Seznam článků kategorie / Zprávy z trhu

Hliník, průmyslový kov, který je široce využíván ve všech oblastech výroby od produkce plechovek na nápoje, až po automobilové karoserie, se letos řadí mezi nejziskovější komodity. 15 procentním nárůstem ceny překonal v prvních 4 měsících letošního roku výkon zinku, a to o 2,7 procenta a mědi o 3,7 procenta. Tento kov zatím dosáhl v letošním roce nejvyšší ceny na úrovni 1 980 amerických dolarů za tunu.

Bankéři americké centrální banky aktivně přemýšlejí a plánují způsob komunikace s investorskou veřejností ohledně postupu snižování své bilance. Fed drží rekordní množství státních dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBO), které nashromáždil v jednotlivých kolech kvantitativního uvolňování po finanční krizi.

Dvoukolové francouzské prezidentské volby zatím v průzkumech favorizují středového politika Emanuele Macrona. Avšak zkušenosti z loňska naznačují, že musíme počítat i s méně pravděpodobnou událostí, jakou je vítězství krajně pravicové předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové. Francouzské prezidentské volby představují letos největší politické riziko pro eurozónu a euro jako takové. Marine Le Penová by nejraději den po volbách uspořádala referendum o setrvání v Evropské unii a zařídila návrat Paříže k franku. Hlavně proto, aby devalvovala rostoucí dluhy sociálního státu, který politikové zatím nebyli schopni pořádně zreformovat. Když to nejde přes reformy, tak si vybrala Le Penová cestu devalvace dluhu.

Cena ropy se předchozí týden propadla pod hodnotu 50 dolarů za barel prvně od loňského prosince, když nárůst zásob surové ropy v USA paralyzoval snahy zemí OPEC a 11 dalších producentů ropy snížit celkovou nabídku suroviny na světovém trhu. Saúdská Arábie, největší producent ze zemí OPEC, se zavázala snížit denní objem těžby o téměř půl miliónu barelů denně. Jakožto hlavní a největší reprezentant skupiny OPEC šla vzorem a v lednu zredukovala denní objem těžby nad rámec dohody. Prosincový závazek členů OPEC vedl k zvýšení ceny ropy a její stabilizaci nad úrovní 50 USD za barel. Nicméně Spojené státy využily situace a dražší ropa vedla k obnově břidlicových vrtů. Ve výsledku stouply zásoby černého zlata v USA a ropa dostala ránu od medvědů. Nyní je otázka, zda bude OPEC trpělivě držet nižší limity těžby, když na nich parazitují USA.

Švýcarská centrální banka má i po ukončení fixace kurzu švýcarského franku proti euru (EUR/CHF) oči stále otevřené. Velmi pozorně monitoruje situaci v Evropě a upozorňuje na letošní politická rizika, která by mohla zlákat investory k nákupu švýcarského franku. Právě evropská dluhová krize přiměla investory k přesunu kapitálu z eur do franků. Přílišné posilování franku následně v září 2011 donutilo centrální banku zafixovat hodnoty kurzu franku proti euru na úrovni 1,20. Švýcarskou centrální banku (SNB) stály intervence hodně peněz a úsilí. Avšak když se Evropská centrální banka (ECB) na začátku roku 2015 rozhodla spustit program kvantitativního uvolňování (QE), Švýcarům bylo jasné, že masivní příliv eur na kapitálový trh neustojí a fixaci kurzu zrušili.

Finanční krize, kterou spustil pád investiční banky Lehman Brothers se rozšířila jako smrtelná nákaza do celého světa. Primárně postihla kapitálové trhy a jejich hlavní účastníky - banky, následně se přetavila do komplexních ekonomických systémů. Není divu, že finanční trhy po takovéto události změnily svůj charakter a už skoro nic není tak, jak bývalo. Bohatí soukromí investoři si v prostředí nulových až záporných úrokových sazeb zvykli držet hotovost a sedět na penězích. Po špatných zkušenostech z krize, kdy mnozí ztratili i kalhoty, se straní rizikových aktiv. Finanční nákaza způsobila ztrátu důvěry v bankovní systém. Hotovost držena jen tak na běžných účtech se stala pro mnohé komfortní, hlavně bezrizikovou investicí, na níž v čase deflace neprodělávali.

Lednový cenový vzestup měn rozvíjejících se trhů by se mohl v průběhu letošního roku rychle zastavit. Nástup Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta přinesl na finanční trhy hodně optimismu, který podpořil apetit po rizikových aktivech, mezi něž se řadí i měny rozvíjejících se zemí. Dokonce i mexickému pesu (MXN), které je vystavené výhrůžkám výstavby zdi na hranicích a zrušení obchodní dohody (NAFTA) s USA, se podařilo vymazat část předvolebních ztrát. Mexické peso oslabilo po prezidentských volbách proti americkému dolaru o 16 procent.

Je zahraniční obchod mezi Mexikem a Spojenými státy tak jednostranně nevýhodný pro USA, jak tvrdí Donald Trump? Profituje Mexiko z obchodní dohody uzavřené v roce 1994 více než Washington? Detailnější pohled na vzájemný zahraniční obchod obou sousedů nám ukáže, že obchodní vztahy nemusí být tak jednostranné, jak je americký prezident demonstruje.

Hlasující bankovní rada americké centrální banky (FOMC) se skládá z 12 členů.

Pojem černá labuť jako ekonomický termín použil prvně Nassim Taleb, který takto označil nepředvídatelné jevy a události s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti. Vzhledem k tomu, že černé labutě jsou těžce předvídatelné, jen zřídka jsou součástí tržních predikcí. Je proto málo pravděpodobné, že by se nám podařilo černou labuť příštího roku predikovat. Nicméně rádi bychom se věnovali dluhopisovému trhu, který by mohl projít v příštím roce většími změnami. Kromě toho nás mohou čekat další tržní novinky. Například 10. výročí finanční krize, oživení inflace a pravděpodobně se dočkáme i prvních fiskálních stimulů, když už centrální banky vyšpikovaly své bilance na maximum. Shrneme-li si rok 2016, tak mezi černé labutě můžeme zařadit brexit.

Výnosy japonských státních dluhopisů podle všeho našly své dno a v polovině listopadu se opět odvážily podívat do kladných čísel. Ačkoliv se nacházejí jenom kousek nad nulou (0,062 procenta), japonská centrální banka (BoJ - Bank of Japan) tím, že nechala výnosy poskočit výše, by mohla signalizovat, že plánuje snížit objem nakupovaných dluhopisů (program QE) a snížit intenzitu nákupu aktiv na finančním trhu.

Polský orgán dohledu nad finančním trhem (KNF) v květnu vydal pro obchodníky s cennými papíry 16 obecných zásad, jak se chovat na finančním trhu. Mezi těmito pravidly je i požadavek na zveřejňování ziskovosti klientů na mimoburzovním trhu (OTC) s rozdělením do skupin podle obchodovaných finančních nástrojů (forex – měnový trh, akcie, akciové indexy, komodity, dluhopisy a úrokové instrumenty). Jinak řečeno, brokerské společnosti působící v Polsku musí kvartálně zveřejňovat, kolik procent klientů je ziskových na jednotlivých typech finančních nástrojů a naopak kolik procent z nich je ve ztrátě. Polský dohled nad finančním trhem chce tímto způsobem zvýšit povědomí retailových obchodníků o rizicích spojených s investováním do instrumentů obchodovaných na finanční páku.

Čína patří mezi největší světové držitele amerických státních dluhopisů neboli amerického státního dluhu. Mnohdy se spekulovalo o tom, co se stane, když Peking začne prodávat americké státní dluhopisy. Kdo je koupí, a zda bude tržní poptávka dostatečně velká, aby pokryla čínskou nabídku amerických státních bondů.

Otočení kormidla na finančním trhu, přineslo Mariu Draghimu a evropskému programu kvantitativního uvolňování (QE) velkou úlevu. Prezident ECB Mario Draghi po zářijovém zasedání centrální banky uvedl na tiskové konferenci, že bankovní rada zatím nediskutovala o možnosti prodloužení programu kvantitativního uvolňování (QE), v rámci něhož kromě jiného nakupuje i státní dluhopisy členských zemí eurozóny. Tyto dluhopisy jsou nakupovány podle kapitálového klíče a také s důrazem na výnos, který nemůže být nižší, než je depozitní úroková sazba (-0,4 procenta), za níž si ukládají komerční banky volné finanční prostředky přes noc u ECB. Vzhledem k tomu, že výnosy státních dluhopisů se kontinuálně propadávaly hlouběji pod nulu, výběr aktiv se centrální bance zmenšoval před očima.

Glenn Stevens v úterý naposledy předsedal zasedání australské centrální banky (RBA). 18. září ho v jeho křesle vystřídá náměstek Philip Lowe. Zpráva, která provázela poslední Stevensovo zasedání, na němž padlo rozhodnutí centrální banky ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 1,50 procenta, byla obsahem se 375 slovy nejkratší od května 2015.

Rok poté, co byla těžba uhlí odepsaná k „zániku“, přichází na trh fosilních pasiv nákupní horečka. Cena uhlí vzrostla od března o neuvěřitelných 70 procent a uhlí se stalo jednou z nejžhavějších komodit tohoto léta. Zatímco ceně uhlí se podařilo vybudovat si pevné místečko nad úrovní 50 dolarů, ropa si tak dobře nevede. V čem tkví tajemství úspěchu uhlí?

I přes marnou snahu centrálních bank o podporu hospodářského růstu to vypadá, že světová ekonomika uvízla na mělčině zvané nízká inflace. Navzdory snižování úrokových sazeb až do mínusových hodnot a rozsáhlým investicím v podobě programů kvantitativních uvolňování aplikovaných několika světovými centrálními bankami, vlak řízený deflací jen tak z vyjetých kolejí neuhne.

Přinášíme vám 4 pohádky o akciovém trhu očima profesora a ekonoma Roberta J. Shillera nositele Nobelovy ceny za ekonomii.

Jednou z podmínek nákupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) v rámci programu kvantitativního uvolňování (QE) je minimální výše výnosů těchto aktiv.

Uvolněná měnová politika, k níž přistoupily centrální banky, aby povzbudily inflaci a dosáhly svého jediného cíle v podobě pozvolně rostoucí cenové hladiny (2procentní inflace), začíná přinášet více škody než užitku.

Zaujal nás průzkum, který provedla společnost Reuters mezi předními světovými bankami, o němž bychom se s vámi rádi podělili. Reuters se dotazoval záměrně mimo britských devíti předních bank na potenciální dopad Brexitu (Británie vystoupí z Evropské unie) na britskou ekonomiku a britskou měnu. Analytici všech bank se jednomyslně shodli, že odtržení Velké Británie od Evropské unie bude mít na ostrovní hospodářství stejně jako domácí měnu „sterling“ negativní dopad.

Světové úrokové sazby se pravděpodobně před svým zvýšením podívají níže, což jde ruku v ruce se zvyšující se hrozbou jménem deflace (pokles cenové hladiny) a volatilitou na finančních trzích. Vytváří se tak živná půda pro pochybnosti o schopnosti centrálních bank naplnit své cíle a politiků své předvolební sliby.

Japonský jen byl v roce 2015 jednou z nejvýkonnějších měn ze zemí G10. Proti americkému dolaru si udržel téměř čistý štít (klesl jen o 0,53 procenta). Proti euru a komoditním měnám si dokonce připsal až 10 procent zisku.

16. prosinec 2015 se zapíše do ekonomické historie jako den, kdy americká centrální banka (Fed) ukončila po 9 letech politiku ultra nízkých úrokových sazeb, se kterou bojovala proti recesi způsobenou finanční krizí, a posunula základní úrokovou sazbu z rozmezí 0 - 0,25 procenta do zóny 0,25 – 0,50 procenta.

„Santa rally“ je pojem, který Wall Street používá v souvislosti s Vánocemi a blížícím se koncem kalendářního roku, kdy mají akciové trhy tendenci posilovat.

Máme před sebou náročný obchodní týden, který bude v režii mnoha důležitých fundamentálních událostí. Na některé z nich dokonce trpělivě čekáme celý tento rok.

Spekulace na růst úrokových sazeb v USA eskalují. Začalo to říjnovým zasedáním americké centrální banky (Fed), která se nečekaně vyjádřila, že na svém příštím zasedání (18. prosinec) plánuje diskutovat o možnosti prvního zvýšení základní úrokové sazby po finanční krizi. Situace se vyostřila předchozí týden, když Janet Yellenová, šéfka Fedu, ve svém projevu před finančním výborem uvedla, že prosincové zvýšení sazeb je reálnou možností. Vrcholem výroků a náznaků americké centrální banky byla páteční data z amerického trhu práce, která potvrdila dobrou kondici americké ekonomiky.

Cena stříbra podobně jako cena zlata, ale i ostatních vzácných kovů platiny a paladia čelí prodejnímu tlaku, který zesílil koncem loňského roku. Situaci na poli komodit nejlépe vystihuje souhrnný index komodit, tzv. Thomson Reuters CRB index, který se propadl pod klíčovou dlouhodobou hodnotu podpory 200 bodů (minima z roku 2009 a 2003). Výsledkem prolomení této silné podpůrné úrovně jsou očekávání pokračování cenového poklesu komodit.

Cena ropy WTI se za posledních 12 měsíců propadla z hodnoty 107 dolarů za barel na úroveň 40 dolarů a nyní se obchoduje na 6 a půl letých minimech. Navíc série negativních zpráv přicházejících z čínské ekonomiky, největšího světového spotřebitele komodit, situaci stále zhoršuje.

Někteří obhájci růstu ceny ropy tvrdili, že nižší cena této komodity oživí poptávku po černém zlatě, které je vstupní surovinou v mnoha výrobních procesech. Zlevní se přeprava zboží a motoristé se v létě vydají na dlouhé výlety. Nicméně škrt přes rozpočet přinesla Čína, největší světový odběratel komodit. Výpadek poptávky čínské ekonomiky, způsoben slabším ekonomickým růstem nejsou schopny nahradit vyspělé ekonomiky, ani takzvané rozvíjející se ekonomiky. Komoditní index proto za poslední rok oslabil přes 36 procent. Navíc aktuální akciový výprodej podkopává důvěryhodnost čínské ekonomiky, což se může brzy projevit v indikátorech spotřebitelské a podnikatelské důvěry a následně pak v číslech maloobchodních prodejů a průmyslové výroby.