Česko zažívá „ropný šok“, cena benzínu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu

Čtěte více

• Česko vydalo na ukrajinské uprchlíky takřka nejvíce na světě. V přepočtu na průměrnou českou domácnost šlo o zhruba 42 000 korun, plyne z dat německého institutu v Kielu
  Česko společně s Polskem představuje zemi, jež se v uplynulých letech zachovala celosvětově vůbec nejštědřeji k ukrajinským uprchlíkům.
• Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU. Jen pět zemí eurozóny z dvaceti ji má ještě nižší
  Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země.
• Česko vymírá tempem 2500 lidí měsíčně, i když počet zemřelých po covidu klesl o třetinu. Situaci zachraňuje imigrace
  V Česku letos během prvního čtvrtletí zemřelo o takřka třetinu méně lidí než ve stejném období loňska. I přes ústup covidové pandemie, jež představuje stěžejní příčinu loňského extrémně vysokého počtu zemřelých, však i letos zůstal jejich poště nadprůměrný. V porovnání s průměrem let 2015 až 2019. Důvodem je zejména to, že v sílící intenzitě vymírají populačně silné poválečné ročníky. Nejvíce zemřelých z hlediska roku narození letos připadá na rok 1946.
• Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz, i proto má lepší čistou pozici. Za bezmála rok „přeskočilo“ v rychlosti čerpání takřka třetinu zemí Evropské unie
  Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
• Česko vyváží do Ruska více piva než před invazí na Ukrajinu, o zhruba dva miliony půllitrů. Za rok 2024 by měla být finanční hodnota vývozu českého piva do Ruska historicky rekordní, poprvé atakuje miliardu korun
  Česko loni od ledna do října vyvezlo do Ruska takřka 33,1 tisíce tun piva. To odpovídá bezmála 62 milionům půllitrů. Rusko tak bylo v uvedeném období roku 2024 třetí nejvýznamnější destinací odbytu českého „zlatavého moku“. A to po Německu a Slovensku. Hodnota českého piva loni vyvezeného do Ruska odpovídala zhruba 13,3 koruny na půllitr, což je srovnatelné se spotřebitelskou cenou baleného piva v českých obchodech. Hodnota do Ruska vyvezeného piva totiž loni od ledna do října činila mírně více než 819 milionů korun. Údaje vyplývají z dat ČSÚ.
• Česko zasáhla práva inflační smršť, inflace je nejvyšší od roku 1993. Pádivá inflace poškodí i střední třídu, třeba jízdné na vlak zdraží o 20 %, důchodcům ale o 140 %
  Dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání. Meziročně činí 14,2 procenta, takže je nejvýraznější od prosince roku 1993. Závratná je na dubnové poměry také meziměsíční dynamika inflace.
• Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny
  Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny, přitom elektřina českým domácnostem zdražila o 85 procent a je nejdražší v EU; masivně dovážejícím Maďarům prakticky vůbec. Čechům dramaticky více zdražil také plyn, přestože byl zhusta ruský – pořádně si tedy připlatili za to, že Rusku přispěli na válku na Ukrajině
• Česko zažívá boom solárních elektráren. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí, proto ostatně Němci tak horečně budují terminály na plyn
  Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren.
• Česko zažívá inflační šok, inflace může stoupnout až na 5 %. Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie
  Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
• Česko zažívá nejsilnější boom internetového nakupování ze všech zemí EU, říká Eurostat. Během pandemie se stalo jeho evropskou velmocí
  V Česku roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich.
• Česko, zejména Praha, přišlo v létě o rekordní počet zahraničních turistů. Jejich úbytek tuzemští turisté nevykompenzovali, navzdory jejich rekordnímu počtu a programům typu Covid Lázně
  V letošním třetím čtvrtletí, zahrnujícím vrchol turistické sezóny, se tuzemský turistický ruch potýkal s historicky rekordním výpadkem poptávky. V hromadných ubytovacích zařízeních v ČR se ubytovalo meziročně o 20,7 procenta méně hostů. Strávili v nich meziročně o 16,8 procenta méně nocí.
• Česko - země opatrných “střádalů”
  Česko zažilo bezesporu jeden z nejhlubších propadů reálné spotřeby domácností v historii. Reálné útraty domácností klesaly od konce roku 2021 šest kvartálů v řadě a pohybují se skoro 9 % po úrovněmi roku 2019. Na vině však nebyla pouze vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností. Češi na rozdíl od Poláků nebo Maďarů zareagovali také konzervativním navyšováním úspor.
• Česko z hlediska udržení zaměstnanosti zvládlo první vlnu koronavirové pandemie nejlépe v celé EU, vyplývá z nových čísel Eurostatu
  Český trh práce zvládl úder první vlny koronavirové pandemie nejlépe v celé Evropské unii. Z podstatné části to lze brát také jaké důkaz úspěšnosti opatření tuzemské vlády na podporu zaměstnanosti, jako je například program Antivirus.
• Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou
  Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
• Česko zmizelo z turistické mapy světa, počet turistů dramaticky klesá i v porovnání s loňskem. Hotely zachraňují delší pobyty, i tak třetině hrozí krach
  V prvním letošním čtvrtletí jakoby Česko zmizelo z turistické mapy světa. Počet hostů v tuzemských ubytovacích zařízeních klesl na 281 894, což je dramaticky nižší číslo dokonce i v porovnání s každým ze čtvrtletí loňského, již pandemického roku. Meziročně pokles představuje 91,1 procenta. Pravda je, že v loňském prvním čtvrtletí pandemie teprve propukala, Česko protipandemická opatření výrazněji pocítilo až v jeho poslední šestině.
• Česko zřejmě odebírá ruský plyn nejen z východu, přeprodejem přes Slovensko, ale i ze západu, přeprodejem přes Francii. Ta letos dováží historicky rekordní množství ruského zkapalněného plynu, který přeprodává do východní Evropy
  Přeprodeje z východu i západu pak mohou pomoci vysvětlit, proč Česko vykazuje takřka nejvyšší růst cen energií v OECD.
• Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun
  Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
• Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize. Japonský finanční dům Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí
  Česku takřka nejvíce se srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance.
• Česku hrozí citelné zdražení pohonných hmot, Slovnaft jej totiž ode dneška nemůže zásobovat palivy z ruské ropy. Přitom na Moravě každý druhý litr paliv pochází právě ze Slovnaftu
  Česku hrozí nedostatek pohonných hmot, zejména pak na Moravě. Právě na Moravě totiž hned každý druhý litr prodaných paliv pochází z bratislavské rafinérie společnosti Slovnaft, spadající pod křídla maďarského petrochemického podniku MOL. Slovnaftu ale dnes končí výjimka, který mu umožňovala zásobovat Česko palivy, zejména naftou, vyrobenými z ruské ropy. Slovenská vláda Roberta Fica sice nyní v Bruselu jedná o prodloužení této výjimky, ale než Evropská komise dospěje ke konečnému verdiktu, může uplynout několik týdnů.
• Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
  Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.