Rozbřesk: Koruna na vzestupné dráze, proč?

Čtěte více

• Rozbřesk: Koruna den před ČNB jako na trní, dolů ji táhnou slabá evropská čísla
  Koruna se den před zasedáním ČNB drží stále v silné defenzivě a tlačí se nad 25,90 EUR/CZK. Jedním z důvodů je bezesporu i slabý výsledek HDP v eurozóně za třetí kvartál - nejpomalejší za poslední více než čtyři roky. Do určité míry za něj sice může dočasné zaseknutí se automobilek, které se musely přizpůsobit novým emisním normám. I když čtvrtý kvartál přinese zrychlení, je zjevné, že se eurozóna bude muset připravit na slabší tempa růstu pod 2 %.
• Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?
  Supersilný růst Česka posunul korunu do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Sílu na zdolání psychologické hranice však č...
• Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?
  Supersilný růst Česka posunul korunu do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Sílu na zdolání psychologické hranice však česká koruna zatím nemá a bude ji pravděpodobně těžko sbírat i v průběhu tohoto týdne.
• Rozbřesk: Koruna míří k 26,00 EURCZK, Yellenová za tlačením peněz do ekonomiky
  Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.
• Rozbřesk: Koruna na houpačce, brent končí rok poblíž dvouapůlletých maxim
  Necelé dva dny zbývají do završení roku, který byl pro českou ekonomiku jedním z nejúspěšnějších. Na výčet všech pozitiv, které rok 2017 přinesl, zde nicméně není místo – navíc si jej lze v podstatě přečíst v téměř každých dnešních novinách, a tak se podívejme jen na některé z nich. Tím hlavním je asi akcelerace české ekonomiky, za níž stojí především tažení průmyslových firem na evropských trzích. Dokonce až tak úspěšné, že vyluxovalo tuzemský trh práce a stlačilo nezaměstnanost na historická minima. ČR se tak stala i zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU a současně i s nejvyšší nabídkou volných pracovních míst.
• Rozbřesk: Koruna na novém maximu od intervencí. Volby důvodem nejsou
  Koruna víceméně ignorovala české prezidentské volby a pozornost se pomalu ale jistě stáčí k zasedání ČNB v tomto týdnu ve čtvrtek. I proto koruna začala na začátku týdne posilovat a hned zpočátku označkovala nová “post-intervenční” maxima. Věříme, že svižný růst ekonomiky a rostoucí domácí inflační tlaky přimějou centrální banku znovu k akci, a ta tak zvýší základní sazbu o dalších 25 bps na 0.75 %.
• Rozbřesk: Koruna napětí kolem prezidentské volby ignoruje
  Zatímco Česko žije volbou prezidenta, finanční trhy nechává domácí politický veletoč v klidu. Víc než výsledek voleb vyhlíží česká koruna zasedání ČNB, na kterém dojde pravděpodobně k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. I proto se nadále pohybuje na dostřel od post-intervenčních maxim a nijak ji nevyvádějí z míry ani prudké globální zisky eura, které včera vůči dolaru zdolalo nejsilnější úrovně za poslední tři roky.
• Rozbřesk: Koruna na vedlejší koleji
  Půl hodiny navíc na únorovém zasedání potřebovali centrální bankéři k potvrzení stávajících úrokových sazeb. Podle očekávání se sice hlasy pro vyšší sazby našly i tentokrát, nicméně zůstaly ve výrazné menšině. ČNB s ohledem na rizika a nejistoty dala přednost stabilitě, avšak možnost zvýšení sazeb v letošním roce samozřejmě vůbec nevyloučila. Rozhodnutí bankovní rady podpořila i nová prognóza, která předpokládá nejenom téměř neměnné sazby na horizontu 1,5 roku, ale opět i výrazné posílení koruny.
• Rozbřesk: Koruna navzdory jestřábí ČNB dál slábne
  Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen. Celkový PMI podle očekávání mírně poklesl v důsledku nepříznivé situace v evropském průmyslu. Nejde však jen o problém pomalejšího růstu odvětví, jak by napovídal celkový index, ale také o slabší příliv nových zakázek, rostoucí zásoby nedokončených výrobků, a především o prudce rostoucí ceny vstupů, které se odrážejí i v rekordních cenách finální produkce.
• Rozbřesk: Koruna navzdory překoupenosti posiluje, Fedu se stále nelíbí nízká inflace
  Česká koruna pokračuje ve spanilé jízdě a včera se držela pod klíčovou hodnotou 27,50? Proč přes vysokou překoupenost rozšiřuje své zisky a co čekat dál?
• Rozbřesk: Koruna neposiluje vůči všem stejně - kdo se musí vyrovnávat s nejvýraznějšími zisky?
  Evropská centrální banka má z konce měnové expanze strach. Podle zápisu z posledního zasedání se bojí, že nastartuje tak výrazné zisky eura, které ve finále udrží inflaci hluboko pod cílem. A obavy nejsou úplně bezdůvodné. Od začátku roku euro zpevnilo (vůči dolaru) o necelých 14 % - částečně díky dobrým výkonům ekonomiky, ale do velké míry kvůli tomu, že ECB “pouze? začala připouštět ukončení QE. Debaty nad koncem měnové expanze začnou ve Frankfurtu pravděpodobně již na zářijovém zasedání. Mario Draghi a jeho družina ale budou pravděpodobně velice opatrní a finální verdikt ohledně strategie ústupu se trhy nedozví dříve než v říjnu.
• Rozbřesk: Koruna opět ztrácí půdu pod nohama
  Evropské trhy nezažívají v posledních týdnech zrovna nejlepší chvíle, když se investoři museli nejprve vyrovnávat s potenciálními důsledky hrozící celní války, následované rostoucím napětím mezi USA a Íránem a v neposlední řadě i novým děním na politické scéně v Itálii. Původně nepříliš pravděpodobná varianta vládní koalice, která stále více získává reálné obrysy, vyvolává na trzích vzrušení nebo spíše obavy. Druhá nejzadluženější země eurozóny chce totiž především fiskálně expandovat. V situaci, kdy její dluh přesahuje hranici 130 % HDP, to není asi nejlepší nápad, zvlášť když si její dluhopisový trh zvykl na to, že část dluhu pravidelně odkupuje ECB. Společná centrální banka má ve svém portfoliu italské dluhopisy za více než 341 mld. EUR a s 15% podílem se tak stala největším individuálním věřitelem této jižní země. S perspektivou konce politiky kvantitativního uvolňování je otázkou, kdo by velkorysou fiskální expanzi financoval a především za kolik. A vlastně tento drobný dovětek se může brzy ukázat jako katalyzátor návratu do tvrdé ekonomické reality, podobně jako tomu bylo i jinde na jihu, a celá situace se poté bude moci zklidnit.
• Rozbřesk: Koruna pod tlakem ”holubičí rotace” v ČNB a globálních výprodejů akcií
  Česká koruna nemá v posledních dnech zrovna na “růžích ustláno”. Nejistota je spojená s holubičí rotací v bankovní radě na jedné straně a masivními výprodeji na globálních akciových trzích na straně druhé. To vše dostalo českou korunu v posledních dnech zpět nad 25,00 EURCZK. Co čekat dál?
• Rozbřesk: Koruna pod tlakem. Hrozí jí od ČNB další nebezpečí?
  Česká koruna se po slabší páteční inflaci dostala pod tlak a pokouší se atakovat 25,50 EURCZK. Ztráty nejsou zatím nijak výrazné, ale česká měna se i tak obchoduje na nejslabších úrovních od začátku ledna. A tentokrát nejsou na vině výprodeje na globálních trzích ani rostoucí strach z utahování měnové politiky v USA, tak jako v polovině února - to koruna reagovala negativně na nárůst indexu strachu VIX (implikovaná volatilita na S&P 500). Korunový výprodej je dnes čistě domácí výroby a má původ v nízké inflaci. Ta zaostala o celé 4 desetiny procentního bodu za poslední prognózou ČNB. I když za to mohou do značné míry levnější potraviny, nedá se nad tím jednoduše mávnout rukou. Na vině byly nakonec skoro všechny složky spotřebitelského koše, včetně jádrové inflace - ta setrvává na 1,7 %, což jsou nejnižší úrovně za poslední dva roky.
• Rozbřesk: Koruna pod tlakem vysokých amerických úroků…
  Koruna se znovu dostává pod tlak. Ne že by se doma dělo něco velmi překvapivého. Klíč k výprodejům je třeba opět hledat za našimi hranicemi. Americké výnosy míří dál a dál vzhůru a celé skupině rozvíjejících se trhů včetně české koruny se proto nedaří. Nejvíce to samozřejmě dopadá na nejrizikovější lokality včetně Argentiny.
• Rozbřesk: Koruna po ECB v lehké defenzivě
  ECB včera oznámila revoluční krok. Pokud všechno půjde tak, jak předpokládá, projekt QE (dolévání likvidity na trh) skončí na konci roku 2018. Od konce srpna do prosince bude postupně omezován z dnešních 30 na 15 miliard eur za měsíc a pak jednoduše skončí.
• Rozbřesk: Koruna po zasedání ČNB pod tlakem, malá ochutnávka post-intervenční volatility
  Včerejší den byl malou ochutnávkou toho, jak nepředvídatelné může být chování koruny bezprostředně po vypnutí intervencí. Koruna se po zasedání centrální banky a vypršení pevného závazku intervenovat odlepila od intervenční hladiny a oslabila v jednu chvíli až nad 27,20 EUR/CZK. Proč? Při pohledu na příliv peněz do korun v posledních třech měsících se zdá být jasné, že koruna je v tuto chvíli silně překoupená - kumulativní sázky na zisky koruny podle našich odhadů dosahují 50 až 60 miliard eur, což je násobně více než roční přebytek běžného účtu (2 miliardy eur).
• Rozbřesk: Koruna po zvýšení sazeb ČNB posiluje pod 25,40 EUR/CZK
  Česká národní banka přistoupila k prvnímu růstu úrokových sazeb o 25 bps a jednoznačně trhům naznačila, že se jedná pouze o “první krok” vedoucí k normalizaci úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Koruna po zvýšení sazeb oslabila, proč? Přinese prosinec další zvýšení sazeb?
  Česká národní banka zvýšila sazby, jak slíbila, a koruna v reakci oslabila ke 25,70 EUR/CZK. Jaký je důvod, a jsou ztráty trvalé?
• Rozbřesk: Koruna proráží další technické mety, Polsko jako první letos zvedá sazby
  Polská NBP nepřekvapila a jako první centrální banka v tomto roce zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu. Stalo se tak v souladu s tržním očekáváním, když základní sazba byla posunuta na úroveň 2,25 %. Úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám se tak dále posunul vzhůru, avšak z pohledu regionálního srovnání jsou oficiální úrokové sazby stále relativně nízké. Nejde jen o to, že hlavní úroková sazba polské centrální banky je aktuálně nižší než u obdobných institucí v ČR či Maďarsku, ale navíc pokud ji očistíme o aktuální inflaci, tak v reálném vyjádření se tento (negativní) rozdíl ještě dále prohlubuje. Připomeňme, že v pátek bude v Polsku zveřejněna inflace za prosinec, která velmi pravděpodobně ukáže na to, že spotřebitelské ceny rostly v meziročním srovnání okolo 8 %. To je poměrně dost na to, že inflační cíl NBP je 2,5 % a oficiální úroková sazba se nachází pod touto úrovní.