Česko se muselo vypořádat s dopady finančních krizí či záplav

Výběr krizí a katastrof, které v posledních 30 letech dopadly na českou ekonomiku:

Ekonomická krize 1997:

- Ekonomické obtíže země se projevovaly nejen zpomalením hospodářského růstu a propadem v plnění rozpočtu, ale také vysokým saldem bilance zahraničního obchodu. HDP v roce 1997 klesl o 0,7 procenta, o rok později o 0,3 procenta. Kabinet Václava Klause reagoval na jaře 1997 "úspornými balíčky", které mimo jiné zahrnovaly zhruba pětiprocentní škrty ve státním rozpočtu a dočasné zavedení povinných dovozních depozit na importované potraviny a spotřební zboží.

Záplavy z července 1997:

- Záplavy, které 5. až 16. července 1997 postihly hlavně Moravu a východní Čechy, byly s 50 oběťmi nejtragičtější ve 20. století. Katastrofální dopady měly také na ekonomiku. Způsobily škody zhruba 63 miliard korun, což bylo přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997. Vláda uvolnila mnohamiliardovou pomoc, peníze získával i vydání tzv. povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun, z evropského programu Phare a úvěr poskytla i Evropská investiční banka (EIB).

Záplavy v srpnu 2002:

- Povodně, které devastovaly především jižní, střední a severní Čechy a Prahu, zasáhly třetinu území ČR včetně části Moravy a vyžádaly si 17 obětí. Způsobené škody vláda odhadla na 73 miliard korun. Stát na úhradu škod poskytl zhruba 18 miliard korun, využil i několikamiliardové úvěry od EIB. Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti, na pomoci ze zahraničí se podílelo zhruba 50 zemí.

Velká recese a dluhová krize eurozóny 2008 až 2015:

- Období celosvětového všeobecného ekonomického poklesu, které zahájila americká hypoteční krize a pád velké americké banky Lehman Brothers, se v Česku projevilo poklesem HDP. Po krátkém oživení přišla další krize způsobená vysokým veřejným dluhem některých zemí eurozóny. ČR se v té době musela s poklesem HDP potýkat vícekrát - v roce 2009 o 4,7 procenta, v 2012 o 0,7 procenta a v 2013 o 0,5 procenta. Výrazně klesala průmyslová i stavební produkce. Své předkrizové výkonnosti dosáhla česká ekonomika až v roce 2014. Podle analytiků, které v září 2018 oslovila ČTK, se české hospodářství kvůli krizi stalo závislejší na ekonomice eurozóny. Tuzemský finanční sektor jí ale přežil bez úhony a je podle nich vzorem stability.

Záplavy v červnu 2013:

- Záplavy, které měly vrchol 2. června, ale v několika vlnách pokračovaly až do 27. června, výrazně zasáhly sedm českých krajů, nejvíce Jihočeský, Středočeský a Ústecký kraj. Povodně z roku 2013 si vyžádaly 15 lidských životů. Celkové škody činily více než 15,3 miliardy korun.

Kůrovcová kalamita, od 2003:

- Současná kůrovcová kalamita začala podle náměstka ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petra Zahradníka v roce 2003. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, po kterých se nepodařilo včas zpracovat polomy, a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu. Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle ministerstva zemědělství 32,6 miliardy korun. Loni v říjnu uvedl think tank Czech Forest, který je nezávislou expertní skupinou, že škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za rok 2019 dosáhnou 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard, uvedla organizace.

Koronavirus 2020:

- Kvůli dopadům krize způsobené šířením nového typu koronaviru počítá ministerstvo financí se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun. Podle informací ČTK by měl schodek rozpočtu stoupnout o desítky miliard korun. Podle ekonomů může letos schodek státního rozpočtu překonat 100 miliard korun. Situace kolem koronaviru bude stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Českou republiku až desítky miliard korun. Ve středu Babiš řekl, že vláda by mohla poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun. Odbory odhadují, že pokud koronavirová krize potrvá čtvrt roku, propadne se HDP o 5 až 8 procent a o práci by mohlo přijít až 450.000 lidí.

Zdroj: ČTK

Čtěte více

• České firmy by převážně uvítaly zavedení eura
  České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
• České hospodářství letos vzroste o 1,3 procenta
  České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou dnes představil ČTK a České televize její prezident Zdeněk Zajíček.
• České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk na 3,3 miliardy Kč
  České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
• České spořitelně vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk o 40 % na 15 miliard Kč
  České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
  Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
• Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
  Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
• Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt
  Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
• Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
  Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
• Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
  Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Česko prý vítá měnové uvolňování ECB
  Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní...
• Česko si polepšilo v ekonomické svobodě, je 17. nejsvobodnější na světě
  Česko je sedmnáctou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Polepšilo si v absolutním hodnocení ekonomické svobody i relativně, když v loňském revidovaném žebříčku bylo na 22. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je poprvé Singapur, žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela.
• Českou burzu Bitcash napadli hackeři
  Tuzemskou burzu s virtuální měnou bitcoin napadli v pondělí hackeři. Prolomili zabezpečení serveru Bitcash.cz a vykradli bitcoinové peněženky. Provozovatelé webu kvůli tomu podali trestní oznámení. Bitcash to uvedl to na svých stránkách.
• Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
  Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.
• Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
  České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
• Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
• Český akciový index PX letos klesl o osm procent na 1027 bodů
  České akcie letos klesly podle indexu PX o 7,9 procenta, index skončil rok na 1027,1 bodu. Vyplývá to z výsledků pražské burzy. Nejziskovější byly akcie likérky Stock Spirits, které přidaly přes 30 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie bank, Erste Group přišla o 23 procent . Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent, předloni propadly podle PX o devět procent. Letošní rok ovlivnila epidemie koronaviru.
• Český Eurowag chce na burze v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur
  Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Firma tak v dnešní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.
• Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.
  Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.
• Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí klesl o 0,8 pct., brzdí ho spotřeba domácností
  Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nová data představují zhoršení proti předchozímu odhadu z prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta. Podle analytiků stojí za propadem HDP zejména nízká spotřeba domácností, která navzdory očekávání ve třetím čtvrtletí neoživila.