Rozbřesk: Libra je letošním rekordmanem v posilování, poslední pozitivní impuls dodala Theresa May

Čtěte více

• Rozbřesk: Krátké shrnutí roku 2021 pro českou ekonomiku
  Rok 2021 je už téměř za námi, a tak se sluší udělat na základě zatím dostupných dat první předběžné shrnutí toho, jak si vedla česká ekonomika v době pokračující pandemie.
• Rozbřesk: Kurzarbeit v novém kabátě - jednodušší a snad i rychlejší…
  Včera česká vláda schválila další sadu opatření na boj s ekonomickými dopady epidemie COVID-19. Dobrou zprávou je, že definitivní pravidla pro kurzarbeit byla ve finále zjednodušena - k dispozici jsou dva typy podpor. První pro uzavřené provozy a zaměstnance v karanténě (80 % náhrady mzdy do 39 000 CZK) a druhá pro širší paletu podniků v případě výpadku surovin či poptávky (60 % náhrady mzdy a to do 29 000 CZK). Podle našeho průzkumu mezi podniky bude mít právě o druhý typ “plošnějšího” kurzarbeitu zájem velký počet podniků. Klíčové proto je, jak rychle nakonec bude MPSV schopné administrovat elektronické žádosti a zda skutečně peníze od podání žádosti podniky dostanou v řádu několika dní (více informací na https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus).
• Rozbřesk: Kurz koruny zbrzdí ČNB v rozletu. Zatím koruna zůstává zaparkovaná pod hranicí 26,20
  Bankovní radu ČNB čeká příští týden letos už vlastně páté měnově-politické jednání, a tak pomalu začíná i týden povinného mlčení centrálních bankéřů. V mezičase jsme se dozvěděli, že se ekonomice daří o něco lépe, než ČNB předpokládala, nicméně ne díky utrácivým spotřebitelům, ale především díky excelentnímu výkonu exportérů. Inflace sice zaostává za prognózou, nicméně růst mezd, od kterého si centrální banka stále hodně slibuje, nabral na síle. A tak se zdá, že by zvýšení úrokových sazeb bylo logickým krokem, s nímž by ekonomika neměla mít zásadnější problém. Jenže až tak jednoduché to asi nebude.
• Rozbřesk: Lagardeová na jestřábí vlně zvyšuje tlak i na ČNB
  Rozkolísanost dluhopisových trhů je extrémní. Včera výnos německého desetiletého bundu po relativně jestřábích výrocích šéfky ECB Christine Lagardeová (odrážejících opravdové obavy z inflace) vyskočil vzhůru o 9 bps - od začátku týdne je tak výše skoro o 20 bps a německé dluhopisy tak prakticky smazaly veškeré zisky (nárůst výnosů) z uplynulého týdne.
• Rozbřesk: Lagardová a Draghi varují před zranitelností Česka
  Šéf ECB Mario Draghi a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová vyslali včera společné varování: obchodní války výrazně ohrožují globální růst a jako první “na ráně” jsou země střední a východní Evropy, včetně Česka. Lagardová dokonce specificky zmiňovala Českou republiku jako příklad ekonomiky, která je na otevřeném globálním obchodě životně závislá. Podle MMF patří i proto Česko v Evropě k nejzranitelnějším vůči eventuálnímu zavádění cel na vývoz aut do USA. To potvrzují i naše analýzy.
• Rozbřesk: Lednové inflační překvapení
  Včerejší ráno dalo konečně odpověď na otázku, kam až na začátku letošního roku vystoupala nevyzpytatelná (a tentokrát i v podstatě nepredikovatelná) česká inflace. Podle údajů statistického úřadu se meziroční inflace zastavila jen těsně pod hranicí deseti procent, kterou nicméně zdolá už v průběhu února.
• Rozbřesk: Lehce pozitivní signály z české ekonomiky
  I když jsou indexy nákupních manažerů (PMI) v průmyslu měsíc od měsíce horší a horší a aktuálně dokonce nejnižší za posledních více než šest let, skutečné výsledky tuzemského průmyslu až tak dramaticky nevypadají. V lednu sice průmysl sklouzl do červených čísel, avšak včera zveřejněná únorová data až tak negativně rozhodně nevyznívají. A nejenom díky energetice, jejíž zásluhou finální výsledek vypadal tak, jak vypadal. Nicméně ani celkové číslo za zpracovatelský průmysl nevypadalo rovněž nijak zlověstně.
• Rozbřesk: Letos poslední zasedání ČNB nebude nezajímavé
  Poslední zasedání ČNB v tomto roce nebude zase tak nezajímavé. I když centrální banka nemá ve zvyku nic zásadního měnit na prosincových zasedáních, toto může patřit k těm zajímavějším.
• Rozbřesk: Letošní druhé nejnapínavější zasedání ČNB na obzoru
  Sice ještě jen pár dnů zbývá do zahájení oficiálního týdne mlčení ČNB, avšak tentokrát to vypadá, jako by se tak už dávno stalo. Na rozdíl od času před červnovým zasedáním, kdy se téměř celá bankovní rada vyjádřila k měnové politice, se tentokrát ČNB příliš neozývá. Přitom srpnové zasedání je už za dveřmi a nálada na trzích napjatá. Koruna si už otestovala hranici 26 EUR/CZK a rozhodně se jí od ní nechce vůbec vzdalovat.
• Rozbřesk: Libra - jak hluboko by mohla klesnout, aby se srovnala s tvrdým brexitem?
  Kauza brexitu jde do finále, což je velmi dobře vidět na výrazně vyšší volatilitě britské libry. O tom, zda mezi Británií a EU bude 1. ledna nějaká obchodní dohoda či nikoli, by se mělo rozhodnout v následujících několika dnech. Pro libru, která je navíc zkoušená velmi zhoršenou pandemickou situací na britských ostrovech, představuje hrozba nedohody mezi Londýnem a Bruselem velké riziko. Logicky tak vyvstává otázka, kam až může libra oslabit v situaci, kdy vyjednávání před Silvestrem opravdu selžou a na Nový rok začne na obou stranách kanálu La Manche chaos?
• Rozbřesk: Libra made in Facebook a nový globální měnový (ne)pořádek
  Okurková sezóna a absurdně nízké úrovně volatility na finančních trzích si žádají uchopit nějaké nadčasovější atraktivně-odlehčené téma. Přesně takovým se nabízí být libra. Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?
• Rozbřesk: Libra nejníž za 30 let vyhlíží Mayovou, inflace těží z ropy
  V posledních týdnech jsme konfrontováni s něčím, co jsme již vskutku dlouho nezažili. Řeč je samozřejmě o pozitivních inflačních překvapeních. Ta přitom nejsou aktuální pouze u nás. Prosincová inflace byla vyšší, než se čekalo, i v okolních zemích. Například v Polsku, ale třeba i v eurozóně.
• Rozbřesk: Libra sleduje boj Theresy Mayové o přežití…
  Tento týden bude v Evropě opět ve znamení politiky. V centru pozornosti bude další vývoj okolo dohody k brexitu na Britských ostrovech. Theresa Mayová se snaží najít podporu pro kompromis, který je kritizován ze všech stran. Její hlas nachází zatím sympatie u byznysu vystrašeného scénářem divokého brexitu bez jakékoliv dohody. I kdyby však premiérka získala větší sympatie veřejnosti, stále naráží ve vlastní straně. Po sérii rezignací uvnitř kabinetu a tlaku některých zbylých ministrů na přepsání dohody, může ve finále lehce čelit vnitrostranickému hlasování o důvěře. To může vyvolat více jak 15 % konzervativních poslanců a pokud by uspěli v hlasování o odvolání Mayové (prostou většinou), celý proces ratifikace dohody by se přerušil volbou nového lídra. A tomu i tak stojí v cestě řada překážek. Klíčovými daty jsou 25. listopad, kdy EU svolala mimořádný summit k brexitu, na němž dohodu členské státy formálně schválí, a začne poměrně komplikovaný ratifikační proces napříč členskými zeměmi. A v případě Británie by bylo dobré, kdyby do 20. prosince došlo ke “smysluplnému” hlasování o připravené dohodě - pak začínají parlamentní prázdniny a rizika divokého brexitu by výrazně narostla.
• Rozbřesk: Libra v extázi z první vážné dohody o Brexitu, eurodolar se zanořuje
  Brexit se posouvá do druhé fáze. Dnes ráno premiérka Mayová a šéf Evropské komise Juncker oznámili, že v první fázi došlo k dostatečnému pokroku ve třech základních oblastech - právech občanů EU a Velké Británie, finančním “rozvodovém účtu” Británie (příspěvky do rozpočtu EU po Brexitu) a zejména pak v otázce Severního Irska. Zdá se, že EU v mnoha ohledech dosáhla svého a podle Financial Times přiznávají jejich “relativní vítězství” i britští vyjednávači. Británie bude přispívat do evropského rozpočtu ještě dlouho po vystoupení z klubu (v celkovém objemu 40-60 miliard euro) a občanům EU budou v Británii garantována do velké míry stávající práva. Na druhou stranu Británie může být spokojena s tím, že nakonec opouští EU jako jeden celek, včetně Severního Irska, i když za cenu dalších výrazných garancí a ústupků.
• Rozbřesk: Listopadové podnikatelské nálady pomohou výnosům rozluštit dilema, zda padat ještě dál dolů
  Čeká nás týden, ve kterém nová čísla hodně napoví, jak si vedou evropské ekonomiky tváří v tvář energetické krizi a růstu úrokových sazeb. V posledních čtrnácti dnech výnosy na dluhopisových trzích v USA i v Evropě významně poklesly a to jednak díky nižším inflačním číslům z USA a současně z obav o hospodářský růst v Evropě. Výnos německého desetiletého dluhopisu poklesl v posledních čtrnácti dnech zhruba o 40 bps a osciluje okolo psychologické bariéry 2 %.
• Rozbřesk: Loňský německý HDP zřejmě překvapí pozitivně, start do 2021 ale bude slabší
  V tomto týdnu uvidíme první odhady HDP za konec roku 2020 v Německu a dalších velkých evropských zemích. Bude tak o něco víc jasno v tom, jak druhá vlna pandemie dopadá na ekonomický výkon. Předpokládáme, že největší propad 4-5 % mezikvartálně zaznamená Francie, kde byla druhá vlna již v průběhu podzimu nejsilnější.
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských volbách totiž jeho hnutí Republika v pohybu (REM) společně se spřáteleným hnutím MoDem dosáhly přesvědčivého vítězství (32,32 %) i v prvním kole parlamentních voleb, což může vést k zisku jedné z nejsilnějších pozic ve francouzském parlamentu v poválečné historii. Uvidíme, jak dopadne druhé kolo voleb příští neděli. Nejistotu totiž zvyšuje rekordně nízká účast voličů v kole prvním (méně než 50 %).
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských vo...
• Rozbřesk: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?
  Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.
• Rozbřesk: Maďarská centrální banka dnes jako první v EU zvedne po pandemii úroky
  Taky jste si všimli, že když hraje na Euru “domácí” Maďarsko, tak je navzdory globální pandemii stadión narvaný k prasknutí? To není známka punku maďarské vlády, ale známka toho, že se zde covidovou hrozbu podařilo masivním očkováním dostat pod kontrolu. Úspěšný boj s pandemií je pak nutnou podmínkou normalizace makroekonomické situace a potažmo měnové politiky. Ne náhodou bude dnes Maďarská národní banka (MNB) první centrální bankou v EU, která spustí proces likvidace nestandardně velmi expanzivní měnové politiky, jež byla tak jako jinde vynucena pandemií.