Pokusy světových centrálních bank omezit inflaci jsou odsouzeny k neúspěchu.

Čtěte více

• Pokud se EU odpojí od ruských energií, pohonné hmoty v Česku budou stát minimálně 60 Kč/l, plyne z výpočtu Bundesbanky
  Německo spadne do recese, pokud dojde k odpojení dodávek ruského plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. Jeho ekonomika by se letos propadla o takřka dvě procenta. Vyplývá to z včera zveřejněných propočtů Bundesbanky. Cena ropy Brent by podle ní v případě zastavení dodávek vylétla až nad 170 dolarů za barel. Takže pohonné hmoty by se v Česku prodávaly minimálně za 60 korun na litr. Před úplným odpojením EU od ruské ropy dále varuje americká ministryně financí Janet Yellenová. Jak moc je scénář odpojení nyní reálný?
• Pokud se inflace nebude zvyšovat, ČNB sazby do konce roku nezvýší, míní odborník
  Podle posledních zpráv, které mluvily o změně trendu inflace jsou zapotřebí tři věci, a to: snížení státního dluhu, předcházení mzdové inflační spirále a udržení a stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni, než byla zaznamenána za posledních 10 let.
• Pokud se obchody a restaurace v prosinci opět zavřou, bude to pro řadu z nich likvidační. Tržby se řadě z nich citelně propadaly již v říjnu, ukazují dnešní čísla ČSÚ
  Maloobchodní tržby se v říjnu propadly, a to nejvýrazněji od května. Na maloobchod totiž v říjnu dolehla druhé vlna koronavirové pandemie. Řada maloobchodních provozů byla vládními nařízeními zavřena, nebo byl alespoň jejich provoz omezen.
• Pokud si někdo myslí, že ECB nebude v případě potřeby konat, tak se plete
  Nadpis není doslovným citátem, ale mým hlavním dojmem z dnešního projevu guvernéra ECB Maria Draghiho před Committee o...
• Pokud stát bude poskytovat pomoc firmám v rámci programu COVID III tempem prvního měsíce jeho fungování, program se dočerpá za zhruba 38 let
  Objem pomoci státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí se zvyšuje, ale jen velmi pomalu. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
• Pokud Trump vyhraje volby, očekávejte růst úrokových sazeb
  Ekonomové se domnívají, že pokud by Donald Trump získal druhý mandát, úrokové sazby by pravděpodobně vzrostly. Očekávání jeho vítězství už možná nyní tlačí sazby výš. Výnos 10letých amerických státních dluhopisů vzrostl od poloviny září o více než půl procentního bodu, přestože Federální rezervní systém začal snižovat krátkodobé sazby. Tento výnos má přímý vliv na různé spotřebitelské a podnikové úvěry.
• Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch
  Voliči pětikoaličních stran chtějí úspory a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, slábnoucí koruna přitom nepomůže.
• Pokud vláda zacílí úsporný tarif jen na skutečně potřebné, může snížit trvale DPH na potraviny – a nezadluží se ani o haléř
  Výrobní ceny v zemědělství dramaticky rostou. V červenci přidaly ceny zemědělských producentů bezmála 40 procent. Zemědělci se potýkají s dramaticky zdražujícími cenami energií. Ty se promítají do citelného růstu cen paliv, hnojiv či krmiv, což dále umocňuje inflační tlaky. Slabou náplastí na inflační bolístku je fakt, že třeba úroda obilovin by letos mohla být nejlepší od roku 2004. Inflace drtí jak zemědělce, tak návazně i potravináře. Z byznysu už odcházejí například někteří pekaři. Nejsou schopni se popasovat například se zdražením plynu tak, aby zůstali ziskoví.
• Pokud volatilita klesne, je tu stále možnost zlata za 2 000 USD
  Investoři do zlata možná v blízké době kvůli vysoké volatilitě na trhu omezí své investice. Komoditními trhy napříč světem otřásají probíhající boje na Ukrajině. Investoři se navíc adaptují na změnu měnové politiky Federálního rezervního systému, protože inflace plynule stoupá k několikaletým maximům.
• Pokud změníte názor, není na tom nic špatného – je čas shortovat americký dolar
  Německo si ve čtvrtém kvartálu letošního roku zalaškuje s recesí. Ekonomika Spojených států je v horší kondici, než si...
• Pokuta téměř půl miliardy eur: Automobilky včetně Volkswagenu a Stellantisu potrestány za kartel
  Evropská komise uložila pokutu ve výši 458 milionů eur (495 milionů dolarů) skupině patnácti automobilek a jejich asociaci ACEA za účast v kartelu týkajícím se recyklace vozidel s ukončenou životností. Podle zjištění antimonopolního úřadu EU se dohoda odehrávala mezi květnem 2002 a zářím 2017 a jejím cílem bylo omezit konkurenci v oblasti propagace recyklovatelnosti a používání recyklovaných materiálů v nových vozech.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná a trestá svědomité jednání, může činit i stovky tisíc korun. Banky ať si případné riziko ošetří samy, bez asistence státu, vždyť je to jejich byznys
  Kdo od příštího roku splatí hypotéku v době fixace dříve, než mu určuje řádně sjednaný splátkový kalendář, dočká se pokuty. Pokuta bude činit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. Pokuta tak může činit třeba i stovky tisíc korun, místo nynějšího administrativního poplatku maximálně jen několika stovek korun.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná, může činit i stovky tisíc korun. Vláda se rozhodla trestat zodpovědné jednání v podobě včasného splácení dluhu
  Kdo od příštího roku splatí hypotéku v době fixace dříve, než mu určuje řádně sjednaný splátkový kalendář, dočká se pokuty. Pokuta bude činit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. Pokuta tak může činit třeba i stovky tisíc korun, místo nynějšího administrativního poplatku maximálně jen několika stovek korun.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná. Ne všechny banky s touto závadnou praxí skoncovaly
  Banky vždy vystupovaly proti zrušení pokuty za předčasné splacení hypotéky. Kvůli zrušení pokuty totiž přišly o snadný zdroj příjmů. Pokuta za předčasné splacení hypotéky je přitom nemravná, protože klienti jsou vlastně penalizováni za to, že se chovají hospodárně, že včas platí své dluhy. V dnešní době, kdy neustále slyšíme, jak je Česká republika dušena dluhy, exekucemi atp., bychom přece měli spíš odměňovat ty lidi, kteří své dluhy platí včas, a ne je ještě penalizovat.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky trestá zodpovědnost a svědomitost. Banky si umí riziko ošetřit samy, stát k tomu nepotřebují
  Zisk tuzemských bank a spořitelen byl loni rekordní, poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun. Nyní se ale do části politické reprezentace najednou dozvídáme, že banky na tom ve skutečnosti byly hůře, než být mohly, neboť nemohly a nemohou pokutovat své klienty za předčasné splacení hypotéky. Je třeba se tak prý vrátit ke starým pořádkům, kdy banky takto své klienty trestat mohly.
• Pokutování za volný byt, volební priorita ČSSD, nás přibližuje 50. létům
  Minulý týden představené priority volebního programu ČSSD zřetelně dokumentují, že vládní strana po volbách bude usilovat o to, aby prudce rostoucí veřejný dluh spláceli zejména ti nejmajetnější. V tomto smyslu program naplňuje klasickou definici levicovosti. V některých případech však zachází na samou hranu, či dokonce za ni, toho, co je ještě v rozvinuté demokratické a svobodné společnosti běžně přijatelné.
• Pokuty za překročení rychlosti jako nový rozpočtový pilíř. Obce a města v Česku objevily svůj malý zlatý důl
  Bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace či snižovat výdaje dokázaly některé české obce a města zlepšit své hospodaření. Stačí vhodně umístěný radar, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně.
• „Polední meníčko“ bude brzy průměrně za 200 korun, za posledních deset let zdražila o 80 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se oběd v restauraci kvůli inflaci stává nedostupným a vaří si doma
  Lidé v Česku už se dnes v restauraci jen těžko nenaobědvají za cenu pod 150 korun. Oběd nyní stojí průměrně 163 korun, plyne z šetření společnosti Sodexo Benefity. V Praze to je dokonce 190 korun, na Karlovarsku jen 147 korun. Průměrná cena „meníčka“ od roku 2020 narostla o 28 korun.
• „Polední meníčko“ bude brzy průměrně za 200 korun, za posledních deset let zdražila o 80 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se oběd v restauraci kvůli inflaci stává nedostupným a vaří si doma
  Lidé v Česku už se dnes v restauraci jen těžko nenaobědvají za cenu pod 150 korun. Oběd nyní stojí průměrně 163 korun, plyne z šetření společnosti Sodexo Benefity. V Praze to je dokonce 190 korun, na Karlovarsku jen 147 korun. Průměrná cena „meníčka“ od roku 2020 narostla o 28 korun.
• Po letech slabých výsledků zažívají konfekční módní značky oživení a překonávají akcie luxusních značek
  Zbývá pouze několik dní do vypuknutí evropské sezóny módních přehlídek, kterou tradičně zahajuje Londýnský týden módy. Nová studie obchodní a investiční platformy eToro odhaluje, že konfekční módní značky se po několika letech v útlumu zdají být na cestě k návratu a překonávají své luxusní protějšky.