Čína zpomaluje. Nejde ale o kolaps, nýbrž o proměnu světové ekonomiky

Čína se totiž stále více rozděluje na dvě ekonomiky. První představuje moderní průmysl, export a technologie. Druhou domácnosti, spotřeba a realitní sektor. A právě mezi nimi se rozevírají nůžky.

To je dobře patrné i z červnových statistik. Průmyslová výroba překvapila silným růstem o 5,3 % meziročně, když analytici čekali pouze 4,6 %. Výrobní sektor těží především z high-tech odvětví, výroby polovodičů, elektroniky nebo zařízení pro umělou inteligenci. Čínské firmy navíc nadále úspěšně exportují na zahraniční trhy, což pomáhá udržovat zaměstnanost i firemní zisky.

Úplně jiný obrázek ale nabízí domácí poptávka. Maloobchodní tržby sice po květnovém propadu překvapivě vzrostly o 1,0 %, avšak za tímto výsledkem stojí především levnější zboží každodenní spotřeby a kosmetika. Prodeje automobilů se naopak propadly o více než 16 %, slabé zůstávají také stavebniny, nábytek nebo domácí spotřebiče. To přesně odpovídá situaci, kdy domácnosti šetří a odkládají větší investice do budoucna.

Na první pohled pozitivně působí také pokles městské nezaměstnanosti na 5,0 %, což je nejlepší výsledek za poslední rok. Ani zde ale není důvod k přehnanému optimismu. Čínský pracovní trh zůstává pod tlakem slabší domácí poptávky a pokračující realitní krize. Nezaměstnanost tak spíše stabilizuje vládní podpora průmyslu než skutečně silný růst celé ekonomiky.

Právě realitní sektor zůstává největší brzdou celé země. Krize developerů pokračuje již několik let a propad cen nemovitostí negativně ovlivňuje bohatství domácností i jejich ochotu utrácet. Zatímco průmysl dokáže růst díky exportům, spotřeba zůstává překvapivě utlumená. A ekonomika postavená pouze na výrobě nemůže dlouhodobě fungovat bez zdravého domácího trhu.

• Čínská ekonomika zpomalila více, než trhy očekávaly. HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 4,3 % meziročně, nejpomaleji od konce roku 2022. 
  
• Průmysl táhne ekonomiku, spotřebitelé ji brzdí. Silná výroba a export kontrastují se slabou domácí poptávkou. 
  
• Průmyslová výroba překvapila pozitivně. V červnu vzrostla o 5,3 % meziročně, zejména díky high-tech výrobě a exportům. 
  
• Čínské domácnosti zůstávají opatrné. Maloobchod sice ožil, ale prodeje automobilů se propadly o více než 16 %. 
  
• Realitní krize stále neskončila. Slabý trh s nemovitostmi dál omezuje spotřebu i ochotu domácností investovat. 
  
• Nezaměstnanost klesla na 5,0 %, především díky odolnému průmyslu a vládní podpoře ekonomiky. 
  
• Peking pravděpodobně přidá další fiskální stimuly, prostor pro výrazné snižování úrokových sazeb je však omezený. 
  
• Největší dopad v Evropě pocítí Německo. Slabší čínská poptávka může snížit export evropského průmyslu. 
  
• Česká ekonomika je nepřímou obětí. Slabší německý průmysl znamená méně zakázek i pro české dodavatele. 
  
• Pro USA může být zpomalující Čína paradoxně pozitivní. Nižší ceny komodit mohou zmírnit inflaci a usnadnit Fedu snižování sazeb. 
  
• Čína nekolabuje, ale mění svůj ekonomický model. Přechází od realit a investic k technologiím, inovacím a výrobě s vyšší přidanou hodnotou. 
  
• Budoucnost světové ekonomiky bude i nadále záviset na tom, zda se Číně podaří obnovit domácí spotřebu. 
  

Peking si tento problém dobře uvědomuje. Očekávání proto směřují k dalším fiskálním stimulům a podpoře ekonomiky během druhé poloviny roku. Prostor pro výraznější snižování úrokových sazeb je ale omezený. Čína se zároveň snaží zabránit dalšímu oslabování jüanu a nechce vytvářet ještě větší rozdíl vůči americkým úrokovým sazbám.

Zpomalení Číny přitom není pouze čínským problémem. Evropská ekonomika je na čínské poptávce silně závislá. Nejvíce to pocítí Německo, které do Číny dlouhodobě vyváží automobily, stroje nebo chemické výrobky. Slabší německý průmysl se následně velmi rychle přelévá i do české ekonomiky prostřednictvím dodavatelských řetězců. Pro Českou republiku tak může pomalejší růst Číny znamenat nižší exportní objednávky, slabší výkon průmyslu a pomalejší hospodářský růst.

Ve Spojených státech bude dopad odlišný. Americká ekonomika není na čínské poptávce tolik závislá, ale zpomalující Čína může přispívat k nižším cenám komodit, slabším inflačním tlakům a tím i k většímu prostoru pro nezvyšování sazeb ze strany Fedu.

Pro svět jako celek představuje současná situace smíšenou zprávu. Čína už zřejmě nebude růst tempem, na které byl svět dvě desetiletí zvyklý. Zároveň ale rozhodně není ekonomikou na pokraji kolapsu. Spíše se nachází uprostřed velmi náročné transformace z ekonomiky postavené na realitách a masivních investicích na model založený na technologiích, inovacích a vyšší přidané hodnotě. Právě to bude určovat nejen budoucnost druhé největší ekonomiky světa, ale ve značné míře i tempo růstu celé globální ekonomiky.

1. Proč čínská ekonomika zpomaluje?

Hlavní příčinou je slabá domácí poptávka, pokračující krize na trhu nemovitostí a nízká ochota domácností utrácet. Pozitivní vývoj průmyslu a exportu zatím nedokáže plně nahradit slabou spotřebu.

2. Proč průmysl v Číně roste, když HDP zpomaluje?

Čínský průmysl těží především z výroby technologií, polovodičů, elektroniky a zařízení pro umělou inteligenci. Exportní sektor zůstává silný, zatímco služby a domácí spotřeba zaostávají.

3. Jak ovlivní zpomalení Číny českou ekonomiku?

Nepřímo přes Německo. Slabší čínská poptávka může snížit německý export a výrobu, což se následně projeví nižšími zakázkami pro české průmyslové podniky a dodavatelské firmy.

4. Jaké kroky může podniknout čínská vláda?

Očekává se další fiskální podpora ekonomiky, například vyšší veřejné investice nebo podpora spotřeby. Prostor pro výrazné snižování úrokových sazeb je ale omezený kvůli stabilitě jüanu.

5. Znamená zpomalující Čína hrozbu pro světovou ekonomiku?

Ne nutně. Krátkodobě může zpomalení negativně ovlivnit světový obchod a poptávku po komoditách. Dlouhodobě však jde spíše o transformaci čínské ekonomiky směrem k technologiím, inovacím a výrobě s vyšší přidanou hodnotou.

Čtěte více

• Čína zavede antidumpingová cla na výrobky z oceli
  Čína zavádí antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli dovážené ze zemí Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Výše nových cel se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 % a začnou platit od 23. července 2019 a postihnou i dovoz z Evropské unie. Zavedení cel oznámilo čínské ministerstvo obchodu.
• Čína zavede plošná cla na fenol
  Akciové trhy v asijsko-pacifickém regionu se v závěru dnešní seance obchodují převážně se ztrátami. Ty jsou nejhlubší v Indii (-1,1 %). V rámci japonského indexu Nikkei 225, který jako jeden z mála regionálních indexů roste, a to o 0,1 %, se nejlépe daří síťovým odvětvím (+1,2 %). Americké burzy byly včera zavřené kvůli státnímu svátku. Dnes by měly otevřít s mírnou ztrátou podle futures na akciové indexy.
• Čína zavede 55% cla na dovoz hovězího masa z USA a Brazílie od roku 2026
  Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že od 1. ledna 2026 zavede dodatečná cla ve výši 55 % na dovoz hovězího masa z vybraných zemí, včetně Spojených států a Brazílie, pokud dovoz přesáhne stanovené kvóty. Tato opatření budou platit po dobu tří let.
• Čína zavede 84% cla na dovoz amerického zboží
  Čína podnikla odvetná opatření poté, co Spojené státy uvalily celkové clo ve výši 104 % na čínský dovoz. Podle vládního prohlášení Čína zvýšila clo na zboží dovážené z USA na 84 %. Protiopatření je účinné od 10. dubna.
• Čína zavedla odvetná celní opatření vůči USA
  Čína reagovala na americká reciproční cla a zavedla odvetná celní opatření na veškerý dovoz z USA. Americké futures zaznamenávají pokles.
• Čína zavírá dveře Nvidii. Peking sází na domácí čipy!
  Navzdory odhodlanému úsilí Jensena Huanga, včetně cesty do Číny po boku Donalda Trumpa s cílem vyjednat zmírnění omezení na export amerických AI čipů, se stále více zdá, že mise skončila neúspěchem. Huang podle všeho nezískal žádné ústupky, zatímco Peking nyní vysílá jeden z nejjasnějších signálů za poslední měsíce. Čínský technologický sektor se má více spoléhat na domácí řešení než na americké polovodiče.
• Čína zažívá největší lidové bouře od roku 1989, ropa proto prudce zlevňuje. To může těšit české motoristy, ne však ty maďarské – těm pohonné hmoty kvůli včerejšímu omezení stropů zdraží
  Světové trhy, včetně akciových či surovinových, se dnes otřásají kvůli probíhajícím lidovým bouřím v Čině. Ty jsou podle expertů nejvíce konfrontační od roku 1989, kdy tehdejší nepokoje vyvrcholily nechvalně proslulým masakrem na pekingském Náměstí nebeského klidu.
• Čína zažíva odlev kapitálu
  Euro včera oproti doláru konečne prelomilo rezistenciu 1,28 a otvorilo si...
• Čína zdůraznila důležitost spojenectví s USA
  Akciové trhy ve Spojených státech i přes nepříznivé zahájení obchodní seance ukončily včerejší obchodování v ziscích. Indexy Dow Jones a S&P 500 si shodně připsaly 0,5 %. Nasdaq si polepšil o 0,4 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo téměř všem sektorům s výjimkou výrobců luxusního zboží (-0,2 %). Ostatní odvětví si připsala zisky ve výši až 1,6 % v případě realitních developerů. Americké akciové indexy svým 7denním výkonem od počátku roku dosáhly nejlepšího vstupu do nového roku za posledních 13 let. S&P 500 index se od počátku roku zhodnotil o 3,6 %.
• Čína zpomaluje. Nejde ale o kolaps, nýbrž o proměnu světové ekonomiky
  Čína se totiž stále více rozděluje na dvě ekonomiky. První představuje moderní průmysl, export a technologie. Druhou domácnosti, spotřeba a realitní sektor. A právě mezi nimi se rozevírají nůžky.
• Čína zrušila automatickou brzdu burzy, dnes NFP, analýza EUR/GBP
  Čína nebude od pátku používat nový mechanismus automaticky zastavující obchody na burze, oznámily ve čtvrtek trhy v Šanghaji...
• Čína zřejmě povolí letadla 737 MAX. Jak si vedou akcie Boeing?
  Akcie Boeing se pomalu začínají zvedat ode dna. Vývoj kolem této společnosti byl v posledních letech dosti turbulentní, což víceméně přetrvává. Firma se však snaží svou svízelnou situaci vyřešit. Poptávka po strojích Boeing postupně stoupá a blíží se konec zákazů letounů 737 MAX v Číně.
• Čína zůstává jednou z hlavních brzd korekce na australském dolaru
  V úterý jsme se na tomto místě trochu podivovali nad tím, že úterní zasedání australské centrální banky přispělo k výr...
• Čína zvažuje prodej TikToku v USA Elonu Muskovi kvůli hrozbě zákazu
  Čínské úřady zvažují prodej amerických operací TikToku Elonu Muskovi v případě, že aplikace čelí zákazu ve Spojených státech. Tato možnost přichází v reakci na obavy americké vlády z ohrožení národní bezpečnosti v souvislosti s čínským vlastnictvím TikToku.
• Čína zvažuje, že provoz TikToku v USA prodá Muskovi, píše Bloomberg
  Čínští představitelé posuzují možnost, že pokud ve Spojených státech nebude odložena platnost zákona zakazujícího sociální síť TikTok, mohl by její provoz v USA převzít Elon Musk. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Podle loňského odhadu analytiků Bloombergu se hodnota amerických aktivit TikToku pohybuje mezi 40 a 50 miliardami USD (983 miliard až 1,23 bilionu Kč). Vláda v Pekingu drží v ByteDance takzvanou zlatou akcii, která jí umožňuje ovlivňovat strategii společnosti. TikTok tvrdí, že se to vztahuje pouze na dceřinou společnost Douyin v Číně.
• Čína zverejnila silné čísla, zadlženie súkromnej sféry prekvapivo kleslo
  Dnes ráno dorazil pravidelný mesačný balík dát z Číny, ktorý bol navyše tak ako začiatkom každého kvartálu obohatený o HDP. A tieto čísla prekvapili (ponechajme bokom, že o ich kvalite panujú pochybnosti, najmä ohľadom HDP, ktoré je zverejnené zopár dní po skončení kvartálu a vôbec sa nereviduje). Keby som mal niečo vypichnúť, tak najsilnejším prekvapením boli maloobchodné tržby, a to nielen kvôli silnému prekonaniu konsenzu, ale aj kvôli tomu, že ich medziročný rast bol najvyšší od januára (v prvom stĺpci je zverejnený údaj, v druhom očakávaný, v treťom údaj z predošlej periódy):
• Čína zveřejnila poprvé od roku 2009 výši zlatých rezerv. Vzrostly o 57 %
  Zlato z módy rozhodně nevychází. Alespoň ne v Číně. Tamní centrální banka dnes zveřejnila nový report, ve kterém světu...
• Čína zvýší cla na zboží z USA na 125 %
  Čína od 12. dubna zvýší cla na veškeré zboží z USA z 84 % na 125 % a uvedla, že neplánuje dále reagovat na jakékoli další zvýšení cel oznámené Washingtonem.
• Čína zvýší dovozy ze Spojených států. Obchodní válka vstupuje do nové fáze
  „Akciové trhy již počítají s uzavřením obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou. Nelze proto předpokládat, že by po podpisu smlouvy výrazně vzrostly akciové indexy. Růstu akcií by pomohlo, kdyby se Spojené státy a Čína rychle dohodly na dalších fázích konce obchodní války, které by zrušily veškerá cla a výrazně navýšily objem mezinárodního obchodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Čína zvyšuje dovoz ropy, ale indexy PMI naznačují další ekonomické problémy
  Po červenci, kdy byl dovoz ropy v Asii nejnižší za poslední dva roky, se v srpnu zvýšil. Čína, největší světový dovozce ropy, zvýšila oproti červenci dovoz o více než 1 milion barelů denně, což by mohlo být důležitým faktorem z hlediska budování dalšího trendu na trhu s ropou.