Narůstající rozdíl v příjmech a bohatství ohrožuje světovou ekonomiku

Narůstající rozdíl v příjmech a bohatství ohrožuje světovou ekonomiku. Ovšem zdroj této nerovnosti je pro některé možná překvapivý.  

Za uplynulý rok jsem navštívil 16 různých států. Všechny se mezi sebou velmi lišily, ať už politickým uspořádáním, dobou svého vzniku nebo kulturami, ale všechny přitom trápila nerovnost. Tehdy jsem si uvědomil, že skutečným poraženým od začátku finanční krize v roce 2008 byla a je střední třída. Její kupní sílu oslabily vyšší ceny energií a komodit spolu s nedostatečným ohodnocením práce. Poškodilo ji rovněž celosvětově rozšířené tištění nových peněz. Od roku 1980, a zejména pak v minulých třech letech, se stále více zadlužujeme. Aby byli politici schopni toto zadlužení financovat, museli zkrátka snížit cenu kapitálu. Úroky jsou v současnosti nulové a my jsme předlužení. A to už je skutečný problém!

Politici milují tištění peněz, jelikož se nepočítá do rozpočtu, rozvah a hlavně - nenesou za ně odpovědnost. Centrální banky odvádí velmi dobře špinavou práci krizových manažerů v utajení, zatímco se politici navzájem obviňují, kdo za dluhy stojí. Tato hra je sice v lepším případě zábavná, ale v tom horším při ní politici vypadají, jako by postrádali jakýkoliv smysl pro realitu.

Prvek překvapení pochází z nedostatku pochopení toho, jak po celém světě myslíme jen na trhy, půjčky a jak zajistil rozsáhlý ekonomický růst pomocí veřejných zásahů. Přirozený zvířecí pud byl zahuben a nahrazen mylným předpokladem, že pokud bychom nezasáhli, celý svět by na tom byl ještě hůř. Řekněte to obyčejným lidem a nezaměstnaným napříč celou Evropou. Z pozice, ve které jsou, se jim svět zdá být v ještě horší formě, než byl v roce 2008. To jen potvrzují nejnovější data o nezaměstnanosti v eurozóně, která v lednu dosáhla 10,7 procenta.

Odborníci pak prohlásí, že kapitalismus známe jen ze vzpomínek a volný trh posedl amok. Ale kde tento volný trh vidí? Neexistuje žádný trh, který by fungoval podle pravidel kapitalismu. Evropské trhy drží nad vodou jen vládní intervence. Vlády a veřejné sektory teď vytváří zhruba polovinu HDP všech největších ekonomik světa. Tedy i v Německu, Spojených státech a samozřejmě i v Rusku nebo Číně.

V době krize si politici oblíbili hlavně jednu činnost, a tou je kupování si času. Toto ale není možné provádět věčně, výsledkem bude jen zhoršení sociální nerovnosti. Rovnost příjmů a bohatství pramení z rovného přístupu ke kapitálu a práci. Volný přístup ke kapitálu mají v současnosti ale pouze předlužené banky a vlády. Jednoduše řečeno, vlády si chtějí ukousnout stále větší kus koláče, přičemž soukromému kapitálu nechávají jen drobky. Smutné je, že se to netýká jen vytěsňování soukromého kapitálu. Vlády jsou totiž velmi špatným alokátorem zdrojů, cen i hodnot. Správné rozdělování funguje pouze v podmínkách svobodného trhu. A této pravdě čelíme právě teď: keynesiánský model založený na “státních intervencích? smíchaný s poloregulovanými trhy výrazně selhává. Ironií je, že experti nazvali současnou krizi jako stav, kdy kapitalismus propadl amoku. Já bych naopak řekl, že amok posedl vlády a politiky.

Svět dospěl do stavu, kdy jsou soukromé úspory na svých maximech a stejně tak rekordní jsou i výdaje veřejného sektoru. Když se na to podíváme z ekonomického pohledu, řešení je nasnadě: Zapojit soukromý kapitál namísto zvyšování daní a odrazování od rizika skrze finanční regulace, které v ještě vyšší míře omezují trhy. Soukromý kapitál není vytlačován jen tím veřejným, ale také tím, že nová opatření jej odsouvají na stále podřadnější koleje. Pokračování v této cestě totiž může způsobit katastrofu. Musíme investovat do vzdělání a zaručit trhům volnost. Je také potřeba zajistit konkurenceschopnost a dlouhodobé dohody tripartit v oblasti vzdělávání, platů i pracovních hodin. Toto je cesta k rovnosti.

Čtěte více

• Národní rozpočtová rada v roce 2024 konstatovala splnění rozpočtu jen díky uplatnění postupu, jenž letos vede k vyčíslení schodku 291 miliard Kč (nikoli 250 miliard Kč)
  V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku (viz https://www.rozpoctovarada.cz/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-za-rok-2023/).
• Národ trenérů je zpět. 74 % Čechů se chystá sledovat hokej a polovina z nich ví, co měl trenér udělat jinak
  Květen v Česku znamená jediné – hokej. Podle aktuálního průzkumu* pro Allegro.cz chce letošní mistrovství světa sledovat alespoň občas 74 % Čechů a téměř 80 % z nich plánuje fandit z pohodlí domova.
• Nároky na podporu v nezaměstnanosti v USA zůstávají nízké, v Evropě začíná postupné hospodářské oživení
  Týden končící 9. srpnem vrhl pozitivní světlo na stav americké ekonomiky, když nevýrobní PMI podle ISM vzrostl z 52,2 v červnu na 56 v červenci To byl mnohem větší skok než předpovídaných 53,2 a měl vliv na posílení dolaru. Další pobídkou pro ekonomiku USA byly nároky na podporu v nezaměstnanosti, které zůstaly navzdory malému růstu z minulého týdne blízko současného pětiletého minima 333 tisíc. Tento údaj by měl zůstat relativně beze změny. Odhaduje se mírné zvýšení na 334 tisíc tento týden, jelikož USA napjatě očekávají zveřejnění řady dalších ekonomických ukazatelů, které by mohly být katalyzátorem uzdravení americké ekonomiky. Patří sem i saldo federálního rozpočtu, maloobchodní tržby, u nichž se očekává růst na 0,3 % a americká data PPI m/m, která budou zveřejněna ve středu 14. srpna a kde se předpokládá jejich zvýšení na 0,4 %.
• Na rope Brent sa kryštalizuje silný support
  Asi najvolatilnejším aktívom na finančných trhoch počas obmedzeného obchodovania na konci roka bola ropa. Časť investo...
• Na rope sa v piatok potvrdila rezistencia – 53 USD za barel (TA, D1)
  Piatkový pokles ceny ropy Brent bol ukážovým príkladom technického vyberania ziskov. Ten prišiel po tom, čo ropa nedokázala niekoľko hodín prekonať maximá z júna, ktoré sú tesne pod úrovňou 53 USD za barel. Vyzerá to tak, že sa na rope vytvára solídna technická úroveň, ktorá môže slúžiť ako podnet k vyberaniu ziskov a ktorej prípadné prelomenie by pre ropu mohlo znamenať otvorenie väčšieho priestor pre rast. V kontexte tejto rezistencie vzniká rastúca trojuholníková formácia, ktorej spodnou hranou je rastúca trendová čiara, ktorá začala v januári:
• Na ropě se začínají objevovat "pozitivní" fundamenty, mnoho povyku pro nic? Zásoby v USA stále rostou
  Cena ropy se v posledních seancích držela převážně nad hladinou 30 dolarů za barel. Za poslední týden jsme svědky post...
• Na ropném trhu se přepisuje historie. Cena ropy padá v přímém přenosu
  „Tlak na extrémně nízké ceny ropy se přenáší z květnových do červnových kontraktů. Během úterý 21. dubna dopoledne se cena ropy WTI na červnových kontraktech propadla z 22 na 12 dolarů za barel. Na květnových kontraktech se ropa WTI aktuálně obchoduje za zápornou cenu -7 dolarů za barel,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Na ropném trhu vládne býčí nálada
  Pozitivní sentiment, který se zabydlel na trhu s ropou po překvapivé dohodě zemí států OPEC, dostal tento víkend další významnou podporu. Bylo jí rozhodnutí dalších zemí, které nejsou členy ropného kartelu, připojit se k plánu omezovat těžbu.
• Narozdíl od ropy, která zdražila, drahé kovy zlevnily
  Analytik Golden Gate CZ, Marek Brávník uvedl, že cena zlata se v minulém roce snížila o 1 822 USD za troyskou minci, to je v přepočtu necelých 40 000 Kč. V létě se po březnového propadu na 1 700 USD dostala cena na 2 000 USD. A i po klesání ceny v druhé polovině roku začala cena v prosinci znovu růst a celkově v posledním měsíci zlato přidalo 2%.
• Na rozdíl od spotřebitelských cen ty produkční nepřekvapily
  Zatímco spotřebitelské ceny v závěru loňského roku trhy překvapily výrazně nižší meziroční dynamikou, u cen průmyslových výrobců se žádné překvapení nekonalo. Během prosince zaznamenaly v souladu s očekáváním meziměsíční vzestup o 0,2 %, oproti prosinci 2019 se ceny vůbec nezměnily, když v listopadu zaznamenaly minimální snížení o 0,1 % y/y.
• Na růst cenové hladiny mají největší vliv potraviny
  „Celní války mohou rozkolísat ceny v rámci mezinárodního obchodu. I přes toto riziko by se však inflace měla v průběhu letošního roku pohybovat v rámci svého tolerančního pásma. Inflační tlaky jsou momentálně patrné především u potravin a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nárůst cen plynu Gazprom ve čtvrtletí zajistil rekordní tržby
  Gazprom v uplynulých 3 měsících vytvořil rekordní čistý zisk a na rekordní hodnoty vystoupily i jeho tržby. K tomu přispěl především nárůst ceny plynu.
• Nárůst nerizikového sentimentu
  Růst nerizikového sentimentu vede investory k tomu, aby přestali zaujímat nové pozice a uchylovali se k bezpečným aktivům. Klíčovými politickými událostmi jsou záchrana Argentiny MMF, jednání o dohodách NAFTA spolu s Trumpovým odmítnutím nulových cel na vozidla z EU a jeho záměrem uvalit do příštího týdne další celní poplatky v hodnotě 200 miliard dolarů na dovoz z Číny.
• Nárůst pracovních míst podle ADP reportu byl nižší
  Nárůst pracovních míst podle ADP reportu z trhu práce byl v lednu 106 tis. oproti revidovaným 253 tis. v prosinci. Trhy očekávaly nárůst 180 tis. pracovních míst.
• Nárůst příjmů v červnu zmírnil schodek rozpočtu
  Stát ke konci června hospodařil se schodkem 152,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 26,2 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červen vzhledem ke čtvrtletním a pololetním zálohám na dani tradičně mezi nejsilnější měsíce. Letošní červnový přebytek (18,2 mld. CZK) je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 1,8 % HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku. Riziko směrem k více deficitnímu letošnímu hospodaření vychyluje hlavně zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.
• Nárůst rizikového apetitu ve světě skutečně prospívá měnovému páru GBP/USD
  Libra využila svého statusu rizikové měny a na pozadí rychlé rally světových akciových indexů v čele s těmi americkými uzavřela poprvé od poloviny ledna první týden v zelených číslech. Díky pozitivním podnikovým zprávám výrobce čipů NVIDIA byly na amerických, evropských a dokonce i japonských akciových trzích dosaženy nové rekordy. Japonský trh potřeboval k aktualizaci svého historického maxima 34 let! Pro pokračování rally na GBP/USD by však bylo dobré využít i jeho vlastních zdrojů.
• Nárůst transakcí Cardana, investoři si kryptoměnu oblíbili
  Poptávka institucionálních investorů po Cardanu (ADA) roste. Indikuje to vysoký objem transakcí s částkami přesahujícími 100 000 dolarů. Když se podíváme na včerejšek, ADA měla objemy 69,09 miliard dolarů, z toho 99% byly velké transakce. V posledních sedmi dnech objem transakcí zaznamenal přes 100 000 dolarů, objem 383,12 miliard. Cardano však zůstává vysoce decentralizovaný, ale pouhých 10% dodávek je v oběhu v rukou takzvaných „velryb“.„
• Nárůst volatility může být pro dolar zkouškou
  Americký dolar v poslední době oslabil. Další pokles se ale může v krátkodobém horizontu zkomplikovat, pokud americký Kongres nedokáže přijít s dostatkem nových stimulů. A časové okno pro zavedení nových opatření je poměrně úzké. Pro dolarové medvědy by mohlo být nejtěžší zkouškou zhoršení situace v oblasti rizikových aktiv, ať už budou příčiny jakékoli, a případné zvýšení volatility.
• Nárůst XRP o 30 % během tohoto týdne? 
  Cena XRP, naivního tokenu XRP Ledger, za posledních 30 dní vzrostla o více než 33 % a od začátku roku se zvýšila o více než 91 %, protože překonává řadu jiných kryptoměn, ale nedosahuje výkonnosti BTC. Někteří analytici však tvrdí, že cena XRP bude v blízké budoucnosti nadále růst.
• Nárůsty cen brání dokončování staveb
  „Realitní trh dál sužuje akutní nedostatek nemovitostí nabízených k prodeji, což vede ke skokovému růstu cen. Ten by do budoucna mohl být zmírněn zvyšujícími se úrokovými sazbami na hypotékách, které mohou odradit nové zájemce o pořízení vlastního bydlení. Snížení zájmu na hypotečním trhu by však nemělo vést k poklesu cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.