ČNB loni nechala vyrazit 31,2 milionu mincí, nejméně od vzniku ČR

Čtěte více

• ČNB ještě jednou zvýší úrokové sazby
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB lze poslední květnové zvýšení interpretovat jako „jemné ladění nastavení měnové politiky.“ Většina členů rady se shoduje, že další pohyb úrokových sazeb může být oběma směry. Ačkoli inflační tlaky jsou podle bankovní rady na vrcholu i nadále zůstávají silné. Kladná mezera výstupu ekonomiky se postupně uzavírá, ale proinflační tlaky přetrvávají. Oproti oficiálnímu výstupu z jednání, bankovní rada v záznamu zdůrazňuje rizika uvolněnější fiskální politiky v příštím roce. Zároveň někteří členové zmínili obavy ze současného extrémního sucha v Evropě, což by mohlo vést k vyšším cenám potravin. Zdrojem vnějších nejistot zůstává riziko dopadu obchodních válek na českou ekonomiku a zpomalení globální ekonomiky. Podle bankovní rady však plnění inflačního cíle není oproti předchozí prognóze tolik závislé na výrazném posílení koruny.
• ČNB je výrazně pesimističtější než trh. V pomalejší vakcinaci vidí pětkrát větší problém
  Česká národní banka ladí poměrně ponurou notu ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy předpokládá růst pouze 1,2 procenta. Přitom ještě její prognóza zveřejněná začátkem února počítala s růstem 2,2 procenta.
• ČNB: Konec jistých časů
  Ačkoliv to tak podle tržní reakce na koruně nevypadalo (poprvé od léta 2016 oslabila přes 27,10), druhé letošní zasedání ČNB nebylo překvapivé. ČNB žádnou změnu politiky neprovedla, s intervencemi pokračuje dál a sazby jsou dále na nule. Část trhu pouze zřejmě nerozuměla, co to „tvrdý závazek“ je, nebo ČNB nevěřila. Anebo to prostě zkusila.
• ČNB: Konsolidační balíček v příštím roce připraví českou ekonomiku o zhruba 70 miliard korun
  Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.
• ČNB koruně novou krev do žil nevlila. Pozornost míří k Fedu
  Dnešní zasedání České národní banky nepřineslo zásadní překvapení. Úrokové sazby vzrostly, rizika jsou hodnocena jako vyrovnaná, koruna je poblíž prognózy. Nové zvýšení sazeb ještě tento rok banka nevylučuje, ale ani neslibuje. Podle guvernér Rusnoka není příliš podstatné, zda bude termínem konec letošního, či až začátek příštího roku. S tím lze určitě souhlasit, trh si ale dneškem potvrdil, že více razance s utahováním politiky už z ČNB nepřijde. Koruna tak zareagovala menším oslabením na 25,66 za euro.
• ČNB korunu dál oslabovat nebude
  První měsíc letošního roku byl na tuzemském devizovém trhu ve znamení nečekaného veletoče. Koruna vůči euru nejprve dramaticky oslabovala...
• ČNB květnová zadluženost českých domácností
  „Růst zadlužení postupuje vcelku stabilním tempem. V souvislosti s poklesem sazeb a oživením realitního trhu však v posledních měsících zesiluje růst hlavně na hypotékách a úvěrech na bydlení. Na spotřebitelských úvěrech vzrostlo zadlužení o 0,9 %, tedy podobně jako v loňském květnu, kdy byl růst 1 %. Přes léto čekáme nižší tempo, přeci jen i z hlediska poptávky po úvěrech se jedná o takzvaně okurkovou sezónu.“
• ČNB lednová zadluženost českých domácností
  „Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 %, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 %. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 %. Poptávka po spotřebitelských úvěrech tak zůstává poměrně silná, i u našich klientů jsme pozorovali meziroční nárůst v počtu žádostí.“
• čnBlog: ČNB na čele pelotonu aneb dva roky od ukončení kurzového závazku
  Dne 6. dubna uplynou dva roky od ukončení kurzového závazku ČNB. V dubnu 2017 si možná málokdo dovedl představit, že se po dvou letech skutečně dostaneme na dvě třetiny cesty k neutrálním sazbám, připomíná čnBlog Luboše Komárka z měnové sekce. čnBlog přebíráme se souhlasem ČNB v plném nezměněném rozsahu.
• ČNBlog: Je vývoj kurzu koruny odrazem neúčinnosti měnové politiky?
  Od ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 jsou úrokové sazby opět hlavním nástrojem měnové politiky ČNB. Ta od té doby zvýšila sazby již sedmkrát. Koruna začala po exitu posilovat, jak bylo všeobecně očekáváno, a tím kurz přispěl k potřebnému zpřísňování měnových podmínek. V únoru 2018 se ale trend vývoje kurzu změnil. Je poslední vývoj kurzu koruny odrazem neúčinnosti měnové politiky, je tedy – slovy učenými – narušena její transmise?
• ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvíce ve vyspělém světě i nejvíce ve své historii od roku 1993. Pomohla tím pražské burze k nejlepšímu výkonu ve vyspělém světě
  Česká národní banka loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. K nejlepšímu výkonu v ekonomicky vyspělém světě tím pomohla pražské burze.
• ČNB má interně stanovený kurz, při kterém vstoupí na trh
  Bankovní rada ČNB včera snížila základní úrokovou sazbu o 3/4 procentního bodu na 1 %. Současně snížila i sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 % s platností od 1. dubna 2020. Bankovní rada si uvědomuje mimořádnost situace a v případě nutnosti bude měnové podmínky dále uvolňovat. Zároveň ČNB avizovala připravenost použít i dalších opatření k řešení případných likviditních problémů ve finančním sektoru, nevyloučila ani možnost reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji.
• ČNB má pod novým vedením smělý plán – chce nakoupit zhruba 100 tun zlata. Česko by tak opět začalo budovat svůj „zlatý poklad“ a mělo by nakonec suverénně nejvíce zlata ve své historii
  Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V dnešním rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
• ČNB má v boji proti inflaci nenápadného, ale velmi silného protivníka. Enormní úspory Čechů
  Nejprudší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997 je ze strany České národní banky na místě. Stimulovat dál levnými penězi ekonomiku, která je kvůli nedostatku pracovních sil a rozsáhlým výpadkům v dodávkách surovin a komponentů tak jako tak na hraně svých aktuálních možností, by byl čirý nesmysl. Pouze by se tak dál přiživovala inflace, aniž by to mělo výraznější dopad na zrychlení hospodářského růstu České republiky.
• ČNB mění výhled – ale zvýšení v dohledné době nevylučuje
  Bankovní rada ČNB dnes dle očekávání rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dva členové bankovní rady hlasovali pro její zvýšení.
• ČNB mimořádně snižuje sazby, míč je teď na straně fiskální politiky
  Česká národní banka dnes překvapila snížením svých úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba tak bude od zítra na úrovni 1,75 %. Mimořádné snížení sazeb je součástí balíčku opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, který mimo jiné zahrnuje snadnější přístup tuzemských bank k likviditě. Sám guvernér však uvedl, že toto opatření je prozatím jen preventivní. Připustil také možnost intervencí na devizovém trhu. Se současnou úrovní koruny je však komfortní. Podle slov guvernéra by centrální banka tak reagovala na „nadměrné pohyby“ kurzu koruny.
• ČNB mimořádně snižuje základní sazbu o 0,50 pb
  Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném zasedání rozhodla o snížení základní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %. Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně a jedná se o přímou reakci na probíhající epidemii koronaviru a opatření s ní spojená. Bankovní rada signalizuje i připravenost přikročit k dalším opatřením na základě vývoje situace. Zároveň dala banka najevo, že se nebude zdráhat zasáhnout proti nadměrným výkyvům kurzu české měny, což si lze vykládat jako deklarovanou připravenost použít devizové rezervy proti spekulativním útokům proti koruně. ČNB konstatuje, že je z jejího pohledu český finanční a bankovní systém na turbulentní vývoj posledních dní připraven. Nezávazně se také vyslovila pro možnost odkladu splátek klientů komerčních bank, kteří se kvůli epidemii mohou dostat do finančních potíží. Centrální banka také vzala zpět své předchozí rozhodnutí o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy na 2 % od 1. července, a sazba tak zůstane na úrovni 1,75 %.
• ČNB: Možnosti bank odkládat splátky úvěrů jsou dostatečné
  Česká národní banka považuje současné možnosti bank odkládat splátky úvěrů v souvislosti s koronavirovou krizí za dostatečné. ČNB tím dnes reagovala na výzvu Asociací exportérů a Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), aby rozvolnila pravidla při odkladu splátek úvěrů, na která údajně narážejí komerční banky.
• ČNB na holubičí vlně
  Bankovní rada ČNB v uplynulém týdnu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí je plně v souladu s dlouhodobě holubičí rétorikou centrální banky. Míra inflace a HDP se pohybuje pod prognózou ČNB a plánované utahování měnových podmínek v ekonomice skrze posilování koruny probíhá podle plánu. Podle guvernéra J. Rusnoka už zůstane spotřebitelská inflace nad dvouprocentním cílem po zbytek tohoto roku. Kvůli slabému výsledku v únoru byla rizika inflace vyhodnocena jako lehce protiinflační. Důležitým dodatkem bylo, že s prognózou je konzistentní nárůst úrokových sazeb až ke konci roku, nebo v roce příštím. To ale neznamená, že bankovní rada nemá v záloze dřívější navyšování sazeb. Páteční zveřejnění záznamu z jednání bankovní rady by nám mohlo poodhalit, jak moc svou holubičí politiku centrální bankéři myslí vážně.
• ČNB na posledním jednání diskutovala především inflaci
  Podle dnes zveřejněného zápisu z posledního zasedání ČNB členové bankovní rady diskutovali především inflaci. Podle většiny tuzemských centrálních bankéřů je sice vliv externích faktorů, které centrální banka nedokáže ovlivnit, významný, na růst spotřebitelských cen však podle nich působí i domácí tlaky. Ty jsou podle nich spojeny zejména s přehřátým trhem práce a můžou vyústit v to, že vyšší inflace přetrvá po delší dobu. Argumentem pro vyšší sazby je také nárůst inflačních očekávání, která se aktuálně pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.