kohoutů v eurozóně, start zpřísňování měnové politiky potvrdila i ČNB, když potvrdila svoji prognózu počítající s růstem sazeb už ve třetím čtvrtletí navzdory nižší inflaci i silnější koruně. Nakonec nic nemusí být až tak horké, jak nyní vypadá, a přece jen obě centrální banky snad raději vyčkají na další várku čísel, které jejich současný jestřábí postoj potvrdit ve skutečnosti nemusí.
• Rozbřesk: MMF se opřel do Donalda Trumpa
  Mezinárodní měnový fond kritizuje Spojené státy za plánovanou rozpočtovou injekci. Podle šéfa rozpočtového oddělení MMF Vitora Gaspara není zapotřebí v tuto chvíli podporovat globální ekonomiku novými rozpočtovými impulsy. Doporučení budovat “rezervy na horší časy” se ostatně týká většiny vyspělého světa. Celkový globální dluh podle MMF v roce 2016 dosáhl nových historických maxim a přesáhl 164 bilionu dolarů - 225 % globálního HDP.
• Rozbřesk: MMF výrazně srazil odhad růstu pro rozvíjející se trhy, proč jejich měny posilují?
  Mezinárodní měnový fond opět snížil svůj výhled. Oproti začátku roku tak srazil sázky na globální růst již o 0,3 procentního bodu na 3,2 %. Příští rok by mohl podle MMF globální růst zrychlit na 3,5 %, to ovšem pouze za předpokladu, že se zmírní geopolitické napětí, nebudou dál eskalovat obchodní spory a nedojde na scénář “divokého brexitu”. Nepřekvapí tak, že MMF dál zdůrazňuje především negativní rizika a možnost dalšího snižování odhadů.