EU hledá nové peníze do rozpočtu

Takzvané uhlíkové clo, tedy poplatek související s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), a poplatek z nerecyklovaného elektronického odpadu by se mohly stát novými vlastními zdroji v budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie. Podle serveru Euractiv mají tyto dvě varianty v současnosti nejširší podporu mezi členskými státy unie.

Jednání o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 se konají právě teď a otázka jeho příjmové stránky je klíčová. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už v červenci uvedla, že bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků členských států by bylo nutné navrhovaný unijní rozpočet snížit o 40 procent.

Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU. Celkem komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně.

Další tři zdroje přidal Evropský parlament: daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Členské státy se nyní musejí shodnout na tom, který ze zdrojů podpoří. Novými vlastními zdroji se zabývali tento týden i velvyslanci členských států při EU a podle informací ČTK se pozice zemí nijak neposunuly. Německo například rezolutně odmítá poplatky pro velké firmy (CORE), země střední a východní Evropy jsou proti použití výnosů z emisních povolenek a Malta se staví proti dani z on-line hazardních her.

Dohoda o těchto zdrojích je přitom stále více považována za klíčový stavební kámen pro dosažení shody o celém příštím sedmiletém rozpočtu EU, poznamenal Euractiv. Předseda Evropské rady António Costa chce do října zajistit shodu na balíčku příjmů a následně dosáhnout širší dohody o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR). Costa v současné době navštěvuje jednotlivé státy EU, aby si vyslechl jejich názory. Zatím je v polovině své takzvané Tour des Capitales (Cesty po hlavních městech) a podle informací ČTK je optimista v souvislosti s tím, že si členské státy uvědomují nutnost mít dohodu o rozpočtu do konce letošního roku.

Přípravu kompromisního návrhu má na starosti irské předsednictví. Návrhem se pak budou zabývat unijní prezidenti a premiéři na summitu EU, který začíná 15. října.

Irové v uplynulých týdnech vedli individuální rozhovory, jak s jednotlivými ministry, tak právě s velvyslanci členských států. "Myslím, že jsme se dostali za fázi vymezování možností a nyní jsme ve fázi hledání kompromisního řešení," řekl Euractivu irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne.

V současném rozpočtu na roky 2021 až 2027 má EU kromě národních příspěvků tři vlastní zdroje příjmů. Největší část tvoří právě příspěvky členských států založené na jejich hrubém národním důchodu, které v roce 2025 představovaly zhruba 65 procent vlastních zdrojů, tedy asi 97,2 miliardy eur. Dalších zhruba 24,4 miliardy eur přinesly příspěvky založené na DPH, 21,1 miliardy eur cla a 7,1 miliardy eur příspěvek podle množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU dá bankám další čas na splnění pravidel o referenčních sazbách
  Evropská unie se dohodla, že finančnímu sektoru poskytne navíc dva roky ke splnění nových pravidel, jejichž cílem je zabránit opakování pokusů o manipulaci s klíčovou londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a dalšími významnými referenčními sazbami. Souladu s novými pravidly tak má být dosaženo do 31. prosince 2021, informovala včera agentura Reuters.
• EU dá sedmi bankám pokutu za manipulaci s kurzy měn
  Evropská komise (EK) zřejmě v příštích týdnech vyměří pokutu sedmi bankám za manipulaci s kurzy měn na devizovém trhu. S odvoláním na informované zdroje to včera uvedla agentura Reuters. EK, která případ vyšetřuje více než šest let, se ke zprávě odmítla vyjádřit. Za tyto praktiky byly některé banky už pokutovány ve Spojených státech.
• EU definitivně schválila další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou.
• EU dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby zmírnila dopady sankcí
  Evropská unie dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby pomohla zmírnit dopady problémů v dodavatelských řetězcích způsobené zavedením protiruských sankcí za rozpoutání války na Ukrajině. Evropská komise (EK) dnes uvedla, že tak chce umožnit tisícům firem v EU společně nakupovat, dodávat či distribuovat nedostatkové zboží bez obav, že poruší pravidla hospodářské soutěže.
• EU dokončila vznik bankovního dohledu
  Ministři financí EU dnes na jednání v Lucemburku dokončili proces vzniku jednotného bankovního dohled...
• EU dosud schválila čtyři balíky sankcí proti Rusku, cílí na politiky či průmysl
  Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie (EU) proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (EU v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině):
• EU doufá v obchodní dohodu s USA navzdory zvýšení cel na ocel a hliník, píše DPA
  Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič nadále doufá v rychlé vyřešení obchodních sporů se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump přikročil ke zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku na 50 procent. Informovala o tom agentura DPA. Šefčovič označil Trumpův krok za překvapivý a dodal, že ho lituje. Kanadský premiér Mark Carney a mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová podrobili Trumpovo opatření kritice a signalizovali, že jsou připraveni podniknout odvetné kroky.
• EU doufá, že USA cla na auta nezavedou
  Evropa doufá, že Spojené státy nepřistoupí v prvních měsících příštího roku k zavedení nových cel na dovoz automobilů z Evropské unie. Při příchodu na dnešní jednání ministrů členských zemí osmadvacítky, kteří mají na starosti mezinárodní obchod, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Pro případ, že by se Washington pro nová cla, která EU pokládá za neopodstatněná, přece jen rozhodl, chystá podle Malmströmové komise odpovídající "vyrovnávací opatření".
• Euforie na švýcarském franku se vytrácí
  Okamžité strmé posílení švýcarského franku po lednovém opuštění trhu Švýcarskou národní bankou (SNB)...
• EU hledá dočasné řešení, jak zabránit paralýze WTO
  Evropská unie v současnosti diskutuje s partnery ve Světové obchodní organizaci (WTO) o dočasném řešení situace kolem možného zablokování práce odvolacího orgánu organizace. Po dnešním jednání zástupců členských zemí EU, kteří mají na starosti otázky mezinárodního obchodu, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
• EU hodlá zavést clo tři eura na balíky v hodnotě do 150 eur
  Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 Kč) přicházející do Evropské unie budou od července příštího roku podléhat clu tři eura (zhruba 73 Kč). Na jednání v Bruselu se na tom v pátek dohodli unijní ministři financí. Doposud byly takové balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura.
• EU chce dále podporovat rychlé oživení po krizi, shodl se summit
  Instituce Evropské unie státy by měly rychle postupovat při schvalování národních plánů obnovy, aby členské země mohly začít čerpat peníze z mimořádného fondu pokrizové obnovy ekonomik. Vyzvali k tomu dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního summitu v Bruselu. Podle českého premiéra Andreje Babiše by Česko mělo vedle přímých dotací, o které již požádalo, zvážit i využití výhodně úročených půjček z fondu.
• EU chce dohlížet i na banky mimo eurozónu
  Evropská unie se bude tento týden zabývat plánem, jak umožnit Evropské centrální bance (ECB), aby mohla...
• EU chce doporučit do čela MMF guvernéra britské centrální banky
  Zástupci zemí Evropské unie jednají o možnosti, že by se novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl stát guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten se narodil v Kanadě, má však také britský a irský pas, takže jeho výběr by technicky splnil sedm desetiletí trvající praktiku, podle které MMF vede Evropan a Světovou banku (SB) Američan. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg
• EU chce na fóru posílit spolupráci s Afrikou a omezit vliv Číny
  Prohloubení hospodářské spolupráce Evropské unie s Afrikou je hlavním cílem fóra Afrika-Evropa, které se dnes koná ve Vídni. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úvodu vyzval, aby EU nepřenechala kontinent Číně, která v posledních letech v afrických zemích mohutně investovala. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera má sice Peking v hospodářských vztazích s Afrikou náskok, Evropská unie to ale umí lépe. Česko na fóru reprezentuje premiér Andrej Babiš, který chce především pomoci otevřít dveře českým podnikatelům na africké trhy.
• EU chce nová cla na zboží z USA začít uplatňovat od července
  Nová evropská cla na vybrané výrobky ze Spojených států, jako je whisky, džíny nebo motocykly, by měla začít platit od 1. července. Členské státy podpořily plán Evropské komise (EK), který počítá se zavedením cel na zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur (téměř 72 miliard Kč) v odvetě za americká cla na dovoz hliníku a oceli. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EU chce od Britů vyjasnění postoje ke klíčovým bodům brexitu
  Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
• EU chce pragmatické vztahy s USA, je ale připravena se bránit, uvedla šéfka EK
  Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa "nespravedlivě" zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Po skončení dnešního neformálního summitu EU to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na hrozby nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede cla na dovoz z EU.
• EU chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody
  Evropský bankovní úřad (EBA) chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody. Ty mohou představovat hrozbu pro finanční trhy a národní rozpočty. V minulosti už se na toto obchodování s akciemi zaměřilo Německo, které odhadlo, že kvůli nim na daních přišlo o více než pět miliard eur (137 miliard Kč). Cum-ex transakce souvisejí s nárokem majitele akcie na dividendu.
• EU chce rychlé řešení rozpočtového sporu, podmínky měnit nehodlá
  Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.