Proč kryptoměnový trh překvapivě rychle oživuje

Čtěte více

• Proč je Zelenskyj náhle ochotný přepravovat plyn Ficovi? Jde o „Putinovou operaci pod Alijevovou vlajkou,“ varují ukrajinští experti
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
• Proč je zlato při inflaci v USA 9,1 % pod 1 800 USD?
  Trh zlata se odrazil od svého minima poté, co byla včera zveřejněna data o inflaci v USA, která v červnu vzrostla na 9,1 %. Někteří investoři byli zklamáni nedávným cenovým zásahem, protože zlato je tradičně vnímáno jako zajištění proti inflaci.
• Proč jsou akcie výrobců pevných disků i při nízkém P/E drahé?
  V polovině roku 2011 do výroby hard disků negativně promluvily záplavy v Thajsku. Ty zničily až 60 procent továrních kapacit největšího světového výrobce disků firmy Western Digital. Podíl společnosti na celosvětovém trhu dosahuje zhruba 45 procent. Vzpamatovat se pak firmě trvalo několik měsíců. Záplavy znamenaly pro celé toto odvětví velký zádrhel, přičemž během druhé poloviny roku 2011 bylo zasaženo téměř 25 až 30 procent globálního průmyslu počítačových disků.
• Proč jsou české nemovitosti nadhodnocené méně než před energetickou krizí?
  Poptávka po českých nemovitostech roste opět rychleji než nabídka a výsledkem jsou vyšší ceny. Širší index cen nemovitostí roste skoro o 10 % meziročně a staré byty o více než 15 %. To je na první pohled špatná zpráva pro mladé domácnosti hledající bydlení. Na druhé straně je třeba říct, že míra nadhodnocení českých nemovitostí v tuto chvíli není zdaleka tak výrazná, jako před ruskou invazí na Ukrajinu.
• Proč jsou další kroky ECB důležité pro ČNB a korunu?
  Tento týden bude hlavní událostí čtvrteční jednání ECB. Neočekáváme, že proběhne nějaká změna v oficiální komunikaci bankovní rady. Potvrdí stávající nastavení centrální banky dále uvolňovat měnové podmínky v ekonomice. Nicméně je jisté, že velkým tématem bude očekávaný konec kvantitativního uvolňování. Od začátku tohoto roku ECB nakupuje finanční aktiva polovičním tempem ve srovnání s původním nastavením. Kvantitativní uvolňování však už trvá více než tři roky, během kterých centrální banka téměř vysála celý trh státních dluhopisů. Jen německých státních dluhopisů zbývá podle odhadů na trhu pouze 10 %. Ekonomika eurozóny vykazuje nejsilnější růst za posledních deset let, trh práce stále posiluje a inflace se zvedá ze dna.
• Proč jsou dnes ženy vzdělanější než muži? I kvůli vynálezu antikoncepční pilulky
  Když Margaret Sangerová, zapálená feministka, někdejší vydavatelka časopisu Woman Rebel, poskytla v padesátých letech 150 tisíc dolarů doktoru Gregory Pincusovi, jistě netušila, jak důležité právě tyto peníze budou pro životní osudy všech dalších pokolení. Pincusův výzkum totiž vedl k objevu ústně podávané antikoncepční pilulky. A začaly se dít věci.
• Proč jsou investice v Evropě tak slabé?
  Slabá investiční aktivita brzdí v posledních dvou dekádách růst nejen v Evropě, ale napříč vyspělým světem. Dobře to ukazuje poslední studie z pera. OECD tvrdí, že reálné investice jsou napříč členskými zeměmi zhruba o 23 % nižší, než by odpovídalo trendu běžnému před velkou finanční krizí (v roce 2008). Otázkou je, co za tím stojí, a zda je v dohledu naděje na změnu.
• Proč klesá cena ropy, díky inflaci libra posílila; analýza GBP/NZD, GBP/AUD
  Cena ropy včera zlevnila poté, co japonská ekonomika, třetí největší spotřebitel ropy na světě, zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles hrubého...
• Proč končí Bohemia Energy? Kdo je na řadě další a kdy? O kolik ještě zdraží lidem plyn a elektřina? Odpoví Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy, 8. nejbohatší Čech
  Proč končí Bohemia Energy? Kdo je na řadě další a kdy? O kolik ještě zdraží lidem plyn a elektřina? Kdy skončí energetická krize? Pavel Tykač, většinový majitel Sev.en Energy a 8. nejbohatší Čech dle Forbesu odpoví dnes v pořadu TV Nova / TN LIVE „Naše Česko“.
• Proč koruna neposiluje víc, když má proto euru rekordní náskok v úročení? Aneb Holubovy vrásky z holubic
  V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. Rekordní za celé období od začátku toku 1999 je nyní také rozdíl mezi základní sazbou ČNB a další z klíčových sazeb ECB, tedy sazbou pro hlavní refinanční operace. Tento rozdíl činí rovných sedm procent.
• Proč lednová inflace rozhodne o dalším pohybu sazeb?
  Bude to právě inflace, která do značné míry rozhodne o tom, jak moc ještě letos poklesnou úrokové sazby. Centrální banka si v prosinci vzala čas na rozmyšlenou a vyhlásila v rámci snižování sazeb “taktickou pauzu” - kromě čísel z reálné ekonomiky (zejména z klopýtajícího průmyslu) pro ni budou klíčové zejména výsledky inflace.
• Proč letos zaniká nejvíce firem od roku 1990, nejvíce v historii?
  V roce 2025 bylo v Česku zaznamenáno výrazné zvýšení počtu zaniklých firem, přičemž podle analýzy společnosti CRIF zaniklo v prvním čtvrtletí 4 639 firem, což je nejvyšší počet od roku 1990. Hlavní důvody zániku firem lze shrnout do několika klíčových faktorů, které vycházejí z ekonomických, geopolitických a odvětvových specifik:
• Proč letošek ještě nebude vhodný časem k nákupu investiční nemovitosti
  V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. Centrální banky na celém Západě se samy lapily do pasti své závadné měnové politiky posledních více než deseti let. Vyťukávaly do klávesnic svých počítačů miliardy a biliony dolarů, eur i korun, za něž v zajetí pomýlených teorií skupovaly devizy, vládní dluh či další cenné papíry. Pumpovaly tím do mezibankovního systému nové peníze, které umožnily stlačit úrok třeba i na hypotékách. 
• Proč má Amazon bilionovou hodnotu a co to vypovídá o firmě a trhu?
  Využijme titulku o bilionové hodnotě firmy Amazon k uvedení několika zajímavých faktů a spíše k širšímu zamyšlení ohledně akciových trhů. Před Amazonem se bilionové valuace povedlo dosáhnout jen dvěma veřejně obchodovatelným firmám a pravděpodobně jedné soukromé společnosti. Historicky prvním americkým titulem s bilionovou hodnotou se stala ikonická společnost Apple, která tuto metu poprvé pokořila 2. srpna 2018. Amazon pokořil tuto magickou metu na pár okamžiků 4. září 2018. V roce 2007 tuto hranici na chvíli překonala i čínská ropná společnost PetroChina po vydání akcií formou IPO. Velmi záhy po “ikarovském” růstu o cca 500 procent na hodnotu přes onen bilion dolarů však přišla o většinu své hodnoty během nechvalně známého roku 2008. Dalším gigantem, o kterém se často mluví, je soukromá (respektive státní) společnost Saudi Aramco, tedy těžař a zpracovatel ropy. Odhad tržní hodnoty této neveřejně obchodované společnosti sahá až ke dvěma bilionům dolarů.
• Proč má dnešní celosvětový pád burz své epicentrum v Japonsku? A co to znamená pro investování v dalších dnech?
  Epicentrum dnešních celosvětových burzovních otřesů se nachází v Japonsku. Tamní akciové trhy dnes zaznamenaly svůj nejhorší den od roku 1987. To zní děsivě. Nabízí se proto jasná otázka. Může podobný propad čekat další světové burzy, v čele s těmi americkými? Proč je zatím největší obětí právě Japonsko a co to znamená pro vývoj na světových trzích v nadcházejících hodinách a dnech?
• Proč má dnešní rozhodnutí OPEC+ pro ropu pouze malý význam?
  OPEC+ rozhodne o osudu dohody o omezení produkce na zasedání 3.-4. srpna. Aktuální úrovně produkce (na srpen) jsou v souladu s referenčními hodnotami, což znamená, že dohoda omezuje nabídku.
• Proč mají české domácnosti stále nejvyšší cenu elektřiny v EU? Platí německé ceny elektřiny za české mzdy…, navíc česlí i poměrně vysokým daním a poplatkům
  Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i z dnes zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024 (viz graf níže). A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
• Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska
  Proč má Česko toto léto jedny z nejlevnějších cen pohonných hmot v EU? Mimořádně jsou levnější než v Polsku nebo Rumunsku (viz tabulka s daty Evropské komise níže).
• Proč mají Češi nízké mzdy? Bojí se měnit práci, dávají tak přednost vrabci v hrsti před holubem v hrsti
  Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit džob. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí (zde). A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd odhalen. "Skončit na pracáku" představuje pro Čechy takové stigma, že se raději, ve vyšší míře než v průměru zaměstnanci v zemích OECD, drží hůře placené práce, i když by si změnou polepšili, průměrně hned o dvanáct procent.
• Proč má zlato rádo nízké úrokové sazby?
  Přestože se zlato v posledních seancích dostalo do stínu stříbra, jeho výkon v posledních měsících mnohé překvapil. Pr...