Prezidenti USA v krizi snižovali daně, zvyšovali i státní výdaje

Výběr známých programů na podporu ekonomiky v historii USA (Sněmovna reprezentantů má po úpravách v Senátu na programu další hlasování o balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů - asi 41 bilionů korun - na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19):

New Deal

- V roce 1929 způsobil hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen krach na newyorské burze, který odstartoval do té doby nejhlubší světovou hospodářskou krizi. Její následky byly katastrofální. V letech 1929 až 1933 vzrostla ve Spojených státech nezaměstnanost z 1,6 na 12,8 milionu lidí, tedy až na 20 procent, na vrcholu krize bylo v USA 16 milionů nezaměstnaných. Tisíce podniků zbankrotovaly.

- Americká vláda zprvu zaujala ke krizi neutrální postoj a odmítala jakékoliv zásahy. Částečnou změnu postoje znamenal až nástup prezidenta Franklina Roosevelta v roce 1933 a jeho program New Deal (Nový úděl), jenž počítal mimo jiné se zaměstnáním více než dvou milionů osob ve veřejných programech. Rooseveltův program ale mnoho ekonomů dodnes kritizuje, protože zvýšil daně, státní výdaje a rozšířil regulace. Nákladné programy na podporu zaměstnanosti také podle kritiků moc nezabíraly a USA se definitivně dostaly z krize až v době války, kdy ekonomika a průmysl přešly na válečný režim.

Snižování daní za prezidentů Geralda Forda a Ronalda Reagana

- Republikán Gerald Ford byl u moci v letech 1974 až 1977, a jeho vládu tak zasáhl první ropný šok, jehož následkem byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace. Ford snižoval daně, a tím i příjmy státního rozpočtu, ale jeho daňová politika dokázala částečně oživit ekonomiku. Daní za to však bylo také velké navýšení amerického dluhu.

- Ronald Reagan, který se nastěhoval do Bílého domu v roce 1981, hned nasadil tvrdý kurz - snížil sociální výdaje a seškrtal daň z příjmu a zrušil řadu regulačních opatření. Po počátečním šoku ale "reaganomika" přinesla ovoce, když hospodářství začalo stabilně růst. Pomohly tomu i výdaje na zbrojení. Na konci druhého Reaganova funkčního období ale hodnota amerického dluhu přesáhla 50 procent HDP. Na růst zadlužení měla vliv i vrcholící studená válka a závody ve zbrojení se Sovětským svazem.

Další snížení daní Georgem Bushem mladším

- George Bush mladší se prezidentské funkce ujal v lednu 2001 a hned v květnu dosáhl s Kongresem dohody ohledně snížení daní v celkovém rozsahu 1,35 bilionu dolarů. Další snížení daní prosadil v roce 2003. Daňové úlevy sice přispěly k hospodářskému oživení během prvního Bushova mandátu, ale vedly k razantnímu zvýšení rozpočtového deficitu a hospodářství nakonec rostlo pomaleji než byl průměr od roku 1949. Růst zadlužení způsobily ale i zvýšené bezpečnostní výdaje spojené s protiteroristickými programy po útocích na New York a Washington z 11. září 2001 a vyšší výdaje si vyžádaly i války v Afghánistánu a Iráku.

- Ke konci druhého Bushova funkčního období zasáhla Spojené státy nejhorší recese od druhé světové války, kterou odstartoval krach hypotečního trhu v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi. Kvůli krizi Bushova administrativa přijala na podzim roku 2008 balíček na podporu ekonomiky v hodnotě 700 miliard dolarů.

Pokračující krize za Baracka Obamy

- Bushův nástupce ve funkci, demokrat Barack Obama, se ujal vedení své země v lednu 2009 v době vrcholící krize a rozšířil programy na podporu ekonomiky, které přijal už Bush. Obama prosadil podpůrná opatření v celkové výši kolem 800 miliard dolarů, včetně dalšího snižování daní, investic do infrastruktury, větších dávek v nezaměstnanosti a dalších nástrojů. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 bylo sice oznámeno, že se USA technicky vymanily z recese, některým oborům a podnikům trvalo roky, než se z krize vzpamatovaly.

Pandemie covidu-19

- Loni v březnu schválil americký Kongres za vlády prezidenta Donalda Trumpa rekordní balík na podporu ekonomiky, na kterou tvrdě dolehla pandemie covidu-19, ve výši 2,2 bilionu dolarů (přes 50 bilionů korun). Balíček zahrnoval přímé platby domácnostem i podnikům, rozšířenou podporu v nezaměstnanosti, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení. Součástí balíčku byl i kontroverzní program dotovaných půjček se zárukou, určených velkému průmyslu.

- Další podpůrný balíček v objemu 484 miliard dolarů (12,3 bilionu korun) přijal Kongres v dubnu. V prosinci Kongres odhlasoval další balíček v objemu téměř 900 miliard dolarů (asi 19,3 bilionu korun).

- Trumpův nástupce ve funkci prezidenta Joe Biden hned po inauguraci označil boj s následky pandemie za jednu ze svých priorit a tento víkend Senát schválil pozměněnou verzi dalšího souboru opatření v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů Kč) na podporu americké ekonomiky postižené pandemií. Ve středu bude o balíčku hlasovat Sněmovna reprezentantů. Očekává se, že kongresmani senátní verzi schválí a záhy jej podepíše Joe Biden.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Premiér Tsipras bude jednat v Bruselu
  Řecký premiér Alexis Tsipras bude ve středu dopoledne v Bruselu jednat s předsedou Evropské komise...
• Premiéři Polska a Maďarska projednají zablokovaný rozpočet EU
  Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán dnes v Budapešti projednají svůj postoj k sedmiletému unijnímu rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem. Obě země finanční balík odmítají podpořit, pokud vyplácení evropských peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Premiéři V4 apelovali na vakcíny a očkování
  Jako apel na Evropskou unii, aby donutila farmaceutické firmy k splnění závazků ohledně dodávek vakcín proti covidu-19, vyzněla slova předsedů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska po dnešním jednání v Krakově. "Urychlení dodávek vakcín je absolutní priorita, na které Evropská komise musí pracovat od rána do večera. Sdílím znepokojení premiérů Visegrádské skupiny (V4)," prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu také zúčastnil. Na společné tiskové konferenci zazněla i slova, že na rychlosti očkování závisí i tempo zotavení středoevropských ekonomik.
• PRE vyplatí akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, stejně jako loni
  Společnost Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, tedy na stejné úrovni jako loni. Firma tak mezi akcionáře rozdělí přes 1,7 miliardy Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada společnosti. Udělala také několik změn ve správních orgánech firmy, novými členy představenstva se stali David Vodrážka a Jaromír Beránek.
• Prezident Biden podepsal zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu
  Americký prezident Joe Biden včera podepsal zákon pozastavující platnost pravidel o dluhovém stropu do počátku roku 2025, informovaly světové agentury s odvoláním na Bílý dům. Federální vláda by bez tohoto kroku přestala být na počátku příštího týdne schopna splácet své závazky, USA by tak byly poprvé v historii v platební neschopnosti.
• Prezident: Čína musí růst o 6,5 % ročně
  Čína potřebuje v příštích pěti letech růst minimálně o 6,5 procenta ročně, aby dosáhla svého cíle zdvojnásobit do...
• Prezident dnes jmenuje nové členy bankovní rady, jména dosud nezveřejnil
  Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jména nových centrálních bankéřů hlava státu dopředu neoznámila. Sedmičlenná bankovní rada určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních.
• Prezident ECB: Euro není v nebezpečí
  Evropská měna (EUR) není v nebezpečí, přestože někteří analytici mají vypracované scénáře...
• Prezident ECB posílá EUR/USD nad 1,2250
  Společná evropská měna (EUR) dnes posílila poté, co prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi...
• Prezident EU předložil nový návrh rozpočtu
  Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes ráno po celonočním vyjednávání evropské...
• Prezident jmenoval nové členy rady ČNB
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka (63) a Marka Moru (45). V sedmičlenné radě nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát.
• Prezidentka ECB naznačila, že zasedání měnového výboru přijde se změnami
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na dnešek. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů.
• Prezident Kypru kritizoval podmínky pomoci eurozóny
  Kyperský prezident Nikos Anastasiadis ostře kritizoval podmínky mezinárodního záchranného programu...
• Prezident Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy
  K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval včera ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron.
• Prezident Macron zahájil dialog o reformách ve Francii, opozice jej bojkotuje
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájil celostátní dialog o reformách s názvem Národní rada pro obnovu (CNR). Macron chce do debaty zapojit regionální politiky, státní správu, odbory, opozici, firmy i širokou veřejnost. Opozice projekt bojkotuje a debat se odmítá účastnit. Macron zdůrazňuje, že jde o novou metodu a nikoliv nový orgán, který by ze státní kasy odčerpával prostředky. O slavnostním zahájení v Marcoussis u Paříže informovala francouzská média.
• Prezident Obama vyzval ke znovuotevření vládních úřadů
  Americký prezident Barack Obama včera znovu vyzval republikány v Kongresu, aby uvolnili peníze pro...
• Prezident Obama vyzval vládu ke kompromisu
  Obama vyzval republikány ke kompromisu kvůli navýšení stropu pro státní dluh.
• Prezident podepsal rozšíření okruhu regulovaných investičních nástrojů
  Do okruhu investičních nástrojů, které podléhají regulaci, budou nově se spadat i technologie související s kryptoměnami, které fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT). Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou kryptoaktiva. Počítá s tím novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou prezident Petr Pavel podepsal. ČTK o tom dnes informoval Hrad.
• Prezident Salvadoru chce v zemi zavést kryptoměnu bitcoin jako platidlo
  Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele v neděli prohlásil, že chce z kryptoměny bitcoin učinit novou měnu své země společně s americkým dolarem. Pokud by jeho návrh schválil parlament, kde mají prezidentovi stoupenci většinu, Salvador by se stal první zemí na světě, kde by šlo běžně platit bitcoinem, píše agentura AFP.
• Prezident Světové banky Jim Yong Kim odstupuje z funkce
  Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Oznámila to včera banka. Nynější funkční období devětapadesátiletého Kima, který měl podle médií určité názorové neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přitom mělo vypršet až v roce 2022. Prozatímní prezidentkou Světové banky se od 1. února stane její výkonná ředitelka Kristalina Georgievová.