Komodity mají za sebou klidný týden, s výjimkou zemědělského sektoru

Měď a hliník rostly, zatímco nikl zasáhl pokles cen. Zlato se drží svého rozmezí a jeho cena se pohybuje kolem 1 300 dolarů za unci. Cena kávy typu arabica opět prudce stoupá.

Komoditám se v uplynulém týdnu vedlo smíšeně a hodnoty širšího komoditního indexu DJ-UBS tak nakonec zůstaly téměř beze změny. Dolar se pomalu dostává nahoru – zejména kvůli tomu, že se čeká zákrok Evropské centrální banky směrem k nižším oficiálním úrokovým sazbám. Ekonomika a také inflace mají totiž v eurozóně stále sestupnou tendenci. A příliš robustní není ani růst světové ekonomiky, který je i nadále hlavním motorem poptávky po komoditách. Vývoj situace u klíčových průmyslových a energetických komodit tak budí pochybnosti, zatímco zemědělský sektor nejspíše bude těžit podporu z obav o další vývoj počasí.

Energetický sektor podpořily starosti o dodávky z Ukrajiny a také vysoké stavy zásob v Cushingu. Průmyslovým kovům se dařilo smíšeně – na jedné straně jsme mohli vidět rostoucí ceny mědi a hliníku, na druhé pak propad cen niklu, neboť jeho nedávná rally začala ztrácet na síle. Naopak vzácné kovy šly nahoru, a to hlavně díky kovům z platinové skupiny. Téměř 16týdenní stávka horníků v Jihoafrické republice totiž stále nemá konce. Cena zlata se drží ve svém rozmezí, konkrétně kolem 1 300 dolarů za unci. Zájem investorů i důvěra nadále zůstává nízká, takže zlatu udávají směr spíše krátkodobí investoři. Naopak zemědělského sektoru bylo všude plno. Pšenici a kukuřici potrápila likvidace dlouhých pozic, ke které došlo po zveřejnění poslední zprávy amerického ministerstva. Ta nasvědčuje, že zásob by měl být dostatek. A protože se umoudřilo počasí, stihli američtí farmáři během jediného týdne zasít kukuřici na ploše o velikosti Dánska a Srí Lanky. Zatímco se sektoru obilovin příliš nedařilo, ceny cukru a kávy se prudce zvýšily . Podporu jim opět vrátil výhled brazilské sklizně a obavy o možné dopady klimatického fenoménu El Nin?.

Ceny kávy typu arabica jsou opět nahoře. Arabica má přitom letos za sebou už druhou vlnu korekcí, která přišla po utlumení dramatické únorové rally. To jen potvrzuje vzestupný trend cen kávy – stále totiž těží podporu z nižších zásob v Brazílii, způsobených lednovými drsnými suchy. Sklizeň kávy je nyní v plném proudu a už jen čekáme na zprávy o skutečném výnosu. Cena arabiky by však podle nás mohla zůstat v současném rozmezí 180 až 220 centů za libru. Zdaleka nejvíce posilující komoditou byl ovšem cukr. Jeho cenu by navíc měly nadále podporovat obavy o další dodávky a možné nepříznivé vlivy počasí v sezoně 2014/2015.

Naopak nejhůře prosperující komoditou se v uplynulém týdnu stala pšenice z chicagské burzy CBOT. Ta klesala celých sedm dnů v řadě kvůli zprávě americké vlády, která nastínila přebytek světových zásob této plodiny. A pšenici neprospíval ani silnější dolar, protože tak byla v nevýhodě oproti levnějším alternativám z jiných koutů světa. Její cena tak zákonitě klesala. Padaly také ceny kukuřice, neboť američtí farmáři mohutně zareagovali na lepší podmínky pro pěstování. V týdnu od 12. května totiž osázeli plochu o velikosti Dánska a Srí Lanky. Během pouhého týdne nabrali farmáři takové tempo, že zatímco v předešlém týdnu zaostávali oproti svým pětiletým průměrům s osením o 7 procent, na konci týdne už to bylo jen 5 procent. Nová úroda s dodáním v prosinci se tak opět obchodovala níže, konkrétně na 700 centech za bushel. A to se na začátku tohoto měsíce dostala až na 765 centů. Klíčová hranice podpory se nyní nachází mezi 686 a 678 centy. Cena kukuřice s prosincovou dodávkou za sebou nechala dubnová minima – v reakci na zvýšené množství spekulativních čistých dlouhých pozic, které jsou oproti tříletému průměru více než dvojnásobné.

Zlato se dále pevně drží svého rozmezí. Odhodlání investorů zatím zůstává nízké, navzdory pár nedávným “dobrým? zprávám. K těm patří nižší čísla HDP eurozóny za první kvartál a pravděpodobnost nižších sazeb v příštím měsíci. A protože se zhoršily i vyhlídky dalšího růstu evropské ekonomiky, favorizovali investoři spíše bezpečné německé státní dluhopisy před těmi z Itálie a Španělska. Co se týče Číny, obavy o trh s nemovitostmi a stále rostoucí množství nesplácených bankovních půjček, zatím nevedly k žádnému nárůstu fyzické poptávky po zlatě. V Indii by pak mohlo stabilizovat ekonomiku volební vítězství strany BJD. Je také možné, že dojde ke zrušení omezení dovozu zlata. Obchodníci se zlatem však neustále čtou protichůdné zprávy, a proto řada z nich nyní raději zůstává stranou. Denní množství zobchodovaného žlutého kovu tak zůstává nízké, stejně jako chuť investorů.

Technicky vzato se cena zlata ustálila mezi dvěma trendovými liniemi, a to na 1 309, respektive 1 281 dolarech za unci. Ale abychom se dočkali změny sentimentu, muselo by se zlato buď dostat nad 1 315, nebo naopak pod 1 268 dolarů.

Trh s ropou je i nadále rozpolcený mezi tím, zda se soustředit spíše na rekordní americké zásoby a (pomalou) obnovu exportů z Libye, nebo na pokračující politickou krizi na Ukrajině. A ke všemu se ještě přidala prognóza Mezinárodní energetické agentury (IEA – International Energy Agency) o navýšení poptávky v druhé polovině tohoto roku. Očekávaný nárůst poptávky přitom předpovídají i OPEC a americká vládní agentura EIA (Energy Information Administration), a to konkrétně po ukončení údržbové sezony. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) totiž potřebuje obnovit své zásoby, zatímco silná poptávka z Číny má být tažena navyšováním strategických rezerv.

A pozornost se upírala také ke komentáři amerického ministra energetiky Ernesta Monize, podle kterého by “stálo za zvážení? zrušení 41 let starého zákazu exportu. Pokud by k němu přeci jen došlo, mohlo by to vést k významnému přeskupení světového trhu s ropou a také změně cen černého zlata. Přičemž americká varianta ropy WTI by byla zvýhodněna ve srovnáním se severomořským Brentem. Úvaha o zrušení zákazu exportu se začala objevovat poté, co zásoby americké ropy narostly do nevídaných rozměrů – především díky větší těžbě ropy z břidlic. Skladovací nádrže podél Mexického zálivu se totiž plnily spolu s tím, jak narůstala kapacita ropovodů vedoucích z Cushingu, nejvýznamnějšího dopravního uzlu pro ropné futures obchodované v New Yorku. Ovšem rafinerie na pobřeží Mexického zálivu nejsou vybaveny na to zpracovat tolik lehké sladké ropy, naopak jsou stále závislé na dovozu ropy těžšího kalibru. Miliony barelů ropy vyprodukované ve Spojených státech tak nemají své odbytiště, a právě proto se volá po obnovení jejich exportů.

Ceny obou typů ropy se stále drží svého rozmezí a tento vývoj bude s největší pravděpodobností pokračovat i nadále. A zatímco duben byl pro Brent i WTI v posledních čtyřech letech ztrátový, červen a červenec jsou už pro ceny ropy historicky silnější měsíce. Rafinerie totiž zvyšují svou produkci paliva. Podobná očekávání by spolu s geopolitickým rizikem mohla poskytnout cenám ropy podporu. Je však třeba počítat i s nadbytkem zásob, a proto růstový potenciál zůstává jen omezený.

Ole Hansen je hlavním komoditním stratégem Saxo Bank a hlavně expertem na všechna témata spojená s futures a komoditami. Pokud chcete sledovat všechny jeho komentáře, připojte se k naší online obchodní platformě.