Domácí průmyslové ceny zprávou č. 1

FX výhled pro dnešek (psáno před 8 hodinou)

Během dnešního dne nás čekají hned ráno domácí průmyslové ceny, které by měly meziročně vzrůst o 3,4 %. Pokud se to skutečně potvrdí, bude se jednat o šestý měsíc růstu v řadě a o nejvyšší tempo od prosince 2024. Dopoledne s dočkáme finálních dat o inflaci v celé EMU a den uzavřou čísla o americké průmyslové produkci. Dnešek tedy nebude nezajímavý, ale zprávy budou mít omezený dopad do kurzů. Pro dnešní den tedy počítáme se stabilním obchodováním v užším pásmu kolem 24,35 EURCZK a 21,70 USDCZK. 

Krátce ke včerejšímu obchodování

Přes mírnou tendenci posilovat si včera koruna připsala jen velmi slabé zisky v řádu jednotek haléřů. Posunula se blíže k hranici 24,30 EURCZK, ale dnes opět otevírá na 24,35 EURCZK. Podobně to bylo vůči dolaru, tam si ale koruna své zisky dokázala udržet, když dnes otevíráme na 21,70 USDCZK.

Krátce ke včerejším statistikám a událostem.

Rumunský průmysl zůstává v útlumu. V srpnu jeho produkce meziročně klesla o 2,7 % po červencovém propadu o 6,1 %, v červených číslech tak setrvává již osmý měsíc v řadě. Meziměsíční růst o 1,6 % sice přinesl dílčí zlepšení, celkový obraz ekonomiky však zůstává nepříznivý. Průmyslová data navazují na meziroční pokles HDP ve druhém čtvrtletí o 0,2 % a zářijové zrychlení inflace z 6,2 % na 6,6 %. Rumunsko tak nadále čelí kombinaci slabé hospodářské aktivity a zvýšených cenových tlaků.

Ani průmysl eurozóny nepřinesl povzbudivé výsledky. V srpnu jeho produkce meziročně klesla o 1,1 % po červencovém poklesu o 0,3 %, zatímco trh očekával snížení pouze o 0,1 %. V červených číslech tak zůstává čtvrtý měsíc v řadě a srpnový výsledek představuje nejvýraznější propad od března. Data naznačují, že průmysl nadále postrádá přesvědčivé oživení, což není příznivá zpráva ani pro české exportéry navázané na evropský trh.

Nejdůležitější zprávy včerejšího dne dorazily z USA. Americké výrobní ceny v září meziročně vzrostly o 6,3 %, nejrychleji od prosince 2022. Výrazně tak překonaly očekávaných 5,3 % a zrychlily ze srpnových, vzhůru revidovaných 5,6 %. Výsledek naznačuje přetrvávající cenové tlaky, které se mohou dále přenášet do spotřebitelských cen. Pro Fed jde o další argument k opatrnosti při uvolňování měnové politiky. Tamní maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 6,3 % po srpnovém zvýšení o 5,6 %. Jejich růst tak zrychlil druhý měsíc v řadě a dosáhl nejsilnějšího tempa od května. 

Čtěte více

• Dollar weakens further after soft CPI, while sterling gains despite GDP drop.
  During the early European hours on Thursday, the U.S. dollar gradually declined, extending its fall following lower-than-anticipated U.S. inflation figures. These data have raised speculations of an earlier conclusion to the Federal Reserve’s monetary tightening measures.
• 💲 Dollar ztrácí před daty z maloobchodu
  Poslední dva měsíce jsme při pohledu na data maloobchodních tržeb pozorovali spíše salbší chování spotřebitelů. Na druhou stranu by oživení dynamiky mezd mělo přispět k oživení maloobchodních tržeb. Údaje s vyšší frekvencí navíc naznačují, že prodej aut a na čerpacích stanicích se odrazily, ale prodeje v jiných kategoriích mohou být smíšené.
• Dolů míří akcie, dluhopisy, ropa, euro i zlato. Libře ale pomáhají politici
  Začátek dnešního obchodování ještě ovlivňoval včerejší zápis z jednání Fedu. Ten vyzněl lehce negativně hlavně kvůli projevenému rozporu mezi centrálními bankéři, dopad na trhy však nebyl nijak drtivý. Dopolední evropská data dokázala naopak pozitivně překvapit - indexy PMI se posunuly vzhůru, přestože zůstávají na velmi nízkých úrovních.
• Domácí data trhy nepřekvapila
  Na středoevropských devizových trzích panovala během včerejší seance celkem klidná nálada. Lehce oslabov...
• Domácí ekonomika pod vlivem „oligopolů“
  V posledních týdnech se opět po delší době začíná diskutovat o tržní síle, moci antimonopolního úřadu nebo vlivu velkých společností na ceny. Bojuje tedy naše ekonomika s oligopoly? A jaké vlastně jsou průvodní znaky této tržní struktury, případně jak s nimi z pohledu hospodářské politiky můžeme „zatočit“?
• Domácí inflace překvapila
  Ani včera se kurz koruny od hladiny kurzového závazku neodlepil. Z letargie ho nevyvedla ani červencová inflace, která překvapila ve směru nahoru. Cenový růst dosáhl 0,3 % m/m, zatímco tržní konsenzus počítal pouze s 0,1 % m/m. V meziročním srovnání si inflace polepšila na 0,5 %, když ještě v červnu se nacházela na úrovni 0,1 %. Za cenovým růstem stály překvapivě především ceny potravin, které v tomto období mají naopak většinou tendenci klesat. Červencová inflace nepochybně potěšila centrální banku, neboť byla přesně v souladu s její prognózou. Na naší prognóze včerejší data mnoho nezměnila. Stále předpokládáme, že k ukončení svého kurzového závazku ČNB přistoupí v Q4 17.
• Domácí inflace revidována beze změny
  Dnes v 9:00 byla zveřejněna revize dat inflace CPI z České republiky. Meziměsíčně byla hodnota inflace na stabilní úrovni 0,2 %. Meziroční míra inflace v únoru dosáhla 2,7 %.
• Domácí i zahraniční poptávka na vzestupu
  Český statistický úřad potvrdil výsledky svého úvodního odhadu pro poslední kvartál minulého roku, kdy tuzemská ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně naopak poklesla o 0,2 %. Hrubý domácí produkt tak za celý rok 2023 klesl o 0,4 %.
• Domácí poptávka na konci loňského roku oživila
  Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu HDP v posledním loňském čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziročně naopak o 0,2 % poklesla. Došlo tak k potvrzení předběžného odhadu, zatímco my jsme v důsledku silných měsíčních dat za prosinec očekávali mírnou vzestupnou revizi. Růst hrubé přidané hodnoty byl však oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %. Rozdíl mezi oběma ukazateli podle národních účtů souvisel s výrazným mezičtvrtletním poklesem vyplacených dotací na produkty. To zřejmě souviselo s nižšími kompenzacemi nákladů na spotřebu energií, když jejich tržní ceny klesly pod vládou stanovené stropy.
• Domácí poptávka na konci loňského roku oživila
  Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu HDP v posledním loňském čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziročně naopak o 0,2 % poklesla. Došlo tak k potvrzení předběžného odhadu, zatímco my jsme v důsledku silných měsíčních dat za prosinec očekávali mírnou vzestupnou revizi. Růst hrubé přidané hodnoty byl však oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %. Rozdíl mezi oběma ukazateli podle národních účtů souvisel s výrazným mezičtvrtletním poklesem vyplacených dotací na produkty. To bylo zřejmě dáno nižšími kompenzacemi nákladů na spotřebu energií, když jejich tržní ceny klesly pod vládou stanovené stropy.
• Domácí průmysl roste navzdory propadu výroby v automotive
  Průmysl se v srpnu vrátil na růstovou trajektorii. Průmyslová produkce v srpnu oproti červenci vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání se zvýšila o 2,6 %.
• Domácí trh práce? Jeho dlouhodobá slabá místa nejdou tak snadno vidět
  Český trh práce zůstává na začátku roku 2026 stále relativně hodně silný. Míra nezaměstnanosti se i nadále pohybuje v rámci EU na velmi nízkých úrovních, podle domácího Úřadu práce na úrovni 4,5 %. Oficiálně zůstává bez práce více než 350 tisíc lidí, volných naopak zůstává více než 90 tisíc pracovních pozic. Trh práce tak dál zůstává jedním z hlavních stabilizačních prvků domácí ekonomiky, ale zároveň zdrojem přetrvávajících inflačních tlaků skrze růst mezd a nedostatek pracovní síly v klíčových oborech. O čem se pak moc nemluví, je horší zapojení starších ročníků do pracovního procesu.
• Domácí zprávy pozitivní pro korunu, akcie míří dál nahoru
  Americké akcie navazují na Evropu a rostou. S&P 500 se nachází půl procenta v plusu, Nasdaq přidává 0,7 pct. Evropské indexy mezitím své zisky dál nenavyšují. DAX je +0,4 pct, AEX stoupá o 0,3 procenta a CAC 40 o 0,5 pct. Londýnský FTSE 100 se nachází mírně v červeném.
• Domácnosti dál táhnou ekonomiku
  Český HDP byl revidován ve druhém čtvrtletí mírně vzhůru. Meziroční tempo růstu ekonomiky podle zpřesněného odhadu činilo 2,8 % oproti předchozímu odhadu 2,7 %. Nicméně z hlediska mezikvartální dynamiky ke změně nedošlo. Ekonomika roste mezikvartálním tempem 0,7 %. Při malém zjednodušení lze říci, že česká ekonomika od roku 2017 roste prakticky nezměněným tempem, ale mění se struktura ve prospěch spotřeby domácností, která je hlavním tahounem. Domácnostem rostly ve druhém čtvrtletí příjmy ve srovnání s prvním čtvrtletím tempem 1,2 %, přičemž reálná spotřeba rostla ještě trochu rychleji tempem 1,5 %. Od počátku roku se tak mírně snižuje míra úspor domácností (po sezónním očištění).
• Domácnosti šetří a tržby obchodníků klesají
  „Pokles maloobchodních tržeb v září ještě více zrychlil. Tržby obchodníků se v září meziročně snížily o 4,0 % ze srpnových 2,8 %. Nepřetržitě tak klesají již sedmnáct měsíců v řadě. Stojí za tím zejména obavy Čechů z dalšího ekonomického vývoje. V současné situaci je pro ně totiž nejdůležitější pokrýt náklady spojené s bydlením a dalšími zásadními potřebami, zatímco běžné útraty v obchodech se snaží omezovat. Navíc vinou inflace stále pociťují propad svých reálných mezd. Nesmíme zapomínat, že pod deset procent se podařilo inflaci dostat teprve v červnu,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Domácnosti šetří, maloobchod ztrácí
  Ani v září se maloobchodní prodejci nedočkali růstu tržeb. Bez prodeje aut meziročně poklesly o 4,0 % a je to tak již sedmnáctý měsíc v řadě, kdy maloobchodní tržby v meziročním srovnání reálně klesají. I meziměsíčně maloobchodní tržby poklesly, a to o 0,4 %. Domácnosti dále šetří a mají obavy z nadcházející zimní sezóny a nejasností ohledně cen energií.
• Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2550 miliard korun, Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti
  Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.
• Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií
  Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá t z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
• Domácnosti začínají konečně utrácet
  V prosinci maloobchodní tržby bez prodeje aut vzrostly reálně v meziročním srovnání o 1,6 %, což je výrazně lepší výsledek, než který očekávala naše i tržní prognóza. Listopadový výsledek, který naznačoval změnu trendu v maloobchodě (ač došlo ke korekci z +0,9 % na +0,1 %), tak byl potvrzen. Meziměsíčně tržby stouply o 0,2 %.
• Domček z karát pred zrútením
  Zhnité vnútro finančného systémuPomyse...