Česko vyváží do Ruska více piva než před invazí na Ukrajinu, o zhruba dva miliony půllitrů. Za rok 2024 by měla být finanční hodnota vývozu českého piva do Ruska historicky rekordní, poprvé atakuje miliardu korun

Čtěte více

• Česko v období po invazi Ruska na Ukrajinu až do letoška navýšilo (!) podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Proto jsou pohonné hmoty tak levné
  Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, co se jinak tváří jako proukrajinští.
• Česko v pasti NIMBYsmu
  Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat tuzemskou ekonomiku v režii hlavních politických stran. Jejich výchozí premisa je bezpochyby pravdivá – Česko má všechny předpoklady prosperovat a hrát první ligu společně s vyspělými západními státy. Na cestě nás však čeká spousta výzev. A nejde přitom pouze o pro-růstové legislativní změny, ale také o mentální výhybku napříč společností.
• Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
  Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
• Česko v těchto týdnech dováží z Ruska zhruba 50 % plynu, vyplývá i z dat ministerstva průmyslu
  Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní uvádí, že během letošního roku až do října, tedy fakticky v říjnu (neboť předtím, od letošního ledna, ze Slovenska do Česka plyn prakticky netekl – viz obr. 2 níže) přiteklo 79,6 milionu kubíků plynu (viz obr. 1 níže). Podle dat Bloombergu k přepravě plynu skrze stanici Lanžhot se v říjnu ze Slovenska do Česka přepravilo 88,4 milionu kubíků (viz obr. 2 níže). Takže přes 90 % plynu, který v říjnu prošel Lanžhotem, bylo z Ruska – pokud tedy platí údaj ministerstva průmyslu.
• Česko v tichosti obnovilo dovoz ruského plynu, a hned poměrně razantně. V rostoucí míře dováží z Ruska také ropu
  Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu. Od začátku října totiž plyn na této hraniční stanici už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně (viz graf Bloombergu níže). Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu.
• Česko vydalo na ukrajinské uprchlíky takřka nejvíce na světě. V přepočtu na průměrnou českou domácnost šlo o zhruba 42 000 korun, plyne z dat německého institutu v Kielu
  Česko společně s Polskem představuje zemi, jež se v uplynulých letech zachovala celosvětově vůbec nejštědřeji k ukrajinským uprchlíkům.
• Česko vydělá na tranzitu plynu pro Maďarsko, které hází ručník do ringu, neb mu došla trpělivost s čekáním na obnovení dodávek přes Ukrajinu
  Maďaři házejí ručník do ringu, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou, vydělá na tom Česko. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. Uzavírá proto kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru, z nějž cituje agentura Bloomberg. Příslušný kontrakt má být podepsán dnes.
• Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU. Jen pět zemí eurozóny z dvaceti ji má ještě nižší
  Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země.
• Česko vymírá tempem 2500 lidí měsíčně, i když počet zemřelých po covidu klesl o třetinu. Situaci zachraňuje imigrace
  V Česku letos během prvního čtvrtletí zemřelo o takřka třetinu méně lidí než ve stejném období loňska. I přes ústup covidové pandemie, jež představuje stěžejní příčinu loňského extrémně vysokého počtu zemřelých, však i letos zůstal jejich poště nadprůměrný. V porovnání s průměrem let 2015 až 2019. Důvodem je zejména to, že v sílící intenzitě vymírají populačně silné poválečné ročníky. Nejvíce zemřelých z hlediska roku narození letos připadá na rok 1946.
• Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz, i proto má lepší čistou pozici. Za bezmála rok „přeskočilo“ v rychlosti čerpání takřka třetinu zemí Evropské unie
  Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
• Česko zasáhla práva inflační smršť, inflace je nejvyšší od roku 1993. Pádivá inflace poškodí i střední třídu, třeba jízdné na vlak zdraží o 20 %, důchodcům ale o 140 %
  Dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání. Meziročně činí 14,2 procenta, takže je nejvýraznější od prosince roku 1993. Závratná je na dubnové poměry také meziměsíční dynamika inflace.
• Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny
  Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny, přitom elektřina českým domácnostem zdražila o 85 procent a je nejdražší v EU; masivně dovážejícím Maďarům prakticky vůbec. Čechům dramaticky více zdražil také plyn, přestože byl zhusta ruský – pořádně si tedy připlatili za to, že Rusku přispěli na válku na Ukrajině
• Česko zažívá boom solárních elektráren. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí, proto ostatně Němci tak horečně budují terminály na plyn
  Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren.
• Česko zažívá inflační šok, inflace může stoupnout až na 5 %. Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie
  Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
• Česko zažívá nejsilnější boom internetového nakupování ze všech zemí EU, říká Eurostat. Během pandemie se stalo jeho evropskou velmocí
  V Česku roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich.
• Česko zažívá „ropný šok“, cena benzínu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu
  Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vyplývá to z dnešních dat společnosti CCS. Litr benzínu Natural 95 se podle nich včera celorepublikově prodával průměrně za 39,36 koruny. Rekordní cena benzínu před zahájením ruské invaze minulý týden, ta ze 13. září 2012, odpovídala 38,56 koruny za litr. Už nyní je tedy benzín o 80 haléřů na litr dražší v porovnání s rekordní cenou z doby před invazí. Na dějinném maximu byla včera také cena nafty. Litr nafty se prodával za 38,73.
• Česko zažívá stavební boom. Produkce stavebnictví roste nejvíce za takřka osm let
  V Česku mimořádně výrazně narůstá objem stavební produkce. Letos v srpnu stoupl meziročně o 17,1 procenta. To je nejvýraznější nárůst za celé období od ledna 2018, tedy za bezmála osm let. Tahounem mimořádného růstu je inženýrské stavitelství, které v srpnu přidalo meziročně dokonce 27,4 procenta. Projevují se zde výrazné investice z veřejných rozpočtů. Citelný nárůst ovšem zaznamenal také počet dokončených bytů, což je tedy klíčová oblast pozemního stavitelství. Tento nárůst činil v srpnu meziročně 35,4 procenta. Za celé období od letošního ledna do srpna ovšem počet dokončených bytů meziročně víceméně stagnuje, takže markantní srpnový nárůst je pouze projevem běžné rozkolísanosti počtu dokončených bytů v měsíčním vyjádření. Stavební boom Česka tak vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací.
• Česko, zejména Praha, přišlo v létě o rekordní počet zahraničních turistů. Jejich úbytek tuzemští turisté nevykompenzovali, navzdory jejich rekordnímu počtu a programům typu Covid Lázně
  V letošním třetím čtvrtletí, zahrnujícím vrchol turistické sezóny, se tuzemský turistický ruch potýkal s historicky rekordním výpadkem poptávky. V hromadných ubytovacích zařízeních v ČR se ubytovalo meziročně o 20,7 procenta méně hostů. Strávili v nich meziročně o 16,8 procenta méně nocí.
• Česko - země opatrných “střádalů”
  Česko zažilo bezesporu jeden z nejhlubších propadů reálné spotřeby domácností v historii. Reálné útraty domácností klesaly od konce roku 2021 šest kvartálů v řadě a pohybují se skoro 9 % po úrovněmi roku 2019. Na vině však nebyla pouze vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností. Češi na rozdíl od Poláků nebo Maďarů zareagovali také konzervativním navyšováním úspor.
• Česko z hlediska udržení zaměstnanosti zvládlo první vlnu koronavirové pandemie nejlépe v celé EU, vyplývá z nových čísel Eurostatu
  Český trh práce zvládl úder první vlny koronavirové pandemie nejlépe v celé Evropské unii. Z podstatné části to lze brát také jaké důkaz úspěšnosti opatření tuzemské vlády na podporu zaměstnanosti, jako je například program Antivirus.