V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky

Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.

Salámí agentuře Reuters napsal, že si není zmražení svého majetku vědom. Dlouholetý šéf centrální banky ve vlasti čelí obvinění z nedovoleného obohacování. Stejnému obvinění čelí i jeho bratr Radžá. Oba muži ale tvrzení vyšetřovatelů odmítají. Guvernér uvedl, že nařídil audit. Ten má prokázat, že jeho majetek nepochází z veřejných peněz, na které neměl nárok.

Podle agentury Eurojust pětice Libanonců čelí podezření, že si v letech 2002 až 2021 přivlastnila veřejné prostředky, a to 330 milionů dolarů a pět milionů eur (celkem 7,5 miliardy Kč). V rámci opatření byly zajištěny nemovitosti v Hamburku, Mnichově, Paříži či Bruselu a bankovní účty v Monaku a Lucembursku se zůstatkem zhruba 57 milionů eur (1,4 miliardy korun).

V Evropě kvůli podezření z praní špinavých peněz Salámího prověřují úřady v nejméně pěti zemích, například ve Švýcarsku, Německu či Lucembursku.

Libanonská vyšetřovací soudkyně Gháda Aúnová se domnívá, že Rijád a Radžá Salámíovi spolu s jedním ukrajinským občanem založili ve Francii tři podvodné společnosti, jejichž prostřednictvím nakupovali nemovitosti. Rijád Salámí podle Aúnové využil bratra, který nakoupil nemovitosti za téměř 12 milionů dolarů. Salámí ale tvrdí, že soudkyně ho obvinila z politických důvodů, což Aúnová odmítá.

Guvernér libanonské centrální banky je vyšetřován na svobodě, nesmí ale vycestovat ze země. Jeho bratr je ve vazbě od poloviny března. Navzdory vážným podezřením má guvernér stále podporu vlivných osobností v Libanonu, která čelí závažným ekonomickým obtížím. Například libanonský premiér Nadžíb Míkátí guvernéra pozval na zasedání vlády, což se považuje za gesto podpory, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
  Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné.
• Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi
  Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...
• Ve Washingtonu začalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
  Ve Washingtonu dnes prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky.
• Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku
  Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa se po víkendu naplno ponořili do složitých vyjednávání o novém balíčku opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Neshody podle médií panují nejen mezi demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů a Senátem kontrolovaným republikány, ale také mezi republikánskými zákonodárci a Bílým domem. Agentura Reuters připomíná, že dříve schválený program federální podpory pro miliony Američanů, kteří přišli o práci, skončí tento měsíc.
• Ve zvyšování úrokových sazeb bude ČNB podle guvernéra Rusnoka pokračovat
  Měnová politika České národní banky podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Ta dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.