Vláda rozhoduje, hrozí, že obchody s potravinami se teď zavřou na čtyři dny, lze čekat „návaly“. Kamenné obchody čekají další ztráty, neboť po Vánocích, v době výprodejů, zůstanou zavřené

Čtěte více

• Vláda obmění dozorčí radu ČEZ, TOP 09 navrhne finančníka Radovana Vávru
  Vládní koalice se chystá obměnit na červnové valné hromadě dozorčí radu energetické společnosti ČEZ. TOP 09 hodlá podle serveru Seznam Zprávy nominovat do vlivné funkce finančníka a investora Radovana Vávru, ODS navrhne předsedu pardubické ODS Radima Jirouta a jihomoravského funkcionáře strany Jiřího Kadrnku, který v dozorčí radě firmy působil už v letech 2010 až 2014.
• Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
  Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
• Vláda podpořila vybudování gigafactory VW u Plzně
  Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda pomůže domácnostem v ČR s úhradou plynu či elektřiny, zelenající EU se tak Čechům už nyní notně prodražuje
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
• Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
  Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
• Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
  Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
• Vláda poodhalila návrh rozpočtu, deficit roste o dvě miliardy denně
  Státní rozpočet skončil v květnu naprostým fiaskem. Zatímco za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč, za pět měsíců to je už 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak stát vykázal deficit, jaký jsme tak byli zvyklí vídat za celý rok. Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 mld. Kč.
• Vláda po volbách „přiznává barvu“: zastropování cen energií domácnostem se nebude vztahovat na celý rozsah jejich spotřeby. Ekonomicky je to rozumné
  Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.
• Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
  Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
• Vláda riskuje, že balíčkem „naštve úplně všechny“. Připomínkové řízení k němu, které dnes končí, tak má podobu „kejhání potrefených hus“
  Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
• Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to ale není pravda
  Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
• Vláda se bojí předčasných voleb, proto bude kontrolovat i marže potravin
  Ministerstvo zemědělství a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chystají kontrolu marží některých potravin. Jde o krok, který patří do repertoáru „válečných ekonomických nástrojů“. Za běžných podmínek by mělo být nemyslitelné, aby stát kontroloval marže, pokud tedy například nemá podezření z kartelové dohody.
• Vláda se chystá schválit „český Green Deal“. Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“
  Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem. To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.
• Vláda se na nadcházející krizi nepřipravila dobře. Loni koncem roku zabředla do poměrně hlubokého schodku
  České vládní instituce se na nadcházející recesi nepřipravily nejlépe. Saldo hospodaření jejich sektoru dosáhlo loni ve čtvrtém čtvrtletí nejhoršího výsledku od posledního kvartálu roku 2016. Zabředlo totiž do schodku ve výši 1,45 procenta HDP. Meziročně, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2018, se schodek prohloubil o takřka 11 miliard korun.
• Vláda se s Lufthansou dohodla na několikamiliardové pomoci
  Letecká společnost Lufthansa se s německou vládou rámcově dohodla na několikamiliardové státní pomoci. S odkazem na zdroje z německé vlády to dnes uvedla agentura DPA. Lufthansa těžce doplácí na koronavirovou krizi, dohoda je podle zdrojů v rámci záchranného plánu, který připravila vláda. Ještě ji ale musí schválit řídící výbor německého státního fondu ekonomické stabilizace, řídící orgány Lufthansy a Evropská komise (EK).
• Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun
  Vláda v červnu výrazně zlepšila kumulativní saldo letošního hospodaření státního rozpočtu. Po květnovém deficitu 71,4 miliardy se jí za červen dařilo celkově hospodařit ve výrazně kladných hodnotách. Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.
• Vláda schválila memorandum s ČEZ o projektu továrny na baterie pro elektromobily
  Vláda dnes schválila memorandum mezi státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Z materiálu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý dopoledne.
• Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
  Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték až do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• Vláda schválila rozpočet, který může dopadnout ještě lépe, než plánuje
  Vláda dnes schválila nový rozpočet na letošní rok s deficitem 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu z pera minulé vlády je očekávaný schodek zhruba o 100 mld. Kč nižší, jak již bylo dříve avizováno v médiích. Na výdajové straně vláda plánuje uspořit oproti původnímu návrhu bezmála 80 mld. Kč. Z toho 62 mld. Kč by mělo připadnout na snížení běžných výdajů. Poklesnout by měly výdaje na energie a služby (o 13 mld. Kč), zpět na loňskou úroveň by se měly vrátit platby za státní pojištěnce (úspora 14 mld. Kč).
• Vláda schválila zavedení oblastí, kde budou snáz vznikat solární a větrné zdroje
  "Cíl zjednodušit schvalování fotovoltaických a větrných elektráren, zefektivnit schvalovací proces a snížit administrativní zátěž vnímáme pozitivně. Tento krok vnímáme jako důležitý nástroj pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což je nezbytné pro splnění klimatických cílů a zvýšení podílu OZE. Pozitiva, která vidíme, jsou rychlejší výstavba a realizace projektů, snížení administrativní zátěže, podpora rozvoje OZ a potenciál pro růst trhu. Negativum je z našeho pohledu riziko nedostatečné kontroly kvality projektů vzhledem k zrychlenému schvalování hlavně u složitějších instalací. Dále jsou to možné problémy s připojením k distribuční síti, v případě, že nebude infrastruktura na nárůst připravena a riziko zvýšené konkurence," říká provozní ředitelka Bidli Technologie a Energie Ivana Dancáková.