Krize v eurozóně šetří peníze Německu i jiným zemím

Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět, aby daňoví poplatníci platili za problémy jiných zemí. Přes tři a půl roku zmatků kolem dluhů a problematických bank - a s nimi spojených záchranných programů v celkové výši přes 400 miliard eur - poplatníci ze severu eurozóny ve skutečnosti netratili ani cent, napsala v dnešní analýze agentura Reuters.

Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky. Nezabránilo to ale v tom, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.

"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."

Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.

V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.

Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.

"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur, což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.

Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.

V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.

Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.

Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 bilionu eur - tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.

Zdroj: Reuters, ČTK, Allianz, IfW, Bertelsmann Stiftung

Čtěte více

• Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord, zjistila analýza
  Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord. Na nelegální adresy odešlo v digitálních měnách v přepočtu 14 miliard dolarů (přes 303 miliard Kč), což je meziročně o 79 procent více. Podíl nezákonných aktivit na celkovém objemu transakcí s kryptoměnami ale zůstal nízký, činil 0,15 procenta. Zjistila to analýza společnosti Chainalysis, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
• Kriminality spojené s kryptoaktivy ubylo, ale narostl objem plateb útočníkům
  Kriminality spojené s kryptoaktivy letos v prvním pololetí po celém světě ubylo, ale objem plateb útočníkům na výkupné prudce vzrostl a je na cestě k dosud druhému největšímu ročnímu objemu. Informovala o tom dnes analytická společnost Chainalysis. Příliv kryptoměn do nelegálních služeb se podle ní meziročně snížil o 65 procent na 2,8 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč).
• Kristalina Georgievová pracovala na vysokých postech SB i EK
  Vizitka Bulharky Kristaliny Georgievové (66), která by se měla stát novou šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF; dosavadní šéfka MMF Christine Lagardeová 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky):
• Krize eura a ceny ropy: Začíná summit G8
  Hospodářské problémy Evropy (krize eura) v době obav z dopadů řecké krize budou na pořadu jednání na summitu velkých světových ekonomik skupiny G8, který bude dnes a v sobotu na venkovském sídle amerických prezidentů v Camp Davidu.
• Krize již stála eurozónu 3,8 milionu míst
  Krize již stála eurozónu 3,8 milionu pracovních míst. Nezaměstnanost se v letech 2007 až 2014 snížila...
• Krize kolem Řecka vrcholí
  Řecká dluhová krize se dnes po turbulentním víkendovém vývoji ještě citelněji zdramatizuje, protože po...
• Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
  Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
• Krize se stupňuje; Euro opět padá
  Americký dolar znovu posiluje proti většině ostatních hlavních měn.
• Krize v eurozóně prý ještě neskončila
  Dluhová krize v eurozóně ještě neskončila navzdory příznivější situaci na finančních trzích...
• Krize v eurozóně snížila zájem o euro
  Dluhová krize v eurozóně má negativní dopady na atraktivitu eura. Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila...
• Krize v eurozóně zůstává brzdou světové ekonomiky
  Dluhová krize v eurozóně zůstává největší brzdou světové ekonomiky, ačkoli se již situace v tomto regionu výrazně...
• Krize v Evropě pomalu narůstá a JPY posiluje
  Intervence Bank of Japan z minulého týdne by tak poměrně rychle ztratila svou účinnost.
• Kroky ECB by korunu příliš ovlivnit neměly
  Případné zahájení odkupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by nemělo příliš vychýlit nynější kurz koruny. Investoři totiž již delší dobu s tímto krokem počítají. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich je téměř jisté, že ECB ve čtvrtek zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování oznámí.
• Kroky Německa a Francie proti nezaměstnanosti
  Německo a Francie dnes představily nové kroky, které mají pomoci snížit nezaměstnanost mládeže v Evropě...
• Kroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě
  Popularita amerického prezidenta Joea Bidena v březnu klesla na 38 procent, v uplynulých měsících se přitom pohybovala nad 40 procenty, v únoru byla dokonce 45procentní. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a centra NORC. Příčinou poklesu je podle nich především postoj lidí k Bidenově hospodářské politice. Průzkum agentury provedly mezi 16. a 20. březnem, tedy krátce po pádu amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank.
• Krveprolití na ropě
  Cena ropy opět prudce klesá. Situace, která nastala na ropě Brent, je nyní stejná i na ropě WTI. Cena ropy...
• Krym zatím ekonomiku eurozóny neovlivnil
  Napětí kolem Krymu zatím k významnému rozkolísání finančních trhů nevedlo a nemělo vliv ani na reálnou ekonomiku...
• Kryproměny posilují, ethereum je na rekordu a bitcoin se mu blíží
  Kryptoměny zahájily týden růstem. Bitcoin překonal 66.000 dolarů (přes 1,4 milionu Kč) a pohybuje se poblíž rekordu, zatímco druhá největší kryptoměna ethereum vystoupila na dosavadní maximum. Podle analytiků k tomu přispívají pozitivní zprávy ohledně kryptoměn a také obavy z inflace.
• Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku
  Společnost Binance, která provozuje největší kryptoměnovou burzu na světě, neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku, jak ji o to dříve požádala Ukrajina. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zástupce společnosti. Ukrajinská vláda po výzvě na twitteru ke dnešku vybrala kryptoměny v hodnotě 13 milionů dolarů (289,5 milionu Kč), uvádí společnost Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu.
• Kryptoburza Binance prodá své aktivity v Rusku nově vzniklé burze CommEX
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, prodá své aktivity v Rusku nově vzniklé burze CommEX. Firma o tom dnes informovala na svém webu. Finanční podrobnosti transakce nezveřejnila. Binance zdůraznila, že nebude mít pravidelný podíl z tržeb CommEX a nemůže v budoucnu koupit zpět akcie prodaného podniku.