Rozbřesk: Maďarská centrální banka dnes jako první v EU zvedne po pandemii úroky

Čtěte více

• Rozbřesk: Libra je letošním rekordmanem v posilování, poslední pozitivní impuls dodala Theresa May
  Libra patří letos k nejrychleji posilujícím měnám, od počátku roku 2019 si připsala přes 4 %. Poslední pozitivní impuls dostala od Theresy Mayové, která připustila možnost odložení brexitu (natažení procesu podle článku 50). To v očích investorů opět o něco snižuje možnost chaotického brexitu bez dohody, který by pravděpodobně výrazněji narušil obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií.
• Rozbřesk: Libra made in Facebook a nový globální měnový (ne)pořádek
  Okurková sezóna a absurdně nízké úrovně volatility na finančních trzích si žádají uchopit nějaké nadčasovější atraktivně-odlehčené téma. Přesně takovým se nabízí být libra. Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?
• Rozbřesk: Libra nejníž za 30 let vyhlíží Mayovou, inflace těží z ropy
  V posledních týdnech jsme konfrontováni s něčím, co jsme již vskutku dlouho nezažili. Řeč je samozřejmě o pozitivních inflačních překvapeních. Ta přitom nejsou aktuální pouze u nás. Prosincová inflace byla vyšší, než se čekalo, i v okolních zemích. Například v Polsku, ale třeba i v eurozóně.
• Rozbřesk: Libra sleduje boj Theresy Mayové o přežití…
  Tento týden bude v Evropě opět ve znamení politiky. V centru pozornosti bude další vývoj okolo dohody k brexitu na Britských ostrovech. Theresa Mayová se snaží najít podporu pro kompromis, který je kritizován ze všech stran. Její hlas nachází zatím sympatie u byznysu vystrašeného scénářem divokého brexitu bez jakékoliv dohody. I kdyby však premiérka získala větší sympatie veřejnosti, stále naráží ve vlastní straně. Po sérii rezignací uvnitř kabinetu a tlaku některých zbylých ministrů na přepsání dohody, může ve finále lehce čelit vnitrostranickému hlasování o důvěře. To může vyvolat více jak 15 % konzervativních poslanců a pokud by uspěli v hlasování o odvolání Mayové (prostou většinou), celý proces ratifikace dohody by se přerušil volbou nového lídra. A tomu i tak stojí v cestě řada překážek. Klíčovými daty jsou 25. listopad, kdy EU svolala mimořádný summit k brexitu, na němž dohodu členské státy formálně schválí, a začne poměrně komplikovaný ratifikační proces napříč členskými zeměmi. A v případě Británie by bylo dobré, kdyby do 20. prosince došlo ke “smysluplnému” hlasování o připravené dohodě - pak začínají parlamentní prázdniny a rizika divokého brexitu by výrazně narostla.
• Rozbřesk: Libra v extázi z první vážné dohody o Brexitu, eurodolar se zanořuje
  Brexit se posouvá do druhé fáze. Dnes ráno premiérka Mayová a šéf Evropské komise Juncker oznámili, že v první fázi došlo k dostatečnému pokroku ve třech základních oblastech - právech občanů EU a Velké Británie, finančním “rozvodovém účtu” Británie (příspěvky do rozpočtu EU po Brexitu) a zejména pak v otázce Severního Irska. Zdá se, že EU v mnoha ohledech dosáhla svého a podle Financial Times přiznávají jejich “relativní vítězství” i britští vyjednávači. Británie bude přispívat do evropského rozpočtu ještě dlouho po vystoupení z klubu (v celkovém objemu 40-60 miliard euro) a občanům EU budou v Británii garantována do velké míry stávající práva. Na druhou stranu Británie může být spokojena s tím, že nakonec opouští EU jako jeden celek, včetně Severního Irska, i když za cenu dalších výrazných garancí a ústupků.
• Rozbřesk: Listopadové podnikatelské nálady pomohou výnosům rozluštit dilema, zda padat ještě dál dolů
  Čeká nás týden, ve kterém nová čísla hodně napoví, jak si vedou evropské ekonomiky tváří v tvář energetické krizi a růstu úrokových sazeb. V posledních čtrnácti dnech výnosy na dluhopisových trzích v USA i v Evropě významně poklesly a to jednak díky nižším inflačním číslům z USA a současně z obav o hospodářský růst v Evropě. Výnos německého desetiletého dluhopisu poklesl v posledních čtrnácti dnech zhruba o 40 bps a osciluje okolo psychologické bariéry 2 %.
• Rozbřesk: Loňský německý HDP zřejmě překvapí pozitivně, start do 2021 ale bude slabší
  V tomto týdnu uvidíme první odhady HDP za konec roku 2020 v Německu a dalších velkých evropských zemích. Bude tak o něco víc jasno v tom, jak druhá vlna pandemie dopadá na ekonomický výkon. Předpokládáme, že největší propad 4-5 % mezikvartálně zaznamená Francie, kde byla druhá vlna již v průběhu podzimu nejsilnější.
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských vo...
• Rozbřesk: Macron dostává od voličů silný mandát, týden bude ale ve znamení zasedání Fedu
  Zdá se, že nový francouzský prezident Macron od voličů dostane skutečně silný mandát. Po vítězství v prezidentských volbách totiž jeho hnutí Republika v pohybu (REM) společně se spřáteleným hnutím MoDem dosáhly přesvědčivého vítězství (32,32 %) i v prvním kole parlamentních voleb, což může vést k zisku jedné z nejsilnějších pozic ve francouzském parlamentu v poválečné historii. Uvidíme, jak dopadne druhé kolo voleb příští neděli. Nejistotu totiž zvyšuje rekordně nízká účast voličů v kole prvním (méně než 50 %).
• Rozbřesk: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?
  Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.
• Rozbřesk: Mají výnosy německého bundu šanci na obrat?
  Nálada na trzích se za posledních 24 hodin vylepšila a má to jeden hlavní důvod. Investoři přestávají mít strach, že obchodní válka v dohledné době přeroste v divoký měnový konflikt. Čína v posledních dnech dává najevo, že nemá zájem na výraznějších ztrátách juanu a jeho dalším pohybu nad 7 juanů za dolar.
• Rozbřesk: Maloobchod potvrdil ochotu domácností utrácet
  Dnešní maloobchod ukázal na slušnou ochotu utrácet. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel vzrostly v březnu meziročně o 4,3 % a mírně podstřelily odhad 4,5 %. Tržby včetně prodejů aut vzrostly o 2,7 % a odhady naopak výrazně přestřelily.
• Rozbřesk: Maloobchod ukazuje na další propad spotřeby
  Včerejší čísla z maloobchodu potvrdila, že čtvrtý kvartál bude pravděpodobně ve znamení pokračující recese, do které nás dostala vysoká inflace, prudký propad reálných mezd (v průměru skoro o 10 %) a z toho vyplývající slabá spotřeba domácností.
• Rozbřesk: Maloobchod versus průmys, aneb jak moc propadla ekonomika ke konci roku 2020
  Listopadový maloobchod by měl dnes odhalit, jak moc zasáhla Česko ke konci uplynulého roku druhá vlna pandemie. Je pravděpodobné, že služby v čele s obchodem zažily další špatný měsíc a vládní nařízení znovu dopadla především na kamenné prodejny nepotravinového zboží a služeb.
• Rozbřesk: Mario Draghi naznačil dřívější osekání QE, nastartoval výprodej na dluhopisových trzích a oslabil korunu
  Mario Draghi včera zaskočil trhy jestřábím komentářem. Podle jeho slov na místo “deflačních tlaků začínají působit tlaky pro-inflační?. Současně dodal, že v takovém případě může centrální banka přizpůsobit nastavení měnové politiky. Vrátil tak do hry možnost, ve kterou jsme po posledním zasedání ECB a nízké inflační prognóze prakticky přestali věřit - možnost rychlejšího útlumu politiky kvantitativního uvolňování.
• Rozbřesk – Mario Draghi se snaží v Berlíně obhájit ECB
  Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.
• Rozbřesk: Masivní destrukce sektoru služeb v Itálii ukazuje, na co se má připravit Španělsko
  Taková destrukce sektoru služeb, jakou v pátek ukázala čísla z Itálie, nemá v poválečném období paralelu. Index PMI ve službách spadl v Itálii na neuvěřitelných 17,4 bodu - extrémně pod hranici 50 bodů oddělujících expanzi od kontrakce. I když přes víkend zpomalil přírůstek počtu nových případů v Itálii (i ve Španělsku), vyhráno zdaleka není. Poslední zprávy z Číny ukazují, že se začínají objevovat nové případy koronaviru a některá restriktivní opatření se tak znovu vracejí do hry i tam.
• Rozbřesk: Měkká data naznačují další zpomalení ekonomického růstu
  V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
• Rozbřesk: Měkká data slibují slušný růst v EU i ve druhém čtvrtletí
  Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
• Rozbřesk: Měnové války naruby
  Z restriktivních rozhodnutí centrálních bank posledních dnů bylo zcela jistě nejvíce překvapivé to švýcarské. Připomeňme, že švýcarská centrální banka (SNB) nejenže zcela nečekaně zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů a v podstatě přislíbila další růst sazeb, navíc varovala, že pokud frank nebude dostatečně silný, tak jej hodlá podpořit výprodejem vlastních devizových rezerv. Palebná síla SNB je opravdu obrovská - disponuje téměř jedním biliónem eur devizových rezerv. Pomyšlení na to, že by SNB tuto sumu začala ve velkém rozprodávat pak musí děsit ECB, neboť nejenže by to dále znehodnocovalo euro, ale navíc by se na trh začaly dostávat vládní dluhopisy z hlavních zemí eurozóny, přičemž jejich ceny by se “nekontrolovaně” tlačily dolů a výnosy reverzně nahoru.