Česká ekonomika roste, ale jen pozvolna

Klíčové body

• Růst HDP byl revidován na 0,3 % mezičtvrtletně a 1,8 % meziročně.
• Reálné příjmy domácností rostou, ale téměř pětinu disponibilního příjmu domácnosti spoří.
• Firemní ziskovost klesá, zatímco investiční aktivita zůstává relativně odolná.

Česká ekonomika roste, ale její tempo zůstává umírněné. Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci třetího odhadu revidoval růst hrubého domácího produktu (HDP) za 2. čtvrtletí směrem dolů. Mezičtvrtletní růst snížil z 0,4 % na 0,3 %. Meziroční růst upravil z 1,9 % na 1,8 %. Jde o údaje očištěné o cenové a sezónní vlivy. Revize je sice malá, ale potvrzuje omezenou sílu hospodářského oživení. Zpřesňuje přitom obraz jarního vývoje. Pro hodnocení současné kondice ekonomiky budou důležité výsledky druhého pololetí.

Sektorové účty přinášejí příznivou zprávu o kupní síle domácností. Reálné příjmy na obyvatele meziročně vzrostly o 3,1 % a reálná spotřeba na obyvatele se zvýšila o 2,5 %. Mezičtvrtletně příjmy stouply o 0,7 % a spotřeba o 0,6 %. Příjmový ukazatel zahrnuje také nepeněžní plnění, například veřejně poskytované zdravotní a vzdělávací služby. Zachycuje tak širší ekonomické zázemí domácností. Výsledky podle mě ukazují, že rostoucí spotřeba má oporu v příjmech. Průměr za celý sektor však může zakrývat výrazné rozdíly mezi jednotlivými domácnostmi.

Domácnosti zároveň dál vytvářejí značné úspory. Míra úspor dosáhla ve 2. čtvrtletí 19,9 %. Proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,4 procentního bodu. Zjednodušeně tak domácnosti odkládají přibližně pětinu disponibilního příjmu. Tento ukazatel zachycuje nově vytvořené úspory během čtvrtletí. Jejich vysoká tvorba podle mě naznačuje přetrvávající opatrnost spotřebitelů. Část příjmového růstu se proto promítá do finančních rezerv. Pro budoucí spotřebu jde o potenciální podporu. Její využití však bude záviset na důvěře domácností. Samotná existence úspor však rychlejší růst výdajů nezaručuje.

U nefinančních podniků je patrný negativní tlak na ziskovost. Míra zisku klesla na 42,4 %. Mezičtvrtletně se snížila o 0,5 procentního bodu. Celkové mzdové náklady přitom meziročně vzrostly o 6,7 %. Míra zisku vyjadřuje podíl hrubého provozního přebytku na přidané hodnotě. Ukazuje tedy rozdělení hodnoty vytvořené podniky mezi práci a provozní přebytek. Výsledky jsou podle mě v souladu s pokračujícím tlakem nákladů práce na firemní hospodaření. Příčinu poklesu ale nelze určit pouze z těchto údajů. Rozhodující je také produktivita a schopnost firem promítat náklady do prodejních cen.

Investiční aktivita vykazuje větší odolnost než firemní ziskovost. Míra investic nefinančních podniků dosáhla 28,3 %. Mezičtvrtletně klesla jen o 0,1 procentního bodu. Investiční aktivita vyjadřuje poměr fixních investic k přidané hodnotě podniků. Její téměř stabilní úroveň podle mě naznačuje, že firmy své investiční úsilí výrazně neomezují. Slabší ziskovost však může jejich možnosti postupně zúžit. Další vývoj bude záviset na poptávce i nákladech. Případný růst cen energií by zasáhl oba hlavní pilíře domácího oživení. Domácnostem by omezil kupní sílu a firmám prostor pro investice. 

FAQ

Co táhne českou ekonomiku?

Především rostoucí příjmy a spotřeba domácností.

Proč domácnosti tolik spoří?

Nadále zůstávají opatrné ohledně budoucího vývoje.

Co je hlavním rizikem pro další růst?

Drahé energie a jejich dopad na domácnosti i firmy.

Čtěte více

• Česká ekonomika opouští recesi, spotřeba začíná růst
  Zpřesněný odhad HDP za druhý kvartál vyznívá pro českou ekonomiku relativně příznivě. Mezikvartální růst je sice relativně mírný (0,1 %) a Česko opouští recesi druhé poloviny roku 2022 jen velmi pozvolna. Na druhé straně byl ovšem revidován vzhůru výkon za první kvartál (z -0,04 % na +0,04 % mezikvartálně) a pohled do struktury české ekonomiky vypadá relativně povzbudivě, zvlášť při porovnání se sousedním Německem.
• Česká ekonomika oživuje, jen trochu pomaleji
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za druhé čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 0,6 % po poklesu o 0,3 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se ekonomika dostala do růstu o 7,8 % po -2,4 %, o které poklesla v prvním čtvrtletí. Na detailní strukturu růstu, tedy co stálo za slabším výsledkem, si budeme muset počkat na další zveřejnění.
• Česká ekonomika padá, ale méně, než čekalo. Po půldruhém roce končí spotřebitelská recese v ČR
  Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla, ovšem méně než se původně čekalo. Hrubý domácí produkt totiž klesl reálně meziročně o 0,4 procenta, zatímco se před zveřejněním předběžného odhadu koncem července se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Příznivější než očekávaný vývoj ekonomiky způsobuje zejména výrazné oživení zahraničního obchodu, který těží z odeznění krize mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Ta má svůj původ ještě v covidové pandemii.
• Česká ekonomika padá hlouběji, než se čekalo. Dusí ji vysoké úroky České národní banky, ale i pokračující propad reálných výdělků lidí
  Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky.
• Česká ekonomika padá hlouběji, než se myslelo. Historickému pádu vzdoruje prakticky jen IT sektor a také vládní výdaje
  Česká ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí podle dnešního zpřesněného odhadu propadla hlouběji, než nač ukazoval předběžný odhad. A to jak v meziročním, tak mezičtvrtletním pohledu. Jde o její největší pád v novodobých dějinách ČR od roku 1993.
• Česká ekonomika podala ve třetím čtvrtletí nad očekávání dobrý výkon, úder ale může přijít teď. První vlnu pandemie ovšem ČR zvládla dobře jak epidemiologicky, tak ekonomicky
  Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s druhým čtvrtletím si polepšila o 6,2 procenta, zatímco analytici v souhrnu počítali s růstem spíše jen v okruhu úrovně pěti procent. Rovněž meziroční propad ekonomiky byl v měsících červenci až září mělčí, než se čekalo. Výkon ekonomiky totiž ve třetím kvartále klesl meziročně o 5,8 procenta, zatímco analytici předpokládali propad kolem úrovně sedmi procent.
• Česká ekonomika poklesla, ale méně než se čekalo
  Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu poklesla tuzemská ekonomika v Q4’22 mezikvartálně o 0,3 %. Pokles zaznamenala již v předcházejícím čtvrtletí (-0,2 %) a naplnila tak obecně uznávanou definici technické recese. Za slabším výkonem stála podle doprovodného komentáře ČSÚ především spotřeba domácností, která se ocitla pod tlakem kvůli nízké spotřebitelské důvěře v důsledku vysoké inflace a nejistého výhledu do budoucnosti. Podrobnější rozklad ale bude k dispozici až v rámci druhého odhadu. Za celý rok 2022 rostlo HDP o 2,5 %, v souladu s naší neměněnou prognózou z loňského jara.
• Česká ekonomika po slabším začátku roku znovu nabírá tempo
  Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k rychlejšímu růstu. Podle předběžného odhadu vzrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco na začátku roku ekonomika přidala jen 0,2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 2,0 %. Výsledek lehce zaostal za naším i tržním konsenzem, ale celkově potvrzuje, že česká ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu.
• Česká ekonomika před příchodem koronaviru zažívala skvělé časy
  „V případě, že restriktivní opatření proti šíření koronaviru budou dusit naši ekonomiku po celé druhé čtvrtletí letošního roku, odhadujeme, že za celý letošní rok dojde k propadu hrubého domácího produktu o 7,5 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika překvapila odolností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku meziroční pokles o 10,7 %, což odpovídá snížení o 8,4 % oproti předchozímu kvartálu. Ačkoliv se jedná o bezpečně nejhorší výsledek v tuzemské historii, výsledek přesto pozitivně předčil očekávání. Podle statistiků se na výsledku negativně podílela spotřeba domácností, pokles zahraniční poptávky i utlumená investiční aktivita. Lze předpokládat, že nejpozitivnějším faktorem pravděpodobně byly výdaje veřejného sektoru. Pokud jde o jednotlivé sektory, pokles vykázaly téměř všechny, speciálně pak průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
• Česká ekonomika roste díky steroidům. Po jejich vysazení může přijít recese
  „Vysoká zaměstnanost podporuje spotřebu domácností. Ta v kombinaci s vysokými vládními výdaji napomáhá růstu naší ekonomiky. Vládní výdaje jsou však financovány na dluh, takže se jedná o růst vyhnaný steroidy. Skutečný stav naší ekonomiky není dobrý a v krajním případě se můžeme vrátit do recese,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika roste historicky rekordně, i když se čekalo více. Lepší výkon zhatila mezinárodní přepravní krize, výpadky průmyslové výroby a růst cen materiálů
  Česká ekonomika má dnes velký den. Statistický úřad totiž zveřejnil její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, který je historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Česká ekonomika roste již dva kvartály za sebou
  „Česká ekonomika opět roste. V loňském roce klesla o 0,2 %, nicméně již v posledním čtvrtletí roku 2023 se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 0,2 % a mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %. HDP si podržel růst i v prvním čtvrtletí letošního roku, jak potvrzují čerstvá data Českého statistického úřadu. Podle předběžného odhadu se HDP v prvních třech měsících letošního roku zvýšil meziročně o 0,4 % a mezičtvrtletně o 0,5 %.
• Česká ekonomika roste méně, než se čekalo, dokonce méně než v prvním letošním pololetí, ve státním rozpočtu na rok 2025 tak mohou chybět desítky miliard už jen kvůli slabšímu růstu
  Češi si stále „připadají chudí“, neutrácejí, jejich reálné mzdy klesly v posledních několika letech nejvíce v zemích OECD.
• Česká ekonomika roste navzdory vnějším rizikům, inflace se stabilizuje a energetické trhy zůstávají volatilní
  Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2026 roste tempem blízkým svému potenciálu, přičemž hlavním tahounem je spotřeba domácností, investice a fiskální politika vlády. Současně se inflace nachází v blízkosti cíle ČNB, zatímco vývoj na energetických trzích zůstává pod silným vlivem geopolitických událostí. Vyplývá to z nového reportu Forvis Mazars Ekonomika a finanční trhy.
• Česká ekonomika roste ve druhém čtvrtletí o 4,7 %
  ČSÚ uvedl, že Česká ekonomika vzrostla ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,7 %. Proti předchozímu kvartálu s...
• Česká ekonomika roste výrazně rychleji než německá
  „Česká ekonomika se pohybuje blízko svého potenciálního růstu, což je vzhledem k rostoucím rizikům přicházejícím ze zahraničí velmi dobrá zpráva. V druhé pololetí však hrozí, že naše hospodářství bude postupně přicházet o imunitu a nakazí se německou chřipkou, která bude umocňována brexitem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika rostla podle očekávání trhů
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů a odhadu trhu rostl o 0,5 % mezikvartálně a o 1,6 % meziročně oproti 0,5 % q/q a 1,4 % y/y ve 3Q 2024.
• Česká ekonomika rostla rychleji, než jsme si mysleli. Lidé si neodkládají peníze na horší časy
  „Češi málo spoří a dodatečně vydělané peníze utrácí. Míra úspor domácností se snižuje, jako kdyby si lidé mysleli, že nemůže dojít ke zhoršení ekonomické situace. Takové chování je neodpovědné a může se lidem vymstít,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika rostla v Q3 14 rychleji, než ukazoval rychlý odhad
  Kurzový vývoj středoevropských měn nebyl v minulém týdnu jednoznačný. Zatímco polský zlotý si o půl procenta polepšil, naopak maďarský...