Domácí zprávy pozitivní pro korunu, akcie míří dál nahoru

Čtěte více

• Domácí inflace překvapila
  Ani včera se kurz koruny od hladiny kurzového závazku neodlepil. Z letargie ho nevyvedla ani červencová inflace, která překvapila ve směru nahoru. Cenový růst dosáhl 0,3 % m/m, zatímco tržní konsenzus počítal pouze s 0,1 % m/m. V meziročním srovnání si inflace polepšila na 0,5 %, když ještě v červnu se nacházela na úrovni 0,1 %. Za cenovým růstem stály překvapivě především ceny potravin, které v tomto období mají naopak většinou tendenci klesat. Červencová inflace nepochybně potěšila centrální banku, neboť byla přesně v souladu s její prognózou. Na naší prognóze včerejší data mnoho nezměnila. Stále předpokládáme, že k ukončení svého kurzového závazku ČNB přistoupí v Q4 17.
• Domácí inflace revidována beze změny
  Dnes v 9:00 byla zveřejněna revize dat inflace CPI z České republiky. Meziměsíčně byla hodnota inflace na stabilní úrovni 0,2 %. Meziroční míra inflace v únoru dosáhla 2,7 %.
• Domácí i zahraniční poptávka na vzestupu
  Český statistický úřad potvrdil výsledky svého úvodního odhadu pro poslední kvartál minulého roku, kdy tuzemská ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně naopak poklesla o 0,2 %. Hrubý domácí produkt tak za celý rok 2023 klesl o 0,4 %.
• Domácí poptávka na konci loňského roku oživila
  Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu HDP v posledním loňském čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziročně naopak o 0,2 % poklesla. Došlo tak k potvrzení předběžného odhadu, zatímco my jsme v důsledku silných měsíčních dat za prosinec očekávali mírnou vzestupnou revizi. Růst hrubé přidané hodnoty byl však oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %. Rozdíl mezi oběma ukazateli podle národních účtů souvisel s výrazným mezičtvrtletním poklesem vyplacených dotací na produkty. To zřejmě souviselo s nižšími kompenzacemi nákladů na spotřebu energií, když jejich tržní ceny klesly pod vládou stanovené stropy.
• Domácí poptávka na konci loňského roku oživila
  Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu HDP v posledním loňském čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziročně naopak o 0,2 % poklesla. Došlo tak k potvrzení předběžného odhadu, zatímco my jsme v důsledku silných měsíčních dat za prosinec očekávali mírnou vzestupnou revizi. Růst hrubé přidané hodnoty byl však oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %. Rozdíl mezi oběma ukazateli podle národních účtů souvisel s výrazným mezičtvrtletním poklesem vyplacených dotací na produkty. To bylo zřejmě dáno nižšími kompenzacemi nákladů na spotřebu energií, když jejich tržní ceny klesly pod vládou stanovené stropy.
• Domácí poptávka v eurozóně zůstává křehká
  Maloobchodní tržby v září vzrostly meziročně pouze o 0,4 %, což představuje výrazné zpomalení oproti srpnovému tempu 1,3 % (po revizi) a zároveň výsledek zaostal za tržním konsensem ve výši 0,6 %.
• Domácí průmyslové ceny zprávou č. 1
  Během dnešního dne nás čekají hned ráno domácí průmyslové ceny, které by měly meziročně vzrůst o 3,4 %. Pokud se to skutečně potvrdí, bude se jednat o šestý měsíc růstu v řadě a o nejvyšší tempo od prosince 2024. Dopoledne s dočkáme finálních dat o inflaci v celé EMU a den uzavřou čísla o americké průmyslové produkci. Dnešek tedy nebude nezajímavý, ale zprávy budou mít omezený dopad do kurzů. Pro dnešní den tedy počítáme se stabilním obchodováním v užším pásmu kolem 24,35 EUR/CZK a 21,70 USD/CZK.
• Domácí průmysl roste navzdory propadu výroby v automotive
  Průmysl se v srpnu vrátil na růstovou trajektorii. Průmyslová produkce v srpnu oproti červenci vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání se zvýšila o 2,6 %.
• Domácí průmysl ve třetím čtvrtletí rostl překvapivě silně
  Průmyslová výroba v závěru třetího čtvrtletí skokově narostla a výrazně tak překvapila v pozitivním směru. Meziměsíčně byla v září vyšší o 2,7 % a zaznamenala tak nejvyšší meziměsíční nárůst od prosince 2023. Meziročně pak byla produkce tuzemského průmyslu vyšší o 3 %, což bylo oproti tržnímu konsensu (2 %) i našemu pesimističtějšímu odhadu výrazně výše. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byl meziroční nárůst o 6,2 % nejvyšší od září roku 2022. Díky letošnímu ostrému zářijovému zvýšení byla průmyslová výroba v třetím letošním čtvrtletí mezikvartálně vyšší o 0,7 % a mohla tak přispět k lepšímu výkonu domácí ekonomiky, která v třetím čtvrtletí mezičtvrtletně narostla o 0,5 %.
• Domácí trh práce? Jeho dlouhodobá slabá místa nejdou tak snadno vidět
  Český trh práce zůstává na začátku roku 2026 stále relativně hodně silný. Míra nezaměstnanosti se i nadále pohybuje v rámci EU na velmi nízkých úrovních, podle domácího Úřadu práce na úrovni 4,5 %. Oficiálně zůstává bez práce více než 350 tisíc lidí, volných naopak zůstává více než 90 tisíc pracovních pozic. Trh práce tak dál zůstává jedním z hlavních stabilizačních prvků domácí ekonomiky, ale zároveň zdrojem přetrvávajících inflačních tlaků skrze růst mezd a nedostatek pracovní síly v klíčových oborech. O čem se pak moc nemluví, je horší zapojení starších ročníků do pracovního procesu.
• Domácnosti dál táhnou ekonomiku
  Český HDP byl revidován ve druhém čtvrtletí mírně vzhůru. Meziroční tempo růstu ekonomiky podle zpřesněného odhadu činilo 2,8 % oproti předchozímu odhadu 2,7 %. Nicméně z hlediska mezikvartální dynamiky ke změně nedošlo. Ekonomika roste mezikvartálním tempem 0,7 %. Při malém zjednodušení lze říci, že česká ekonomika od roku 2017 roste prakticky nezměněným tempem, ale mění se struktura ve prospěch spotřeby domácností, která je hlavním tahounem. Domácnostem rostly ve druhém čtvrtletí příjmy ve srovnání s prvním čtvrtletím tempem 1,2 %, přičemž reálná spotřeba rostla ještě trochu rychleji tempem 1,5 %. Od počátku roku se tak mírně snižuje míra úspor domácností (po sezónním očištění).
• Domácnosti šetří a tržby obchodníků klesají
  „Pokles maloobchodních tržeb v září ještě více zrychlil. Tržby obchodníků se v září meziročně snížily o 4,0 % ze srpnových 2,8 %. Nepřetržitě tak klesají již sedmnáct měsíců v řadě. Stojí za tím zejména obavy Čechů z dalšího ekonomického vývoje. V současné situaci je pro ně totiž nejdůležitější pokrýt náklady spojené s bydlením a dalšími zásadními potřebami, zatímco běžné útraty v obchodech se snaží omezovat. Navíc vinou inflace stále pociťují propad svých reálných mezd. Nesmíme zapomínat, že pod deset procent se podařilo inflaci dostat teprve v červnu,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Domácnosti šetří, maloobchod ztrácí
  Ani v září se maloobchodní prodejci nedočkali růstu tržeb. Bez prodeje aut meziročně poklesly o 4,0 % a je to tak již sedmnáctý měsíc v řadě, kdy maloobchodní tržby v meziročním srovnání reálně klesají. I meziměsíčně maloobchodní tržby poklesly, a to o 0,4 %. Domácnosti dále šetří a mají obavy z nadcházející zimní sezóny a nejasností ohledně cen energií.
• Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2550 miliard korun, Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti
  Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.
• Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií
  Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá t z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
• Domácnosti začínají konečně utrácet
  V prosinci maloobchodní tržby bez prodeje aut vzrostly reálně v meziročním srovnání o 1,6 %, což je výrazně lepší výsledek, než který očekávala naše i tržní prognóza. Listopadový výsledek, který naznačoval změnu trendu v maloobchodě (ač došlo ke korekci z +0,9 % na +0,1 %), tak byl potvrzen. Meziměsíčně tržby stouply o 0,2 %.
• Domček z karát pred zrútením
  Zhnité vnútro finančného systémuPomyse...
• Dominace amerického dolaru je zpět, ale zatím nestojí na pevných základech
  Americký dolar byl nejsilnější z hlavních světových měn v minulém týdnu a ve stejném trendu pokračuje také v posledníc...
• Dominance bitcoinu dosáhla tříletého minima: vyplatí se čekat na altcoinovou sezónu?
  Trh s kryptoměnami udělal v roce 2021 velký skok kupředu. Bitcoin se jako obvykle stal vítězem a je tak nejziskovějším finančním nástrojem roku. Je zde ale pocit, že kryptoměna postupně ztrácí půdu pod nohama. To se odráží v poklesu indexu dominance BTC na trhu, který na konci roku 2021 klesl na rekordní hodnoty. Pokles podílu bitcoinu je obvykle doprovázen nárůstem trhu s altcoiny, ale vypadá to, že nemůžeme v dohledné době očekávat altcoinovou sezónu.
• Dominance Bitcoinu dosahuje 3,5letého maxima, zatímco altcoiny zaostávají
  Tržní dominance Bitcoinu dosáhla 58,77 %, což je nejvyšší úroveň od dubna 2021. Cena Bitcoinu dosáhla 67 800 USD, než klesla na 64 880 USD. Tento růst byl provázen utlumeným vývojem altcoinů, které v porovnání s BTC zaostávají.