Zaprvé šlo o mimořádný pokles cen ropy a zemního plynu, které Čína ve velkém dováží a díky jejich zlevnění mohla ušetřené desítky miliard dolarů přesměrovat do spotřeby a investic.
Zadruhé pandemie veskrze zastavila zahraniční cestování. Čínští turisté přitom utráceli v zahraničí okolo 2 % domácího HDP (viz graf). A vzhledem k tomu, že turisté jezdili i před pandemií do Číny relativně málo, mohly být i tyto prostředky přesměrovány do domácí ekonomiky.
Vývoj útrat čínských turistů v zahraničí (v % HDP levá osa, v mld. USD čtvrtletně pravá osa):
Největším pozitivním faktorem čínského oživení se však zdá být celosvětový „shift“ ze spotřeby služeb do zboží. A jak všichni víme, Čína je hlavním globálním producentem spotřebního zboží od hraček, přes elektroniku až po dárky na všechny způsoby. Poptávka ve vyspělém světě pak před Vánoci byla taková, že vytížené lodě vezoucí zboží z Číny si dle Financial Times dokázaly účtovat až 4násobek normální ceny. Oleje do ohně pak přilila i masivní fiskální stimulace ve Spojených státech, která značnou část prostředků skrz zvýšenou spotřebu domácností poslala právě do čínských továren.
Můžeme se ptát, proč se tedy spotřební zboží nevyrábí ve velkém i někde jinde. Odpověď najdeme v dlouhodobém trendu, během kterého Čína soustřeďovala výrobní řetězce u sebe doma a díky masivní produkci vedoucí k obrovským úsporám z rozsahu si vytvořila na některé druhy zboží výrobní monopol včetně mnohokrát zmiňovaných roušek a respirátorů, jak jsme mohli zjistit na jaře.
Stačí se podívat na vývoj výrobních cen za posledních 10 let. Ve Spojených státech vzrostly o 12 %, zatímco v Číně se snížily o 7 %. Za normálních okolností by čínský jüan postupným posílením tento konkurenční prvek v nasávání celosvětové poptávky do Číny smazal.
Měnový pár USD/CNY se ale i přes posílení v posledních měsících dostal teprve zpět na úrovně roku 2011, i když fundamentálně by se mohl pohybovat klidně o 15-20 % níže.
Vývoj měnového páru USD/CNY (týdenní graf – W1):
Není se tedy co divit, že obchodní přebytek Číny roste (viz graf níže), stejně jako americký deficit. Ani americká břidlicová revoluce zajišťující nezávislost USA na dovozech ropy a plynu, ani cla na dovoz zboží z Číny tuto globální nerovnováhu nezvrátila.
Čínský jüan totiž zůstává silně podhodnocený. Důvodem již nejsou intervence čínské centrální banky vedoucí k hromadění devizových rezerv. Po roce 2015 jde spíše o restrikce na nákup čínských aktiv zahraničními subjekty. Čína tak chrání kontrolu nad svým majetkem a také velmi omezenou možností nákupu CNY nechává svou měnu slabou. Přitom s úrokovou sazbou 3,85 % a nulovou inflací nabízí čínský jüan ty nejvyšší reálné sazby na světě a při otevřených kapitálových trzích by se hrnuly desítky miliard dolarů do nákupu CNY, ať už od správců investičních portfolií, forexových traderů nebo zahraničních centrálních bank.
Vývoj přebytku obchodní bilance Číny (v 100milionech USD měsíčně):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Markit Economics