Česko zůstává atraktivní pro investory, klíčem jsou ale inovace a vzdělávání, říká šéf CzechInvestu Jan Michal

Čtěte více

• Česko zažívá nejsilnější boom internetového nakupování ze všech zemí EU, říká Eurostat. Během pandemie se stalo jeho evropskou velmocí
  V Česku roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich.
• Česko zažívá „ropný šok“, cena benzínu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu
  Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vyplývá to z dnešních dat společnosti CCS. Litr benzínu Natural 95 se podle nich včera celorepublikově prodával průměrně za 39,36 koruny. Rekordní cena benzínu před zahájením ruské invaze minulý týden, ta ze 13. září 2012, odpovídala 38,56 koruny za litr. Už nyní je tedy benzín o 80 haléřů na litr dražší v porovnání s rekordní cenou z doby před invazí. Na dějinném maximu byla včera také cena nafty. Litr nafty se prodával za 38,73.
• Česko zažívá stavební boom. Produkce stavebnictví roste nejvíce za takřka osm let
  V Česku mimořádně výrazně narůstá objem stavební produkce. Letos v srpnu stoupl meziročně o 17,1 procenta. To je nejvýraznější nárůst za celé období od ledna 2018, tedy za bezmála osm let. Tahounem mimořádného růstu je inženýrské stavitelství, které v srpnu přidalo meziročně dokonce 27,4 procenta. Projevují se zde výrazné investice z veřejných rozpočtů. Citelný nárůst ovšem zaznamenal také počet dokončených bytů, což je tedy klíčová oblast pozemního stavitelství. Tento nárůst činil v srpnu meziročně 35,4 procenta. Za celé období od letošního ledna do srpna ovšem počet dokončených bytů meziročně víceméně stagnuje, takže markantní srpnový nárůst je pouze projevem běžné rozkolísanosti počtu dokončených bytů v měsíčním vyjádření. Stavební boom Česka tak vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací.
• Česko, zejména Praha, přišlo v létě o rekordní počet zahraničních turistů. Jejich úbytek tuzemští turisté nevykompenzovali, navzdory jejich rekordnímu počtu a programům typu Covid Lázně
  V letošním třetím čtvrtletí, zahrnujícím vrchol turistické sezóny, se tuzemský turistický ruch potýkal s historicky rekordním výpadkem poptávky. V hromadných ubytovacích zařízeních v ČR se ubytovalo meziročně o 20,7 procenta méně hostů. Strávili v nich meziročně o 16,8 procenta méně nocí.
• Česko - země opatrných “střádalů”
  Česko zažilo bezesporu jeden z nejhlubších propadů reálné spotřeby domácností v historii. Reálné útraty domácností klesaly od konce roku 2021 šest kvartálů v řadě a pohybují se skoro 9 % po úrovněmi roku 2019. Na vině však nebyla pouze vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností. Češi na rozdíl od Poláků nebo Maďarů zareagovali také konzervativním navyšováním úspor.
• Česko z hlediska udržení zaměstnanosti zvládlo první vlnu koronavirové pandemie nejlépe v celé EU, vyplývá z nových čísel Eurostatu
  Český trh práce zvládl úder první vlny koronavirové pandemie nejlépe v celé Evropské unii. Z podstatné části to lze brát také jaké důkaz úspěšnosti opatření tuzemské vlády na podporu zaměstnanosti, jako je například program Antivirus.
• Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou
  Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
• Česko zmizelo z turistické mapy světa, počet turistů dramaticky klesá i v porovnání s loňskem. Hotely zachraňují delší pobyty, i tak třetině hrozí krach
  V prvním letošním čtvrtletí jakoby Česko zmizelo z turistické mapy světa. Počet hostů v tuzemských ubytovacích zařízeních klesl na 281 894, což je dramaticky nižší číslo dokonce i v porovnání s každým ze čtvrtletí loňského, již pandemického roku. Meziročně pokles představuje 91,1 procenta. Pravda je, že v loňském prvním čtvrtletí pandemie teprve propukala, Česko protipandemická opatření výrazněji pocítilo až v jeho poslední šestině.
• Česko zřejmě odebírá ruský plyn nejen z východu, přeprodejem přes Slovensko, ale i ze západu, přeprodejem přes Francii. Ta letos dováží historicky rekordní množství ruského zkapalněného plynu, který přeprodává do východní Evropy
  Přeprodeje z východu i západu pak mohou pomoci vysvětlit, proč Česko vykazuje takřka nejvyšší růst cen energií v OECD.
• Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun
  Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
• Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize. Japonský finanční dům Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí
  Česku takřka nejvíce se srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance.
• Česku hrozí citelné zdražení pohonných hmot, Slovnaft jej totiž ode dneška nemůže zásobovat palivy z ruské ropy. Přitom na Moravě každý druhý litr paliv pochází právě ze Slovnaftu
  Česku hrozí nedostatek pohonných hmot, zejména pak na Moravě. Právě na Moravě totiž hned každý druhý litr prodaných paliv pochází z bratislavské rafinérie společnosti Slovnaft, spadající pod křídla maďarského petrochemického podniku MOL. Slovnaftu ale dnes končí výjimka, který mu umožňovala zásobovat Česko palivy, zejména naftou, vyrobenými z ruské ropy. Slovenská vláda Roberta Fica sice nyní v Bruselu jedná o prodloužení této výjimky, ale než Evropská komise dospěje ke konečnému verdiktu, může uplynout několik týdnů.
• Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
  Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
• Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
  Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
• Česku hrozí nejvyšší inflace za 30 let. Ochranu před ní nejspíše poskytne stříbro, umění, víno, zlato nebo bitcoin, nikoli však akcie nebo nemovitosti
  Český statistický úřad zítra zveřejní čísla k březnové inflaci. Bude obří. Alespoň tedy na poměry tohoto tisíciletí. Nejpravděpodobněji vykáže hodnotu 12,4 procenta, nejvyšší od května 1998. Nelze ovšem vyloučit, že bude vyšší i než třináct procent. V krajním případě může dokonce překonat hodnoty ze začátku roku 1998, kdy dvakrát po sobě vykázala úroveň 13,4 procenta. To by znamenalo, že ceny v Česku rostou nejvýrazněji od prvního roku jeho existence, konkrétně od prosince 1993.
• Česku hrozí rozpočtové provizorium, protože nynější návrh rozpočtu nezahrnuje druhou vlnu pandemie, ani daňový balíček. Provizorium by ochromilo hlavně investice státu
  Česku hrozí v roce 2021 rozpočtové provizorium. Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž stále nemá ve Sněmovně zajištěný dostatečný počet hlasů. Komunisté svůj souhlas podmiňují desetimiliardovým škrtem v chystaným armádních zakázkách. Právě oni zdvihají možnost provizoria stále častěji. O provizoriu ovšem hovoří také opozice. A to zejména v kontextu nutnosti stávající návrh rozpočtu přepracovat. Časově omezené provizorium, trvající třeba jeden měsíc, je podle opozice, či alespoň její části, pořád menším zlem než katastrofálně špatný rozpočet, který vláda pro příští rok připravila.
• Česku hrozí, že nebude moct hned zcela nahradit ruskou ropu. Náhradní ropovod, který do Česka vede ropu přes Alpy, nemá dost kapacity
  Česká republika může mít problém s úplným zajištěním dodávek nahrazujících ruskou ropu. O embargu na ni v těchto dnech jednají státy EU. Pokud by došlo na plné embargo ze strany EU, Česko by se muselo obejít bez dodávek ruské ropy. Ta představuje zhruba polovinu veškeré ropy dovážené do ČR.
• Česku chybí vrcholoví manažeři. Firmy je musejí přetahovat od konkurence
  Firmy v Česku mají dlouhodobě problém obsazovat vrcholové manažerské posty. Najít vhodného kandidáte trvá měsíce. Překážkou je nízká kvalifikace i neochota nést zodpovědnost za chod firmy. Ti nejlepší si měsíčně vydělají přes 350 tisíc korun.
• Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?
  Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?
• Česku stále více hrozí, že nebude mít pro rok 2021 včas schválený rozpočet. Poprvé za více než 20 let by tak muselo hospodařit v režimu provizoria, které ochromí hlavně investice státu
  Vláda ani po dnešku nemá ve Sněmovně podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet, který počítá se schodkem 320 miliard korun, nezahrnuje dopady daňového balíčku, který Senát ve čtvrtek s úpravami vrátil do dolní komory.