Sucho letos může Čechy připravit o houby a lesní plody za miliardy korun. Pokud budou ztracené kalorie kompenzovat v maloobchodní síti, přihrají státu nečekané peníze na daních

Letošní mimořádné sucho může české domácnosti připravit o houby a další lesní plody v hodnotě několika miliard korun. Pokud se srážkové poměry během druhé poloviny srpna a zejména v září výrazně nezlepší, lze nyní jako střední odhad vyčíslit letošní výpadek proti běžnému roku na přibližně 3,5 miliardy korun. Nejde přitom o peníze, o které by přímo přišli houbaři nebo státní rozpočet. Jde o ekonomické ocenění produkce lesa, kterou si lidé každoročně zdarma odnášejí domů a spotřebovávají. Pokud budou houbaři a další lidé takto ztracené kalorie dohánět nákupem potravin v běžné maloobchodní síti, stát na příslušných daních vydělá stovky milionů korun navíc.

Výchozím bodem odhadu jsou dlouhodobá šetření Ministerstva zemědělství a České zemědělské univerzity, která probíhají od roku 1994. V roce 2025 Češi nasbírali 31,75 tisíce tun hub a dalších lesních plodů, zatímco dlouhodobý průměr činí přibližně 38 tisíc tun. Samotných hub bylo loni přes 20 tisíc tun, borůvek 5,8 tisíce tun, malin 2,2 tisíce tun a ostružin 1,9 tisíce tun. Celková hodnota sběru byla vyčíslena na 7,25 miliardy korun. Už rok 2025 přitom patřil spíše k podprůměrným.

Může působit zvláštně, že lze hovořit o miliardové hodnotě hub, když je většina lidí nikomu neprodává, ale jednoduše si je zdarma nasbírá v lese. Ekonomická hodnota ovšem není totéž, co uskutečněná peněžní transakce. Hodnotu má také zelenina vypěstovaná na vlastní zahradě, přestože ji pěstitel sám sobě neprodává.

Princip výpočtu je následující. Reprezentativním šetřením se zjišťuje, jaký podíl domácností jednotlivé druhy lesních plodů sbírá a kolik kilogramů průměrná sbírající domácnost získá. Výsledek se přepočítá na celou republiku a množství se následně peněžně ocení. V roce 2025 například připadalo na domácnost, která houby sbírala, v průměru 6,2 kilogramu hub.

Neznamená to tedy, že se v Česku loni skutečně prodaly lesní houby, borůvky a další plody za 7,25 miliardy korun. Znamená to, že množství, které si domácnosti bezplatně opatřily v lese, mělo takto vyčíslenou ekonomickou hodnotu. Jde o naturální produkci a ocenění přínosu lesa, nikoli o tržby obchodníků nebo automaticky o stejně vysoký příspěvek k HDP.

Pro letošní odhad lze postupovat obdobně. Dlouhodobě se v Česku nasbírá kolem 38 tisíc tun hub a lesních plodů ročně. V cenové úrovni posledních let odpovídá běžný sběr orientačně hodnotě osmi až devíti miliard korun. Pokud by letošní sucho srazilo sběr například na 21 až 23 tisíc tun, proti dlouhodobému normálu by chybělo přibližně 15 až 17 tisíc tun, tedy kolem 40 procent. Peněžní hodnota výpadku pak vychází zhruba na 3,5 miliardy korun.

Největší část by připadala na houby. Pokud by jejich letošní sběr skončil jen kolem 12 až 15 tisíc tun, mohl by samotný výpadek hub představovat přibližně dvě až tři miliardy korun. Další zhruba miliardu může představovat nižší sběr borůvek, malin, ostružin, brusinek a dalších plodů.

Z hlediska ekonomiky jako celku ovšem nastává zajímavý paradox. Část ztracené bezplatné produkce lesa se může proměnit v dodatečnou tržní spotřebu. Člověk, který si obvykle přinese několik kilogramů hub nebo borůvek z lesa, může jejich nedostatek alespoň částečně kompenzovat nákupem hub, ovoce nebo jiných potravin v supermarketu. Co bylo v normálním roce získáno bez peněžní transakce, se tak letos může zčásti přesunout do maloobchodní ekonomiky.

To může statisticky zvýšit vykázanou spotřebu domácností, tržby obchodníků a v určité míře i HDP. Stát navíc získá daňový příjem, který při bezplatném sběru nevzniká. U potravin jde především o DPH, případně se prostřednictvím vyšších tržeb a příjmů firem a zaměstnanců může část efektu projevit také v dalších daních a odvodech.

Nelze však jednoduše říci, že by například výpadek lesních plodů za 3,5 miliardy korun znamenal dodatečné nákupy za stejných 3,5 miliardy. Substituce bude pouze částečná. Kdo nenajde deset kilogramů hub, zpravidla si deset kilogramů hub v obchodě nekoupí. Část spotřeby jednoduše oželí, část nahradí jinými potravinami a jen část skutečně dokoupí.

Pokud bychom velmi orientačně předpokládali, že domácnosti nákupy nahradí třeba čtvrtinu až třetinu hodnoty chybějícího sběru, znamenalo by to při výpadku 3,5 miliardy korun dodatečnou tržní spotřebu přibližně 0,9 až 1,2 miliardy korun. Při základní 12procentní sazbě DPH na potraviny by v této částce bylo zhruba 100 až 130 milionů korun DPH. Skutečný čistý přírůstek výběru daně by však mohl být podstatně menší, protože domácnosti mohou peníze na tyto nákupy ubrat z jiných výdajů, které by rovněž byly zdaněny.

Právě zde je rozdíl mezi růstem měřeného HDP a růstem blahobytu. Když si člověk nasbírá košík hub zdarma, získá něco hodnotného, aniž musí snížit svoji spotřebu něčeho jiného. Jestliže kvůli suchu houby nenajde a musí si jejich náhradu koupit, statisticky může vzniknout větší tržba a stát může vybrat více na daních, domácnost však není bohatší. Naopak vydala peníze za něco, co dříve získala bezplatně.

Odhad 3,5 miliardy korun je navíc v polovině srpna zatížen značnou nejistotou. Vydatnější déšť následovaný dostatečně teplým zářím a říjnem může růst hub rychle obnovit. Pokud se počasí výrazně zlepší, může konečný výpadek činit třeba jen kolem dvou miliard korun. Jestliže však sucho zasáhne i hlavní podzimní houbařskou sezonu, hodnota chybějících hub a lesních plodů může přesáhnout čtyři až pět miliard korun.

Letošní sucho tak může vytvořit zdánlivý ekonomický paradox: Češi mohou přijít o miliardy korun bezplatné produkce přírody, zatímco měřená tržní ekonomika a výběr DPH mohou nepatrně vzrůst. Vyšší HDP by však v tomto případě nebyl známkou toho, že se společnost má lépe. Byl by zčásti jen statistickým odrazem skutečnosti, že za něco, co nám jindy poskytne les zdarma, musíme letos vytáhnout peněženku.

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom, Trinity Bank