Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.

Michl předpokládá, že v červenci, kdy převezme řízení bankovní rady, se bude inflace pohybovat stále kolem rekordních 15 procent. Za hlavní cíl považuje vrátit ji na dvě procenta, což podle něj bude trvat dva roky. Tvrdí, že inflace je převážně dovezená, a to především přes vyšší ceny energií. Očekává, že sazby budou v létě na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci, navrhne proto po určitou dobu jejich stabilitu.

Prezident jmenování Michla odůvodnil tím, že je potřeba naslouchat oběma skupinám ekonomů, tedy příznivcům i odpůrcům zvyšování sazeb. "Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování," řekl Zeman na Hradě.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Věří, že ČNB podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozornili na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, i možný střet zájmů. Kvůli funkci v bankovní radě ČNB nový guvernér ČNB podíl v investičním projektu Quant vložil do svěřenského fondu a podle svých slov už na svou bývalou firmu nemá vliv. Server Aktuálně.cz ale dnes upozornil na to, že podle některých odborníků Michl jako zakladatel svěřenského fondu stále může mít na jeho fungování vliv. Michl ale odmítá, že by byl ve střetu zájmů.

Michl patřil podle expremiéra Babiše do rozumného křídla bankovní rady. Uvedl, že je rád, že končí Rusnokova éra. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) s Michlovým ekonomickým pohledem souhlasí. "Podle jeho dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou," sdělil Kolovratník. Druhé opoziční hnutí SPD od nového vedení ČNB očekává řešení inflace.

Jmenováním Michla nastane změna kurzu měnové politiky banky v tom smyslu, že již nebude tak ostře vystupovat proti inflaci, míní analytici. Bude podle nich zajímavé sledovat, jak dopadne červnové měnové zasedání rady ještě v současném složení, čekají výraznější růst sazeb.

"Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve 'starém' složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně," uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. Není tak podle něj vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,50 procenta.

Koruna v reakci na dnešní jmenování oslabila bezprostředně zhruba o jedno procento. Po 14:30 se obchodovala za 25,33 koruny za euro. V úterý vpodvečer uzavírala v kurzu 25,00 korun za euro.

Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, anebo jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka. Prezident tak může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit. Dosud rada hlasovala od loňského září ve prospěch zvyšování úrokových sazeb v poměru 5:2.

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Guvernér České národní banky podle zákona vystupuje navenek za ČNB. Řídí jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů je jeho hlas rozhodující. Dále má právo účastnit se zasedání vlády. V dalších záležitostech ohledně řízení ČNB jsou kompetence rozděleny mezi všech sedm členů rady.

Michl bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Rusnok.

Zdroj: Reuters, ČTK, Aktuálně.cz, Patria Finance

Čtěte více

• Očekávání v USA i Evropě jsou příliš pozitivní
  Během čtvrtka se trhy žádného velkého překvapení z nových makroekonomických reportů nedočkaly. Ať už šlo...
• Očekávaný návrh daňové reformy v USA počítá s výraznými škrty
  Republikánská strana dnes ve Sněmovně reprezentantů USA s denním zpožděním představila návrh první daňové reformy po třiceti letech. Předložený návrh americký daňový systém zjednodušuje, krátí daně firmám i střední třídě a postupně chce odbourat daň z nemovitostí, informují světové agentury. Republikáni se ale vzdali snahy o fiskální disciplínu, protože pokud by byl jejich návrh schválen, zvýšil by se v příštím desetiletí státní dluh Spojených států o 1,5 bilionu dolarů (33 bilionů Kč). Ten přitom v současnosti přesahuje 20 bilionů dolarů.
• O dávky v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 5,2 milionu lidí
  O podporu v nezaměstnanosti si minulý týden ve Spojených státech zažádalo dalších 5,2 milionu lidí. Je to skoro o 1,4 milionu lidí méně než v předchozím týdnu, i tak je to ale výrazně nad dlouhodobým průměrem. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Od začátku současné krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA za poslední měsíc o práci více než 21 milionů lidí.
• O dávky v nezaměstnanosti žádá rekordních 6,7 milionu Američanů
  Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.
• Od Bank of Japan se čeká něco velkého
  V japonské centrální bance došlo k výměně vedení a na křeslo guvernéra si sedne Haruhiko Kuroda...
• Odborníci: Pokles bitcoinu vypudil z trhu lidi, co šli po penězích
  Současný strmý pokles ceny virtuální měny bitcoin vypudil z trhu ty lidi, které při investici do této kryptoměny vedla pouze vidina možného velkého zbohatnutí bez práce. Shodli se na tom tuzemští odborníci, které dnes oslovila ČTK. Od počátku letošního roku bitcoin ztratil už více než polovinu hodnoty, dnes se propadl pod 6000 dolarů (asi 122.500 Kč). Ještě v prosinci se přitom virtuální měna prodávala za téměř 20.000 dolarů a za celý loňský rok zpevnila o více než 1300 procent.
• Odborník: Bitcoin nenahradí oficiální měnu
  Digitální měna bitcoin by v budoucnosti neměla nahradit oficiální měnu, ale stane se součástí měnového systému. Běžné peníze ztratí své privilegované postavení. Na mezinárodní konferenci AMEC Global Summit to dnes řekl odborník na kryptoměnu Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj se některé tradiční měny přesunou i do decentralizovaných databází (tzv. blockchain), které uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů a u kryptoměn slouží jako účetní kniha.
• Odbory vyjednaly německým zaměstnancům v kovoprůmyslu vyšší mzdy
  Německá odborová organizace IG Metall vyjednala zaměstnancům kovodělného a elektrárenského průmyslu v klíčové spolkové zemi růst mezd na příští dva roky v úhrnu o více než osm procent, což bere v úvahu vysokou inflaci v zemi. Největší německý odborový svaz to uvedl ve svém dnešním sdělení. Prospěch z pilotní dohody bude mít na 3,9 milionu lidí.
• Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
  Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
• Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni
  Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent.
• Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
  Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament.
• Od ECB se čeká holubičí rétorika
  Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole...
• Od ECB se čeká snížení úroků na minimum
  Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy...
• Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
  Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs...
• Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici.
• Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
  Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.
• Odhady: Konzervativci přesvědčivě vyhráli volby, mají většinu
  Předčasné parlamentní volby v Británii vyhrála včera Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Podle odhadů výsledků, které zveřejnily stanice BBC, ITV a Sky News, získala vládní strana v Dolní sněmovně přesvědčivou absolutní většinu. Británie by tak mohla na konci ledna opustit Evropskou unii.
• Odhady počítají s posilováním koruny
  Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 19 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.
• Odhady výsledků voleb ve Francii poslaly euro vzhůru
  Údaje agentury Reuters před otevřením forexového trhu v Asii signalizují nárůst eura vůči americkému dolaru na čtyřtýdenní maximum 1,0900 EUR/USD z pátečního závěru 1,0726 EUR/USD. Jednotná evropská měna tak reaguje na odhady výsledků prvního kola prezidentských voleb ve Francii, podle kterých zvítězil centristický kandidát Emmanuel Macron.