ČNB koruně novou krev do žil nevlila. Pozornost míří k Fedu

Čtěte více

• ČNB jede dál podle plánu
  Listopadové zasedání bankovní rady nepřineslo žádné dramatické změny. Bylo to letos již čtvrté a zároveň poslední jednání nad prognózou, nicméně už naplňování té předchozí dávalo tušit, že žádná revoluce tentokrát nepřijde. Nová prognóza se tedy jen kosmeticky liší od té předchozí a ČNB tak mohla znovu potvrdit svůj tvrdý i měkký závazek. Tedy exit „ne dříve než ve druhém čtvrtletí 2017“ a současně „pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017“. ČNB i nadále předpokládá, že „k udržitelnému plnění cíle, který je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde v polovině příštího roku“.
• ČNB - jednomyslně pro stabilitu úrokových sazeb
  Česká národní banka se jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. I když bankovní rada vnímá některá inflační rizika oproti předešlému zasedání méně intenzivně, Aleš Michl zjevně zůstává opatrný a není komfortní s perzistentní jádrovou inflací.
• ČNB je o krok blíže březnovému zvýšení úrokových sazeb
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 1,0 %, což znamená zrychlení o čtyři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,9 %. Výsledek je tak pozitivním překvapením, ačkoli se jedná pouze o předběžný odhad, který může být v následujících měsících revidován. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Podle informací statistického úřadu byla hlavním impulsem zahraniční poptávka a investice. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Také lednová inflace překvapivě zrychlila na 2,5 %, a jádrová inflace je nejvyšší od roku 2007. Obě zprávy z minulého týdne tak jsou jasným signálem ve prospěch zvyšování úrokových sazeb ČNB. Obě statistiky byly vysoko nad prognózou centrální banky i celého trhu.
• ČNB je otevřena záporným úrokovým sazbám. Trump hrozí Číně za koronavirus
  Agentura Reuters v pondělí informovala, že ECB minulý týden nakoupila dluhopisy za rekordních 44 miliard eur. Celkově Evropská centrální banka plánuje nakoupit v letošním roce dluhopisy za 1,1 bilionu eur.
• ČNB je připravena dále snižovat úrokové sazby
  Záznam z mimořádného jednání bankovní rady ČNB poodhalil odhodlanost k dalšímu snižování úrokových sazeb. Toto jednání se uskutečnilo minulé pondělí a jeho jediným tématem byla reakce centrální banky na aktuální situaci šířícího se koronaviru a s tím spojené dopady do vývoje české ekonomiky. Ačkoliv bankovní rada rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 50bb, na stole bylo i snížení o 75bb. To navrhovali hned dva její členové, jmenovitě guvernér J. Rusnok a člen bankovní rady A. Michl. Zbytek osazenstva sice souhlasil s potřebou výraznějšího uvolnění měnových podmínek nad rámec standardních 25bb, snížení o 75bb by však podle některých (T. Holub a V. Benda) mohlo vyslat zbytečně panický signál, a ještě více vystrašit již tak zkoušené finanční trhy. K obezřetnosti vedlo některé členy (M. Mora a V. Benda) také to, že bankovní rada v době mimořádného zasedání nedisponovala úplnými analytickými podklady, které by zhodnotily současnou situaci. Ty budou k dispozici až na řádném zasedání. Výsledné snížení úrokových sazeb o 50bb je tak podle bankovní rady bezpečnější reakcí na očekávané hospodářské potíže s tím, že pokud by se výhled české ekonomiky dále zhoršoval, přistoupila by ČNB k dalšímu snížení úrokových sazeb na příštím řádném zasedání tento čtvrtek.
• ČNB je připravena znovu zvýšit sazby, pokud porostou inflační rizika ⚠️
  Guvernér České národní banky Aleš Michl naznačil, že centrální banka je připravena znovu zvýšit úrokové sazby, pokud by globální nebo domácí rizika začala zvyšovat tlak na jádrovou inflaci. ČNB tak dává jasně najevo, že boj s inflací pro ni zůstává prioritou i v situaci, kdy by přísnější měnová politika mohla brzdit ekonomický růst.
• ČNB ještě jednou zvýší úrokové sazby
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB lze poslední květnové zvýšení interpretovat jako „jemné ladění nastavení měnové politiky.“ Většina členů rady se shoduje, že další pohyb úrokových sazeb může být oběma směry. Ačkoli inflační tlaky jsou podle bankovní rady na vrcholu i nadále zůstávají silné. Kladná mezera výstupu ekonomiky se postupně uzavírá, ale proinflační tlaky přetrvávají. Oproti oficiálnímu výstupu z jednání, bankovní rada v záznamu zdůrazňuje rizika uvolněnější fiskální politiky v příštím roce. Zároveň někteří členové zmínili obavy ze současného extrémního sucha v Evropě, což by mohlo vést k vyšším cenám potravin. Zdrojem vnějších nejistot zůstává riziko dopadu obchodních válek na českou ekonomiku a zpomalení globální ekonomiky. Podle bankovní rady však plnění inflačního cíle není oproti předchozí prognóze tolik závislé na výrazném posílení koruny.
• ČNB je výrazně pesimističtější než trh. V pomalejší vakcinaci vidí pětkrát větší problém
  Česká národní banka ladí poměrně ponurou notu ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy předpokládá růst pouze 1,2 procenta. Přitom ještě její prognóza zveřejněná začátkem února počítala s růstem 2,2 procenta.
• ČNB: Konec jistých časů
  Ačkoliv to tak podle tržní reakce na koruně nevypadalo (poprvé od léta 2016 oslabila přes 27,10), druhé letošní zasedání ČNB nebylo překvapivé. ČNB žádnou změnu politiky neprovedla, s intervencemi pokračuje dál a sazby jsou dále na nule. Část trhu pouze zřejmě nerozuměla, co to „tvrdý závazek“ je, nebo ČNB nevěřila. Anebo to prostě zkusila.
• ČNB: Konsolidační balíček v příštím roce připraví českou ekonomiku o zhruba 70 miliard korun
  Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.
• ČNB korunu dál oslabovat nebude
  První měsíc letošního roku byl na tuzemském devizovém trhu ve znamení nečekaného veletoče. Koruna vůči euru nejprve dramaticky oslabovala...
• ČNB květnová zadluženost českých domácností
  „Růst zadlužení postupuje vcelku stabilním tempem. V souvislosti s poklesem sazeb a oživením realitního trhu však v posledních měsících zesiluje růst hlavně na hypotékách a úvěrech na bydlení. Na spotřebitelských úvěrech vzrostlo zadlužení o 0,9 %, tedy podobně jako v loňském květnu, kdy byl růst 1 %. Přes léto čekáme nižší tempo, přeci jen i z hlediska poptávky po úvěrech se jedná o takzvaně okurkovou sezónu.“
• ČNB lednová zadluženost českých domácností
  „Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 %, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 %. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 %. Poptávka po spotřebitelských úvěrech tak zůstává poměrně silná, i u našich klientů jsme pozorovali meziroční nárůst v počtu žádostí.“
• čnBlog: ČNB na čele pelotonu aneb dva roky od ukončení kurzového závazku
  Dne 6. dubna uplynou dva roky od ukončení kurzového závazku ČNB. V dubnu 2017 si možná málokdo dovedl představit, že se po dvou letech skutečně dostaneme na dvě třetiny cesty k neutrálním sazbám, připomíná čnBlog Luboše Komárka z měnové sekce. čnBlog přebíráme se souhlasem ČNB v plném nezměněném rozsahu.
• ČNBlog: Je vývoj kurzu koruny odrazem neúčinnosti měnové politiky?
  Od ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 jsou úrokové sazby opět hlavním nástrojem měnové politiky ČNB. Ta od té doby zvýšila sazby již sedmkrát. Koruna začala po exitu posilovat, jak bylo všeobecně očekáváno, a tím kurz přispěl k potřebnému zpřísňování měnových podmínek. V únoru 2018 se ale trend vývoje kurzu změnil. Je poslední vývoj kurzu koruny odrazem neúčinnosti měnové politiky, je tedy – slovy učenými – narušena její transmise?
• ČNB loni nechala vyrazit 31,2 milionu mincí, nejméně od vzniku ČR
  Česká národní banka (ČNB) nechala loni vyrazit 31,2 milionu nových oběžných mincí. Je to nejnižší počet od vzniku Česka, dosud nejméně jich centrální banka nechala vyrobit v roce 2011, kdy jich bylo 37,6 milionu. Proti roku 2022, kdy vzniklo 63,1 milionu nových mincí, ubylo především nových korun a dvoukorun, ČNB jich nechala vyrazit nejméně od roku 2005. Vyplývá to z údajů zveřejněných na internetových stránkách centrální banky.
• ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvíce ve vyspělém světě i nejvíce ve své historii od roku 1993. Pomohla tím pražské burze k nejlepšímu výkonu ve vyspělém světě
  Česká národní banka loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. K nejlepšímu výkonu v ekonomicky vyspělém světě tím pomohla pražské burze.
• ČNB má interně stanovený kurz, při kterém vstoupí na trh
  Bankovní rada ČNB včera snížila základní úrokovou sazbu o 3/4 procentního bodu na 1 %. Současně snížila i sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 % s platností od 1. dubna 2020. Bankovní rada si uvědomuje mimořádnost situace a v případě nutnosti bude měnové podmínky dále uvolňovat. Zároveň ČNB avizovala připravenost použít i dalších opatření k řešení případných likviditních problémů ve finančním sektoru, nevyloučila ani možnost reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji.
• ČNB má pod novým vedením smělý plán – chce nakoupit zhruba 100 tun zlata. Česko by tak opět začalo budovat svůj „zlatý poklad“ a mělo by nakonec suverénně nejvíce zlata ve své historii
  Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V dnešním rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
• ČNB má v boji proti inflaci nenápadného, ale velmi silného protivníka. Enormní úspory Čechů
  Nejprudší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997 je ze strany České národní banky na místě. Stimulovat dál levnými penězi ekonomiku, která je kvůli nedostatku pracovních sil a rozsáhlým výpadkům v dodávkách surovin a komponentů tak jako tak na hraně svých aktuálních možností, by byl čirý nesmysl. Pouze by se tak dál přiživovala inflace, aniž by to mělo výraznější dopad na zrychlení hospodářského růstu České republiky.