Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie, posiluje autokracie

Čtěte více

• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 44 procent HDP
  „Česká republika řeší dokonalou bouři. Po pandemii koronaviru přišla válka na Ukrajině kombinovaná s vysokou inflací a energetickou krizí. V důsledku těchto událostí výrazně narůstá naše zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení veřejného sektoru mírně kleslo
  „Zadlužení sektoru vládních institucí mírně kleslo. Zatímco na konci roku 2022 dosahovalo úrovně 44,2 procenta HDP, na konci roku 2023 to bylo 44,0 procenta HDP,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadné vrátka pre paralelné euro
  Taliansko má plán B. Presnejšie povedané mini-B. Plán s názvom mini-BOT dokáže zabiť dve muchy jednou ranou. Dokáže zvýšiť dlh krajiny bez toho, aby krajina emitovala nové dlhopisy, a zároveň vytvorí potenciál pre nové peniaze v prípade potreby nahradiť euro. Má plán šancu na úspech?
• Za dobu Fialovy vlády zlevnil benzín reálně už o 20 %. Zlevňují jej ovšem pokračující mimořádně vysoké dodávky z Ruska a Ficův lobbing v Bruselu
  Vláda premiéra Petra Fialy bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzín totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 %. Jak to?
• Zádrhely ve výrobě aut brzdí maloobchod
  Maloobchodní tržby vyjma prodejů aut v září vykázaly meziroční tempo 3,6 %, téměř v souladu s naším očekáváním. Nicméně celkovou statistiku kategorie aut stáhla dolů více, než se čekalo, a to na 0,6 %. Současně ale došlo k vylepšení srpnových čísel. V meziměsíčním srovnání se dostavil pokles o 0,3 %, po zahrnutí aut o 0,8 %.
• Zádrhely ve výrobě aut přibrzdily i maloobchod
  Maloobchodní tržby v srpnu mírně zaostaly za odhady. Meziročně byly vyšší o 5,1 %, po zahrnutí prodejů automobilů byly dle očekávání nižší, když vzrostly o 3,1 %. Meziměsíčně po sezónním očištění přidaly 0,3 %, včetně aut pak o 0,4 % poklesly. Současně byla revidována červencová čísla zhruba o jeden procentní bod dolů.
• Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Hallowen, který slaví spíše jen mladí
  Zítřejší Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun (viz tabulka níže). Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
• Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Mnozí netuší, že pietní předměty budou moci nakupovat i zítra, protože počítají s plošným zákazem nedělního prodeje
  Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).
• Za Dušičky letos Češi utratí přes miliardu korun, budou nejdražší v historii. Připomíná si je stále osmkrát více lidí než dnešní Halloween, který slaví spíše jen mladí
  Dušičky, které si letos připomeňme už toto úterý, jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 160 korun za osobu. Celkově pak 1,2 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci, například kvůli zdražování smutečních květin v důsledku drahého plynu, se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
• Za dva měsíce volby: co bude s daněmi a přijetím eura?
  Do říjnových parlamentních voleb zbývají přesně dva měsíce. A přestože horká fáze volební kampaně odstartuje teprve v září, bývalo zvykem, že jednotlivé partaje již v tento moment představily své programy. Tentokrát je tomu až na čestné výjimky jinak, což dost komplikuje analýzy toho, jak by mohla vypadat rozpočtová politika v dalším čtyřletém cyklu.
• Za explozí plynovodů Nord Stream zřejmě stáli Ukrajinci. Německo už vydalo příslušný zatykač
  Německo vydalo zatykač na Ukrajince, jenž se měl podílet na přípravě exploze plynovodů Nord Stream v září 2022, uvádí ve své dnešní zprávě list Süddeutsche Zeitung. Jde o potápěčského instruktora, který žije v Polsku.
• Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
  Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
• Za garáž zaplatíte v některých městech více než v Praze
  Ceny samostatně stojících garáží se za posledních 5 let v některých městech zvedly téměř dvojnásobně. Například v Brně se samostatně stojící garáž prodávala v roce 2020 v průměru za 386 tisíc korun. V roce 2024 se průměr zatím pohybuje kolem 744 tisíc korun, což znamená cenový růst 97 procent. V Olomouci se ceny zvedly dokonce o 121 procent. V Ostravě rostly ceny samostatně stojících garáží o 71 procent, v Plzni o 58 procent a v Praze o 49 procent. V případě parkovacího stání v rámci bytového domu byly cenové pohyby v jednotlivých městech částečně rozdílné, vyplývá z analýzy společnosti FérMakléři.cz, která spolupracuje s více než 100 realitními makléři z velkých i malých realitních kanceláří napříč celou Českou republikou.
• Záhada drahých vajec objasněna. Obchodní řetězce si „mastí kapsu“, cena na pultech roste dramaticky rychleji než cena zemědělců
  V takřka celonárodní „detektivku“ se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
• Záhada jménem Tesla
  I přes nedávné skandály a přešlapy zakladatele Tesly Elona Muska jsou fundamentální ukazatele společnosti Tesla poměrně silné a výsledky za třetí čtvrtletí pravděpodobně splní očekávání.
• Záhada oslabující koruny: Proč koruna oslabuje navzdory zvýšení sazeb. Mohou za to spekulanti a jednomyslnost bankovní rady?
  Česká národní banka dnes poprvé po jedenácti letech po druhé za sebou zvýšila základní úrokovou sazbu. Její bankovní rada tak opět jako na předchozím, červnovém měnověpolitickém zasedání učinila jednomyslně. O to překvapivější se tedy na první pohled zdá být fakt, že koruna na jednomyslné zpřísnění měnové politiky reaguje oslabením. O skoro deset haléřů. Zatímco dnešní obchodování zahajovala na kursu 25,58 za jedno euro, dvě hodiny po zahájení tiskové konference guvernéra Jiřího Rusnoka, na níž motivy zvýšení sazeb přiblížil, oslabuje na úroveň 25,67 za euro. Máme snad přepisovat ekonomické učebnice?
• Záhada silného trhu práce v rozvinutých zemích rozluštěna?
  Světová ekonomika zpomaluje už od přelomu let 2017 a 2018. Jsou to již tedy téměř dva roky. Co nicméně zůstává do určité míry záhadou, je velmi dobrá situace na trhu práce v rozvinutých zemích. V USA je momentálně nejnižší míra nezaměstnanosti za 50 let, v Japonsku je míra nezaměstnanosti velmi nízká dlouhodobě a také trhy práce v Evropě na tom nejsou vůbec zle. Konec konců v Česku máme také nejnižší míru nezaměstnanosti v historii na úrovni kolem 2 %.
• Záhada trhu: Proč růst technologických gigantů nezastaví pokles akcií?
  Zpráva amerického ministerstva obchodu naznačuje růst jádrové inflace, a to hlavně kvůli vyšším nákladům na bydlení. Vzhledem k předpokládaným škrtům ve výdajích na začátku roku 2024 ale většina odborníků očekává, že Federální rezervní systém úrokové sazby nezvýší, i když určitá rizika tu zůstávají.
• Záhadná Bitcoin velryba náhle přesune přes neuvěřitelných 134 milionů dolarů v BTC
  Významná bitcoinová velryba vzbudila intriky poté, co provedla významnou transakci s hlavní digitální měnou.
• Záhadná disonance v říši akcií. Přijde kolaps akciových trhů?
  Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie. Ceny akcií i reálné výnosy dosáhly úrovně v posledních letech a desetiletích nevídané. V USA už se komodity blíží novým absolutním maximům a ziskové marže pokořily historické rekordy. Index cen potravin FAO zároveň koketuje s nejvyšší úrovní za posledních šest desetiletí a Evropa stojí na prahu energetického šoku. Varianta delta zpomalila ekonomický růst po celém světě a přinesla další problémy v asijských centrech zpracovatelského průmyslu. Ale akcie to vše zatím ignorují a prožívají od roku 1999 druhé nejdelší období růstu, kdy pokles nepřesáhl 5 %.