Šest zemí EU chce, aby se řešilo zdanění mimořádných zisků ropných firem

Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma daně z mimořádných zisků ropných firem zařadilo na program jednání ministrů financí EU. Ti se mají sejít v Dublinu 18. a 19. září. Uvedla to dnes agentura Reuters.

"Zažíváme jeden z největších šoků v dodávkách za poslední desetiletí, po celém světě roste nespokojenost s životními náklady," uvedli ministři financí šesti zemí v dopise, z něhož Reuters cituje. "Dosud přijatá vládní opatření nestačila k trvalému snížení ani stabilizaci cen pro podniky a občany. To je důvod, proč potřebujeme společný přístup, který zajistí, že ti, kdo z krize profitují, přispějí svým dílem ke zmírnění zátěže pro širokou veřejnost."

Od konce února, kdy Spojené státy spolu s Izraelem zahájily válku proti Íránu, ceny ropy stouply asi o 25 procent. Ceny některých ropných produktů se zvýšily ještě více. Cena nafty v Evropě od začátku války vzrostla o více než 70 procent, cena benzinu zhruba o 20 procent.

Ministři v dopise uvedli, že EU by se měla v reakci na vysoké ceny energií zabývat vytvořením celoevropského rámce pro zdanění mimořádných zisků. Zároveň by podle nich měla využít zkušenosti z roku 2022 a podrobněji posoudit, jak do případného opatření cíleně zahrnout zisky nadnárodních ropných společností vytvořené v zahraničí.

Ministři rovněž požadují co nejrychlejší zveřejnění výsledků evropského šetření marží rafinerií. Chtějí se ujistit, že rafinerie nezneužívají současný růst cen energií k nepřiměřenému zvyšování svých zisků.

Evropská unie v roce 2022 přijala v reakci na energetickou krizi po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádná opatření, jejichž součástí byla i mimořádná daň z prodeje fosilních paliv, hlavně ropy, plynu a uhlí, a rovněž daň ze zisků rafinerií. Mimořádnou daň, v angličtině označovanou jako windfall tax, členské státy EU v roce 2022 buď zavedly přímo, nebo si vytvořily ekvivalentní národní daň. Týkalo se to i České republiky, která zavedla mimořádné zdanění energetických a petrochemických firem a také mimořádné zdanění bank.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéf VAC: Evropa musí snížit závislost na vzácných zeminách z Číny
  Evropa musí přijmout mnohem více rozhodnějších opatření, aby snížila závislost na čínských vzácných zeminách a zabránila horšímu narušení dodávek. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg ředitel německé společnosti Vacuumschmelze (VAC), jednoho z mála výrobců magnetů ze vzácných zemin mimo Čínu, Erik Eschen.
• Šéf VW: Válka na Ukrajině může evropské ekonomice způsobit větší škody než covid
  Vleklá válka na Ukrajině by mohla evropské ekonomice způsobit mnohem větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
• Šéf výboru izraelského parlamentu vyzval centrální banku ke snížení sazeb
  Předseda finančního výboru izraelského parlamentu dnes vyzval centrální banku ke snížení krátkodobých úrokových sazeb. Chce tak zmírnit zátěž občanů zapříčiněnou ozbrojeným konfliktem, který se vyhrotil, když Izrael předminulý víkend napadlo palestinské militantní hnutí Hamás. Uvedla to agentura Reuters. Dopady války mohou být značné a jejich míra závisí na tom, jak dlouho bude 300.000 povolaných rezervistů, což je nevídaný počet v nedávné historii Izraele, mimo svá občanská zaměstnání, napsal server CNBC.
• Šéf WTO: Pokles a úbytek pracovních míst budou horší než v 2008
  Hospodářský pokles a úbytek pracovních míst vlivem koronaviru budou horší než během recese v roce 2008. Ve videozprávě to včera uvedl generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.
• Šéf WTO varuje před obchodní válkou mezi Čínou a USA
  Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo varoval, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy by měla vážné dopady na světovou ekonomiku. V rozhovoru s BBC rovněž upozornil, že nynější obchodní spory mezi dvěma největšími ekonomikami světa představují jeden z nejobtížnějších momentů ve 23leté historii WTO.
• Šéf WTO vyzval k odvrácení obchodní války, varoval před recesí
  Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo včera vyzval členské státy, aby zabránily vzniku obchodní války, která by mohla uvrhnout světovou ekonomiku do recese. Za obavami z obchodní války stojí plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na ocel a hliník. Trump včera nicméně uvedl, že vypuknutí obchodní války v důsledku nových cel neočekává.
• Šest balkánských států chce vytvořit společnou ekonomickou zónu
  Zástupci vlád šesti západobalkánských států se dnes na neformální schůzce v albánském městě Drači dohodli, že se budou intenzivněji snažit o vytvoření společné ekonomické zóny. Informovala o tom agentura AP. Jednání se zúčastnil rovněž komisař Evropské unie pro rozšíření Johannes Hahn.
• Šestici největších bank v ČR klesly meziročně zisky o 1,3 mld. na 57,1 mld. Kč
  Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
• Šesti největším bankám v ČR loni klesl čistý zisk
  Šestice největších tuzemských bank, které budou za loňský rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v roce 2023 celkem 70,6 miliardy Kč. O rok dříve to bylo 76,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 5,6 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
• Šest států chce přispět k zajištění plavby Hormuzským průlivem
  Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
• Šinzó Abe zvyšuje tlak na centrální banku
  Příští japonský premiér Šinzó Abe po drtivém vítězství své konzervativní Liberálnědemokratické strany...
• Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
  Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.
• Šok na americkém trhu práce. USD padá!
  Nejsledovanější report mezi ekonomickou veřejností, zpráva o americké zaměstnanosti, přinesla velice...
• Španělé demonstrovali proti úsporám
  Tisíce lidí včera demonstrovaly v Andalusii a v Katalánsku na protest proti úsporným opatřením španělské...
• Španělé dokončují projekt "špatné banky"
  Španělé dokončují projekt takzvané "špatné banky", která má vyčistit jejich...
• Španělská aukce: Výnos je nejnižší od 2009
  Španělsko dnes prodalo krátkodobé dluhopisy za tři miliardy eur, což bylo na horní hranici plánovaného...
• Španělská Banco Sabadell přesune oficiální sídlo mimo Katalánsko
  Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se rozhodla přesunout své oficiální sídlo z Katalánska do provincie Alicante. Oznámila to včera mluvčí společnosti. O podobném kroku nyní uvažuje rovněž větší konkurent Caixabank. Banco Sabadell a Caixabank jsou největšími bankami sídlícími v Katalánsku, které se nyní chystá vyhlásit nezávislost na Španělsku.
• Španělská Bankia požádala o částečné zestátnění
  Španělská bankovní skupina BFA, která vlastní finanční ústav Bankia, požádala o částečné zestátnění.
• Španělská Bankia získá 4,5 miliardy eur
  Španělský fond na restrukturalizaci bank FROB schválil finanční injekci 4,5 miliardy eur...
• Španělská centrální banka čeká pokles HDP
  Španělská centrální banka čeká v letošním roce pokles tamní ekonomiky o 1,5 procenta. To je mnohem hlubší propad, než s jakým počítá vládní prognóza. Míra nezaměstnanosti se má letos vyšplhat na nový rekord 27,1 procenta. Loni ve čtvrtém čtvrtletí byla nezaměstnanost na 26 procentech.