Ranní glosa: Inflační spekulace

Čtěte více

• Ranní glosa: Firmy stále více počítají se zvyšováním cen produkce
  Nálada v české ekonomice sice v posledních měsících trochu uvadá, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, takže do jisté míry lze zhoršování považovat spíše za korekci odrážející nadsazená očekávání zejména ve službách.
• Ranní glosa: Firmy v EU přehodnocují své výhledy
  V době, kdy se teprve finalizují celkové výsledky za kvartál, který už skončil přede dvěma měsíci, a nejsou zatím k dispozici žádná další nová tvrdá data nezbývá, než o to větší pozornost věnovat průzkumům nálad napříč ekonomikou.
• Ranní glosa: Geopolitické napětí lehce pokleslo, akcie se snaží o pozitivní obrat
  Včera během dne sice geopolitické napětí pokleslo s tím, jak ruský prezident Putin stáhl část vojsk od ukrajinských hranic. Americký prezident Biden však současně varoval, že se může jednat o taktický manévr a že invaze Rusů na Ukrajinu zůstává dál ve hře. Zopakoval, že v takovém případě Amerika (a spojenci) zavedou vůči Rusku tvrdé sankce a Američané se budou muset připravit na “ještě vyšší” ceny energií. Akciové trhy i obecně riziková aktiva (včetně koruny) jsou na eskalaci napětí mezi Ruskem a Ukrajinou velmi citlivá. A největší strach mají právě z nového stagflačního šoku - prudkého růstu cen energií, který by poslal dál výš inflaci a současně srazil spotřebu domácností a ekonomický výkon.
• Ranní glosa: Hlavní ekonom ECB připravuje trh na omezení programu PEPP
  Hlavní ekonom ECB Philipp Lane včera překvapil lehce jestřábím komentářem. O dopadech delta varianty na evropskou ekonomiku hovořil jako o “omezeních” a jako výraznou hrozbu nevidí ani zpomalení Číny. Naznačil, že na blížícím se zářijovém zasedání dojde ke snížení tempa nákupů v rámci pandemického programu PEPP.
• Ranní glosa: Inflace atakuje staré rekordy
  Inflace ČR dál narůstá, nicméně svůj vrchol má ještě před sebou. Včera zveřejněná prosincová čísla ukázala, že růst spotřebitelských cen pokračoval i v závěru loňského roku. Meziroční inflace sledovaná centrální bankou vzrostla už na 6,6 % a byla tak nejvyšší za období od září roku 2008, nicméně stále ještě není na vrcholu. Toho dosáhne nejspíš v prvních měsících letošního roku, kdy se podle pracovního odhadu ČNB může dostat až na devět procent, případně být i dvouciferná. Je evidentní, že se inflace v důsledku panujících nejistot stala téměř nepredikovatelnou veličinou, a to i na horizontu několika málo následujících měsíců.
• Ranní glosa: Inflace = hlavní politické téma roku 2022
  Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace. Zatímco lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic, nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022.
• Ranní glosa: Inflace v ČR dále zrychluje
  Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR, za kterým můžeme aktuálně vidět i první signály růstu cen energií, které v řadě západních zemí zdražují už několik měsíců. Jednoprocentní růst spotřebitelských cen za poslední měsíc jde na vrub především nákladům na bydlení a nešlo přitom pouze o energie, ale stejně jako v minule především o tzv. imputované nájemné a další výdaje spojené s bydlením. Svoji rozhodně ne nevýznamnou roli i v říjnu samozřejmě sehrály i pohonné hmoty, jejichž ceny se v důsledku stále ještě nepříznivého vývoje cen komodit na světových trzích dostaly na sedmileté maximu.
• Ranní glosa: Inflace v eurozóně na třináctiletém maximu
  Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers. Dlužno dodat, že jde o harmonizovanou inflaci, která nepočítá s růstem cen nemovitostí, a tak vychází příznivěji než národní inflace počítající s realitním trhem jako u nás. V případě ČR, která hlásí inflaci těsně pod pěti procenty, dosahuje harmonizovaná inflace jen 4 % a země je tak co do výše inflace až na 11 místě v Unii, dokonce i za Německem.
• Ranní glosa: Inflace v eurozóně v prosinci dosáhla na 5 %
  Inflace v eurozóně dosáhla 5 % (0,4 % meziměsíčně) - to jsou nejvyšší čísla od konce devadesátých let a je za nimi nejen nárůst cen energií a pohonných hmot, ale i jádrová inflace. I když za značnou částí prosincové inflace stojí zdražující energie (meziročně dražší o 26 %), zdražování probíhá napříč položkami spotřebitelského koše. Inflace ve službách se pohybuje okolo 2,5 % a velice znepokojující je vysoká inflace v ne-energetickém průmyslovém zboží.
• Ranní glosa: Inflační den D je tu
  Inflační den D nastal. Dnešní lednová inflace nastaví do značné míry laťku i pro zbytek roku. Čekáme výrazný meziměsíční nárůst, který citelně zrychlí i meziroční inflaci. Ta by měla dosáhnout nejvyšších úrovní od konce devadesátých let. Možná však může lehce zaostat za “jestřábím” očekáváním trhu a pohybovat se lehce pod 9 %. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen budou stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace.
• Ranní glosa: iPhony zlevní, plyn a elektřina zdraží, aneb debata o inflaci pokračuje
  Představení nového iPhonu a požár energetického výměníku v Británii jsou dvě 48 hodin staré události, které dokreslují současnou globální debatu o povaze inflace. Aneb nejen ekonomové se nyní přou o tom, zdali aktuálně vysoká inflační čísla jsou trvalejšího či dočasného charakteru. Začněme Applem, který v úterý představil nový iPhone 13.
• Ranní glosa: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.
• Ranní glosa: Jerome Powell povede Fed i další čtyři roky
  Americký prezident Biden nepřekvapil a navrhl, aby Fed řídil i další čtyři roky jeho současný šéf Jerome Powell. Toho sice ještě musí potvrdit do funkce senát, ale to se zdá být formalitou, neboť konsensuální právník v čele Fedu má mezi zákonodárci silnou podporu napříč politickým spektrem. To naopak o sobě nemůže říct druhá re-nominovaná Leal Brainardová, kterou by prezident Biden rovněž rád viděl ve vedení Fedu další čtyři roky.
• Ranní glosa: Jestřábí výroky Marka Mory zvyšují pravděpodobnost růstu sazeb o 50 bps
  Další jestřábí komentáře z ČNB jsou vodou na mlýn koruně, která se snaží dostat pod 25,30 EUR/CZK. Včera jinak opatrnější viceguvernér Marek Mora začal otevřeně hovořit o možné debatě nad 50bps růstem sazeb na zářijovém zasedání.
• Ranní glosa: Kam až ČNB může dojít se sazbami?
  Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku.
• Ranní glosa: Klesající přebytek obchodu a dividendy zhoršují výsledky běžného účtu ČR
  Vnější bilance ČR reprezentovaná běžným účtem platební bilance se letos postupně zhoršuje. Po loňském rekordním přebytku odpovídajícím 3,6 % HDP, který sluší exportně orientované zemi, se vnější kladné saldo stále snižuje a za prvních devět měsíců se už smrsklo na zhruba šestinu loňské úrovně (31 mld. korun). Hlavním důvodem je především nižší přebytek obchodní bilance. Při pohledu na výsledky zahraničního obchodu je vidět extrémní zvýšení cen surovin, které automaticky posunují hodnotu dovozu nahoru. Jen v případě ropy a plynu jde o skok o téměř 45 mld. korun ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
• Ranní glosa: Krátké shrnutí roku 2021
  Rok 2021 je už téměř za námi, a tak se sluší udělat na základě zatím dostupných dat první předběžné shrnutí toho, jak si vedla česká ekonomika v době pokračující pandemie. První polovinu roku jednoznačně poznamenal lockdown, ke kterému logicky došlo v důsledku předvánočního rozvolnění, a který zasadil další ránu zejména poskytovatelům služeb v oblasti HORECA.
• Ranní glosa: Lednové inflační překvapení
  Včerejší ráno dalo konečně odpověď na otázku, kam až na začátku letošního roku vystoupala nevyzpytatelná – a tentokrát i v podstatě nepredikovatelná – česká inflace. Podle údajů statistického úřadu se meziroční inflace zastavila jen těsně pod hranicí deseti procent, kterou nicméně zdolá už v průběhu února. Meziměsíční skok v cenách byl na naše poměry v podstatě nevídaný (+4,4 %) a překonal již tak pesimistický odhad centrální banky.
• Ranní glosa: Měnový fond varuje: inflaci musíte brát vážně
  Mezinárodní měnový fond včera vyslal ostré varování před inflací. Centrální banky před ní musí být "velmi na pozoru" a MMF jim doporučuje raději jednat rychleji okamžitě, než hasit rozsáhlejší požár s většími škodami později. Podle podobného receptu ostatně začala již jednat Česká národní banka - jedním z hlavních argumentů pro agresivní zvýšení sazeb v září byla snaha udržet inflační očekávání stabilní a zabránit dlouhodobějšímu zabydlení inflace v české ekonomice.
• Ranní glosa: Mírně optimistický začátek roku v ČR
  Do nového roku vstoupili podnikatelé v ČR v relativně dobré náladě. Alespoň to potvrzují ukazatelé důvěry, které včera zveřejnil statistický úřad. Vyplývají z nich velká očekávání, pokud jde o vývoj poptávky v průmyslu i ve stavebnictví, ale také silná inflační očekávání. Právě vyhlídky na zvyšování cen jsou nejsilnější od roku 2003 (starší srovnatelná data nejsou k dispozici) jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Součástí lednového průzkumu bylo i hodnocení překážek, které v současné době nejvíce brání dalšímu růstu každého z odvětví.