Vláda pomůže domácnostem v ČR s úhradou plynu či elektřiny, zelenající EU se tak Čechům už nyní notně prodražuje

Čtěte více

• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
• Vláda navrhuje rozpočet, který ještě více než ten letošní zatíží daňového poplatníka. Přitom upozaďuje investice a odkládá nutné reformy
  Návrh státní rozpočtu, který dnes projednává poslanecká sněmovna, vychází ze základního předpokladu růstu české ekonomiky v příštím roce reálně o 2,2 procenta. Trh aktuálně počítá ve svém konsensu s růstem ekonomiky v roce 2020 o 2,3 procenta, jak plyne ze zářijového šetření České národní banky mezi českými i zahraničními analytiky. V tomto ohledu je tedy výchozí předpoklad rozpočtu realistický. Nicméně je třeba upozornit, že rozpočet nepočítá s výraznějším zhoršením ekonomických podmínek v zahraničí, které by v ČR vedlo k nižšímu růstu, než je předpokládaná úroveň 2,2 procenta. Skutečnost, že Česko je zatím docela odolné vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek, neznamená, že tomu tak bude i příští rok.
• Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
  Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.
• Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace
  Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
• Vláda obmění dozorčí radu ČEZ, TOP 09 navrhne finančníka Radovana Vávru
  Vládní koalice se chystá obměnit na červnové valné hromadě dozorčí radu energetické společnosti ČEZ. TOP 09 hodlá podle serveru Seznam Zprávy nominovat do vlivné funkce finančníka a investora Radovana Vávru, ODS navrhne předsedu pardubické ODS Radima Jirouta a jihomoravského funkcionáře strany Jiřího Kadrnku, který v dozorčí radě firmy působil už v letech 2010 až 2014.
• Vláda od dubna zvýší platy ve veřejném sektoru
  Vláda Andreje Babiše se včera dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent (v závislosti na kategorii zaměstnance) dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna. Nejvíce si polepší nejhůře placení zaměstnanci – nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo zaměstnanci v kultuře. Zdravotním sestrám a sociálním pracovníkům se tarify zvýší o 5 %, lékařům pak o 2 %. Hrubým odhadem tak v letošním roce porostou platy ve veřejném sektoru, který zaměstnává přibližně půl milionu lidí, tempem okolo 7 %.
• Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
  Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
• Vláda podpořila vybudování gigafactory VW u Plzně
  Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
  Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
• Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
  Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
• Vláda poodhalila návrh rozpočtu, deficit roste o dvě miliardy denně
  Státní rozpočet skončil v květnu naprostým fiaskem. Zatímco za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč, za pět měsíců to je už 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak stát vykázal deficit, jaký jsme tak byli zvyklí vídat za celý rok. Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 mld. Kč.
• Vláda pověřila ČEZ prodloužením kapacity ČR v LNG terminálu v Eemshavenu
  Vláda včera pověřila energetickou skupinu ČEZ účastí v aukci na prodloužení kapacity ČR v LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v nizozemském Eemshavenu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
• Vláda po volbách „přiznává barvu“: zastropování cen energií domácnostem se nebude vztahovat na celý rozsah jejich spotřeby. Ekonomicky je to rozumné
  Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.
• Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
  Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
• Vláda riskuje, že balíčkem „naštve úplně všechny“. Připomínkové řízení k němu, které dnes končí, tak má podobu „kejhání potrefených hus“
  Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
• Vláda rozhoduje, hrozí, že obchody s potravinami se teď zavřou na čtyři dny, lze čekat „návaly“. Kamenné obchody čekají další ztráty, neboť po Vánocích, v době výprodejů, zůstanou zavřené
  Vláda dnes rozhoduje o pátém, nejtvrdším stupni systému PES. Pokud bude zavedený, budou mít zřejmě od 27. 12., kdy má být spuštěn, otevřeny pouze obchody s potravinami, lékárny a drogerie. Navíc bude zřejmě platit zákaz nedělního prodeje. Neděle připadá na 27. 12. To znamená, že třeba potraviny by lidé mohli v některých řetězcích nakupovat po dnešku opět až v pondělí 28. 12.
• Vláda rozpočtové „neodpovědnosti“ poprvé v akci
  Vláda Andreje Babiše konečně odhalila skutečnou výši letošního rozpočtové „sekyry“. Schodek veřejných rozpočtů by měl v roce 2026 dosáhnout 310 mld. Kč. A to poté, co nová vláda do čísel promítla veškeré předvolební „dárky“ a zároveň odstranila účetní iluze a chyby po svém předchůdci Zbyňku Stanjurovi. Teprve nyní se ukazuje plný obraz stavu veřejných financí, který bohužel potvrzuje, že se v minulých letech nerespektovaly základní zásady rozpočtové politiky – tedy realističnost, transparentnost a elementární úcta k fiskální kázni. Bohužel cesta nového kabinetu současný rozvrat veřejných financí neřeší, ale rovnou „přilévá do ohně“.
• Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to ale není pravda
  Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.