Rozbřesk: Po rakouských volbách trhy vyhlížejí ty české... koruna dál lehce sílí

Čtěte více

• Rozbřesk: Polská centrální banka na rozcestí
  Polská centrální banka dnes stojí na rozcestí - tak dlouho světu tvrdila, že současný rychlý růst cen je jen dočasná záležitost tlačená nabídkovými faktory, až inflace vystoupala na dvacetiletá maxima. Není divu, že v Polsku se skoro šestiprocentní inflace stala politickým fenoménem a v denním tisku probíhají mezi centrálními bankéři (ať již současnými či minulými) ostré názorové přestřelky.
• Rozbřesk – Polská centrální banka svůj neutrální postoj nemění a zlotý dál maže ztráty
  Dnešní zasedání ECB by mělo dát jasné vodítko, na co se připravit v příštím roce. Klíčové otázky zní: Natáhne ECB politiku přímého tisku peněz (QE) za horizont března 2017 v plné výši (80 mld. eur měsíčně)? A pokud ano, o kolik a co bude signalizovat dál v doprovodných komentářích?
• Rozbřesk: Polská COVID křivka není ještě plochá, zlotý může zažít těžší časy
  Střední Evropa bývá občas dávána za vzor regionu, kde se boj s epidemií daří. Tato generalizace má však jednu výjimku, a to Polsko. Zde se COVID stále nedaří zcela zploštit (včerejší denní přírůstek činil 506 případů), což může mít nepříjemné vedlejší efekty pro všechny sousedy nejen ze zdravotního, ale i ekonomického hlediska. Konec konců polská ekonomika je největší v regionu (nepočítáme-li Německo) a v uplynulých letech se jí extrémně dařilo, z čehož těžila i ČR.
• Rozbřesk: Polská intervence “ožebrač svého souseda”
  V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %. První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?
• Rozbřesk: Polský hospodářský zázrak versus Kaczyńského staronová vláda
  Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok. Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agenturu S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.
• Rozbřesk: Po masivních propadech přichází rekordní akciový zisk
  Jízdu na hodně divoké horské dráze připomínají pohyby akciových indexů. Po největším týdenním propadu od pádu Lehman Brothers přichází naopak nejsilnější denní zisk za poslední dekádu. Index Dow Jones si připsal během včerejšího divokého obchodování přes 5 %. Velkou vzpruhu trhům dodala zpráva o chystané telekonferenci skupiny ministrů financí G7, které se účastní i centrální bankéři. Trhy věří, že dostanou koordinovaný stimulační balíček, který pomůže globální ekonomice se zotavením z propadu způsobeného epidemií.
• Rozbřesk: Pomůže guvernér Rusnok stabilizovat korunu?
  Dnešní zasedání ČNB pravděpodobně nepřinese další růst úroků, i tak bude ale velice zajímavé. Centrální bankéři dostanou na stůl novou prognózu, která se od té staré v řadě bodů může lišit. Především přinese nižší výhled inflace na tento rok. V únorové prognóze centrální bankéři počítali s inflací na začátku roku v průměru na 2,3 %, zatímco v březnu inflace především kvůli potravinám poklesla až k 1,7 %. Předpokládáme, že inflační prognózu na tento rok centrální banka sníží. Na druhou stranu ale na příští rok může vzhledem k nižší srovnávací základně a vysokým mzdovým tlakům inflační výhled lehce zvednout. Což by ve finále mohlo hovořit i pro o něco rychlejší růst úroků.
• Rozbřesk: Pomůže koruně rychlý růst mezd?
  Česká koruna se dostala v posledních týdnech pod tlak zejména proto, že část zahraničních hráčů si začala “balit kufry”. Propady rozvíjejících se trhů nastartovaly odliv ze spekulativnějších pozic včetně těch, ve kterých řada hráčů sází na zisky koruny. Zahraničních “horkých“ peněz jsou přitom v Česku odhadem stále desítky miliard eur. Jejich další eventuální odliv přitom nemusí mít kdo vykompenzovat – podle průzkumu ČNB je zajištěnost českých exportérů na historických maximech. Pokud by tedy šel strach na globálních trzích opět vzhůru, nezbývá koruně než čekat na to, zda to nebude vadit ČNB a nebude chtít buď rychleji zvyšovat sazby anebo rozprodávat devizové rezervy. To se může stát, pokud ČNB dostane další díl do skládačky, ukazující na silné domácí inflační tlaky. Takovým dílem mohou být dnešní mzdy.
• Rozbřesk: Po nabídkovém šoku přichází ten poptávkový
  Ekonomika se už pozvolna zase rozbíhá, ale na to, aby se dostala do původní kondice, ji čeká ještě hodně dlouhá cesta. A nenaznačují to jen zpožděná tvrdá data, ale především aktuální průzkumy důvěry a nálady v jednotlivých odvětvích. Ten poslední, vydávaný pod hlavičkou Evropské komise, nevyznívá příliš povzbudivě. Celkově sice došlo k drobnému zlepšení důvěry v ekonomice, zejména díky lepšímu spotřebitelskému sentimentu a dílčímu zlepšení nálad v průmyslu a obchodě. Za souhrnnými čísly se však skrývají i docela zajímavé trendy, které s celkovým vyzněním průzkumu docela kontrastují.
• Rozbřesk: Po nadějném září se v říjnu evropský trh s automobily znovu propadl
  Tuzemský automobilový průmysl se rychle vzpamatoval z první vlny pandemie a jeho produkce se poměrně svižně začala vracet k loňským úrovním. V září ji, alespoň co do objemu výroby překonal, byť počty vyrobených aut ještě stále zaostávaly. Přesto i v tomto posledním případě už vypadaly výsledky v posledních měsících o poznání lépe než na jaře. Ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku se tak vyrobilo o zhruba 260 tisíc osobních vozů méně. Jak se dařilo automobilovému průmyslu jako největšímu tuzemskému výrobci a exportérovi v posledním měsíci, zatím ještě nevíme, ale už dnes se můžeme podívat, jak dopadly registrace nových vozů v EU v říjnu. Tedy v měsíci, kdy se naplno rozběhla druhá vlna pandemie nejenom v ČR, ale i v řadě dalších evropských zemích.
• Rozbřesk – Po roce Fed opět naděluje další zvýšení úroků, rok 2017 ale může být jiný
  Co tedy od večerního zasedání FOMC vlastně čekat a co nikoliv? Tak předně dojde ke zvýšení úrokových sazeb, ale to by trh nemělo v zásadě nijak rozhodit, neboť se s ním všeobecně počítá. Zajímavější již může být reakce na novou prognózu a především na komentář k rozhodnutí FOMC a eventuálně i na tiskovou konferenci Janet Yellenové. Pokud jde o novou prognózu, tak to hlavní - tedy vedením Fedu odhadovaná trajektorie úrokových sazeb by měla zůstat beze změny, což by mělo uklidnit trh dluhopisů. Na druhou stranu hlavní makro odhady Fedu pro rok 2017 se mohou změnit a to spíše k lepšímu, což by mohl být naopak mírně jestřábí signál.
• Rozbřesk: Po setkání v Jackson Hole trhy stále počítají s 2 růsty amerických sazeb do konce roku
  Setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole nenechalo nikoho na pochybách, sazby v USA půjdou brzy opět vzhůru. Šéf Fedu Jerome Powell mluvil o tom, že americká ekonomika je v dobré kondici a je na místě, aby “pokračoval postupný proces normalizace měnové politiky”. Po jeho slovech trhy počítají prakticky stoprocentně s růstem sazeb v září a nadále zhruba z 60 % s dalším zvýšením v prosinci. Vedle Jeroma Powella byli na opatrně jestřábí notu naladěni i další členové Fedu - Esther George, Robert Kaplan, Raphael Bostic nebo Loretta Mester…, ta upozornila, že nelze brát příliš vážně zploštělou výnosovou křivku, která byla tradičně brána jako indikátor blížící se recese. Podle Mesterové se její vypovídací schopnost změnila.
• Rozbřesk: Poslední čísla z eurozóny ubírají z optimismu
  Poslední čísla z eurozóny jakoby úplně nezapadala do našeho optimistického výhledu pro tento rok. Zvlášť únorový výsledek průmyslu po slabém lednu přinesl překvapivě další pokles produkce - již třetí v řadě, a meziroční dynamika průmyslu tak postupně klesla z okolí 5 % pod 3 %. Není sice důvod bít na poplach, naše odhady pro první kvartál ale asi budeme muset přepsat lehce dolů a není vyloučené, že za celý rok tak růst nakonec nepřekoná 2,5 %.
• Rozbřesk: Poslední letošní emise státních dluhopisů
  Dnes vstupuje Ministerstvo financí ČR s nabídkou nových státních dluhopisů na tuzemský kapitálový trh. Tentokrát půjde o bondy splatné za jedenáct a patnáct let v maximálním objemu pět miliard korun. Poté až do konce roku by podle dřívějších informací MF neměly na trh zamířit žádné další střednědobé nebo dlouhé státní bondy, pouze krátkodobé státní pokladní poukázky v objemu do deseti miliard korun, a to ještě v závislosti „na očekávaném výsledku hospodaření státního rozpočtu v roce 2018“.
• Rozbřesk: Postřehy z přenosu CNN z ohně Chrámu Matky Boží v Paříži
  Televizní kanál CNN si našinec zapne málokdy. Například když naváděné bomby likvidují bunkry Saddáma Husajna, nebo když letadlo řízené islámskými teroristy vletí do mrakodrapu na Manhattanu. Anebo jako včera večer, když hořela nejznámější francouzská katedrála.
• Rozbřesk – Potvrdí ČNB plánovaný konec intervencí v příštím roce?
  Dnes bude naposledy v tomto roce zasedat Česká národní banka. Žádnou revoluci nečekáme a počítáme s tím, že Česká národní banka ponechá v platnosti jak (tvrdý) závazek intervenovat alespoň do konce prvního kvartálu 2017, tak (měkké) vodítko indikující pravděpodobný konec intervencí okolo poloviny roku 2017. Domácí faktory ovlivňující inflaci mohou ČNB podle našeho názoru dělat radost, a tak se pozornost zaměří především na hodnocení vnějších rizik a na to, jak načasováním intervenčního exitu zamíchá delší politika “tisku peněz? v eurozóně.
• Rozbřesk: Potvrdí koruna politickou nezávislost a bude ignorovat hlasování o důvěře i prezidentské volby?
  Máme za sebou první obchodní týden nového roku, který podpořil převažující dojem z globální ekonomiky z konce roku minulého - tedy, že globální ekonomika šlape a zřejmě nás čeká další velmi silný kvartál. Na tomto pocitu přitom nic nezměnily ani v pátek zveřejněná americká data (ISM ve službách a payrolls), která byla o něco slabší, než se očekávalo.
• Rozbřesk: Potvrdí PMI výbornou kondici eurozóny?
  Sice ještě zdaleka nejsou k dispozici výsledky celého roku 2017 a evropské finanční trhy čeká první várka dat nového roku. Dnes to budou indexy nákupních manažerů (PMI) za Německo, Francii a eurozónu, už zítra bedlivě sledované Ifo. Tato „měkká“ data ukážou, v jaké kondici ekonomika eurozóny vstoupila do roku 2018 z pohledu firem. Zvlášť zajímavé přitom budou výsledky nových zakázek, včetně těch exportních, která mohou něco napovědět o tom, zda firmy v eurozóně trápí silné euro alespoň tak, jako třeba ECB. Očekávání jsou přitom nastavena poměrně hodně vysoko. Trhy totiž čekají podobné výsledky jako v prosinci, kdy PMI překonal hranici 60, což neznamená nic jiného než silnou expanzi v dalších měsících. Na maximech byl PMI v Rakousku, Německu a Irsku, slušné však byly i výsledky za Francii, Španělsko a Itálii, byť v těchto případech nešlo o žádné historické rekordy. Přesto se podobně jako ve službách PMI nacházel vysoko nad hranicí 50, která zjednodušeně dělí růst od propadu.
• Rozbřesk: Potvrdí se Lagardeové stabilnější vyhlídky eurozóny?
  Christine Lagardeová by měla v nové roli tento týden dostat kompletní předvánoční obrázek ekonomiky eurozóny. Potvrdí se, že Německo a s ním i eurozóna jsou z nejhoršího venku? V uplynulém týdnu listopadové podnikatelské nálady PMI potvrdily určitou stabilizaci ekonomiky eurozóny s blížícím se koncem roku. V klíčové německé ekonomice podruhé v řadě vzrostla podnikatelská nálada v průmyslu. I když velice mírně z extrémně nízkých úrovní a současně se dál zhoršoval sentiment v sektoru služeb - i tak je čísla třeba vnímat spíše pozitivně. Mírní strach z toho, že stabilizace průmyslu ke konci třetího kvartálu byla jen důsledkem předzásobení se v rámci příprav na chaotický brexit. Zdá se, že ne úplně.
• Rozbřesk: Potvrdí se lepší kondice německé ekonomiky?
  První zasedání jedné z nejvýznamnějších centrálních bank na světě je za námi a další je na řadě už tento týden. Ale popořadě. V minulém týdnu trhy zaznamenaly spokojenost, s jakou hodnotí současnou situaci ECB, která současně oznámila velkou revizi své měnové politiky. Její výsledky se dozvíme sice nejdříve až v listopadu, nicméně budou nepochybně zajímavé už proto, že ECB chce svoji politiku vyhodnocovat hodně ze široka, včetně environmentálního pohledu. A než se centrální banka dopracuje k výsledkům této velké inventury, nebude nejspíše chtít nic měnit. Ať už půjde o sazby nebo rozsah kvantitativního uvolňování. Ekonomický vývoj eurozóny jde totiž správným směrem, ale stále ne dost rychle, a tak se na podpůrné politice dál nic měnit nemusí. Nakonec ani v pátek zveřejněné předběžné lednové indexy nákupních manažerů nenaznačují výrazné oživení ekonomické aktivity v eurozóně, byť některé pozitivní signály v jednotlivých subindexech PMI můžeme vidět – zejména v případě Německa. Zda jde skutečně o nový a především přesvědčivý trend, může napovědět už dnešní Ifo, od kterého se očekává další mírné zlepšení, a to jak v případě hodnocení současnosti, tak i očekávání německých firem pro další měsíce.