Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
Nejvyšší meziroční inflaci v EU mělo v únoru stejně jako v předchozích měsících Maďarsko, kde dosáhla 25,4 procenta. Vysoké tempo růstu cen je i v Pobaltí, když v Lotyšsku byla inflace 20,3 procenta, v Litvě 18,7 procenta a v Estonsku 17,6 procenta. V únoru se česká inflace dostala pod úroveň Polska, kde ceny meziročně rostly o 17,2 procenta. Na Slovensku je tempo růstu cen stále nižší než v Česku, dosáhlo 15,2 procenta.
Ze všech evropských zemí je nejnižší inflace v Lichtenštejnsku, kde v únoru činila 3,3 procenta, o 0,1 procentního bodu vyšší byla ve Švýcarsku. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Lucembursko s inflací 4,3 procenta, následují Španělsko s tempem růstu cen 6,1 procenta a Francie se 6,2 procenta.
Nejrychleji v Evropě rostou ceny v Turecku, kde únorová meziroční inflace dosáhla 55,2 procenta. Je to ale její nejnižší hodnota od loňského února. Vysoká je i inflace na Ukrajině, která čelí ruské agresi. V únoru tam ceny rostly meziročním tempem 26 procent. O 0,1 procentního bodu byla nižší inflace v Moldavsku.
Analýza Portu také připomíná, že Česká národní banka (ČNB) volí k boji s vysokou inflací jiný přístup než centrální banky eurozóny a Spojených států. "ČNB se totiž zatím drží taktiky zůstat se sazbami na současných úrovních, a to i přes nesouhlas mnoha ekonomických komentátorů. Činí tak na rozdíl od Fedu a ECB. Obě tyto instituce své základní úrokové sazby na začátku února zvedly," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
ČNB drží od loňského června základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nastavení sazeb v Česku je ale stále vyšší než v USA a v eurozóně. Evropská centrální banka (ECB) v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Americký Fed v únoru zvedl základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.
Zdroj: Reuters, ČTK, Portu
Čtěte více
-
České akcie v srpnu klesly o 4,84 procenta, od začátku roku o 17,7 procenta
České akcie podle indexu PX v srpnu oslabily o 4,84 procenta a zakončily na 1173,82 bodu. Jde o jeden z nejvíce ztrátových měsíců od propadu v březnu 2020, kdy se v Česku objevili první nakažení koronavirem. Index zaznamenal pátý ztrátový měsíc v řadě a od začátku roku odepsal 17,69 procenta, řekl ČTK analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. -
České akcie za leden klesly o 0,68 procenta, v Evropě ale patřily k těm lepším
České akcie měřené indexem PX za leden oslabily o 0,68 procenta, v Evropě ale patřily k těm lepším. Významné evropské akciové trhy oslabovaly násobně více. Německý DAX a francouzský CAC 40 ztrácely kolem 2,5 procenta. ČTK to dnes řekl analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. -
České akcie zatím nesmazaly ztráty z doby pandemické paniky
Akcie na pražské burze ještě zatím neumazaly ztráty způsobené pandemií. Pražskému indexu PX chybí ještě čtyři procenta na hodnoty před 20. únorem, kdy na trhy přišla panika. Český akciový index dosáhl svého dna loni 18. března při poklesu o 37 procent na 690 bodů. Současné hodnoty kolem 1058 bodů přestavují nárůst o 53 procent. ČTK to řekl analytik Starteepo Dušan Jilčík -
České akcie za tři čtvrtletí od začátku roku vynesly 5,6 procenta
České akcie se zhodnotily podle indexu pražské burzy PX za tři čtvrtletí od začátku roku o 5,6 procenta, a zaostaly tak za svými americkými i západoevropskými protějšky. Vyplývá to z výsledků BCPP. Hlavní americký akciový index S&P 500 posílil ve stejném období o 18,7 procenta, zatímco evropský Stoxx Europe 600 přidal 16,4 procenta, dodal analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. -
České akcie zaznamenaly v únoru nejhorší měsíc za téměř dva roky
České akcie zaznamenaly v únoru nejhorší měsíc za téměř dva roky. Index PX během února ztratil 4,44 procenta na 1353,41 bodu. Více ztratil naposledy v březnu 2020. V během letošního února sice index dosáhl svých dlouholetých maxim, ale poté následovaly série oslabení, řekl ČTK analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Od začátku roku index odepsal 5,09 procenta. -
České akcie ztratily letos přes osm procent, méně než většina akciových indexů
České akcie ztratily podle indexu PX od začátku letošního roku k dnešnímu dni přes osm procent hodnoty, což je výrazně méně než většina hlavních akciových indexů. V nynější době panických výprodejů téměř všech aktiv je však extrémně těžké předpovídat další vývoj, shodli se analytici oslovení dnes ČTK. Index PX dnes uzavíral těsně pod úrovní 1300 bodů, když v prvním obchodním dni letošního roku skončil na úrovni 1416 bodů. -
České akcie ztratily v době pandemie od března desetinu hodnoty
České akcie v době pandemie od počátku března do dneška ztratily podle indexu PX deset procent hodnoty. ČTK to řekl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Hluboké propady na zahraničních burzách se zastavily 23. března, kdy americká centrální banka Fed oznámila masivní finanční injekce na podporu ekonomiky. -
České deníky předpokládají Grexit
Po nedělním referendu, ve kterém řečtí voliči odmítli podmínky věřitelů zadlužené země, by mělo Řecko... -
České ekonomika loni vzrostla o 2,4 procenta, zhoršil odhad ČSÚ
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese. -
České spořitelně vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk o 40 % na 15 miliard Kč
České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách. -
Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti. -
Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. -
Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. -
Česko prý vítá měnové uvolňování ECB
Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní... -
Česko se muselo vypořádat s dopady finančních krizí či záplav
Výběr krizí a katastrof, které v posledních 30 letech dopadly na českou ekonomiku. -
Českou burzu Bitcash napadli hackeři
Tuzemskou burzu s virtuální měnou bitcoin napadli v pondělí hackeři. Prolomili zabezpečení serveru Bitcash.cz a vykradli bitcoinové peněženky. Provozovatelé webu kvůli tomu podali trestní oznámení. Bitcash to uvedl to na svých stránkách. -
Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů. -
Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur. -
Český akciový index PX letos klesl o osm procent na 1027 bodů
České akcie letos klesly podle indexu PX o 7,9 procenta, index skončil rok na 1027,1 bodu. Vyplývá to z výsledků pražské burzy. Nejziskovější byly akcie likérky Stock Spirits, které přidaly přes 30 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie bank, Erste Group přišla o 23 procent . Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent, předloni propadly podle PX o devět procent. Letošní rok ovlivnila epidemie koronaviru. -
Český Eurowag chce na burze v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur
Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Firma tak v dnešní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.