Vláda navrhuje rozpočet, který ještě více než ten letošní zatíží daňového poplatníka. Přitom upozaďuje investice a odkládá nutné reformy

Čtěte více

• Vláda má problém, Česká národní banka jí zdražuje dluh na víceletá maxima a hrozí dluhová spirála. ČNB má problém také – je nejrozpolcenější minimálně od 90. let
  V pátek před tímto víkendem zdražil dluh české vlády nejvýše od listopadu 2018. Úrok na desetiletém vládním dluhopisu vystoupal dle údajů agentury Bloomberg až na 2,143 procenta. Naposledy byl výše 5. listopadu 2018. Potíž je v tom, že v roce 2018 – a vlastně kdykoli v minulosti – byla absolutní výše vládního dluhu ČR o dost nižší než dnes. Česko si dnes v EU půjčuje společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem vůbec nejdráže.
• Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002
  Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
• Vláda měla letos v lednu vyšší schodek než v lednu roku 2023 i 2022, přestože – hlavně daňové – příjmy rozpočtu rostou meziročně o desetinu vyšší
  Tuzemské veřejné finance letos v lednu hospodařily se schodkem 11,2 miliardy korun. Jde o nižší lednový schodek, než byl ten loňský, ale vyšší než ten předloňský. Roku 2022 vykázal státní rozpočet dokonce mírný přebytek.
• Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny
  Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.
• Vláda mohla o tom, že mimořádná valorizace roku 2023 bude značná, vědět už v listopadu 2022, přesto penze rozhodla osekat až v únoru 2023. Ústavní soud zítra vynese verdikt o důchodech a zdůvodnění jeho nálezu bude každopádně zajímavé
  I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.
• Vláda může oprášit daň z mimořádných zisků. Zabila dvě mouchy jednou ranou: lepila by díry v rozpočtu, a ještě navíc by se mohla stylizovat do role bojovníka s vysokými cenami pohonných hmot
  České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.
• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci července hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak z hlediska nominálního, tak reálného. Červencový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 192,3 miliardy korun. Ještě nižší než červencové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
• Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
  Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.
• Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace
  Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
• Vláda obmění dozorčí radu ČEZ, TOP 09 navrhne finančníka Radovana Vávru
  Vládní koalice se chystá obměnit na červnové valné hromadě dozorčí radu energetické společnosti ČEZ. TOP 09 hodlá podle serveru Seznam Zprávy nominovat do vlivné funkce finančníka a investora Radovana Vávru, ODS navrhne předsedu pardubické ODS Radima Jirouta a jihomoravského funkcionáře strany Jiřího Kadrnku, který v dozorčí radě firmy působil už v letech 2010 až 2014.
• Vláda obnovuje program půjčování si od domácností, vydá nové emise Dluhopisy Republiky. Česko tak jde s trendem, takové půjčování se ve vyspělých ekonomikách těší rostoucí popularitě, zjišťuje nová studie OECD
  Vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnovuje totiž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. Nebude osamocena. V mezinárodním meřítku totiž obecněji dochází k tomu, že si vlády půjčují od domácností v rostoucí míře. Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století, konstatuje loňská studie na dané téma z pera téže organizace.
• Vláda od dubna zvýší platy ve veřejném sektoru
  Vláda Andreje Babiše se včera dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent (v závislosti na kategorii zaměstnance) dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna. Nejvíce si polepší nejhůře placení zaměstnanci – nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo zaměstnanci v kultuře. Zdravotním sestrám a sociálním pracovníkům se tarify zvýší o 5 %, lékařům pak o 2 %. Hrubým odhadem tak v letošním roce porostou platy ve veřejném sektoru, který zaměstnává přibližně půl milionu lidí, tempem okolo 7 %.
• Vláda otevírá dveře zvýšení daní. Jenže daně z dividend, investičních nemovitostí, tabáku, alkoholu či kratomu nevynesou státnímu rozpočtu dohromady navíc ani 10 miliard korun
  Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
• Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
  Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
• Vláda podpořila vybudování gigafactory VW u Plzně
  Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda pomůže domácnostem v ČR s úhradou plynu či elektřiny, zelenající EU se tak Čechům už nyní notně prodražuje
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
• Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
  Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.