Rozbřesk: Ropa skokově zlevnila: na jak dlouho?

Čtěte více

• Rozbřesk: Revoluční rozhodnutí německých soudců: proč ECB překročila mantinely?
  Německý ústavní soud překročil Rubikon - historicky poprvé se postavil proti názoru Evropského soudního dvoru a označil hlavní politiku kvantitativního uvolňování ECB (program PSPP) jako teoreticky protiústavní. Pokud se ECB nevypořádá s námitkami německých soudců do tří měsíců, bude se německá Bundesbanka muset přestat podílet na této politice ECB.
• Rozbřesk: Revoluční zasedání ECB?
  Dnes startuje jedno z nejdůležitějších zasedání ECB v tomto roce. Italská politická krize v druhé polovině května znamenala pro řadu investorů jediné - opětovný odsun konce měnové expanze (QE) do nedohledna. Dnes ovšem vypadá všechno jinak. Po zklidnění italského napětí, centrální bankéři nastartovali jestřábí “kanonádu” - Hansson, Knot, Weidmann, ale především hlavní ekonom ECB Peter Praet. Ten je současně jedním z duchovních tvůrců a největších zastánců politiky QE v ECB a současně také jednou z největších holubic v bankovní radě. Jeho slova o tom, že je inflační cíl ECB skoro naplněn a je třeba přehodnotit QE, mají tedy velmi silnou váhu.
• Rozbřesk: Rizika evropské ekonomiky narůstají
  Pozornost nejenom finančních trhů se bude dnes upírat především do Británie, kde má tamní parlament jednat o dohodě o vystoupení země z EU. Šance, že dojednaná smlouva hladce projde, je poměrně malá, a tak nejistota, co se bude dít dál, zůstává ve hře. Možný je tak i nadále odklad hlasování, prodloužení brexitu, nebo dokonce jeho konec či další referendum. Média rovněž zmiňují možnost dalšího hlasování v parlamentu, které tak trochu připomíná někde už osvědčenou metodu opakovaného hlasování, dokud většinová vůle nedospěje k “žádoucímu” výsledku. V tuto chvíli jsou asi všechny možnosti otevřené, což ještě dále zvyšuje riziko pro další vývoj britské a vlastně i evropské ekonomiky. Ani po dnešním hlasování tak nemusí být pro firmy a domácnosti na obou stranách kanálu zřejmé, na co se vlastně připravovat. A to není s ohledem na současnou kondici evropské ekonomiky rozhodně dobrá zpráva.
• Rozbřesk: Riziko na trzích budiž zapomenuto
  Nervozitu z konce minulého týdne před prezidentskými volbami ve Francii vystřídala na finančních trzích mohutná euforie. Akciové trhy zamířily vzhůru, výrazné zisky si připsalo i euro a rizikové přirážky u dluhopisů Francie a zemí na předlužené periférii rychle poklesly. Trhy si udělaly z voleb rychlý závěr o nejpravděpodobnějším vítězi a příliš už neřeší, co vše se může stát ve druhém kole nebo po parlamentních volbách, které Francii čekají začátkem června. Jednak je to daleko, jednak trhy spoléhají na kontinuitu s možným příjemným překvapením v podobě tolik žádoucích reforem. Zda vůbec nějaké přijdou, je otázkou, na kterou se v nejbližších měsících nedá vůbec odpovědět.
• Rozbřesk: Riziková aktiva pod tlakem rostoucích sazeb, koruna vyčkává na ČNB
  Hlavní akciové trhy minulý týden zažily nejhorší chvíle od raných fází COVIDu. Americký index S&P 500 propadl o 5,8 %, zatímco evropské akcie se propadly o 4,6 % (Stoxx 600). Dramatický pokles se ale nevyhnul například ani ropě, která se v pátek mezidenně obchodovala v rozmezí 121 a 111 USD za barel. Takové obchodování lze označit různými přívlastky, ale slovo “klidné” by rozhodně nebylo jedním z nich. A celkem brutální výplach zažívá třeba i Bitcoin, jehož cena se propadla pod 20 tisíc USD.
• Rozbřesk: Rok, kdy se kvantitativní uvolňování změní v utahování
  Svým způsobem velmi nudný rok 2017, kdy globální tržní volatilita byla zcela zanedbatelná, je pryč, a je třeba se ptát, jaký bude pro finanční trh rok 2018. Samozřejmě, že leckde již kolují vyšperkované seznamy hlavních rizikových událostí, které by měly otřást finančními trhy v tomto roce. I my bychom jistě mohli dát dohromady několik faktorů, na které bude třeba si dát pozor - nicméně spíše než zopakujeme to hlavní riziko, kterým se straší sice již několik let, ale v tomto roce může být konečně relevantnější.
• Rozbřesk: Rok, na který hned tak nezapomeneme
  Ještě v lednu a v únoru to vypadalo, že nás čeká další vcelku nudný rok ve znamení cyklického zpomalení, avšak už březnový začátek pandemie po návratu zimních dovolenkářů začal zásadně měnit veškerá očekávání. Po letech, kdy jsme z povzdálí sledovali epidemie SARS a MERS, jsme měli překvapivě možnost zažít takovou zkušenost na vlastní kůži, a to hned několikrát.
• Rozbřesk: Ropa hlásí medvědí trh. Na jak dlouho?
  Rok 2019 se nezadržitelně řítí do své druhé poloviny, cena ropy se však vrátila tam, kde tento rok startovala. V posledních týdnech si totiž ropa Brent připisuje jednu ztrátu za druhou, přičemž včera se její cena propadla dokonce až k hranici 60 dolarů za barel. V porovnání s dubnovými maximy se jedná již o 20% pokles, což znamená jediné - ropný trh se po čase opět ocitl v medvědím teritoriu.
• Rozbřesk: Ropa nad propastí. Zachrání ji kartel OPEC?
  Zatímco americký Fed bojuje s negativními dopady nového koronaviru překvapivým snížením úrokových sazeb, kartel OPEC+ bude dnes a zítra jednat ve Vídni o hlubších těžebních škrtech. A jednání to rozhodně nebudou jednoduchá. Přestože cena ropy Brent propadla od počátku roku o více než 20 % až k hranici 50 dolarů za barel, mezi členskými státy nepanuje shoda, jak na koronavirový šok vlastně reagovat.
• Rozbřesk: Ropa na houpačce a evropské trhy čekají na dnešní signály z ECB
  Severomořská ropa Brent má za sebou výjimečně povedenou první polovinu roku, ve které přidala k dobru více než 50 % a vystoupala na dvou a půl letá maxima. V posledních dvou týdnech se však ropa dostala pod tlak a její cena se vrátila zpět k hranici 70 USD/barel. Jaké jsou aktuální vyhlídky na ropný trh?
• Rozbřesk: Ropa v ofenzivě. Na jak dlouho?
  Zatímco minulý rok končila ropa ve volném pádu, od počátku roku 2019 si připsala již slušných 30 % a patří tak k vůbec nejlépe performujícím aktivům. Opětovný růst cen nad 70 USD/barel mají na svědomí především těžební škrty kartelu OPEC a Ruska, v posledních týdnech však trh s napětím sleduje také dění v Libyi.
• Rozbřesk: Ropa za 100 dolarů za barel? Ne tak hrr…
  Jen co se na počátku tohoto měsíce přiblížila cena ropy na dohled 90 USD/barel, vyrojily se mediálně vděčné předpovědi, že cena ropy Brent vbrzku pokoří trojcifernou metu. Hlavním argumentem jsou přitom americké sankce na Írán, které začnou v plné síly platit od začátku listopadu. Z fundamentálního pohledu na ropný trh, tj. dynamiku nabídky a poptávky, však samotný výpadek íránských exportů podobný cenový růst neopodstatňuje.
• Rozbřesk: Ropné cestování časem
  Vypadá to, jako bychom se tak trochu vrátili zpět v čase. Podobně jako vloni na podzim se totiž blíží zasedání OPECu (25.5.) a před ním, již asi od poloviny dubna, znovu narůstají i tlaky na pokles cen ropy. Kromě klesajících (spotových) cen se znovu prohlubuje pozitivní sklon krátkého konce forwardové křivky, který je patrný na kontraktech na ropu Brent obchodovaných na burze ICE.
• Rozbřesk: Ropný trh v deliriu, ceny poprvé v historii záporné
  Koupil bych barel ropy, kolik mi zaplatíte? Že vám na té otázce něco nesedí? Po dluhopisových trzích a záporných úrokových sazbách se nyní staví na hlavu také globální ropný trh. Ten čelí největší krizi v historii, což během včerejšího obchodování vyústilo v propad květnového futures kontraktu na severoamerickou ropu WTI o nevídaných 300 % (!). Poprvé v historii tak lehká ropa WTI zakončila obchodování v záporu, a to konkrétně na ceně -37 dolarů za jeden barel.
• Rozbřesk: Ropu postihl letní výprodej a výrazně zlevňuje
  Ty tam se zdají být nedávné obavy, že by cena ropy mohla v blízké budoucnosti atakovat trojciferné hodnoty. V posledních dnech se totiž ropný trh dostává pod tlak medvědích zpráv, což vyústilo v pád cen až k hranici 70 USD/barel, kde byly naposledy v dubnu. Na trhu se tak začíná projevovat nejen narůstající těžba klíčových producentů, ale i obavy z eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
• Rozbřesk: Rostoucí inflace činí hru na “měnové války? pro ČNB, MNB a NBP méně atraktivní
  Inflace ve střední Evropě roste. Tento týden se o tom budeme moci přesvědčit jak u nás, tak v Maďarsku, ale i v Polsku. V České republice a v Maďarsku budou zveřejněna inflační data za únor, která posunou inflaci dále nad v 2 % a polští centrální bankéři budou pro změnu projednávat novou prognózu, která bude muset reflektovat v podstatě totéž.
• Rozbřesk: Rostoucí počty nových případů covid a za rohem Jackson Hole
  Počty nových případů nakažených před koncem prázdnin napříč Evropou zrychlují a roste napětí z toho, do jaké reality se probudí evropská ekonomika na podzim. Ve Francii počet nově nakažených dosáhl skoro 5000 - nejvíce od poloviny dubna. Počet nově nakažených jde přitom rychle vzhůru i v Itálii a Německu a v Česku na konci týdne přírůstky nových nakažených lámaly historické rekordy.
• Rozbřesk: Rostou sázky na zisky české koruny? Eurodolar vyčkává na ECB nad úrovní 1,1500
  eská koruna se drží dál na dostřel od 26,00 EUR/CZK a zdá se, že si letní atmosféry zatím vcelku užívá. Poslední čísla ukázala, že masivní příliv peněz do korun (před vypnutím intervencí) zatím v Česku jednoduše zůstává. Jediné, co se trochu mění, je struktura těchto pozic.
• Rozbřesk: Rozhodnutí Fedu se může podepsat na koruně. Důležitější bude ale postoj ECB
  Americká centrální banka se nezalekla aktuálně slabých dat a provedla možná nejrestriktivnější krok v tomto hospodářském cyklu. Fed nejenže zvýšil oficiální úrokové sazby o 25 bazických bodů, ale navíc velmi přesně nalinkoval proces smrskávání své bilance. Ten má být zahájen v druhé polovině roku, přičemž ačkoliv redukce objemu nakoupených dluhopisů má být zpočátku relativně malá (“jen? 10 miliard měsíčně), tak v kombinaci s vyššími úrokovými sazbami půjde o dodatečný restriktivní krok, jenž bude na trzích cítit.
• Rozbřesk: Rozjetou ekonomiku slabší PMI příliš neovlivní
  Včerejší indexy nákupních manažerů (PMI) opět prokázaly velmi dobrou kondici německé ekonomiky, a vlastně i eurozóny. Sice jsou o něco horší než minule, avšak stále zůstávají poměrně vysoko nad hranicí 50, a tak lze i nadále počítat s velmi slušnými výsledky těchto ekonomik i pro příští měsíce. I nadále přitom platí, že právě průmysl je tou dominantní silou pohánějící německou ekonomiku, zatímco služby zůstávají i nadále spíše v závěsu. Tedy alespoň z pohledu PMI, který pro průmysl skončil s výsledkem 58,3, což byl jen drobný posun dolů oproti předchozím 59,6.